1 Ao 1/2005 — Nejvyšší správní soud

79 A 3/2022- 53 - text  8 79 A 3/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci navrhovatele: Elpro-Energo Transformers s. r. o. sídlem Na Vyhlídce 1254, 739 61 Třinec – Lyžbice zastoupený advokátem JUDr. Vítem Rybářem sídlem 28. října 1610/95, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava proti odpůrci: Obec Hnojník sídlem Hnojník 222, 739 53 Hnojník o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – části územnímu plánu obce Hnojník, vydaného usnesením zastupitelstva obce Hnojník č. 04/16/2021 ze dne 31. 8. 2021 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatel se podaným návrhem doručeným soudu dne 20. 9. 2022 domáhal zrušení shora označeného opatření obecné povahy, Územního plánu obce Hnojník (dále jen „ÚP Hnojník“), a to v rozsahu, který se týká pozemku parc. č. XA v k. ú. X, jehož je navrhovatel vlastníkem. 2. Navrhovatel připomněl, že dle předcházející úpravy ÚP Hnojník ze dne 15. 2. 2006 byl předmětný pozemek určen k využití jako výrobní zóna, tedy pro umístění staveb pro výrobu a lehký průmysl, přičemž navrhovatel měl v úmyslu koupit tento pozemek za účelem výstavby průmyslového objektu. Dle aktuálního územního plánu je však pozemek nově plochou smíšenou nezastavěného území a navrhovatel nemůže realizovat záměr, pro který pozemek koupil. Navrhovatel podal dne 30. 6. 2020 proti předmětným změnám územního plánu námitky, kterým nebylo vyhověno. Shodně podal námitky i předchozí vlastník pozemku dne 9. 5. 2018, kterým také nebylo vyhověno. 3. Navrhovatel tvrdí, že prakticky jediným důvodem pro omezení průmyslové zóny na pozemku je domnělá nedostatečná dopravní obslužnost. Pořizovatel ÚP místo toho, aby omezil využití pozemku na realizaci staveb pro výrobu, které nebudou náročné pro dopravní obslužnost, přímo zamezil jakékoli výstavbě. 4. V rozhodnutí o námitkách navrhovatele v textové části ÚP Hnojník je tvrzeno, že důvodem vymezení pozemku jako součásti plochy smíšené nezastavěného území byl zejména převažující zájem na ochraně zemědělského půdního fondu podle zákona č. 344/1995 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně ZPF“) a že pozemek žalobce se řadí mezi bonitně nejcennější půdy. Toto je podle navrhovatele nepravdivé, neboť půda o rozloze 458 m² spadá do II. kategorie ochrany a půda o rozloze 48 272 m² spadá do IV. kategorie ochrany. 5. Dalším důvodem pro vymezení pozemku jako součásti plochy smíšené nezastavěného území byl převažující veřejný zájem na ochraně krajinného rázu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody“). Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením, že by vymezení pozemku jako součásti plochy smíšené výrobní způsobilo zásah do krajinného rázu, neboť na sousedních pozemcích se již nacházejí dvě skladovací haly, přičemž plánovaná stavba třetí měla pouze stávající haly doplnit. Dále se zde nachází již vybudované těleso dálnice I/68, jejíž zásah do krajiny je značný. Podle navrhovatele došlo ke změně poměrů v krajině, a to bez toho, aniž by byl pozemek vymezen jako plocha smíšená výrobní. 6. Odpůrce podle navrhovatele pochybil v tom, že nedostatečně posoudil zásah do krajinného rázu, neboť podle všeho vycházel pouze z teoretické studie vyhodnocení krajinného rázu z roku 2021. 7. Ze strany odpůrce nebyla projevena žádná snaha o objektivizaci subjektivního faktoru, když v projednávaném případě nebyl zpracován ani jeden znalecký posudek. Odpůrce tak nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Podle navrhovatele ÚP Hnojník bez vážných a relevantních důvodů redukuje průmyslovou zónu na ploše Z41 do velikosti, která neodpovídá potenciálu průmyslové zóny a zájmům obce. S uvedenou změnou navrhovatel ve svých plánech nepočítal, v důsledku čehož byla zmařena jeho investice spočívající v koupi pozemku a vznikla mu značná škoda. ÚP Hnojník nerespektuje existující stav v území, například vybudovaný a kolaudovaný vodovod a plynovod, které jsou určeny k zásobování budoucích staveb na pozemku. Bylo pro účely vybudování průmyslové zóny vyřešeno také umístění a vybudování příjezdové komunikace, pro jejíž umístění získal předchozí vlastník pozemku kladné rozhodnutí o povolení sjezdu. 8. Navrhovatel považuje část ÚP Hnojník týkající se jeho pozemku za nezákonnou a nepřezkoumatelnou pro nedostatek důvodů pro nynější vymezení plochy smíšené nezastavěného území. ÚP Hnojník také není v souladu s testem proporcionality, když navrhovatel je na svém vlastnickém právu omezen zásadním způsobem. 9. Odpůrce se k návrhu vyjádřil primárně tak, že se vším, co je v návrhu uvedeno, je nutno souhlasit. Odpůrce opakovaně protestoval proti rozhodnutí pořizovatele územního plánu zrušit průmyslové využití dotčených pozemků. Zdůraznil dále, že probíhá řízení o změně č. 1 ÚP Hnojník, kde je daná problematika řešena ve větší míře, než navrhovatel požaduje. 10. Krajský soud uvádí, že řízení v dané věci bylo ke společnému návrhu účastníků přerušeno v souladu s § 110 o.s.ř. za použití § 64 s. ř. s. usnesením ze dne 15. 12. 2022. Ke včasnému návrhu navrhovatele bylo následně usnesením ze dne 11. 1. 2024 rozhodnuto o pokračování v řízení. Zjištění ze spisové dokumentace 11. Soud zjistil pro účely přezkumu napadeného opatření obecné povahy ze správní dokumentace následující. Zastupitelstvo obce Hnojník rozhodlo dne 22. 8. 2012 o pořízení nového územního plánu. Pořizovatelem byl Městský úřad Třinec. K návrhu vydal dne 6. 6. 2013 Krajský úřad stanovisko a uplatnění požadavků dotčených orgánů podle § 47 stavebního zákona; z něj mj. vyplynulo, že územní plán je nutno posoudit podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a dále, že při zpracování územního plánu je nutné postupovat podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o ochraně ZPF. 12. Dne 12. 6. 2013 vydal Městský úřad Třinec k návrhu koordinované závazné stanovisko, v němž mj. požadoval podrobné vyhodnocení vlivů navrhovaných změn podle § 5 zákona o ochraně ZPF, dále, aby jedním z podkladů pro návrh územního plánu byla Studie vyhodnocení krajinného rázu podle § 12 zákona o ochraně přírody. Po vystavení návrhu ÚP Hnojník byly ze strany dotčené veřejnosti vzneseny námitky mj. ve vztahu ke stanovení plochy smíšené výrobní Z40 a Z41. Následně bylo vydáno dne 11. 11. 2014 Městským úřadem Třinec další koordinované závazné stanovisko, v rámci kterého navrhl vyřazení ploch Z40 a Z41 pro rozpor s § 12 zákona o ochraně přírody. V tomto stanovisku dotčený orgán podrobně argumentoval z hlediska zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody, když zdůraznil, že na místě proběhlo také místní šetření. 13. Odpůrce v průběhu pořizování ÚP vznesl nesouhlas mj. s vyřazením Z41 s ohledem na investice vlastníka dotčených pozemků, které jsou v souladu se záměrem obce Hnojník z hlediska rozvoje obce. 14. Poté, co proběhlo dohodovací řízení, vydal Městský úřad Třinec navazující stanovisko, podle kterého bude redukována plocha smíšená výrobní Z40 a Z41 s ohledem na zájmy podle § 12 zákona o ochraně přírody. 15. Veřejné projednání návrhu ÚP proběhlo dne 2. 5. 2018; ve stanovené lhůtě vznesl předchozí vlastník pozemku parc. č. XA v k. ú. X k praktické likvidaci průmyslové zóny, když na ploše Z41 je tato v případě pozemků ve vlastnictví společnosti redukována do velikosti, která neodpovídá potenciálu průmyslové zóny podle dosavadního územního plánu, což znamená ztrátu rentability investičního záměru společnosti a zmaření již vynaložených nákladů. 16. Následně proběhlo ve věci opakované veřejné projednání návrhu ÚP dne 8. 7. 2020. Navrhovatel jako nový vlastník předmětných dotčených pozemků vznesl dne 30. 6. 2020 námitky, ve kterých uvedl, že pokud se týče navrhovaného omezení průmyslové zóny na ploše Z41, je podle něj prakticky jediným důvodem pro omezení plochy nedostatečná dopravní obslužnost, přičemž co se týče ochrany přírody a krajiny, bylo by možné k cílům ochrany dospět částečným omezením, nikoliv úplným. Schválením územního plánu dojde ke zmaření investic a porušení vlastnického práva navrhovatele. Těmto námitkám nebylo vyhověno. 17. Následně dne 31. 8. 2021 Zastupitelstvo obce Hnojník na svém zasedání vydalo napadené opatření obecné povahy – ÚP Hnojník. Posouzení věci krajským soudem 18. Krajský soud přezkoumal předmětné opatření obecné povahy, v intencích návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s.), přičemž při přezkumu vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s. 19. Krajský soud při posouzení návrhu na zrušení části opatření obecné povahy vyšel z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, dle níž přezkum opatření obecné povahy spočíval nejprve na algoritmu o pěti krocích: 1) v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obec