5 Afs 118/2006 — Nejvyšší správní soud

38 A 3/2025- 132 - text  38 38 A 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) L. Š. b) D. B. c) M. W. d) JUDr. J. B. všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ing. Petrem Lhotským sídlem Na Pankráci 322/26, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 za účasti: Správa železnic, státní organizace sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2024 č. j. MD-992/2024-910/14, ve věci umístění stavby takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 11. 11. 2024 č. j. MD-992/2024-910/14 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 76 788 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. Ing. Petra Lhotského, sídlem Na Pankráci 322/26, 140 00 Praha 4. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2024 č. j. MD-992/2024-910/14, jímž bylo změněno (způsobem vymezeným ve výroku I. napadeného rozhodnutí) a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán I. stupně“ nebo také „stavební úřad“) ze dne 25. 8. 2023 č. j. MHMP-1199698/2023, jímž byl schválen záměr „Rekonstrukce trati Praha hl. nádraží (mimo) – Vyšehrad (včetně)“ na pozemcích v katastrálních územích Nusle, Nové Město, Smíchov, Vršovice, Vinohrady a Vyšehrad (dále jen „ Záměr“). 2. Žaloba byla v souladu s ust. § 306 odst. 2 zák. č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, v platném znění (dále jen „nový stavební zákon“) doplněna v zákonné lhůtě podáními žalobců doručenými krajskému soudu dne 24. 1. 2025 a dne 25. 1. 2025. 3. Žalobci v žalobě a v jejích doplněních vznesli několik okruhů žalobních námitek. Krajský soud se bude pro přehlednost věnovat každému jednotlivému okruhu zvlášť. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž byl vázán skutkovým a právním stavem, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a obsahem žalobních tvrzení (§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen „s. ř. s.“). I. Námitka podjatosti 5. Žalobci tvrdí nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť bylo vydáno podjatou úřední osobou a byla porušena zásada rovnosti účastníků. Žalobci poukázali na skutečnost, že žalovaný je v postavení zakladatele Správy železnic, státní organizace (dále jen „Správa železnic“ nebo „žadatel“ nebo také „osoba zúčastněná na řízení“), tedy subjektu, který je žadatelem o umístění Záměru, tzn. že žalovaný je nadřízeným orgánem žadatele. Sám žalovaný pak rozhoduje prostřednictví své Centrální komise (dále jen „CK“) o tom, které z projektů žadatele budou realizovány a které nikoliv. Jedním z členů CK je ředitel odboru infrastruktury Ing. Petr Vůjtěch, jenž je podepsán pod napadeným rozhodnutím. V průvodní zprávě k Záměru je výslovně uvedeno (str. 26), že realizace Záměru podléhá souhlasu CK. Postavení ředitele odboru infrastruktury jako člena CK vyplývá z vnitřní směrnice žalovaného č. V-2/2012, není přitom členem řadovým, ale je mu svěřena řada úkolů od svolání zasedání přes přípravu podkladů až po sepsání zápisu. O odvolání proti územnímu rozhodnutí na Záměr tak rozhodovala osoba, která se přímo podílí na přípravě Záměru, a to dokonce s rozhodovací pravomocí. V případě této úřední osoby neexistuje pouhý důvodný předpoklad, ale jistota ohledně jejího zájmu na výsledku odvolacího řízení. 6. Dále žalobci poukázali na skutečnost, že Správa železnic vyhlásila výběrové řízení na projektanta pro navazující řízení o povolení Záměru již dne 20. 8. 2024, ačkoliv teprve dne 11. 10. 2024 zveřejnil žalovaný veřejnou vyhláškou vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a až dne 11. 11. 2024 napadené rozhodnutí vydal. Je proto evidentní, že Správa železnic již nejpozději dne 20. 8. 2024 věděla, jak žalovaný rozhodne o odvolání žalobců, a to díky výše uvedenému vztahu s žalovaným a osobou, která je pod rozhodnutím podepsána. Správa železnic byla informována o výsledku odvolacího řízení ještě dříve, než žalovaný shromáždil všechny podklady pro rozhodnutí a než měli žalobci možnost se k těmto podkladům vyjádřit. Tím byla porušena zásada rovnosti účastníků, když výsledek řízení byl žadateli předem znám. Stanovisko žalovaného: 7. Žalovaný ve vyjádření předně namítl opožděnost námitky podjatosti, neboť žalobci se o okruhu oprávněných úředních osob dozvěděli ve vyrozumění podle § 36 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen „správní řád“) ze dne 11. 10. 2024 a podjatost nenamítli. Neučinili tak ani do doby vydání napadeného rozhodnutí dne 11. 11. 2024. Z pohledu ust. § 14 odst. 3 správního řádu pak je v žalobě vznesená námitka podjatosti opožděná. 8. Z věcného hlediska žalovaný uvedl, že Ministerstvo dopravy jako zakladatel Správy železnic ve vztahu k ní není v postavení nadřízeného. Činnost a úloha CK Ministerstva dopravy byla v období schvalování Záměru upravena vnitřní směrnicí č. V-2/2012, ve znění změny č. 5 (dále jen „Směrnice“). Dle článku 11.2 a 12.3 Směrnice je ředitel odboru infrastruktury řadovým členem CK, který pořizuje zápis. Náplní činnosti CK je posoudit, zda stavba dopravní infrastruktury v podobě záměru projektu má ekonomický smysl, a to především na základě předprojektových studií (viz článek 12 Směrnice). CK pouze rozhoduje (a to nikoliv jako správní orgán, ale jako vnitřní těleso v Ministerstvu dopravy bez autoritativní pravomoci pro následná správní řízení podle stavebního zákona), které záměry projektů má ekonomický smysl dále rozpracovat do podrobnější podoby a připravovat je pro územní a stavebně technické projednání. To, že je rozhodnutím CK záměr projektu puštěn do další přípravy, neznamená, že řadový člen CK má zájem na výsledku řízení podle stavebního zákona. Pokud by se členové CK podíleli na projektování staveb, pak by existoval důvod pro vyloučení podle § 12 odst. 4 písm. a) zák. č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění. 9. Žalobní tvrzení o tom, že důsledkem této podjatosti je vědomost Správy železnic o výsledku odvolacího řízení již v srpnu 2024, kdy vyhlásila výběrové řízení na projektanta pro navazující řízení o povolení Záměru, považuje žalovaný za zcela spekulativní. Investoři rozsáhlých staveb plánují procesy přípravy tak, aby probíhaly paralelně. Je běžné, že investor zadá zakázku na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení, ačkoliv zatím územní rozhodnutí nemá. Zpracování projektové dokumentace je často velmi složitý a časově náročný proces, zvláště na železnici, kde je řada technologických objektů vyžadujících různé složité výpočty, statické posouzení apod. Je proto logické, že investoři větších a velkých staveb se snaží provádět procesy projektové přípravy paralelně, nebo co nejvíce paralelně i za cenu toho, že do tohoto procesu budou vstupovat nepředvídané události. Posouzení krajským soudem: 10. Názor žalobců, že žalovaný jako zakladatel Správy železnic je nadřízeným orgánem této státní organizace, je mylný a zcela nepodložený. Správa železnic je právnická osoba se samostatnou právní osobností a svéprávností ve smyslu § 15 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Skutečnost, že byla založena Ministerstvem dopravy, představuje toliko zákonnou formu jejího založení (§ 8 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění), z níž nelze dovodit postavení podřízenosti vůči zakladateli. Mezi oběma subjekty neexistuje hierarchický vztah. 11. Na základě obsahu správního spisu lze souhlasit s žalovaným, že žalobci měli v rámci správního řízení prostor, aby námitku podjatosti podali, když ve smyslu ust. § 14 odst. 3 správního řádu je nutno ji podat neprodleně. Jelikož tak žalobci neučinili, žalovaný neměl možnost vypořádat se s touto otázkou v napadeném rozhodnutí. 12. Směrnice Ministerstva dopravy č. V-2/2012 s účinností od 15. 3. 2021 upravuje postupy v průběhu přípravy investičních a neinvestičních akcí dopravní infrastruktury financovaných bez účasti státního rozpočtu. Směrnice mj. upravuje postup při zpracování, předkládání a schvalování záměrů projektů akcí dopravní infrastruktury v oblasti investiční a neinvestiční, předkládaných ke schválení Ministerstvu dopravy dle jeho věcné příslušnosti (čl. 1 odst. 2 Směrnice). CK Ministerstva dopravy je orgán s rozhodovací pravomocí ve věci problematik souvisejících s přípravou dopravních staveb, který může být sv