4 As 56/2003 — Nejvyšší správní soud

20 A 8/2024- 24 - text  6 20 A 8/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: J. V. zastoupen Mgr. Tomem Káňou, advokátem sídlem nám. Míru 6, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2023, č. j. MSK 154116/2023, o přestupku proti občanskému soužití, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou ze dne 20. 2. 2024 žalobce napadl u Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“) rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2023, č. j. MSK 154116/2023, jímž žalovaný částečně změnil a ve zbytku zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm ze dne 16. 10. 2023, č. j. OSŽÚ/31039/2023/aland/spis2188/2023 (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), kterého se měl dopustit tím, že dne 23. 2. 2023 v době kolem 15:30 hodin v katastru obce Trojanovice na stezce vedoucí přes pozemky parc. č. XA a parc. č. XB rámem motorové čtyřkolky srazil H. H. (dále jen „svědkyně“), která se mu snažila zabránit v průjezdu, a způsobil jí tak bolestivé zranění pravé ruky. 3. Za spáchání uvedeného přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 10 000 Kč (výrok I. rozhodnutí správního orgánu I. stupně) a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (výrok II.). Žalovanému pak byla dále uložena povinnost uhradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky (dále „poškozená“) majetkovou škodu ve výši 643 Kč (výrok III.). 4. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil výrok I. rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že jednání žalobce překvalifikoval z úmyslného na nedbalostní a uloženou pokutu snížil na 5 000 Kč. II. Žaloba 5. Žalobce v žalobě především namítal, že zpochybňuje zranění, které měla svědkyně při údajném spáchání přestupku utrpět. Pochyby o vzniku zranění vyslovil i ve správním řízení, přičemž správní orgány se s touto námitkou nevypořádaly. Z doložené fotografie nevyplývá jakékoliv zranění svědkyně, z lékařské zprávy se pouze podává, že podle lékaře u svědkyně došlo ke zhmoždění ruky, které však není doprovázeno žádným objektivním nálezem v podobě modřiny, oděrky apod. Zpráva tak pouze opakuje subjektivní výpověď svědkyně. 6. Svědkyně si podle žalobce zranění vymyslela v úmyslu se mu pomstít. K tomu žalobce doplnil, že kdyby bylo tvrzené zranění omezující, jistě by svědkyně vyhledala pomoc neprodleně po přestupkovém jednání, k ošetření se však svědkyně dostavila až následující den a až poté vypovídala na policii. Tuto námitku vypořádal správní orgán I. stupně pouze obecnými frázemi a žalovaný se námitkou nezabýval vůbec. Na základě pouhého tvrzení svědkyně tak nelze postavit najisto, že utrpěla zranění, navíc zranění omezující běžný způsob života. Za této důkazní situace se podle žalobce má uplatnit zásada in dubio pro reo. 7. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí jakož i jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného a replika 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobní námitky jsou totožné jako námitky odvolací, se kterými se již vypořádal v napadeném rozhodnutí. 9. Žalovaný měl za prokázané, že žalobce způsobil svědkyni lehké zranění ruky projevující se bolestivostí. Ze spisu jednoznačně vyplývá, že svědkyně bránila průjezdu žalobce přes pozemek a že žalobce k průjezdu neměl povolení. Svědkyně se žalobce snažila zadržet, přičemž žalobce z místa spáchání přestupku ujel. Nebyl proto důvod skutkový děj podpořený dvěma výpověďmi a videozáznamem ještě dále odůvodňovat v napadeném rozhodnutí. Samotný vznik zranění popsal vedle uvedené svědkyně také další svědek a mechanismus vzniku zranění podle žalovaného odpovídá zranění samotnému (svědkyně uskočila na levou stranu a měla zraněnou pravou ruku). Podle žalovaného lékař nezaznamenal pouze subjektivní výpověď svědkyně, lékařskou zprávou byla bolest zjištěna, a stejně jako jiné listiny, je i lékařská zpráva důkazním prostředkem. Úvahu žalobce o pomstychtivosti svědkyně žalovaný bez bližšího odůvodnění odmítl a taktéž konstatoval, že považuje za zbytečné vyjadřovat se k úvahám žalobce ohledně toho, jaká omezení byla svědkyni zraněním způsobena. 10. V replice k vyjádření žalovaného žalobce konstatoval, že z lékařské zprávy plyne, že žalobkyně neměla vůbec žádné viditelné zranění nebo poškození ruky a pouze při doteku vyjádřila bolestivost. Přitom z lékařské zprávy neplyne, že by se ruky svědkyně někdo dotkl. Takový důkaz podle žalobce není objektivně ověřitelný. Zranění, pokud nějaké bylo, svědkyni zjevně v ničem neomezovalo a samotná existence zranění je založena pouze na tvrzení svědkyně. IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 11. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 23. 2. 2023 projížděl na motorové čtyřkolce spolu s další osobou jedoucí na motorce přes pozemek parc. č. XA (ve vlastnictví M. H.) a parc. č. XB (ve vlastnictví Biskupství ostravsko-opavského). Ve spise jsou založeny ortofoto mapy a výpisy z katastru nemovitostí (č. l. 26, 27, 34 a 35 správního spisu). Při návratu žalobce čekala svědkyně společně se svědkem a zastoupili mu cestu. Po slovní konfrontaci, při které byl žalobce svědkem a svědkyní obeznámen o tom, že bez souhlasu vlastníka se pohybuje po soukromých pozemcích, žalobce na čtyřkolce krátce couvnul a poté se rozjel z pozemku pryč. To plyne z videozáznamu pořízeného svědkem na mobilní telefon. Videozáznam je přerušen poté, co žalobce zacouval, další záznam navazuje záběrem na čtyřkolku zezadu a ve větší vzdálenosti, svědek přitom rozrušeným hlasem vulgárně oznamuje, že do nich žalobce najel. 12. Dne 18. 4. 2023 se konalo ústní jednání. V protokolu o ústním jednání (na č. l. 29 a násl. správního spisu) je zachycena výpověď svědkyně. Ta sdělila, že se po předchozí verbální konfrontaci žalobce řídící čtyřkolku náhle rozjel, rámem čtyřkolky narazil do hřbetu pravé ruky žalobkyně a poté rychle ujel. Svědkyně nosila po lékařském ošetření na pravé ruce 14 dní stahovací obvaz, zranění ji omezilo, protože je pravák. Druhý svědek, P. M., v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že se žalobce rozjel přímo na jeho přítelkyni (svědkyni, pozn. soudu), najel na ni rámem a odhodil ji, při střetu jí nejspíš přiskřípl ruku. Ruka podle něj svědkyni bolela a měla na 14 dní předepsáno stahovat ruku tlakovým obvazem. 13. Z lékařské zprávy na č. l. 5 správního spisu soud zjistil, že svědkyně byla ošetřena dne 24. 2. 2023 v 13.15 hodin v nemocnici ve Frýdku-Místku. Ve zprávě se dále uvádí: „Včera odpoledne do slečny narazila tříkolka, bolí PHK oblast ruky, rtg bez traum. změn. Klin: bez otoku, bez hematomu, palp. Bol. Na dorzu ruky, bez krepitace, bez patol. Hybností, hybnost bez omezení v RC skl, dotažení bolestivé, dukce bolestivé. Dg. Contusio manus l.dx. Th – elastic. Dop. promazávat analgetickou mastí, ledovat, bandážovat, ko zde při potížích, doléčení u OL.“ Z vyúčtování zdravotní péče na č. l. 60 a správního spisu, kterou do spisu založila poškozená, plyne, že u svědkyně bylo vykázáno ošetření dle diagnózy: S602 – zhmoždění (kontuze) jiných částí zápěstí a ruky, za které poškozená vyúčtovala 643 Kč. V. Posouzení věci krajským soudem 14. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s. ř. s.). 15. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 16. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 17. Žaloba není důvodná. 18. Předmětem řízení je přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o některých přestupcích. Toho se pachatel dopustí, pokud jinému ublíží na zdraví. Již správní orgán I. stupně ve svém odůvodnění v části pod bodem I. vhodně poukázal na definici zdraví stanovenou Světovou zdravotnickou organizací a parafrázoval závěry uvedené v komentáři k dotčenému ustanovení zákona o některých přestupcích o tom, že termín ublížení na zdraví „…není zákonem blíže definován, proto je nezbytné na takový stav usuzovat podle individuálních okolností každého konkrétního případu s tím, že východiskem je kvalitativní a kvantitativní odc