4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 35/2021- 43 - text  6 72 Ad 35/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: V. H. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2021, č. j. X, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Valašské Meziříčí (dále jen „úřad práce“) ze dne 16. 3. 2021, č. j. X. Úřad práce v řízení zahájeném z úřední moci rozhodl, že nárok žalobce na průkaz osoby se zdravotním postižením zanikl. 2. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí a jeho nezákonnost, protože je v rozporu s lékařskými zprávami, které žalobce doložil. Žalobce má těžké funkční postižení podle § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o poskytování dávek“). Žalobce od narození trpí těžkou hluchotou, je neslyšící a navštěvoval mateřskou a základní školu pro neslyšící. Žalobce ke komunikaci používá znakovou řeč. Se sluchadlem slyší jen některé zvuky. Telefonování je pro něj nemožné. Lékařské zprávy, které žalobce předložil Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“), dokládají oboustrannou úplnou hluchotu a ztrátu sluchu dle Fowlera na pravém uchu 99,9 % a na levém uchu 97,9 %. 3. Žalobce namítal, že jeho postižení je podřaditelné minimálně pod ustanovení přílohy č. 4 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „vyhláška“), a proto žalobci podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek náleží nejméně průkaz TP. Žalobce má při orientaci značné potíže v exteriéru a byl držitelem průkazu ZTP/P do svých 18 let a jeho zdravotní stav se nezlepšil. Posudková komise zlepšení zdravotního stavu žalobce neprokázala. 4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na posudek posudkové komise, která jako příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce stanovila oboustrannou těžkou vrozenou sluchovou poruchu částečně kompenzovanou sluchadly. Nešlo o zdravotní stav, který u žalobce podstatně omezuje jeho schopnosti pohyblivosti a orientace a tento stav není srovnatelný se zdravotními stavy podle přílohy č. 4 vyhlášky. Posudková komise žalobce hodnotila shodně jako posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín (dále jen „OSSZ“). Žalobce netrpí psychickým postižením s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně vysoce funkčního typu autismu. Stav žalobce neodpovídá stavům, které jsou vyjmenovány v příloze č. 4 vyhlášky, ani není svými funkčními důsledky s těmito stavy srovnatelný. Postižení žalobce nelze hodnotit jako celkovou ztrátu sluchu dle Fowlera 85 % a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci. Podle doložených ORL vyšetření se audio křivka v podstatě nemění a porozumění se sluchovou korekcí je popsáno již v roce 2016, kde nedosahuje hodnoty 85 % ztráty sluchu. Vysoká výkonnost a kvalita sluchadla žalobci umožňuje slyšet zvuky, které pomáhají k orientaci. Žalobce je plně orientován všemi kvalitami. Žalobce není osobou se středně těžkým nebo těžkým funkčním postižením orientace a pohyblivosti. Žalobce po seznámení s podklady rozhodnutí včetně posudku posudkové komise doložil opětovně nález foniatričky ze dne 12. 5. 2021. Žalovaný vyžádal doplňující posudek posudkové komise, který setrval na svém původním závěru. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí vysvětlil, že posudková komise zahrnula do posouzení lékařskou zprávu z roku 2016, protože byla součástí celkové zdravotnické dokumentace. Posudková komise nevycházela jen z této zprávy, ale z úplné zdravotnické dokumentace, včetně zpráv doložených žalobcem v průběhu odvolacího řízení. K námitkám ohledně nepřiznání průkazu osoby zdravotně postižené žalovaný argumentoval především tím, že žalobce je schopen používat sluchadlo, má řidičský průkaz skupiny B se sluchadlem a s touto korekcí nesplňuje požadavek stanovený v bodě 2 písm. j) přílohy č. 4 vyhlášky. Pokud byl žalobci přiznán průkaz ZTP/P do 18 let, bylo podle zákona nutné při dosažení zletilosti tento nárok přehodnotit. 6. Žalobce při jednání soudu uvedl prostřednictvím tlumočnice do znakové řeči, že má těžké postižení sluchu od narození a od docházky na základní školu používá sluchadlo kvůli bezpečnosti a orientaci. V sedmé třídě základní školy ohluchl na pravé ucho. Funkce levého ucha nestačí k orientaci v prostoru, musí odezírat, nerozumí mluvené řeči. Žalobce má od střední školy jedno sluchadlo a ví, že po pěti letech může žádat o nové. I přes užití sluchadla je komunikace ztížená, spoléhá na odezírání a bez sluchadla komunikace není možná. Žalobce šel po maturitě do práce, ale nemůže telefonovat, může jen posílat e-maily a SMS, se šéfem odezírají. Žalobce má problém s vyřizováním věcí u lékařů, v bance, v pojišťovně. S rouškami pro něj komunikace neexistovala, jen se štíty na obličeji. Lépe se mu komunikuje s osobou, kterou zná. Když žalobce zastaví policisté, nerozumí jim ani se sluchadlem, píše do mobilu a ukáže jim to. Když je hluk, komunikaci nerozumí. Žalobce má při vyřizování věcí online tlumočníka. Hluk mu brání v orientaci, neví, odkud zvuky jdou. Slyší například auto, ale neví, odkud přijede. 7. Žalovaný při jednání soudu uzavřel, že se v tomto případě stanovisko žalovaného neobhajuje snadno, ale pravidla a nárok na průkazy osob se zdravotním postižením stanoví zákonodárce s ohledem na možnosti státního rozpočtu, který neuspokojí nároky všech postižených osob. 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 1. 7. 2021. 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. K tomu, aby žalobci byl přiznán průkaz TP, by musel mít středně těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace (u průkazu ZTP těžké funkční postižení a u průkazu ZTP/P zvlášť těžké funkční postižení). Žalobce namítal, že tuto podmínku splňuje a jde u něj o postižení podle přílohy č. 4 odst. 2 písm. j) vyhlášky, tj. celkovou ztrátu sluchu podle Fowlera 85 % a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku. 11. Podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem "TP" (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.“ 12. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem "ZTP" (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.“ 13. Podle § 2b zákona č. 388/2011 Sb. „zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.“ 14. Žalobce tvrdil, že má nejméně středně těžké funkční postižení, které odpovídá postižení podle přílohy č. 4 odst. 2 vyhlášky, konkrétně podle písm. j) a že to prokazuje zpráva foniatričky ze dne 12. 5. 2021. Tato zpráva je součástí správního spisu a soud z ní zjistil, že žalobce má dle Fowlera ztrátu na pravém uchu 99,6 % a na