5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

60 A 80/2021- 36 - text  8 60 A 80/2021 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců JUDr. Markéty Fialové a JUDr. Michala Jantoše ve věci žalobce: Č. s. o. p. Š., IČO X sídlem n. R 2, X Š. zastoupený advokátkou Mgr. Dominikou Kovaříkovou sídlem Horní náměstí 365/7, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2021, č. j. KUOK 94237/2021, ve věci povolení ke kácení dřevin, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Městský úřad Š. vydal na žádost města Š. podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“) povolení ke kácení 5 ks dřevin rostoucích mimo les na pozemcích města Š. ve 4 různých lokalitách. Zároveň městu Š. uložil podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody náhradní výsadbu 9 ks dřevin na pozemky dotčené kácením a povinnost zajistit následnou péči o vysazené dřeviny v délce 5 let. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že jde o dřeviny vykazující závažné zdravotní defekty (narušení kořenových systémů, infekce kmenů a kosterních větví, defekty spojené s vyhníváním, přítomné plodnice dřevokazných hub, zhoršený zdravotní stav, zhoršená stabilita aj.). Kromě zřetelně nevyhovujícího zdravotního stavu mají předmětné dřeviny rovněž viditelně nízkou funkčnost i estetickou hodnotu a jsou tak bezesporu neperspektivní v dalším možném vývoji. V důsledku uvedeného jsou ohrožením pro bezpečnost osob a majetku. Případný dendrologický zásah by byl nereálný, neboť by vedl ke vzniku nestabilních, nebezpečných a nevzhledných torz. Při místním šetření nebyly zjištěny známky přítomnosti chráněných či ohrožených druhů. Po zvážení všech důvodů je nutné upřednostnit veřejný zájem na zajištění bezpečnosti osob pohybujících se na veřejném prostranství města a ochranu přilehlého majetku v okolí daných stromů, protože v důsledku současného stavu těchto stromů existuje předvídatelné riziko zranění osob nebo poškození majetku. 2. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil odvoláním, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. Aproboval závěry žalovaného, posouzení všech zákonných kritérií shledal dostatečné. Podle žalovaného je téměř vždy nesporný vliv stromů na klima, estetický význam a také funkce stromu jako biotopu. Náhradní výsadba 9 kusů dřevin je podle žalovaného dostačující nejen s ohledem na dřeviny, ale i na druhy živočichů, kteří na ně jsou vázáni. Obecně je vhodnější výsadba vzrostlejších dřevin, což bylo splněno. Rovněž byl dodržen princip náhradní výsadby co nejblíže místu, kde vznikne ekologická újma. Zde bylo vhodně zváženo, že by nová výsadba neměla proběhnout v blízkosti budov či v místech vedení inženýrských sítí. Závěrem žalovaný uvedl, že za topol kanadský byly navrženy dva jeřáby střední velikosti, což v budoucnu předpokládá snížení rizika zasahování do průjezdového profilu cesty, v dané lokalitě dojde ke zvýšení ekologické funkce (opylování hmyzem, plody pro ptactvo) a estetické funkce (estetické působení plodů). Za břízu a borovici jsou navrženy tři slivoně, které budou umístěny z boční strany domu, protože se kácené stromy nacházejí v těsné blízkosti bytového domu a v pásu mezi ním a komunikací nelze náhradní výsadbu provést z důvodu přítomnosti inženýrských sítí. Za jírovec maďal je navržen jeden jírovec pleťový, který má vyšší odolnost vůči škůdcům, kteří často napadají jírovce v intravilánu obce, a dále slivoň jako druh s obdobím květu zasahujícím do časně jarního období, jehož zástupce v místě chyběl a pro zvýšení estetického významu (červená barva stromu). Za třešeň jsou navrženy dva šácholany Soulangeovy, které jsou vzrůstem srovnatelné, ačkoliv se jedná o keře. To umožní zachovat rozhledové rozměry, nedojde ke kolizi s inženýrskými sítěmi v okolí, a navíc je v bezprostředním okolí dalších 9 plně vzrostlých stromů. 3. Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a namítá, že žalovaný ve velké míře doplnil odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně zejména pokud jde o náhradní výsadbu a odůvodnění jednotlivých stromů, které ji mají tvořit. Tyto důvody uvedl žadatel až v rámci podaného odvolání, proto je zjevné, že správní orgán I. stupně, vycházel z neúplně zjištěného skutkového stavu. Správní orgány zcela rezignovaly na objektivní posouzení zejména funkčního významu kácených dřevin. Žalovaný vyslovil předpoklad, že funkce všech stromů je stejná, tak tomu ale není. Jinou funkci bude zastávat jehličnatý strom, který plní funkci protihlukové bariéry než listnatý strom, ve kterém jsou dutiny vhodné pro hnízdění ptactva. Takových funkcí je více a úkolem správních orgánů bylo zjistit, jaká je konkrétní funkce jednotlivých stromů určených ke kácení. Žalobce nezpochybňuje, že by mělo dojít k pokácení předmětných dřevin z bezpečnostních důvodů, ale řádné posouzení funkčního významu kácených dřevin brání řádnému stanovení ekologické újmy, která kácením dřevin vznikne a v návaznosti na to stanovení adekvátní náhradní výsadby, kterou by měla být vzniklá ekologická újma kompenzována. Náhradní výsadba není ani žádným způsobem vypočtena, není proto zřejmé, z čeho správní orgány při jejím stanovení vycházely. Rozhodnutí žalovaného je proto nepřezkoumatelné. Navržená náhradní výsadba je navíc nedostatečná, což vyplývá z ohodnocení provedeného pomocí kalkulačky vytvořené Agenturou ochrany přírody a krajiny (dále jen „AOPK“). 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu zamítnout a zdůraznil, že žalobce byl až do podaného odvolání v řízení pasivní. Neúčastnil se místního šetření ani se nevyjádřil k podkladům žádosti. Ty tvořily mj. informace o každém stromu – lokalizace, určení druhu, dendrometrické parametry, fotodokumentace, zhodnocení zdravotního stavu, fyziologického stáří, vitality, perspektivy, stability a bezpečnosti. Dále uvedl, že funkční a estetické hledisko bylo vyhodnoceno dostatečně. Totéž platí o důvodu pro kácení. Náhradní výsadba sice má být přiměřená vzniklé ekologické újmě, nicméně způsob či metoda jejího stanovení není zakotvena v žádném právním předpise. Rozhodně nemusí správní orgány postupovat podle kalkulačky vytvořené AOPK. Absence výpočtu proto nemůže být vadou rozhodnutí. Jinak zopakoval argumenty uvedené v napadeném rozhodnutí. B. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl bez jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 6. Krajský soud předně uvádí, že z hlediska soudního přezkumu tvoří rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jeden celek (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/200356, č. 534/2005 Sb. NSS). Odvolací orgán může provést určité korekce a doplnění prvostupňového rozhodnutí, a právě v této vzájemné souvislosti pak správní soud věc posuzuje (rozsudek NSS ze dne 14. 3. 2013, č. j. 4 As 10/2012-48, body 23, 24 a 32). Z tohoto pohledu nemůže vést ke zrušení napadeného rozhodnutí námitka, dle které měl správní orgán I. stupně rozhodovat na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. 7. K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soud uvádí, že podle ustálené judikatury NSS je zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, bod 28, či ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, body 61 a 66). Správní orgány nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí. Je rovněž vhodné zdůraznit, že za nepřezkoumatelné nelze označit takové rozhodnutí, jehož odůvodnění nesplňuje subjektivní přesvědčení účastníka o jeho kvalitě či kvantitě. 8. Podle § 8 odst. 1 věta první zákona o ochraně přírody platí, že ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. 9. Ustanovení § 9 odst. 1 téhož zákona stanoví, že orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. 10. Pod