10 As 326/2022 — Nejvyšší správní soud

65 A 63/2025- 37 - text  9 65 A 63/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: P. K. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje sídlem tř. Kosmonautů 189/10, 771 36 Olomouc o žalobě na ochranu proti nezákonným zásahům žalovaného spočívajících v omezení osobní svobody a svobody pohybu při silniční kontrole dne 17. 8. 2025 a ve výběru nedoplatku policistou při téže silniční kontrole dne, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nezákonným zásahům žalovaného, které spočívaly v tom, že při silniční kontrole dne 17. 8. 2025 byl jednak nezákonně omezen na osobní svobodě a svobodě pohybu a zároveň, že policista nezákonně vybral nedoplatek dle § 42a zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“), který byl již dříve uhrazen. 2. V žalobě konkrétně uvedl, že dne 17. 8. 2025 byl během řízení motorového vozidla, jehož provozovatelem je společnost M. m., s. r. o., zastaven policejní hlídkou z důvodu údajného nedoplatku pokuty provozovatele vozidla a byl tak nucen setrvat na místě policejní kontroly a podrobit se úkonům policisty v době od 8:09 do 8:38. Takový postup byl nezákonný, protože nedoplatek byl již dne 15. 8. 2025 celním úřadem v rámci daňové exekuce stržen z účtu provozovatele vozidla a proto zanikl. Z důvodu neexistence nedoplatku ke dni 17. 8. 2025 policie žalobce zastavit ani nemohla a její jednání bylo nezákonné. Nezákonné bylo rovněž to, že byl žalobce přinucen pod hrozbou odnětí registrační značky uhradit údajný nedoplatek ve výši 4 800 Kč. Jednání policistů zasáhlo ústavně zaručenou svobodu pohybu a osobní svobodu žalobce. Stejně tak právo vlastnit majetek. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) plyne, že i krátké omezení na svobodě v řádu minut může být nezákonné. Podstatná totiž není doba, ale to, že pro něj chybí právní základ (žalobce odkázal na rozsudek ESLP ve věci F. proti Turecku). Také NSS v rozsudku ze dne 27. 8. 2014, č. j. 2 As 35/204-109 uvedl, že doba půl hodiny je poměrně dlouhá. Žalobce proto navrhl, aby soud označil oba zásahy za nezákonné. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Předně uvedl, že žalobce byl zastaven policií při výkonu dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu na základě § 124 odst. 11 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. O žádnou libovůli se nejednalo. Policisté lustrací vozidla řízeného žalobcem v databázi CEPAN spravované celní správou zjistili nedoplatek na pokutě provozovatele vozidla, proto vozidlo zastavili a požádali jeho řidiče o úhradu nedoplatku. Policie není oprávněna jakkoliv zasahovat do databáze CEPAN ani ověřovat pravdivost údajů v ní obsažených a pokud zjistí nedoplatek, je povinna jej vybrat, což potvrdil také Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 28. 1. 2025, č. j. 15 A 77/2024-45, který řešil takřka stejný případ. Není přitom zřejmé, zda řidič vozidla hlídce sdělil informace nasvědčující možné úhradě nedoplatku provozovatelem vozidla, ačkoliv dle žalovaného je zjevné, že je musel znát, protože je jednatelem společnosti M. m. Hlídka tak ani nemohla mít pochybnosti o správnosti údajů v databázi CEPAN. Pokud by žalobce předložil doklad o úhradě, mohla hlídka upustit od případného odnětí registrační značky. Dle žalovaného nebylo prokázáno, že by byl nedoplatek zcela uhrazen dne 15. 8. 2025 a i kdyby ano, tak se tento údaj ještě nepropsal do databáze CEPAN, která se aktualizuje jednou za 24 hodin. Dále žalovaný uvedl, že u žalobce byla rovněž provedena orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu, která byla pozitivní a proto byla opakována. Celková délka kontroly se odvíjela od všech provedených úkonů. Jelikož policie pouze vybírá evidované nedoplatky a nemá žádnou možnost ovlivnit či kontrolovat obsah databáze CEPAN, je namístě zvážit její pasivní věcnou legitimaci. Žalované by měly být orgány celní správy, které databázi provozují a spravují. Závěrem žalovaný uvedl, že lze předpokládat, že pokud byl nedoplatek zaplacen dvakrát, byl ihned vrácen, což je nutné zvážit při hodnocení otázky, zda vůbec jednání žalované zasáhlo do práv žalobce. 4. Žalovaný své vyjádření posléze doplnil tak, že na základě vyjádření celního úřadu byla platba nedoplatku propsána až dne 18. 8. 2025, tj. po provedeném zásahu. Nemohla se tak promítnout v databázi CEPAN. Policisté proto postupovali zcela správně. 5. Žalobce v replice uvedl, že žalovaný je nepochybně závislý na datech poskytnutých celní správou, to však neznamená, že by žaloba nebyla důvodná, byť zasahující policisté mohli být v dobré víře ohledně toho, že nedoplatek ke dni 17. 8. 2025 existuje, tj. že jednají zákonným způsobem. Případná náhrada škody je věcí správních orgánů. Jestliže žalobce neměl být vůbec zastaven, neměla být provedena ani orientační zkouška na přítomnost alkoholu. Navíc ta může být dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek“), provedena jen v případě, existuje-li důvodné podezření, že byl žalobce pod vlivem návykové látky. Takové podezření zjevně neexistovalo. Orientační zkouškou na přítomnost alkoholu proto nelze odůvodnit omezení osobní svobody žalobce, nadto dvě tyto zkoušky byly provedeny v rozmezí 6 minut, takže se na celkové době omezení žalobce podílely nanejvýš ze čtvrtiny. Dle žalobce je nerozhodné, kdy byla platba propsána do systému. Interní postupy a nastavení softwaru jsou věcí veřejné správy. Pokud by se platba propsala až za rok, tak by šlo jen stěží vybírat nedoplatek s odůvodněním, že se platba nepropsala. Nedoplatek zanikl jeho uhrazením nezávisle na propsání této skutečnosti do systému. B. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud přezkoumal postup žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době žalovaných zásahů podle § 87 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Skutkový stav 7. Co se týče skutkového stavu krajský soud předně uvádí, že ve věci nebyl formálně vzato veden žádný správní spis, avšak účastníci předložili soudu na podporu svých tvrzení takřka stejné listiny. V tomto ohledu je nutné zmínit, že důležitým aspektem pro to, zda lze listinu považovat za součást spisu, je to, že se s ní účastníci mohli seznámit už dříve a vyjádřit se k ní, proto se také v případě správního spisu z formálního hlediska nejedná o dokazování (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 10. 2023, č. j. 10 As 326/2022-88, č. 4563/2024 Sb. NSS, odst. 25). Jakkoliv tedy listiny, ze kterých soud vycházel, nebyly formálně součástí správního spisu, byly oběma účastníkům známy již před zahájením soudního řízení. Navíc ve věci nejde o spor skutkový, nýbrž právní. Proto soud s předloženými listinami zacházel obdobně jako se správním spisem a rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s. 8. Z potvrzení o provedení úkonu ze dne 27. 8. 2025 dodaného oběma účastníky vyplývá, že na základě skutečnosti, že hlídka policie zjistila v systému CEPAN nedoplatek provozovatele vozidla řízeného žalobcem, byl žalobce dne 17. 8. 2025 policejní hlídkou zastaven a byla provedena silniční kontrola v době od 8:09 do 8:38, při které žalobce uhradil nedoplatek provozovatele vozidla ve výši 4 800 Kč, o čemž bylo sepsáno potvrzení, byla provedena lustrace žalobce a následně byla s žalobcem dvakrát provedena orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu s pozitivním výsledkem, o čemž byl sepsán úřední záznam. Soud také vycházel ze zjištění, že dne 15. 8. 2025 byla provedena platba z účtu provozovatele vozidla na úhradu nedoplatku (platbu však provedl provozovatel vozidla, nedošlo ke stržení částky na základě exekučního příkazu, jak uvedl žalobce), který byl dle rozhodnutí o námitce vydané orgány celní správy téhož dne skutečně uhrazen, byť se tato skutečnost projevila v databázi CEPAN až dne 18. 8. 2025. Právní posouzení 9. Podle § 82 s. ř. s. se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 10. Pro poskytnutí ochrany podle § 82 a násl. s. ř. s. je nezbytné splnit pětici kumulativních podmínek: žalobce musí být přímo (1. podm