1 As 40/2009 — Nejvyšší správní soud

39 A 4/2022- 199 - text  36 39 A 4/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobců: a) Zdravé životní prostředí, z. s., se sídlem Na Korunce 324, Běchovice, 190 11 Praha b) ZA LEPŠÍ CHABRY, z.s., se sídlem Kobyliská 682/6, Dolní Chabry, 184 00 Praha c) doc. PhDr. I. P. Š., Ph.D., d) Ing. M. M., všichni zastoupeni Mgr. Jiřím Vozákem, advokátem se sídlem 1. máje 97/25, 460 07 Liberec proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti: 1) Ředitelství silnic a dálnic, se sídlem Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha zastoupené JUDr. Janem Marečkem, advokátem, se sídlem Na Švihance 1476/1, 120 00 Praha 2 2) Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 15, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUJCK 42152/2021, ve věci umístění stavby, a ve věci navrhovatele: Zdravé životní prostředí, z. s., se sídlem Na Korunce 324, Běchovice, 190 11 Praha, zastoupen Mgr. Jiřím Vozákem, advokátem se sídlem 1. máje 97/25, 460 07 Liberec proti odpůrci: Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha za účasti: Ředitelství silnic a dálnic, se sídlem Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha zastoupené JUDr. Janem Marečkem, advokátem, se sídlem Na Švihance 1476/1, 120 00 Praha 2 o návrhu na zrušení Opatření obecné povahy č. 43/ 2014 – Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy v části vymezující plochy Z/503/DK a Z/509/DK, takto: I. Žaloba žalobců a), b), c) a d) proti žalovanému, kterou žalobci navrhovali zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. KUJCK 42152/2021 z 15. 6. 2022, se zamítá. II. Návrh navrhovatele na zrušení Opatření obecné povahy č. 43/2014 – Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy – Aktualizace č. 1, v části vymezující plochy Z/503/DK a Z/509/DK, se zamítá. III. V řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUJCK 42152/2021 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. IV. V řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUJCK 42152/2021 nemají osoby zúčastněné na řízení právo na náhradu nákladů řízení. V. V řízení o návrhu navrhovatele na zrušení Opatření obecné povahy č. 43/2014 – Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy – Aktualizace č. 1, v části vymezující plochy Z/503/DK a Z/509/DK, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. VI. V řízení o návrhu navrhovatele na zrušení Opatření obecné povahy č. 43/2014 – Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy – Aktualizace č. 1, v části vymezující plochy Z/503/DK a Z/509/DK, nemá osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajskému soudu v Ostravě dne 28. 7. 2022 podali žalobci a), b), c) a d) žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Jihočeského kraje z 15. 6. 2022, kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 22 (dále jen „správní orgán I. stupně“ nebo „stavební úřad“) z 30. 7. 2020 o umístění stavby označené jako „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“ (dále též „SOKP 511“) na pozemcích a v katastrálních územích uvedených v tomto rozhodnutí, včetně povolení ke kácení dřevin a porostů. Žalobci svou žalobu rozčlenili celkem do šesti okruhů. Krajský soud považuje za účelné strukturu žaloby pro přehlednost respektovat a vypořádat jednotlivé žalobkyní námitky podle těchto okruhů. 2. Současně s žalobou navrhl navrhovatel Zdravé životní prostředí, z. s. , v řízení proti rozhodnutí žalobce a), zrušení Opatření obecné povahy č. 43/2014 – Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy – Aktualizace č. 1 (dále též AZÚR). Vzhledem k tomu, že přezkum tohoto opatření byl navržen jako incidenční podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), krajský soud se tímto návrhem zabýval až poté, co dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby pro rozhodnutí o umístění stavby. K vypořádání námitek proti opatření obecné povahy tak i v rozsudku soud přistoupí až poté, co budou vypořádány ostatní námitky proti rozhodnutí o umístění stavby. Žaloba proti rozhodnutí o umístění stavby: 3. Krajský soud nejprve konstatuje, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení rozhodnutí žalovaného žalobcům postupem, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili. 1. Absence bezpečnostního záměru: 4. Podle žalobců nebyly zhodnoceny dopady na bezpečnost silničního provozu, jak vyžaduje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. 11. 2008, o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (dále jen „směrnice o bezpečnosti provozu“), ačkoliv je záměr součástí transevropské dálniční sítě. Žalobci nesouhlasí s názorem žalovaného a prvostupňového orgánu, že povinnost zajistit posouzení dokumentace z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, tzv. audit bezpečnosti pozemních komunikací, je u tohoto typu staveb spojován pouze s žádostí, resp. řízením o vydání stavebního povolení, společného povolení nebo kolaudací stavby, nikoliv s územním řízení, a to podle § 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění do 30. 6. 2022 (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Žalobci poukázali na nedostatečnou transpozici zmíněné směrnice, což bylo napraveno až novelizací učiněnou zákonem č. 78/2022 Sb., kterým byla do novelizovaného § 18g zákona o pozemních komunikacích zavedena povinnost provedení prvotního hodnocení záměru a auditu pozemních komunikace již v rámci dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Podle přechodných ustanovení novely se povinnost auditu vztahuje u pozemních komunikací zařazených do TEN-T, i když u nich byla dokumentace zpracována přede dnem účinnosti zákona. Podle zákonodárce tak tato povinnost existovala již před 1. 7. 2022, což vyplývá i z důvodové zprávy k předmětné novele. Směrnice má nadto přímý účinek. 5. Svou aktivní legitimaci k podání této žalobní námitky žalobci dovodili z hrozby častých či vážných dopravních nehod způsobených nedostatečným bezpečnostním posouzení záměru. Žalobci jsou vlastníky nemovitostí v blízkosti záměru a členové žalobců bydlí v blízkosti záměru, bezpečnost záměru je klíčová pro bezpečnost jejich a jejich rodin. V případě nehod automobily popojíždějí pomalu a hromadí se na malém území, což má větší dopad na životní prostředí než samotný provoz. 6. Žalobci navrhli předložit Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „SDEU“) předběžnou otázku k výkladu článku 3 odst. 1 a 2 směrnice o bezpečnosti provozu. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na napadené rozhodnutí a dodal, že byť nezpochybňuje aktivní legitimaci žalobců k podání žaloby proti rozhodnutí jako takovou, má pochybnosti o tom, jak se vytýkaná vada, tedy absence bezpečnostního posouzení záměru, mohla dotknout právní sféry žalobců a) a b), tj. spolků jako nositelů práv na úseku ochrany přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., a jak mohla negativním způsobem zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobců c) a d) z titulu vlastnictví „sousedních“ pozemků. 8. Osoba zúčastněná na řízení se nijak nevyjádřila, když k vyjádření doručenému krajskému soudu až 30. 5. 2023 soud přihlédnout nemohl, protože bylo doručeno až poté, co soud ve věci rozhodl. Toto platí u všech žalobních námitek, krajský soud již dále nebude toto konstatování opakovat. 9. Krajský soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobců. Z § 65 odst. 1 s. ř. s. pro splnění podmínek aktivní legitimace vyplývá povinnost logicky důsledného a myslitelného tvrzení žalobce o dotčení vlastní právní sféry, přičemž to, zda dotčení je myslitelné, záleží na povaze a předmětu rozhodnutí (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, zejm. bod 34) všechna odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz ). Výjimku z nemožnosti žalovat proti rozhodnutí v zájmu ochrany práv třetích osob může stanovit pouze zákon, což soudní řád správní činí v § 65 odst. 2 s. ř. s., přiznávající aktivní legitimaci tomu, kdo byl postupem správního orgánu zkrácen na právech, která mu přísluší. Toto ustanovení se uplatní ve vztahu k žalobcům a) a b), jež jsou spolky s předmětem činnosti ochrana životního prostředí. Spolek přitom není legitimován k uplatnění jakýchkoliv žalobních námitek, ale pouze relevantních z hlediska zájmů hájených tímto spolkem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 40/2009-251). Aktivně legitimován je i spolek, tvořený osobami, které mají aktivní proc