2 Ads 340/2018 — Nejvyšší správní soud

22 Ad 3/2025- 42 - text  7 22 Ad 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobce: Uklidator.cz, s. r.o., IČO: 05421322 se sídlem Pinkavova 534/3, 719 00 Ostrava - Kunčice zastoupen advokátem Mgr. Jakubem Šotníkem se sídlem Šikulova 190/17, 635 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 367/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2024 č. j. MPSV-2024/215782-421/1 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 10. 2. 2025 domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě (dále také jen „ÚP“ nebo „správní orgán 1. stupně“) ze dne 19. 9. 2024, č. j. OTA-T-447/2024. Tímto rozhodnutím nebyl žalobci poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 2. čtvrtletí roku 2024 podle § 78a odst. 4 a odst. 8 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). 2. Žalobce v podané žalobě po shrnutí skutkového stavu uvedl, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí nezabýval všemi namítanými body, konkrétně jde o námitku, že žalobce v emailu ze dne 11. 7. 2024 zaslal Úřadu práce písemnost ÚSSZ označenou jako „Sdělení o výši dluhu ze dne 11. 7. 2024“ s dotazem, zda je toto dostatečné pro účely prokázání bezdlužnosti žalobce, na což bylo ze strany ÚP sděleno, že „toto bude stačit jako doložená bezdlužnost“. Žalobce přitom nebyl ze strany ÚP upozorněn, že v tomto případě je splnění podmínky bezdlužnosti jakkoliv problematické, natož, že by nebyla splněna. 3. Následné rozhodnutí ÚP považuje žalobce za překvapivé a v rozporu s jeho legitimním očekáváním vyplývajícím z adresných vyjádření ze strany pracovníků ÚP. Žalobce považuje konstatování žalovaného v napadeném rozhodnutí, že „okolnosti toho, jakým způsobem si žalobce obstarával povolení k splácení dluhu ve splátkách, nejsou v dané věci relevantní“ a že žalobce měl požádat o zmírnění tvrdosti zákona, za nedostatečné vypořádání se s argumentací žalobce. 4. Ve druhé námitce žalobce konstatuje, že to měl být správní orgán, který jej měl poučit o možnosti odstranění tvrdosti zákona zvláště za situace žalobcova legitimního očekávání. 5. V poslední žalobní námitce žalobce uvedl, že žalovaný na něj, jako na osobu, která zaměstnává osoby se zdravotním postižením, pohlíží příliš vrchnostensky a formalisticky. Konkrétně toto jednání spatřuje žalobce v posouzení splnění podmínky bezdlužnosti, když dle názoru žalobce nebylo fakticky možné, aby o povolení splácení nedoplatku bylo rozhodnuto ke dni 30. 6. 2024, neboť teprve k tomuto datu, jako poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, byl nedoplatek vyčíslen. Žalobce rovněž nesouhlasil s názorem žalovaného, že výklad podmínky bezdlužnosti nezpůsobuje v praxi aplikační problémy, a jako argument uvedl novelu zákona o zaměstnanosti účinnou od 1. 1. 2025, v níž došlo k zjednodušení podmínky bezdlužnosti zaměstnavatelů žádajících o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (dále jen „Příspěvek“). 6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť má za to, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bylo řádně a komplexně odůvodněno, obdobně se žalovaný vypořádal s odvolacími námitkami v napadeném rozhodnutí. Žalovaný konstatoval, že obě rozhodnutí byla vydána v souladu se zákony a ostatními právními předpisy a na základě zjištěného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Zjištění z obsahu správních spisů 7. Ze správního spisu zjistil krajský soud následující: žalobce požádal dne 29. 7. 2024 Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě o Příspěvek za 2. čtvrtletí roku 2024. Ke své žádosti doložil mimo jiné rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 7. 2024, jímž bylo žalobci povoleno splácení dluhu na pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a přirážce k pojistnému ve výši 813 002 Kč. Z rozhodnutí vyplývá, že žalobce požádal o povolení splácení dluhu dne 2. 7. 2024. Součástí správního spisu bylo dále sdělení Územní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) ze dne 11. 7. 2024, v němž je uvedeno, že žalobce měl ke dni 30. 6. 2024 nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a přirážce k pojistnému ve výši 813 002 Kč. 8. Je důležité zmínit, že žalobce dne 11. 7. 2024 poslal správnímu orgánu 1. stupně e-mail, v němž napsal: „Zažádali jsme OSSZ o splátkový kalendář a byla nám vydána bezdlužnost ve formě písemnosti viz příloha. Bude to prosím takhle stačit na žádost o dotace jako bezdlužnost?“, přičemž k emailu přiložil rozhodnutí OSSZ o povolení splácení dluhu ze dne 8. 7. 2024. Správní orgán 1. stupně žalobci dne 15. 7. 2024 e-mailem odpověděl: „Toto bude stačit jako doložená bezdlužnost + k tomuto další doklady, které máte mít k dispozici.“ 9. Dne 18. 9. 2024 správní orgán 1. stupně zaslal žalobci oznámení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, v němž připomněl požadavek týkající se bezdlužnosti. Žalobce reagoval, že již nebude dokládat jiné podklady a souhlasí s vydáním rozhodnutí. Dne 20. 9. 2024 vydal správní orgán 1. stupně rozhodnutí, jímž nebyl žalobci poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 2. čtvrtletí roku 2024 podle § 78a odst. 4 a odst. 8 písm. b) zákona o zaměstnanosti z důvodu nesplnění podmínky bezdlužnosti. 10. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí včas odvolání, o němž žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, kterým odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu 1. stupně potvrdil. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že není sporu o tom, že žalobce měl ke dni 30. 6. 2024, tj. k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí, dluh na pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a přirážce k pojistnému ve výši 813 002 Kč. Dle § 78a odst. 4 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2024: „Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo b) součet nedoplatků zaměstnavatele, s výjimkou nedoplatků podle písmene a), k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit.“ 11. Žalovaný konstatoval, že problémem je posouzení otázky, k jakému dni musí být povoleno splácení dluhu ve splátkách. Správní orgán 1. stupně znění zákona vyložil tak, že k povolení splácení musí dojít v průběhu kalendářního čtvrtletí, za které se o poskytnutí příspěvku žádá a žalovaný se s tímto výkladem ztotožnil. Lhůta pro sjednání splátkového kalendáře ve vztahu ke splnění podmínky bezdlužnosti je zákonem o zaměstnanosti stanovena jednoznačně a srozumitelně, její zmeškání není možné prominout, neboť pro takový postup neexistuje právní titul. Okolnosti toho, jakým způsobem si žalobce obstarával povolení ke splácení dluhu ve splátkách, nejsou v dané věci relevantní. Povolení ke splácení dluhu bylo vydáno až dne 8. 7. 2024, tedy po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Jelikož se jedná o řízení o žádosti, bylo na žalobci, aby si řádně a včas zajistil splnění zákonem požadovaných podmínek pro poskytnutí příspěvku. 12. K námitce nesprávného poučení týkajícího se splnění podmínky bezdlužnosti ze strany správního orgánu 1. stupně žalovaný uvedl, že žalobce mohl požádat o odstranění tvrdosti zákona ve spojení s podáním žádosti o prominutí zmeškání úkonu. K námitce