7 Azs 79/2009 — Nejvyšší správní soud

25 A 25/2023- 62 - text  13 25 A 25/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobců: a) Ing. M. Ř. b) M. V. oba zastoupeni JUDr. Alešem Klechem, LL. M., advokátem, sídlem Poděbradova 2738/16, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava za účasti: Mgr. J. O. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2023, č. j. MSK 79357/2022, ve věci umístění stavby a povolení stavby, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobní námitky: 1. Žalobci se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 2. 5. 2023 domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze de 2. 3. 2023, č. j. MSK 79357/2022, kterým bylo částečně změněno, v zásadě však potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hradec nad Moravicí (dále jen „stavební úřad“) z 27. 5. 2020, umisťující na žádost Mgr. J. O. (v tomto řízení zúčastněná osoba, dále též „stavebník“) stavbu rodinného domu a souvisejících staveb na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v katastrálním území X (dále jen „stavba“), a současně tuto stavbu povolující. O odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí rozhodl žalovaný podruhé, když jeho předchozí rozhodnutí z 3. 11. 2020, č. j. MSK n106745/2020 bylo zrušeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 3. 2022, č. j. 25 A 255/2020-82. 2. Žalobci žalovanému vytýkali nesplnění podmínek pro výjimku z odstupových vzdáleností pro stavební záměr stavebníka. Výjimku lze udělit pouze v případě existence závažného důvodu (žalobci odkázali na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2013, č. j. 10 A 141/2011-120). Nepřiměřeně velký záměr není závažným důvodem pro udělení výjimky, stavebník musí svůj záměr přizpůsobit svému pozemku a nespoléhat se na oddělení výjimky. Žalobci tuto námitku v řízení vznesli opakovaně. Žalovaný k tomu uvedl pouze, že definované omezení zohledňuje právo všech vlastníků pozemků umístěných v zastavitelné ploše individuálního bydlení realizovat na pozemcích stavbu rodinného domu za podmínek stanovených prováděcími předpisy, což bylo v posuzovaném případě zohledněno. Podle žalobců je napadené rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné. 3. Žalobci vytkl žalovanému, že opět posoudil závěry Ing. B. v požárně bezpečnostním řešení z roku 2022 sám, aniž by získal kladné stanovisko hasičského záchranného sboru (dále též „HZS“). Závěry ohledně požárně bezpečnostního řešení jsou přitom otázkou odbornou. Žalovaný tak své rozhodnutí zatížil vadou a rozhodnutí je i v této části nepřezkoumatelné. 4. Žalobci nesouhlasí s posouzením přesahu požárně nebezpečného prostoru na svých pozemcích. S poukazem na § 23 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ukládající umístit stavbu tak, aby nebyla znemožněna zástavba sousedního pozemku, a na § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 23/2008, podle kterého stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, žalobci tvrdí, že umístění stavby žadatele znemožňuje zástavbu jejich pozemků. Nesouhlasí s názorem žalovaného o tom, že požárně nebezpečný prostor může výjimečně zasahovat na sousední pozemek, když tento závěr je vystavěn na výkladu již neplatné vyhlášky. Žalobci nesouhlasí ani s tím, že jde o odůvodněný případ, kdy lze přesah akceptovat. S poukazem na rozsudek Krajského soudu Brně č. j. 30 A 16/2020-86 žalobci tvrdí, že přesah lze povolit pouze v případě dohody, resp. souhlasu vlastníků dotčených pozemků, který žalobci nedali. Ze samotného napadeného rozhodnutí vyplývá omezení vlastnických práv žalobců. Napadené rozhodnutí je proto nezákonné. Judikatura správních soudů dovodila možnost přesahu požárně nebezpečného prostoru na sousední pozemky v případě nepatrného zásahu (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 2018, č. j. 52 A 76/2018-73), což ovšem není posuzovaný případ. Možnost dotčení na právech žalobců z důvodu požárně bezpečnostního řešení stavby dovodil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 8. 2022, č. j. 4 As 136/2022-78. 5. Žalobci namítli nesprávnost posouzení nevypořádaných námitek jako námitek, u kterých je vyloučeno dotčení jejich vlastnických práv. Žalobci jsou stavebním záměrem omezení nakládat se svým majetkem z důvodu zkrácení možnosti výstavby na nich, dojde k ohrožení současného užívání pozemků z důvodu nepřiměřeného povinného strpění. Zásah stavebníka nebude proporcionální k jejich soukromým subjektivním právům. Odmítnutí námitek musí být řádně odůvodněno, což potvrzuje i judikatura (žalobci odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 48/2016). Žalobci nesouhlasí ani s tím, že odstupové požadavky na výstavbu chrání veřejný zájem, nikoliv soukromé zájmy. Veřejný zájem totiž reflektuje soukromá práva vlastníků na pokojné užívání pozemků v jejich vlastnictví, 6. Konečně žalobci namítli nedostatečné provedení a posouzení podkladů, když úkolem žalovaného není pouze ověřit komplexnosti dokumentace, ale zabývat se též její správností, úplností a pravostí. Stanovisko žalovaného a osoby zúčastněné na řízení 7. Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí, neboť žalobci z velké části opakují svou argumentaci v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Poukázal na to, že byl vázán právním názorem krajského soud, vysloveným v předchozím rozsudku. 8. Osoba zúčastněná na řízení se k žalobě nevyjádřila. Posouzení krajským soudem 9. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobcům, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Zjištění ze správního spisu 10. Stavebník pojal záměr postavit na svých pozemcích na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v katastrálním území X rodinný dům o zastavěné ploše 77,5m2, jehož samotná stavba je situována výlučně na pozemku parc. č. XB. Pozemky parc. č. XA a XB tvoří úzký souvislý pás o délce cca 116m a šířce 12-13m, pozemek parc. č. XC je pozemní komunikací. Žalobce a) je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. XD, přiléhající k pozemku stavebníka z východní podélné strany. Pozemek je obdélníkového tvaru o 2405 m, rozměry cca 22,7 x 103 m. Je na něm umístěn dům v severní části (stavebník umístil svůj nyní posuzovaný dům do jižní části). Druh pozemku zahrada. Žalobkyně b) je vlastnicí pozemku parc. č. XE, přiléhající k pozemku stavebníka podélně ze západní strany. Pozemek je rovněž podélného tvaru, o rozměrech cca 11,8 x 123 m, výměra 1547 m. Pozemek je nezastaven, druh pozemku orná půda. 11. Stavebník požádal dne 11. 7. 2017 o vydání společného územního a stavebního povolení pro stavební záměr stavby rodinného domu včetně terasy, přístupové a parkovací plochy, sjezdu, akumulační jímky, vsaku, čerpací stanice a přípojky splaškové kanalizace, FVE a vnějších části domovních rozvodů (elektro, kanalizace) a souvisejících staveb na svých pozemcích parc. č. XA, XB a XC. Následně stavebník svou žádost zúžil, neboť pro stavbu podružná vodovodní přípojka na pozemcích parc.č. XB, XF a XA v k.ú. X byl dne 4. 9. 2019 vydán územní souhlas a část kanalizační přípojky včetně kanalizační šachty na pozemcích č. XC a XA byla dodatečně povolena dne 12. 3. 2020. 12. Stavební úřad dne 27. 5. 2020 rozhodl o umístění shora uvedené stavby a stavbu povolil. 13. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci odvolání. Žalovaný rozhodnutím z 3. 11. 2020, č. j. MSK 106745/2020 změnil výroky prvostupňového rozhodnutí vzhledem k tomu, že z prvostupňového výroku není patrné, že stavební úřad – správně – postupoval podle znění stavebního zákona do 31. 12. 2017 (v návaznosti na přechodná ustanovení dle čl. II., bod 10 zákona č. 225/2017 Sb.), a dále nezohlednil zúžení předmětu žádosti. Dále stavební úřad rozhodl o zpevněných plochách, umístění FVE na střeše navrhovaného domu a stavbě čerpací stanice, dešťové kanalizace, akumulační jímky a domovního rozvodu NN, ač tyto územní rozhodnutí ani stavební povolení nevyžadují, žalovaný proto výroky upravil tak, aby odpovídaly požadavkům stavebního zákona; dále je doplnil o ustanovení prováděcího předpisu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí shledal z pohledu vznesených námitek správné, ve zbytku je potvrdil. 14. Proti tomto rozhodnutí podali žalobci žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který je rozsudkem ze dne 22. 3. 2022 č. j. 25 A 255/2020-82 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozhodnutí byla nepřezkoumatelnost závěrů žalovaného o nepoužitelnosti vyjádření Ing. P. ve vztahu k odstupovým vzdálenostem umisťované stavby z hlediska požárně bezpečnostního, které ve