1 As 4/2009 — Nejvyšší správní soud

25 Ad 14/2023- 47 - text  15 25 Ad 14/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci žalobkyně: BIVOJ a.s. sídlem Jateční 2884/23a, 746 01 Opava zastoupená advokátem Mgr. Martinem Bílým sídlem Veleslavínova 252/5, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2023, č. j. MZDR 26784/2023-3/PRO, ve věci přestupku na úseku ochrany před hlukem, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 25. 9. 2023, č. j. MZDR 26784/2023-3/PRO se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 800 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Martina Bílého, advokáta, se sídlem Veleslavínova 252/5, 702 00 Ostrava. Odůvodnění: Žalobní námitky: 1. Rozhodnutím Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje (dále jen „Krajská hygienická stanice“ nebo „KHS“) ze dne 4. 8. 2023 byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 95g, odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), za což jí byla uložena pokuta ve výši 200 000 Kč a dále povinnost uhradit náklady vynaložené Krajskou hygienickou stanicí na měření hluku ve výši 32 597 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1000 Kč. Měřením Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě (dále jen „Zdravotní ústav“) ze dne 7. až 8. 10. 2018 v prostorách provozovny žalobkyně na ulici Jateční v Opavě byl při nakládce a manipulaci se zbožím v prostoru nákladových ramp zjištěn vysoce impulsní hluk tvořený nárazem těles, pronikající do chráněného venkovního prostoru stavby objektu bytového domu rovněž na ulici Jateční v Opavě, který překročil hygienický limit hluku. Konkrétně byl hygienický limit hluku překročen dne 8. 10. 2018 v době od 0.20 do 1.20 hod. o 10,2 dB, když výsledná hodnota hladiny akustického tlaku impulsivního hluku po odečtení rozšířené kombinované nejistoty měření činila 38,2 dB, a hygienický limit pro vysoce impulsní hluk činil 28 dB. V řízení nechala KHS zpracovat znalecký posudek, který dospěl k poněkud odlišným závěrům. Tyto však KHS nezohlednila pro chybnou metodiku a rozhodla na základě zjištění Zdravotního ústavu. Žalovaný se v nyní napadeném rozhodnutí s postupem i závěry Krajské hygienické stanice ztotožnil. 2. Žalobkyně v žalobě namítla procesní pochybení a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Předně namítla neprovedení důkazu záznamem o měření, ze kterého vyšel Zdravotní ústav. KHS odůvodnila neprovedení tohoto důkazu jeho nadbytečností, protože impulsní hluk nelze určit poslechem záznamu. Žalovaný se s tímto vypořádáním ztotožnil. Podle žalobkyně správní orgány nepochopily podstatu námitky, neboť poslechem si správní orgán mohl ověřit, že záznam pochází z uvedené provozovny a o čem je protokol o měření hluku. Pokud by bylo uvedené puštěno na adekvátním přístroji, bylo by možné ověřit, které impulsy jsou součástí měřeného grafu, a zda tam jsou i ty impulsy, které žalobkyně namítá, tedy např. štěkot psa, přelet letadla a přejezd vlaku. Správní orgány pouze konstatovaly, že uvedené zvuky byly z měření Zdravotním ústavem eliminovány, žalobkyně však neví, z čeho tak dovozuje. Podle žalobkyně musí být ověřitelné, z čeho Zdravotní ústav vycházel. 3. Žalobkyně dále namítla nedostatečné vypořádání se závěry znaleckého posudku, který byl pořízen z podnětu Krajské hygienické stanice. Znalec v něm dospěl k odlišným závěrům než Zdravotní ústav. Správní orgány však k němu nepřihlédly a vyšly z hodnot zjištěných Zdravotním ústavem, ačkoliv rozpory mezi závěry znalce a Zdravotního ústavu nebyly relevantním způsobem odstraněny. Podle žalobkyně měl správní orgán buď vyzvat znalce, aby se k pochybnostem vyjádřil a svá znalecká zjištění doplnil či revidoval. Mohl nařídit výslech znalce nebo mohl žádat revizní znalecký posudek. K ničemu takovému však správní orgán nepřistoupil. Při hodnotách zjištěných znalcem by se prováděla korekce na zbytkový hluk, což by vedlo k jiné výsledné hodnotě a je zpochybněna sama správnost měření Zdravotního ústavu, ze kterého KHS vyšla. Pochybení je o to větší, že KHS odmítla provést záznam primárních dat, tedy sporného měření, k důkazu. 4. Správní orgány opakovaně dovolávají metodického pokynu, který však není nadřazen správnímu řádu, respektive zákonům a ústavě. Předmětné řízení je řízením o přestupku, ve kterém správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku, ustanovení metodického pokynu tomu nemohou bránit. 5. Žalobkyně namítla, že správní orgány chybně neprovedly zápočet korekce pro zbytkový hluk. Žalobkyně v řízení bezvýsledně namítala způsob měření zbytkového hluku. I kdyby vyšla z hodnoty 29,9 dB, tedy hodnoty pro žalobkyni nejméně příznivé, a z hodnot zjištěných znalcem, tedy 39,9 dB, nebyl by rozdíl mezi výší zbytkového a impulsního hluku vyšší než 10 dB, což je hranice pro neprovedení zápočtu na zbytkový hluk. Zbytkový hluk nebyl měřen správně, neboť byl měřen jinde, než bylo prováděno měření hluku z provozovny žalobkyně. Měřeno bylo na ulici Těšínské, v té době uzavřené pro provoz, čímž byla hladina zbytkového hluku ovlivněna. Veškeré hodnoty musí být porovnány proti zbytkovému hluku v okamžiku, kdy nastávají, a to ve stejný čas. V posuzované věci však časové sekvence pro impulsní a zbytkový hluk stejné nejsou. Žalobkyně se dovolávala v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 87/2013-42. Porovnávat impulsní hluk s měřením na zbytkový hluk v jiném místě, dokonce s výjimečně odstavenou dopravou, není možné, neboť zbytkový hluk se má vztahovat k místu samotnému. 6. Žalobkyně vznesla námitky k protokolu o měření, kdy vyčítala, že fotografie, která je přílohou protokolu o měření, není fotografií, kterou by pořídily osoby provádějící měření, ale je stažena ze serveru mapy.cz. Dále namítla, že ve spise není fotografie mikrofonu a jeho umístění na konkrétním místě. V protokole ani ve spise není graf o průběhu měření zbytkového hluku. V době provádění měření od objektu neodjelo ani jedno nákladní auto s rozvozem masa a uzenin, není tak zřejmé, co přesně bylo uvedeným měřením zaznamenáno. 7. Žalobkyně namítla, že jí přijatá opatření k omezení impulzního hluku k jeho eliminaci vedla, jak KHS zjistila v novém měření v roce 2022, kdy bylo sice znovu zjištěno překročení hygienických limitů hluku, ale bez impulzního hluku. Žalobkyně dále namítla nepřezkoumatelnost nákladů na měření. Dále namítla, že uvedená částka je nepřiměřená. 8. Žalobkyně konečně namítla procesní vadu. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání s tím, že je doplní ve lhůtě 20 dnů, což neučinila, a žalovaný přesto rozhodl, aniž by jí k odstranění vad odvolání vyzval. Rozhodl tak, aniž by znal odvolací námitky. Stanovisko žalovaného: 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť rozhodnutí považuje za zákonné a správné. Zjištění ze správního spisu: 10. Zdravotní ústav provedl v rámci státního zdravotního dozoru měření hluku ve venkovním prostředí, v chráněném venkovním prostoru stavby na ulici Jateční v Opavě v době od 7. 10. 2018, 22.01 hod., do 8. 10. 2018, 3.10 hod. Byl měřen hluk z provozu žalobkyně (měření MM1). Hluk z celkového provozu zahrnoval chod provozních zařízení a provoz na nádvoří areálu, tvořený převážně pojížděním dodávkových vozidel mezi jednotlivými rampami. Šlo o běžný chod motoru, nakládku a manipulaci se zbožím ve vozidlech a u rampy (bouchání), přípravu vozidel k nakládce (bouchání dveří úložného prostoru) a odjezd vozidel mimo areál firmy. Byl měřen rovněž zbytkový hluk (MM2), a to „v akustickém stínu zájmového pole za bytovým domem na ulici Jiráskova, první nadzemní podlaží“. Zbytkový hluk je tvořen běžným dopravním ruchem ve městě Opava. V době měření zbytkového hluku nebyla na nedaleké ulici Těšínská zaznamenána žádná doprava. Protokol obsahuje dvě tabulky. V první je uvedeno: Hluk zdroje (proměnný s impulsní složkou): čas měření 0:20 – 1:20, L AeqT = 47,3 dB (výsledek není korigován na zbytkový hluk). Výsledná celková hladina nekorigovaná na zbytkový hluk, stanovená pro určující ukazatel hluku LAeq1h = 42,0 dB (poznámka: je-li rozdíl mezi hladinou hluku zdroje a zbytkového hluku větší 10 dB., korekce se v souladu s Metodickým návodem MZ-HH, Věstník MZ ČR částka 11/2017, ze dne 18. 10. 2017, pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, neprovádí). Výsledná dopadající hladina nekorigovaná na zbytkový hluk stanovená pro určující ukazatel hluku LAeq1h = 42,0 dB = 40 dB. Rozšířená kombinovaná nejistota měření činila ±1,8. Výsledky měření jsou zachyceny v tabulce jak pro měření hluku zdroje (M1), tak pro zbytkový hluk (M2). Měření bylo provedeno v celkem pěti jednotlivých hod