6 As 152/2014 — Nejvyšší správní soud

65 Ad 6/2019- 25 - text  12 65 Ad 6/2019 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Volkové a Mgr. Barbory Berkové ve věci žalobce: J. F., narozený dne X bytem R. 91, X R. zastoupený advokátem JUDr. Jaroslavem Tomaníkem sídlem Bartošova 16, 750 02 Přerov proti žalovanému: Velitel vojenského útvaru 1535 Hranice sídlem Hranická 457, 753 01 Hranice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j. MO 314488/2019-1535, ve věci náhrady škody na zdraví, takto: I. Rozhodnutí velitele vojenského útvaru 1535 Hranice ze dne 30. 10. 2019, č. j. MO 314488/2019-1535, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jaroslava Tomaníka, advokáta se sídlem Bartošova 16, 750 02 Přerov. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Žalobou podanou dne 28. 11. 2019 žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j. MO 314488/2019-1535 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí velitele vojenského útvaru 4428 Hranice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 1. 2017, č. j. MO 4651/2017-4428, a toto rozhodnutí potvrdil. Správní orgán I. stupně v uvedeném rozhodnutí přiznal žalobci náhradu škody na zdraví, kterou utrpěl v přímé souvislosti s výkonem služby dne 18. 5. 2016, a to bolestné ve výši 1 940 000 Kč; ohodnocení bolestného činilo 7 760 bodů á 250 Kč. B) Žaloba 2. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, proto navrhoval, aby jej krajský soud zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalobce měl za to, že napadené rozhodnutí nemůže obstát, neboť se žalovaný nevypořádal řádně s odvolacími námitkami, neučinil žádné relevantní závěry ohledně výkladu § 4 vyhlášky č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků (dále jen „vyhláška“). Žalovaný opřel svůj závěr, že je u následných operací třeba žalobci přiznat pouze 50 % bodového ohodnocení, o „informace ze spisu“, které však v napadeném rozhodnutí nijak nekonkretizoval. Žalobce dále nesouhlasil s argumentací žalovaného, že další operace je třeba považovat za méně traumatizující než operaci první, proto dochází na základě § 4 vyhlášky ke snížení bodového ohodnocení. 4. Žalobce upozornil na logické rozpory v úvahách žalovaného. Ten v napadeném rozhodnutí uvedl, že lze žalobci přiznat u dalších operací odškodnění pouze ve výši poloviny bodového ohodnocení této operace, následně však argumentoval metodickým pokynem ředitele „OVZdr. Spod MO č. 5/2019 ze dne 15. 8. 2019“, který u každé další operace stanoví sazbu 100 % hodnoty bodového ohodnocení. Žalovaný tak na jednu stranu připustil, že každá další operace by měla podle nové úpravy odpovídat minimálně 100 % bodového ohodnocení dané operace, současně avšak dospěl k závěru, že v případě žalobce se bodové ohodnocení u další operace snižuje na polovinu. Žalobce s uvedeným závěrem nesouhlasil, jelikož měl za to, že všechny zásahy do lidského těla musí být odškodněny minimálně stejnou výší bodového ohodnocení a neexistuje důvod, proč by další operace měla být odškodněna pouhou polovinou bodového ohodnocení. Žalobce v této souvislosti odkázal na totožnou úpravu v již zrušené vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolestí a ztížení společenského uplatnění, dle které bylo poškozenému u dalších operací přiznáváno základní bodové ohodnocení zvýšené o polovinu, nikoliv bodové ohodnocení snížené na polovinu. 5. Žalobce dále brojil proti tomu, jak se žalovaný vypořádal s odvolací námitkou, že k operacím ze dne 18. 5. 2016, 20. 5. 2016 a všem následným operacím bylo třeba přičíst odškodnění spočívající v položkách č. 6. 1 a 17. 3 přílohy č. 1 vyhlášky. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč se žalovaný při posouzení uvedené námitky přiklonil k posudku MUDr. S. a nikoli k závěrům MUDr. F. Žalovaný k jednotlivým operacím nepřičetl položky č. 6. 1 a 17. 3 přílohy č. 1 vyhlášky, žalobce byl proto odškodněn v rozporu se závěry MUDr. F. a v rozporu s právními předpisy, jelikož po přičtení dvou chybějících položek bodového ohodnocení mu měla být přiznána náhrada škody na zdraví ve výši 2 570 000 Kč a nikoli ve výši 1 940 000 Kč. C) Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve vyjádření ze dne 3. 1. 2020 navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Sdělil, že správnímu orgánu I. stupně ani žalovanému nepřísluší posuzovat medicínské otázky (hodnocení jednotlivých položek na základě provedených operací, náročnost léčení a vznik komplikací), ale pouze řešení otázek právních (tj. výklad a aplikace ustanovení). K výkladu § 4 odst. 3 vyhlášky uvedl, že předpokládanou operaci je třeba hodnotit 50 % bodů, kdežto neočekávanou operaci v souvislosti se služebním úrazem je třeba hodnotit vyšším počtem bodů než operaci neplánovanou, konkrétně plným počtem bodů. Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „nařízení vlády č. 276/2015 Sb.“), rozdělení operací na plánované a neplánované potírá, protože dle § 6 odst. 2 uvedeného nařízení se každá další bolest hodnotí jako nově vzniklá bolest. 7. V posuzované věci se pro odškodnění použije vyhláška, která obsahuje speciální právní úpravu odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění pro vojáky z povolání. V té je stanoveno, že pokud je hodnoceno více plánovaných operací v rámci jednoho úrazu, hodnotí se plným počtem bodů pouze první operační zákrok a toto ohodnocení se zvyšuje u každé další operace o polovinu. Neplánovaná operace se hodnotí jako nově vzniklá bolest, tj. plným počtem bodového ohodnocení. 8. Žalovaný dále odkázal na Metodický pokyn ředitele Odboru vojenského zdravotnictví Sekce podpory MO č. 5/2019 ze dne 15. 8. 2018 (dál jen „metodický pokyn“), který uvádí, že § 4 odst. 3 vyhlášky je v nesouladu s § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., přičemž zjištěná disproporce má být opravena novelizací vyhlášky. Dále metodický pokyn uvádí, že jeho vydáním začíná tzv. přechodné období, v průběhu kterého bude při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění vojáků postupováno dle § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., a to až do provedení novely vyhlášky. Žalobci však nemohlo být přiznáno 100 % hodnoty bodového ohodnocení, jelikož metodický pokyn nabyl účinnosti až po operacích žalobce a jeho již provedeném bodovém ohodnocení. 9. Žalovaný dále poznamenal, že věrohodnost posudku MUDr. F. je narušena, jelikož tomuto znalci byla pozastavena činnost z důvodu (dosud nepravomocného) odsouzení za zkreslování znaleckého posudku v jiném řízení. D) Replika žalobce 10. Žalobce v replice ze dne 9. 1. 2020 uvedl, že v době vyhotovení odborného vyjádření nebyl MUDr. F. ve své znalecké činnosti omezen či nějak postihován. Skutečnost, že byla MUDr. F. pozastavena znalecká činnost, nemá na posuzovanou věc vliv. 11. Podle žalobce se první operace hodnotí 100 % bodů a každá další operace zvýšením bodového ohodnocení o polovinu, tedy 150 % bodů. Jedná se o standardní a v praxi zavedený postup, nelze tedy přisvědčit žalovanému, že se další operace hodnotí toliko 50 % bodů. Následné operace se musí odškodňovat vyšším bodovým ohodnocením, protože další operace jsou větším zásahem do tělesné integrity poškozeného, proto nemůže být odškodnění za vytrpěnou bolest u dalších operací kráceno, ale naopak je třeba jej zvýšit. 12. Žalobce brojil proti argumentaci žalovaného o odlišném posuzování plánovaných a neplánovaných operací. Měl za to, že toto rozdělení postrádá logiku, protože lidské tělo nevnímá stejnou bolest různě podle toho, zda lékař novou operaci předpokládal nebo nepředpokládal. E) Obsah správního spisu 13. Ze správního spisu krajský soud pro účely přezkumu napadeného rozhodnutí zjistil, že žalobce vykonával dne 18. 5. 2016 činnost v souladu se svými funkčními povinnostmi a při plnění služebních povinností utrpěl služební úraz ve smyslu § 115 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen „zákon o vojácích z povolání“). 14. Podle posudku MUDr. S. k hodnocení bolestného za služební úraz ze dne 1. 11. 2016 žalobce při služebním úrazu utrpěl mnohočetné průstřely pravého bérce se subtotální amputací bérce s nutností dokončení amputace končetiny v bérci, mnohočetné průstřely levého předloktí se subtotální amputací předloktí s nutností dokončení amputace končetiny, devastující poranění pravé hýždě, střelnou ránu nad levou lopatkou, mnohočetné poranění zad od pravé lopatky do bederní krajiny se zhmožděním měkkých tkání, otevřené poranění břicha s výhřezem kliček tenkého střeva s mnohočetným poraněním nitrobřišních orgánů (lacerace sleziny, trhlina žaludku, poranění omenta, tenkého tlustého střeva), poranění bránice, mezižeberních cév, laceraci levé plíc