20 Az 41/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 41/2025- 30 - text  6 20 Az 41/2025 , [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D., ve věci žalobce: M. B. státní příslušnost Moldavská republika t. č. ve vazbě ve Vazební Věznici Ostrava zastoupen Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem, advokátem se sídlem Vrázova 1324/40, 703 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2025, č. j. OAM-893/BA-BA06-ZA01-2025, o udělení mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2025 přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. 2. Podle žalobce byla v řízení o udělení mezinárodní ochrany zkrácena jeho práva a žalovaný nedostatečným způsobem posoudil důvody podání žádosti o mezinárodní ochranu žalobcem. Žalobce uvedl, že důvodem opuštění Moldavska byly politické důvody, když se opakovaně zúčastnil protestů proti zvyšování cen energií a dalších komodit. Poté, co byla zvolena prezidentka Sandu, začala policie účastníky demonstrace sledovat, někteří účastníci bylo obviněni a uvězněni a žalobce dostal strach, že jej čeká podobný proces. Poté, co odcestoval ze země, mu byl doručen povolávací rozkaz do armády. Celý kontext azylového příběhu je nutné doplnit o to, že žalobce ovládá plynně ruštinu i rumunštinu. 3. Žalovaný vyhodnotil výpověď žalobce jako částečně nevěrohodnou; zejména v části tvrzení žalobce o obavě z uvěznění. K povolávacímu rozkazu uvedl, že oficiální odvody do podněsterské armády se nekonají. Žalobcovu žádost označil žalovaný za účelovou. 4. Žalobce zdůraznil, že situace v Moldavsku není dobrá, kdy je silně narušeno právo na svobodu projevu, zůstaly neřešeny zprávy o mučení a jiném zacházení. Neméně relevantní je stav soudnictví. Žalobce dále připomněl zprávu amerického ministerstva zahraničí za rok 2023, která poukazuje na závažná a neřešená pochybení státu. Podle zprávy téhož zdroje za rok 2024 se hovoří o tom, že se v Podněstří odehrávají stejné případy. Do Moldavska se žalobce nemůže vrátit jednak proto, že jej momentálně hledá policie, jednak z důvodu povolávacího rozkazu. To, že žalovaný zjistil, že oficiální nábor do armády neprobíhá, neznamená, že se tak nemůže dít neoficiální cestou. Posledním důvodem je diskriminace na základě jazyka. 5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na dostačující zdůvodnění v napadeném rozhodnutí. Zdůraznil, že pronásledování žalobce nebylo věrohodně na podkladě jeho výpovědi a po porovnání s informacemi ze země původu prokázáno. Jedním z argumentů svědčících pro závěr, že žalobci s přiměřenou pravděpodobností nehrozí nebezpečí pronásledování, může být i jeho bezproblémové vycestování ze země (viz rozsudek NSS ze dne 4. 1. 2018, č. j. 10 Azs 254/2017-40). Pokud se týče tvrzení o povolání do armády, o tomto se žalobce nezmínil při výslechu v rámci řízení o správním vyhoštění, když výslovně uvedl, že mu není znám žádný důvod, který by mu bránil v odchodu do Moldavska. Žalobce navíc žil od útlého dětství v Kišiněvě, kde absolvoval i tříměsíční náhradní vojenskou službu. Podle zpráv MZV ČR neexistují oficiální odvody obyvatel Podněstří do ruské armády. V Moldavsku neprobíhá žádný vnitřní ani vnější ozbrojený konflikt. Pokud se týká námitky diskriminace z důvodu jazyka, připomněl žalovaný informace ze dne 5. 6. 2025, které jsou obsahem spisu, podle které je ruština stále běžně používaným jazykem, v hlavním městě Kišiněvě je užívána téměř polovinou obyvatel. Zjištění z obsahu správních spisů 6. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce byl dne 29. 7. 2025 kontrolován policií, přičemž předložil padělaný doklad totožnosti. S žalobcem bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a rozhodnutím ze dne 29. 7. 2025 byl policií zajištěn za účelem správního vyhoštění. V rámci výslechu u policie uvedl, že z Moldavska přijel do ČR pracovat 11. 3. 2024. V Moldavsku má kde bydlet, a to se sestrou v bytě, neví o žádném důvodu, proč by nemohl vycestovat, v Moldavsku mu nehrozí žádné nebezpečí, je to bezpečná země. Dne 6. 8. 2025 požádal žalobce o udělení mezinárodní ochrany. 7. Při poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu dne 20. 8. 2025 žalobce uvedl, že důvodem žádosti je, že mu hrozí uvěznění za protesty proti vládě za zvyšování energií. Ačkoliv žil v hlavním městě Kišiněvě, dostal povolávací rozkaz do podněsterské armády. 8. V pohovoru k žádosti o mezinárodní ochranu dne 9. 9. 2025 žalobce dále uvedl, že vlast opustil, protože se zúčastnil protestních akcí poté, co byla zvolena prezidentkou paní Sandu. Když se ujala úřadu, začali je sledovat a některé kolegy, kteří se zúčastnili akcí, obvinili a uvěznili. Začaly jej sledovat orgány policie v civilu. Protesty byly v roce 2022 a na začátku roku 2023. Na policii byl pozván nejméně 5 x. Z Moldavska vycestoval asi 2 měsíce po protestech. 9. Dále uvedl, že v létě 2024 přišel na adresu jeho trvalého bydliště doporučený dopis, sousedi, kteří mu vybírali schránku jej otevřeli a řekli mu, že je v něm povolávací rozkaz do podněsterské armády. V Moldavsku neabsolvoval vojenskou službu, ale náhradní v délce 3 měsíců v roce 2006 v Kišiněvě. 10. Pokud při výslechu u policie ČR uvedl, že do ČR přijel pracovat, uvedl, že byl ve stresu. Totéž vysvětlení platí ve vztahu k tomu, že uvedl, že mu v Moldavsku nehrozí žádné nebezpečí. 11. Žalovaný v průběhu správního řízení shromáždil informace o politické a bezpečnostní situaci a stavu dodržování lidských práv v Moldavsku, a to: Informace OAMP ze dne 7. 5. 2025 – Moldavsko – Přehled o zemi, dále Informace MZV ČR ze dne 10. 2. 2023 o aktuálních dopadech konfliktu na Ukrajině v Moldavsku, dále Informace MZV ČR ze dne 20. 5. 2025 o činnosti policie v Moldavsku, dále Informace MZV ČR ze dne 27. 3. 2025 – Moldavsko – Situace v Podněstří, dále Informace OAMP o situaci obyvatel v Podněstří, dále Informace OAMP o etnických a národnostních menšinách v Moldavsku, dále Informace IOM ze dne 6. 8. 2025 – Moldavsko – Přehled údajů o zemi a Informaci OAMP o situaci moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí. 12. Dne 29. 9. 2025 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. 13. Uzavřel v něm, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce jsou obavy z uvěznění kvůli jeho účasti na protestech, dále z důvodu předvolání do podněsterské armády a z důvodu tlaku moldavských orgánů proti rusky hovořícím obyvatelům. 14. Žalovaný se v prvé řadě věnoval otázce věrohodnosti azylových tvrzení žalobce. Výpověď žalobce přitom shledal částečně nevěrohodnou v otázce obav z uvěznění a předvolání do podněsterské armády. Žalovaný nezpochybnil samotnou účast žalobce na protestních akcích, ale jako nevěrohodné vnímá tvrzení týkající se následného pronásledování ze strany policie. Vyšel přitom ze shromážděných podkladů, zejména pak z Informací MZV ČR ze dne 10. 2. 2023 a uzavřel, že mu není zřejmé, z jakého relevantního důvodu by moldavská policie měla žalobce hledat kvůli jeho účasti na protestech, které se konaly před téměř třemi lety; z výpovědi žalobce nevyplynulo, že by žalobce na protestech zastával nějakou významnou funkci či byl iniciátorem shromáždění. Z podkladů vyplývá, že proti účastníkům shromáždění policie zasahovala pouze tehdy, pokud účastníci narušili bezpečnostní opatření. Proti účastníkům následně neprobíhalo žádné další šetření. Pokud by policie měla potřebu žalobce vyslýchat či zadržet, jistě by zvolila efektivnější metody, než návštěvy a telefonáty rodičům žalobce. 15. Nevěrohodná jsou podle žalovaného také tvrzení žalobce o doručení povolávacího rozkazu do podněsterské armády. Z podkladů rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že oficiální odvody obyvatel Podněstří do armády neexistují. Žalobce nadto žil od útlého dětství v Kišiněvě a nedokázal přesvědčivě vysvětlit, z jakého důvodu by mu mělo být předvolání zasláno. Žalobce nemá ruské občanství, ani neuváděl, že by podepsal smlouvu o službě v ruské armádě. 16. Žalovaný dospěl k tomu, že žádost žalobce o mezinárodní ochranu je vedena pouze snahou si legalizovat pobyt v ČR. Přesto, že byl v Moldavsku naposledy na jaře 2024 a musely mu být známy okolnosti tvrzené při podání žádosti, projevil zájem o mezinárodní ochranu až poté, co mu bylo uloženo správní vyhoštění z důvodu nelegálního pobytu na území ČR. 17. Žalovaný neshledal naplnění žádného zákonného důvodu k udělení mezinárodní ochrany v žádné z jejich forem. Posouzení věci krajským soudem 18. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozh