4 Azs 151/2015 — Nejvyšší správní soud

72 A 39/2021- 49 - text 8 72 A 39/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: R. K., st. příslušnost: Ukrajina bytem X zastoupený advokátem Mgr. Jakubem Beránkem sídlem Jiráskova 638/35, 470 01 Česká Lípa proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 5. 10. 2021, č. j. X, ve věci správního vyhoštění takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 10. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jakubovi Beránkovi se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 6 800 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla odvolání a potvrdila rozhodnutí Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „policie“) ze dne 11. 8. 2021, č. j. X, kterým policie vyhostila žalobce podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění účinném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), protože pobýval na území České republiky (dále jen „ČR“) bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn. Žalovaná stanovila žalobci dobu, po kterou nebude moci vstoupit na území členských států Evropské unie (dále jen „EU“), na dvanáct měsíců. 2. Žalobce v žalobě namítal, že policie nezjistila skutkový stav v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“). Policie nezjistila všechny okolnosti věci a rozhodné skutečnosti ve prospěch žalobce. 3. Délka vyhoštění dvanáct měsíců je nepřiměřená vzhledem k okolnostem věci a odporuje základním zásadám činnosti správního orgánu. Je nutné vzít do úvahy následky zásahu do života žalobce a jeho možnostem cestovat do členských států EU i do budoucna. Žalobce neměl v úmyslu porušovat právní předpisy ČR a nebyl nikdy trestaný. Žalovaná se k této otázce dostatečně nevyjádřila. 4. Policie neposoudila dostatečně přiměřenost rozhodnutí o vyhoštění a zásah do rodinného a soukromého života žalobce a jeho partnerky M. F., nar. X a její dcery A. F., nar. X, se kterými žalobce tvoří rodinu a bydlí ve společné domácnosti. Žalobce s partnerkou očekávají narození společného dítěte. O těchto vazbách hovořil žalobce s policií dne 10. 8. 2021 a navrhoval výslech partnerky. Policie mu k tomu řekla, že to není podstatné a že na vyhoštění to stejně nebude mít vliv. Podle žalobce tyto skutečnosti mají zásadní vliv na napadené rozhodnutí. Partnerka a její dcera jsou na žalobci existenčně závislé a jsou odkázány na jeho péči. Žalobce hlídá dceru partnerky, když je partnerka v zaměstnání. Žalovaná ani policie se dostatečně nezabývaly přiměřeností vyhoštění a zásahem do soukromého a rodinného života žalobce a jeho partnerky a malé dcery. Žalobce zásadně nesouhlasil se závěrem správních orgánů, že s partnerkou a její dcerou netvoří společnou domácnost. Tento závěr je v rozporu se skutečností. Žalobce měl s partnerkou a její dcerou společnou domácnost už před vydáním rozhodnutí a od té doby se jejich vztahy ještě více upevnily. Policie nepostupovala v souladu s § 174a odst. 1 zákona o pobytu cizinců a nezkoumala skutečnosti, které měla zohlednit při posuzování dopadů rozhodnutí, jako závažnost a druh protiprávního jednání žalobce, délku jeho pobytu na území ČR, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby na území ČR a intenzitu vazeb ke státu, jehož je žalobce občanem. Policie žalobci žádné otázky v těchto směrech nekladla, a pokud některé skutečnosti neuvedl sám (zejména co se týče rodinných a sociálních vazeb), nepřihlédla k nim a přesně je nezaprotokolovala a ještě žalobci sdělila, že to není důležité. Policie tedy nezkoumala skutečnosti relevantní pro objektivní objasnění projednávané věci. 5. Ačkoli policie uvedla, že žalobce rozumí českému jazyku a nežádá tlumočníka, není to pravda. Žalobce žádal ve správním řízení o ustanovení advokáta a tlumočníka, což policie odmítla a vedla řízení i přes nesouhlas žalobce. Žalobce je tak osobou zranitelnou, nerozumí slovem a písmem českému jazyku ani právnické terminologii a neměl po boku žádnou odborně zdatnou osobu. Žalobce podepsal listiny ve správním spise pod tlakem. 6. V návratu na Ukrajinu žalobci brání válečný konflikt, avšak k tomu se žalovaná nevyjádřila a její rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné. 7. Žalobce byl od 30. 3. 2021 zaměstnaný u D. R., s. r. o., která spolupracovala s firmou M. Tyto společnosti žalobci přislíbily vyřízení povolení k pobytu a práci v ČR, na Slovensku a Polsku. Žalobce jim věřil, za vyřízení zaplatil a to, že povolení nemá, zjistil až od policie při pobytové kontrole 10. 8. 2021. 8. Vadou řízení bylo, že policie žalobci nedoručila výzvu k doplnění odvolání. Žalobce ve schránce žádnou výzvu k vyzvednutí písemnosti neměl a nemohl doplnit odvolání. Žalobce navíc v blanketním odvolání žádal o ustanovení advokáta a nedozvěděl se, jak policie o jeho žádosti rozhodla. Žalobce žádal o advokáta už při výslechu 10. 8. 2021. Zásah do práv žalobce byl velký, po vyhoštění by musel opustit svou rodinu, tedy partnerku a její dceru. Žalobce je zranitelnou osobou. 9. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla opožděnost žaloby. Žalobce mohl podat žalobu nejpozději 21. 10. 2021, a pokud ji podal soudu osobně 22. 10. 2021, je opožděná. Žalovaná odkázala na napadené rozhodnutí. Policie uložila správní vyhoštění v zákonem stanovené délce. Žalovaná považovala vyhoštění za přiměřené opatření a měla za to, že za daných okolností od vyhoštění nelze upustit. 10. Žalobce v podání ze dne 7. 12. 2021 doplnil, že vychovává partnerčinu nezletilou dceru a očekává s partnerkou narození dítěte, které již nyní požívá právní ochrany, bude občanem ČR a je v jeho zájmu, aby žilo s otcem. Vyhoštění je tak nepřiměřeně přísný trest. Žalobce navrhl důkazy svým výslechem, výslechem partnerky a dotazem na zaměstnavatele. 11. Žalobce v podání ze dne 12. 12. 2021 namítl, že ve správním řízení navrhl důkaz výslechem partnerky, ale policie tento důkaz opomenula. Žalobce je osobou zranitelnou, přesto mu policie neposkytla potřebná poučení, právního zástupce ani tlumočníka, i když o ně žádal. Žalobce tak nemohl uplatňovat svá práva a oprávněné zájmy. Policie jednala přitom se žalobcem dne 10. a 11. 8. 2021 i v nočních hodinách a žalobce byl pod tlakem okolností. Policie nedoručila žalobci výzvu k doplnění odvolání řádně, protože výzva nebyla po nevyzvednutí vhozena do schránky, žalobce se o ní nedozvěděl a nemohl doplnit odvolání. Policie v rozporu s § 50 správního řádu vůbec nezjišťovala okolnosti vztahu s partnerkou žalobce, nevyslechla ji a nezjistila okolnosti soužití. Policie nepřihlédla ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. Policie při hodnocení společné domácnosti žalobce a jeho partnerky nepřihlédla k tomu, že se oba podílejí na nákladech domácnosti. Žalobce policii uvedl, že měsíčně partnerce přispívá na domácnost částkou 5 000 Kč. Žalobce navrhl k důkazu pracovní smlouvu, kterou má uzavřenou s D. R. s. r. o., čestným prohlášením nebo výslechem partnerky, poštovní evidencí vztahující se k doručení výzvy k doplnění odvolání a výslechem doručovatelky, výslechem osob, které prováděly úkony správního řízení a výslech žalobce. Žalobce k důkazu zaslal soudu v kopii část těhotenského průkazu partnerky a potvrzení o její pracovní neschopnosti. 12. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 13. Soud ověřil ze správního spisu z rozhodnutí policie ze dne 11. 8. 2021, že policie vycházela z výpovědi žalobce, který uvedl, že rozumí, z jakého důvodu je s ním vedeno správní řízení, že není oficiálně ženatý a nemá děti, že vstoupil do ČR v dubnu 2020 z Polska, kde pracoval, do Č. L., kde bydlí jeho přítelkyně. Tu navštěvoval vždy jednou za 14 dní na 2 – 3 dny. Vždy cestoval pouze za přítelkyní, bydlel u ní. Na Ukrajinu se může vrátit, má tam rodiče a bydlí na Ukrajině s nimi. Na Ukrajině mu nehrozí žádné nebezpečí, není a nebylo s ním vedeno žádné trestní řízení, nemá problém se státními orgány. O azyl v žádné zemi nežádal. Žalobce měl společnou domácnost s M. F., uvedl její datum narození, adresu a číslo mobilního telefonu, chtěl by si ji v budoucnu vzít, pomáhá jí vychovávat její dceru. Rozhodnutí o vyhoštění bude respektovat a na odjezd potřebuje sedm dnů.