1 As 33/2011 — Nejvyšší správní soud

60 A 9/2022- 29 - text  5 60 A 9/2022 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců JUDr. Markéty Fialové a JUDr. Michala Jantoše ve věci žalobce: P. U., narozený dne X bytem X proti žalovanému Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57481-2/2021-900000-314 takto: I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57481-2/2021-900000-314, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Celní úřad pro Olomoucký kraj (dále jen „celní úřad“) při místních šetřeních dne 5. 12. 2019 a dne 19. 2. 2020 zjistil, že si žalobce nechal vyrobit v pěstitelské pálenici P. jednak 13,86 l ethanolu dne 28. 7. 2018 a 9,48 l ethanolu dne 29. 7. 2018, a poté ještě v pěstitelské pálenici H. dne 10. 6. 2019 dalších 9,81 hl ethanolu, tj. celkem si nechyl žalobce ve výrobním období od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2019 vyrobit ethanol v celkovém množství 33,15. Rozhodnutím ze dne 10. 9. 2021, č. j. 100783/2021-580000-12 proto uznal žalobce vinným spácháním přestupku podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), jehož se měl dopustit překročením množstevního limitu ethanolu vyrobeného jedním pěstitelem, jenž činí podle § 4 odst. 6 zákona o lihu 30 l, o 3,15 litru. Za spáchání přestupku uložil celní úřad žalobci pokutu ve výši 500 Kč. 2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí celního úřadu potvrdil. B) Obsah podání účastníků 3. Žalobce žalobou požadoval zrušení rozhodnutí žalovaného. Žalobní body soud stručně shrnuje takto: a) Žalovaný nepřipustil argumenty žalobce, které prokazují, že u přestupku žalobce absentuje zavinění. Žalovaný se podrobně zabýval subjektivní stránkou projednávaného přestupku, aniž by se zabýval tím, že zavinění z nevědomé nedbalosti je dáno jen v případě, že povinnost a možnost předvídat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem jsou dány současně. Absence jedné z těchto složek znamená, že čin je nezaviněný a nelze jej proto sankcionovat. Žalobce nikdy netvrdil, že podle všeobecně známých zkušeností lze z 200 kg jablek očekávat 10 l ethanolu, naopak tvrdil, že nelze předpokládat, jaká bude výtěžnost ovoce. V odvolání v tomto ohledu pouze citoval celní úřad. Žalovaný se pak nijak nezabýval zkušenostmi, které má s výtěžností ovoce žalobce. b) Žalovaný sice připustil, že mohlo dojít k omylu při vystavení dokladů ohledně množství jablek předaných k výrobě ethanolu, avšak pouze uzavřel, že k překročení limitu by došlo i v případě výroby 7,95 l ethanolu ze 171 kg jablek, aniž zohlednil, že v takovém případě by šlo již o překročení pouze o 1,29 l ethanolu, tj. jednání z hlediska společenské nebezpečnosti nicotné. 4. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Žalobce podle něj v daném případě nezachoval potřebnou opatrnost. Ač se pěstitelským pálením zabývá mnoho let, mohl předpokládat, že z 200 Kg jablek bude vyrobeno více než 6,66 l ethanolu, které mu zbývaly do 30 litrového zákonného limitu. Žalovaný nikdy nepřipustil, že mohlo dojít k omylu při vystavení dokladu ohledně množství jablek. Naopak svědkyně A. uvedla, že celkové dovezené množství jablek 371 kg bylo rozděleno mezi žalobce a jeho syna, tak že žalobce sám navrhl, že na sebe dá 200 kg a na syna 171 kg. Úvaha o tom, že v případě, že by na žalobce bylo napsáno 171 kg jablek, došlo by pouze k minimálnímu překročení limitu, byla pouze hypotetická. C) Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud bez nařízení jednání. 6. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) je fyzická osoba pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný. 7. Podle § 15 odst. 1 zákona o přestupcích platí, že k odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění, přičemž postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. 8. Podle § 4 odst. 6 zákona o lihu je pěstitel oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně pro líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období, která je stanovena v zákoně o spotřebních daních, a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem společně hospodařící domácnost. Společně hospodařící domácností se pro účely pěstitelského pálení rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího. 9. Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona o lihu se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že si pro sebe nechá vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6 nebo tento etanol v rozporu s prohlášením podle § 4 odst. 8 písm. f) neodebere do 3 měsíců ode dne jeho výroby. 10. Podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona o lihu lze za přestupek uložit pokutu do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), k) nebo odstavce 2. 11. K otázce zavinění žalovaný na str. 5 napadeného rozhodnutí uvedl následující: „V projednávaném případě je z dosud provedených důkazů a ostatně i ze samotného odvolání odvolatele zřejmé, že odvolatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, protože, jak sám tvrdí, „nelze dopředu předpokládat, jaká bude výtěžnost z ovoce“. Odvolatel však vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že zákonem stanovený limit 30 litrů etanolu za jedno výrobní období) může překročit. V podaném odvolání odvolatel totiž uvádí, že „podle dosavadních zkušeností z 200 kg jablek se dá očekávat průměrně 10 l ethanolu“. Přitom bylo třeba, aby odvolatel vzal v úvahu, že si již v pěstitelské pálenici P. nechal vyrobit celkem 23,34 l etanolu (tj. 13,86 l etanolu + 9,48 l etanolu).“ 12. Žalobci je ale třeba přisvědčit, že předmětná citace byla žalovaným uvedena zavádějícím způsobem, neboť žalobce v odvolání neuváděl, že mu bylo či je známo, že z 200 kg jablek se dá průměrně očekávat 10 l ethanolu. Žalobce totiž v odvolání pouze citoval celní úřad, který tuto rovnici označil za všeobecně známou zkušenost, a naopak se proti platnosti tohoto výpočtu jednoznačně vymezoval poukazováním na nemožnost předpokladu výtěžnosti ovoce v hromadném pěstitelském pálení. Žalobce tedy v odvolání nesouhlasil s tím, že by zisk 10 l etanolu z 200 kg ovoce bylo obecně platnou notorietou. 13. Krajský soud uvádí, že obecně známé skutečnosti se v řízení před správním orgánem nedokazují, avšak účastníci řízení mohou svými tvrzeními popírat obsah notoriet a mohou také navrhovat provedení důkazů za účelem prokázání svých odlišných tvrzení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2011, č. j. 1 As 33/2011-58). Celní úřad však pochybil, pokud tuto skutečnost označil za všeobecně známou až v odůvodnění svého rozhodnutí, aniž s tím žalobce dopředu seznámil a poskytl mu možnost obsah této notoriety svým tvrzením popírat a navrhovat důkazy k prokázání opačného tvrzení. Žalobce se tak k této notorietě mohl vyjádřit až v odvolání, což také učinil, když uvedl, že s touto nesouhlasí, jelikož nelze dopředu odhadovat, jaká bude výtěžnost ovoce ve společném pálení. Žalovaný pak místo toho, aby se zabýval otázkou, zda se o notorietu jedná či nikoli, uvedl v rozporu s obsahem správního spisu, že žalovaný sám tuto skutečnost potvrdil ve svém odvolání, přičemž platnost této notoriety označil za důvod, pro který si musel být žalobce vědom, že může předáním 200 kg jablek v pálenici H. již překročit zákonem stanovené množství ethanolu. 14. Žalovaný se tak vůbec nezabýval odvolací námitkou žalobce, že výtěžnost ethanolu z ovoce ve společném pálení nelze předpokládat, neboť nelze ani teoreticky zajistit, zda všichni pěstitelé odevzdávají kvalitní a dozrálé ovoce, což v důsledku přispívá k větší nebo menší výtěžnosti ovoce. Tato námitka přitom účinně zpochybňuje závěr celního úřadu o notoricky známém faktu, že se z 200 kg jablek dá očekávat 10 l ethanolu, a žalovaný z žádné jiné skutečnosti