17 Ad 20/2025 – Krajský soud v Ostravě

17 Ad 20/2025- 40 - text  5 17 Ad 20/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobkyně: S. P. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 5. 2025, ve věci invalidního důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: 1. Žalovaná svým rozhodnutím ze dne 6. 5. 2025 zamítla námitky, které podala žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 25. 2. 2025, jímž byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „zdp“). Žalovaná tedy potvrdila své dřívější rozhodnutí, ve kterém vycházela z posouzení žalobkynina zdravotního stavu, které bylo učiněno lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 25. 2. 2025, z nějž vyplývá, že pracovní schopnost u žalobkyně poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Nebylo tedy splněno kritérium § 39 odst. 1 zdp. Z důvodu přezkumu námitkami napadeného rozhodnutí došlo k opětovnému posouzení invalidity ze strany IPZS dne 25. 4. 2025. Dle posudku mělo nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (dále jen „vyhláška“), konkrétně chronický vertebrogenní algický syndrom krční a bederní páteře na podkladě degenerativních změn, se stenózou páteřního kanálu, bez zánikové radikulopatie. Pro toto postižení lékař vyčíslil pokles pracovní schopnosti žalobkyně na 20 %, tento pokles pak navýšil pro další postižení dle § 3 odst. 1 vyhlášky o 10 % na celkových 30 %. 2. Žalobkyně s tímto nesouhlasila a v žalobě popsala svůj zdravotní stav s odkazem na přiložené lékařské zprávy a odborné posudky. Dle žalobkyně nebyl správně a úplně zjištěn skutkový stav, posudek lékaře IPZS neodpovídal skutečnému zdravotnímu stavu žalobkyně. 3. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na své rozhodnutí a uvedla, že dle ustanovení § 39 odst. 4 zdp se vychází při určování poklesu pracovní schopnosti ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. V úvahu se pak bere, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Žalovaná dále uvedla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění je vázána posudkem IPZS, a to jak ve správním řízení dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. (dále jen „zákon o OPSZ“), tak v rámci řízení o námitkách podle § 8 odst. 7 zákon o OPSZ, neboť jde o odbornou otázku, pro niž je třeba znalostí v oboru medicíny a posudkového lékařství. Žalovaná také ve vyjádření uvedla, jaké jsou náležitosti posudku, které upravuje § 7 vyhlášky a následně se vyjádřila k samotnému posudku, v němž bylo vyhodnoceno, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 30 %. Tento posudek dle žalované splňoval požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, zároveň se měl vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi. 4. Žalovaná navrhla ve svém vyjádření důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona o OPSZ zřízena za účelem posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. 5. Soud zjistil, že žalobu lze věcně projednat. Přezkoumal tedy napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), v mezích žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované dne 6. 5. 2025 (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Krajský soud z připojeného posudkového spisu zjistil, že žalobkyně není vyučena, pracovala jako prodavačka, dále jako administrativní pracovnice, zubní instrumentářka, dělnice, naposledy jako obsluha. 7. S ohledem na žalobní námitky nechal krajský soud v řízení zpracovat posudek posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „MPSV ČR“). Posudková komise se usnesla na tom, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zdp. U žalobkyně nedošlo dle posudkové komise MPSV ČR k poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise vycházela při vypracování posudku ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. J., z úplné spisové dokumentace IPZS Ostrava, ze spisové dokumentace Krajského soudu v Ostravě, z písemného sdělení předaného žalobkyní při jednání před posudkovou komisí MPSV ČR a z lékařských nálezů. Žalobkyně byla při posouzení vyšetřena neurologem. Dle názoru posudkové komise MPSV ČR byl příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bolestivý páteřní syndrom krční a bederní s lehkým funkčním postižením. Toto postižení je zařazeno v kapitole XIII., oddíle E, položce 1 písm. b) přílohy k vyhlášce. Posudková komise tedy souhlasí s tím, že došlo k poklesu pracovní schopnosti souhrnně o 30 %, kdy 20 % činí pokles pro daný typ postižení a 10 % pak navýšení postižení podle § 3 odst. 1 vyhlášky. 8. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) opsz zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Institut posuzování zdravotního stavu. Pro účely soudního přezkumu zdravotní stav posuzuje MPSV; za tímto účelem MPSV zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o OPSZ). Soudu nepřísluší zkoumání věcné správnosti posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV je hodnocen jako každý jiný důkaz v souladu se zásadami upravenými v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem. Aby však takový posudek mohl sloužit jako stěžejní důkaz, je třeba, aby byl natolik přesvědčivý a celistvý, že nebude vzbuzovat žádné pochybnosti. Zároveň musí být také nezpochybnitelný jinými skutečnostmi a důkazy. Proto se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá. Posudková komise musí své závěry náležitě odůvodnit. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, její rozhodnutí v námitkovém řízení musí být jasné, srozumitelné a úplné (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43). 9. Náležitosti posudku upravuje § 7 vyhlášky. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012-18). 10. V posuzované věci si soud vyžádal shora specifikovaný posudek, který hodnotí zdravotní stav žalobkyně souladně se závěry posudkového lékaře IPZS Ostrava i se závěry posudkového lékaře IPZS v námitkovém řízení. Z obsahu posudku posudkové komise MPSV ČR vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie. Dle ustanovení § 16b odstavec 1 zákona o OPSZ, posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivý