4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

62 Az 8/2023- 29 - text  6 62 Az 8/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci žalobce: V. B. státní příslušnost Moldavská republika toho času Pobytové středisko Havířov sídlem Na Kopci 269, 735 64 Havířov – Dolní Suchá zastoupeného advokátkou Mgr. Hanou Bočkovou sídlem Nádražní 308/3, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2023, č. j. OAM-384/LE-BA02-K01-2022, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 6. 3. 2023 přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. 2. Podle žalobce byla v řízení o udělení mezinárodní ochrany zkrácena jeho práva, žalovaný porušil zásadu materiální pravdy, nezjistil přesně a úplně skutkový stav a neprovedl řádně všechna potřebná šetření. 3. Žalobce připomněl, že důvodem jeho žádosti o mezinárodní ochranu byly obavy z hrozby pronásledování za uplatňování politických práv a svobod, neboť se účastnil několika demonstrací v tzv. Podněstří, kde byl při jedné z nich zadržen a bylo mu sděleno, že proti němu bude vedeno trestní řízení pro negativní vztah k ruským mírovým silám. 4. Žalobce má za to, že ze strany žalovaného došlo k nesprávnému vyhodnocení žalobcem uváděných důvodů. Je přesvědčen, že byť je Moldavsko začleněno do skupiny bezpečných zemí, nezbavuje to žalovaného posuzovat, zda žalobci nehrozí vážná újma v případě jeho návratu do vlasti. Žalobce má za to, že Moldavsko má zásadní nedostatky v oblasti soudnictví, porušování lidských práv, četného diskriminačního trestního stíhání a v individuálních případech dochází k pronásledování, mučení a jinému nelidskému zacházení a trestání. Bezpečnostní poměry v Moldavsku se mění k horšímu. 5. Žalobce dále poukázal na předběžnou otázku položenou k SDEU ve vztahu k právní úpravě ČR týkající se označení pouze části země za bezpečnou. 6. Pokud žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázal na rozpory v tvrzeních žalobce, způsoboval tyto rozpory sám žalovaný nevhodně volenými dotazy, které žalobce pochopil rozdílně a odpověď žalovaný vyložil nesprávně. Žalobce také obecně zpochybnil informace o trestním stíhání z Podněstří. 7. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Zdůraznil, že žalobcova tvrzení o tom, že by se v Podněstří účastnil demonstrací, z tohoto důvodu tam byl trestně stíhán a po jeho návratu do Kišiněva ho tam měli v té souvislosti hledat jak podněsterští, tak moldavští policisté, považuje za nevěrohodná, přičemž žalobce neuvedl žádná relevantní tvrzení, na základě, kterých by bylo možné konstatovat, že byl žalobce v Moldavsku pronásledován pro uplatňování politických práv a svobod. Výpověď žalobce je rozporná nejen při porovnání s informacemi o Moldavsku, ale byly zjištěny také závažné vnitřní rozpory. Žalovaný v té souvislosti odkázal na dle jeho názoru zcela dostačující zdůvodnění v napadeném rozhodnutí. Zjištění z obsahu správních spisů 8. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce dne 10. 12. 2022 požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to poté, co byl dne 3. 12. 2022 zajištěn za účelem správního vyhoštění, neboť byl dne 2. 12. 2022 kontrolován PČR, neměl u sebe cestovní doklad ani žádné oprávnění k pobytu v ČR, když nadto bylo zjištěno, že mu bylo rozhodnutím Policie ČR ze dne 20. 8. 2022 uděleno správní vyhoštění se zákazem vstupu na území členských států EU po dobu jednoho roku. 9. Při poskytnutí údajů k této žádosti uvedl, že je rozvedený. O mezinárodní ochranu žádá, protože je pronásledován vládními orgány v Podněstří. Chtěl zůstat v Moldavsku, ale moldavské orgány je vydávají do Podněstří, kde mu hrozí soud. Nemůže ve vlasti v klidu žít a pracovat. Pracoval jako zlatník, měl svou dílnu, ale musel vše opustit. 10. Při pohovoru ke své žádosti o mezinárodní ochranu dále doplnil, že o mezinárodní ochranu žádá, protože byl zajištěn a zjistil, že taková možnost existuje. Moldavsko opustil, neboť byl stíhán na území Podněsterské republiky. Účastnil se protestních akcí proti vládě v Podněstří, to bylo v letech 2016-2017 a v roce 2020. Byl obviněn podle § 278 odst. 3 tamějšího trestního zákoníku, měl to být negativní vztah proti ruským mírovým silám. V letech 2020-2022 pracoval v Kišiněvě, tam žádné problémy neměl. Na státní orgány se neobrátil, měl strach, že by byl vydán do Podněstří. 11. V doplňujícím pohovoru se dále žalobce vyjádřil k místům svého pobytu v Moldavsku a dále ke svému zaměstnání, kdy uvedl, že v letech 2014-2019, kdy žil v Banderách, byl zaměstnaný ve zlatnické dílně, nebyla to jeho dílna. Na území pod kontrolou Moldavské vlády neměl žádné problémy, trestně stíhaný také nebyl. Nehledala jej moldavská policie, ale měl problémy v Podněstří. Pokud byl na demonstracích, je tam strana Zrození, která je protiruská. V roce 2019 Podněstří opustil, protože tam měl problémy, ale v roce 2020 se tam vrátil, měl tam u kamaráda zlatnické nástroje. Když se vracel v roce 2019 z Podněstří do Moldavska, ukázal pas a bez problémů přešel. 12. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, a to mj.: - Informace MZV ČR ze dne 8. 2. 2023: Moldavsko – Aktuální dopady konfliktu na Ukrajině, protivládní protesty a přístup státních úřadů k protestům, přístup k základní péči - Informace MZV ČR ze dne 2. 9. 2022: Situace v Podněstří – základní vojenský služba, bezpečnostní situace, možnost přesídlení do Moldavska a přístup ke službám, spolupráce v trestně právní oblasti - Informace OAMP ze dne 15. 2. 2023: Moldavsko – aktuální otázky, vztahy s Podněstřím, opozice v Podněstří, strana Šór v Moldavsku - Informace OAMP ze dne 12. 7. 2022: Moldavsko – bezpečnostní a politická situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv - Informace OAMP ze dne 22. 12. 2021: Moldavsko – Shromáždění ve městě Dubossary v samozvané Podněsterské moldavské republice 2. a 9. 9. 2021, extradiční řízení mezi Moldavskem a samozvanou Podněsterskou republikou - Informace MV ČR ze dne 1. 7. 2022: Moldavsko – Hodnocení Moldavska jako bezpečné země původu 13. Následně dne 21. 2. 2023 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Uzavřel v něm, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce je trestní stíhání v Podněstří kvůli účastem žalobce na tamějších demonstracích a obava z vydání do Podněstří moldavskými orgány. 14. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobce v průběhu řízení neuvedl žádné skutečnosti, na základě, kterých by bylo možno učinit závěr, že vyvíjel ve vlasti činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu. 15. Velmi podrobně se přitom zabýval jednotlivými skutečnostmi tvrzenými žalobcem v průběhu celého správního řízení a dospěl k tomu, že tvrzení žalobce jsou nevěrohodná. K tvrzením žalobce o jeho účasti na protestech v Podněstří v Tiraspolu v letech 2016-2018 a posledního pak v roce 2018-2019-2020 (v závislosti na variantách tvrzení žalobce) provedl žalovaný podrobné srovnání se skutečnostmi zjištěnými z podkladů rozhodnutí. Zjistil, že dne 11. 11. 2017 proběhlo relativně velké shromáždění místní komunistické strany, která stojí v opozici vůči vládě, kdy nedošlo k žádnému incidentu. Dále po nepovoleném shromáždění dne 2. 6. 2018 byl zadržen předseda strany O. Ch., který byl následně odsouzen ke 4,5 letům vězení. Přitom moldavská lidskoprávní organizace Promo-Lex, která situaci v Podněstří monitoruje, nezmiňovala v letech 2016-2017 žádný další protest. Z podkladů dále vyplynulo, že dne 2. 7. 2020 proběhl tzv. tichý protest proti omezení svobody pohybu ve městě Rybnica, během kterého byl zadržen aktivista G. Č. a následně proběhl protest právníka S. P. dne 7. 8. 2020, kterým tento vyjadřoval solidaritu se zadrženým Č.; tento aktivista byl krátce zadržen a následně propuštěn. Z podkladů dále vyplynulo, že místní úřady v Podněstří svobodu shromažďování značně omezují, nedochází k žádným masivním protestům. V roce 2020 nadto limitovala svobodu shromažďování i pandemická opatření. Protesty jsou úřady monitorovány, dochází k nim naprosto ojediněle a zadržovány jsou osoby, jejichž jména jsou známa. Již při porovnání takto zjištěných skutečností označil žalovaný žalobcova tvrzení za jednoznačně nevěrohodná. Totéž platí o tvrzeném stíhání žalobce podle § 278 odst. 3 tamějšího trestního zákoníku. K tomu žalovaný zjistil, že z těchto trestných činů lze dohledat obvinění pouze dvou osob, které však za tento čin nebyly ani odsouzeny. 16. Jako rozporná žalovaný označil také tvrzení žalobce týkající se jeho tvrzení o protestních akcích strany „Obnova Podněstří“, která je vládní stranou Podněstří, kontrolující parlament, nejedná se tedy o opoziční stranu. Svá t