19 Az 26/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Az 26/2025- 51 - text  7 19 Az 26/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: K. K. státní příslušnost Ruská federace t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty 234 zastoupen Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem, advokátem sídlem 703 00 Ostrava, Vrázova 1324/40 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 1. 8. 2025 č. j. MV-124105-3/OAM-2025, ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2025 č. j. MV-124105-3/OAM-2025, jímž žalovaný správní řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 31. 7. 2025 dle ust. § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu), zastavil. V žalobě žalobce konstatoval, že dne 31. 7. 2025 podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v pořadí čtvrtou. Důvodem předchozích žádostí byly problémy na Ukrajině. Tam se spolu s matkou přestěhoval za otcem. Měli však problémy se získáním kvalitního vzdělání a nebyla jim poskytována dostatečná lékařská péče. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že neuvedl žádné nové skutečnosti a správní řízení dle § 11a odst. 3 zákona o azylu zastavil a jeho žádostí se již meritorně nezabýval. Žalobce uvedl, že v jeho případě jsou dány nové skutečnosti, se kterými se měl žalovaný seznámit a vzít je do úvahy při rozhodování. Tyto nové skutečnosti blíže rozvádí níže. V části III. – nové skutečnosti, žalobce popsal svou pobytovou historii v České republice od roku 2003, tvrdil, že si zde vytvořil pevné sociální, ekonomické a rodinné vazby, všichni členové rodiny žijí v České republice, hovoří plynně česky, zcela se asimiloval, na území Ruska nemá žádné příbuzné ani přátele či majetek. V České republice založil rodinu. Ze svazku s paní R. P. se mu dne X narodil syn. Současně se podílí na výchově dítěte paní P. Rusko je pro něho cizí zemí. Tento stát není ani bezpečný ani demokratický. Dle žalobce nemůže obstát závěr žalovaného, že se může usadit v části Ruska, kde není znatelný válečný konflikt s Ukrajinou. Zcela absentuje jakákoliv snaha o poměření veřejného zájmu s jeho lidskými právy. 2. Žalobce namítal, že žalovaný s ním měl provést pohovor, aby zjistil, zda v jeho případě nejsou dány nové skutečnosti, na základě kterých by mu mohl udělit azyl. V napadeném rozhodnutí žalovaný zcela přehlíží i to, že je dlouhodobě usazeným migrantem, u kterého je nutné vážit veřejný zájem s jeho základními právy. Zejména s právem na soukromý a rodinný život, který je chráněn článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Je rovněž nutné zohlednit i nejlepší zájem dítěte v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Žalovaný namísto výše uvedených úvah správní řízení zastavil. 3. Žalobce dále v žalobě zmínil, že se na území České republiky v minulosti dopustil trestné činnosti, ovšem velmi toho lituje a nemá v úmyslu tyto chyby opakovat. Svůj trest již vykonal. Je toho názoru, že nejde o natolik závažné pochybení, aby to mohlo ospravedlnit zásah do jeho rodinného a soukromého života. Žalovaný měl jeho žádost posoudit meritorně, protože v jeho případě nastaly nové skutečnosti, které by mohly být azylově relevantní. Žalobce uzavřel, že jeho případ je specifický v tom, že na území České republiky žije nepřetržitě mnoho let. To je samo o sobě důležitým důvodem, který měl žalovaný v napadeném rozhodnutí zohlednit s ohledem na vážení dotčených zájmů. Absence tohoto poměřování nemá důsledky jen pro něho, ale i pro ostatní lidi, kteří jsou s ním v blízkém kontaktu, zejména pro jeho děti. To vše jsou skutečnosti, které nastaly až poté, co podal všechny své předchozí žádosti. Bez své viny je tak nemohl před žalovaným uplatnit. Žalovaný mu k tomu ani v aktuálním řízení nedal prostor. Žalobce dále namítal, že situace v zemi původu se taktéž výrazně zhoršila, jedná se o notoricky známé skutečnosti, kterými se žalovaný odmítl zabývat. Omezil se na pouhé konstatování, že se může zabydlet kdekoli na území Ruska. 4. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že aktuální žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podaná dne 31. 7. 2025 je další opakovanou žádostí, jedná se již o čtvrtou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce neuvedl naprosto žádné konkrétní skutečnosti jím podané opakované žádosti, přestože byl poučen, že s ním nebude za tímto účelem veden žádný pohovor a musí tedy vše prezentovat v rámci své opakované žádosti. Poučení pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany je založené ve správním spise. Žádost o udělení mezinárodní ochrany žalobce pouze formulářově vyplnil a nedodal nic dalšího, ač mohl učinit písemné podání a předestřít správnímu orgánu další skutečnosti, které uvádí v žalobě. Není tedy pravdou, že by mu nebylo umožněno sdělit rozhodné skutečnosti. Žalobce nebyl krácen na svých právech. Správní orgán tedy následně dospěl k závěru, že žalobce neuvedl ve své další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany v České republice žádné nové skutečnosti, neuvedl žádné její důvody, nepoukázal na žádnou podstatnou změnu okolností jeho případu, a ani správní orgán neshledal takové nové skutečnosti či okolnosti, na jejichž základě by bylo možné se důvodně domnívat, že by byl vystaven pronásledování nebo hrozbě vážné újmy. Jestliže žalobce neuvedl ve své aktuální žádosti naprosto žádné skutečnosti ke zohlednění a k posouzení, pak jeho tvrzení, že žádost o udělení mezinárodní ochrany měla být posouzena meritorně s ohledem na soukromý a rodinný život či na to, že je otcem, neobstojí. Z hlediska politické a bezpečnostní situace v Rusku nedošlo od doby, kdy byla posuzována předchozí další opakovaná žádost, k žádným zásadním změnám v politické či bezpeční situaci, které by mohly mít vliv na posouzení žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný poznamenal, že si je vědom, že 24. 2. 2022 došlo k vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Konflikt ve své otevřené formě neprobíhá na území Ruské federace. Z Informace OAM – Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 15. 4. 2025 plyne, že bezpečnostní situace byla na většině území Ruské federace víceméně stabilní, dochází k omezenému počtu bezpečnostních incidentů na ruském území v bezprostřední blízkosti hranic s Ukrajinou a od roku 2023 se v označených oblastech a ve vnitrozemí množí dronové útoky. Ty jsou však zacíleny výhradně na letiště, ropná zařízení a energetickou infrastrukturu. 5. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v mezích žalobních bodů. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl o žalobě bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se na výzvu soudu dle citovaného zákonného ustanovení ve stanovené lhůtě nevyjádřil a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání soudu nesdělil. 6. Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 1. 8. 2025 č. j. MV-124105-3/OAM-2025 zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 31. 7. 2025 dle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný vycházel z toho, že žádost žalobce ze dne 31. 7. 2025 byla další opakovanou žádostí, již čtvrtou v pořadí, v níž neuvedl žádné konkrétní důvody. Na tomto místě soud konstatuje, že ze správního spisu plyne, že žalobce byl poučen o tom, že s ním nebude za tímto účelem veden žádný pohovor a musí tedy vše prezentovat v rámci své opakované žádosti. Žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze formulářově vyplnil a nic dalšího nedoplnil. 7. Žalovaný dále vycházel ze zjištění, že poprvé požádal žalobce o udělení mezinárodní ochrany dne 25. 9. 2023, řízení bylo vedeno pod č. j. OAM-4809/VL-10-2023. Rozhodnutím ze dne 17. 10. 2023 č. j. OAM-4809/VL-10-12-2003 žalovaný žádost žalobce zamítl jako zjevně nedůvodnou. Rozhodnutí nabylo právní moci 23. 10. 2023. Proti tomuto rozhodnutí byla podána dne 29. 10. 2003 žaloba ke Krajskému soudu v Brně, který ji usnesením č. j. 56 Az 119/2003-45 ze dne 6. 2. 2004 odmítl. Usnesení nabylo právní moci 17. 12. 2004. Kasační stížnost proti tomuto usnesení byla Nejvyšším správním soudem usnesením č. j. 5 Azs 76/2005-68 ze dne 31. 3. 2005 odmítnuto. Usnesení nabylo právní moci 29. 4. 2005. 8. Podruhé žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany společně se svou matkou dne 25. 7. 2008. Řízení bylo vedeno pod č. j. OAM-509/VL-07-2008. Rozhodnutím ze dne 25. 7. 2008, které nabylo právní moci 5. 8. 2008 č. j. OAM-509/VL-07-12-2008, bylo řízení podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno z důvodu nepřípustné opakované žádosti. Proti tomuto rozh