20 Ad 38/2024 – Krajský soud v Ostravě

20 Ad 38/2024- 32 - text  6 20 Ad 38/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: R. B. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/199816-923, ve věci nároku na průkazu osoby se zdravotním postižením, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Specifikace věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/199816-923 (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Ostravě, ze dne 19. 3. 2024 (dále též jen „správní orgán I. stupně“ a „prvostupňové rozhodnutí“), na jehož základě byla zamítnuta žádost žalobce o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „zákon o poskytování dávek“). II. Skutková zjištění vycházející z obsahu správních spisů 2. Dne 10. 1. 2024 podal žalobce u správního orgánu I. stupně žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. 3. Dne 13. 2. 2024 vypracoval lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) posudek hodnotící zdravotní stav žalobce. Lékař IPZS dospěl k závěru, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chron. lumbalgie, levostranný LIS L5, S1 klaudikační charakter v terénu smíš. stenosy s max. L4-5. Dopad na mobilitu je dokladován v lékařské zprávě. Jde o prosté lumbago dle zobrazovacích metod se stenosou páteřního kanálu v segmentu LSp, nejsou myleopatie, nejsou radikulopatie, postižení páteře není provázeno parézami. Chůze je schopen bez opěrných pomůcek nebo zdravotnických pomůcek. Není popsán defekt kognitivní nebo smyslový. Lékař IPZS dospěl k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož funkční dopad na pohybové schopnosti nedosahuje ani středně těžkého stupně. Nejedná se o zdravotní postižení uvedené v odst. 1, 2, nebo 3 přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále též jen „prováděcí vyhláška“). Nejedná se o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace dle prováděcí vyhlášky. Nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace včetně osoby s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek. 4. Na podkladě citovaného posudku vydal správní orgán I. stupně dne 19. 3. 2024 prvostupňové rozhodnutí, jímž zamítl žádost žalobce o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. 5. Prvostupňové rozhodnutí žalobce napadl odvoláním. Žalobce namítal, že má prokazatelně těžkou polyneuropatii a zároveň poškozenou páteř v bederní oblasti a vyhřezlou plotýnku. To mu způsobuje značné potíže při chůzi a stání, což řeší pomocí berle. 6. Žalovaný zadal posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, pracoviště Ostrava (dále též jen „PK MPSV Ostrava“), zpracování posudku. PK MPSV ve svém zhodnocení ze dne 14. 8. 2024 uzavřela, že se nejedná o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k prováděcí vyhlášce, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. Tento stav byl i ode dne 1. 1. 2024. 7. K odvolání žalobce PK MPSV uvedla, že objektivní nález, navzdory potížím a námitkám, neodůvodňuje hodnocení zdravotního stavu posuzovaného jako podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého, těžkého, zvlášť těžkého nebo úplného funkčního omezení pohyblivosti a orientace dle přílohy č. 4 k prováděcí vyhlášce. Neuropatie dolních končetin není těžká, jelikož žalobce dle praktické lékařky i neurologa chodí bez pomůcek. Po případné operaci bude možné opětovně zhodnotit zdravotní stav ve věci průkazu osoby zdravotně postižené. Žalobce s posudkem PK MPSV nesouhlasil. 8. Žalovaný napadeným rozhodnutím dne 10. 9. 2024 žalobcovo odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Popsal v něm dosavadní průběh řízení, závěry PK MPSV Ostrava považoval za úplné a přesvědčivé. K námitkám, které žalobce uvedl v odvolání, žalovaný uvedl, že posudková komise měla zdravotnickou dokumentaci žalobce k dispozici a nikterak závažnost jeho stavu nezpochybňuje. Používání různých kompenzačních pomůcek, např. francouzské hole, se posudkové připouští, nikoliv zohledňuje. III. Obsah žaloby 9. Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce žalobou. Měl za to, že posudková komise rozhodla na základě neúplné a neaktualizované zdravotní dokumentace. Nevzala v potaz, že jeho zdravotní problémy jsou dlouhodobé, což dokládá přiznání plného invalidního důchodu. 10. Uvedl, že důvodem podání žádosti je chůze pouze s oporou holí před i po operaci. K tomu odkázal na zdravotní potíže, se kterými se nyní potýká. 11. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. IV. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém vyjádření nejprve podrobně zrekapituloval dosavadní řízení. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické osoby porovnávají se schopnostmi stejné staré fyzické osoby bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek, jako např. francouzských holí, chodítka. Ohledně namítané polyneuropatie dodal, že se nejedná o polyneuropatii dolních končetin v celém jejich rozsahu, ale jen jejich koncových částí. Poukázal, že nyní je žalobce již ve starobním důchodu, načež se u průkazu posuzuje schopnost pohyblivosti nebo orientace, nikoliv pokles pracovní schopnosti jako u invalidního důchodu. Na závěr žalovaný shrnul závěry lékařských nálezů a uzavřel, že se u žalobce nejedná ani o středně těžké funkční postižení pohyblivosti. 13. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. V. Posouzení věci krajským soudem 14. Krajský soud shledal žalobu přípustnou, podanou oprávněnou osobou [§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a včasnou (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). V přezkumném řízení soudním je soud povinen zkoumat, zda vydané rozhodnutí je zákonné a bezvadné. Při přezkumu přitom respektuje vymezené žalobní body (§ 75 odst. 2 věta první zákona s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání, neboť s tímto postupem účastníci řízení souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 15. Žaloba není důvodná. 16. Právní úprava týkající se průkazu osoby se zdravotním postižením je obsažena v § 34 a násl. zákona o poskytování dávek. Podle § 34 odst. 1 tohoto zákona má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok (§ 9 odst. 3 zákona o poskytování dávek). 17. Podle § 34 odst. 2 má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. 18. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. 19. Podle § 34 odst. 4 zákona o poskytování dávek má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“