25 A 38/2024 – Krajský soud v Ostravě

25 A 38/2024- 37 - text  7 25 A 38/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: J. B. zastoupený advokátem Mgr. Zdeňkem Burdou sídlem Husova 48/4, 276 01 Mělník proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2024, č. j. MSK 84672/2024, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2024, č. j. MSK 84672/2024, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 2. 5. 2024, č. j. MMOP 71267/2024, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byly jako nedůvodné zamítnuty námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a byly potvrzeny na základě příkazových bloků ze dne 22. 4. 2022, 23. 10. 2022, 25. 4. 2023 a 11. 2. 2024 provedené záznamy podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním provozu“). 2. Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí je nezákonné a zasahuje do ústavně zaručených základních práv a svobod, a že řízení před správním orgánem I. a II. stupně trpí vadami představujícími: podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, nepřezkoumatelnost správních rozhodnutí spočívající v nedostatku důvodů a nedostatečně zjištěný skutkový stav. Konkrétně žalobce namítal, že žalovaný ani prvostupňový orgán se dostatečně nezabývali nesrovnalostmi v příkazových blocích, na které žalobce upozornil. V příkazovém bloku č. S 3357724 byl čas spáchání přestupku (číslice „3“ v čase „13:15“) evidentně přepsán, a to až dodatečně v nepřítomnosti žalobce. Zásah do příkazového bloku spočívající v dodatečném přepsání či dopsání údajů v něm obsažených je nepřípustný, když jde o formu pravomocného rozhodnutí, které lze měnit, opravovat či doplňovat jedině formou opravných prostředků. V příkazovém bloku č. J 0080866 v kolonce 11 absentuje podpis účastníka řízení; v kolonce se sice nějaký podpis nachází, ale nejde o podpis žadatele (zřejmě spíše „žalobce“ – pozn. soudu), je diametrálně odlišný od podpisů žalobce v ostatních příkazových blocích a dokladech. Dále žalobce stran vad řízení před správním orgánem konkrétně namítal, že mu nebylo umožněno seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí, jelikož mu nebylo písemně sděleno, k jakému dni hodlá správní orgán vydat rozhodnutí ve věci; k tomu žalobce odkázal zejm. na čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „SpŘ“), komentářovou literaturu a judikaturu. Správní orgán tak zkrátil práva obviněného. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K namítané nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí a nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu, resp. k námitkám o nesrovnalostech v příkazových blocích žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť jde o námitky, které byly obsahem odvolání, a tudíž žalovaným již byly vypořádány. K příkazovému bloku z 22. 4. 2022 žalovaný uvedl, že pokud jde o číslici „3“ v čase spáchání přestupku, ta je jasně čitelná, neboť je oproti ostatním číslicím zvýrazněná opakovaným tahem psacího nástroje. Tvrzení žalobce, že číslice je přepisovaná (tedy že původně byla na jejím místě napsána číslice jiná), obsah bloku nepotvrzuje, nicméně i kdyby tomu tak bylo, trvá žalovaný na tom, že i tak by byl příkazový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů. K příkazovému bloku z 11. 2. 2024 pak žalovaný uvedl, že pokud jde o zpochybňovaný podpis, žalobce ani v žalobě neuvedl žádné konkrétní tvrzení, resp. vlastní verzi reality, pouze bez dalšího popřel, že jde o jeho podpis, což není dostačující. K namítaným vadám řízení žalovaný odkázal na obsah spisu a konstatoval, že usnesením z 11. 3. 2024 správní orgán určil žalobci lhůtu 10 pracovních dnů pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 28. 3. 2024 se ke správnímu orgánu dostavil žalobce se substitučním zmocněncem a uvedl, že se k provedeným důkazům vyjádří v další lhůtě 10 pracovních dnů, což správní orgán vzal na vědomí. Protože žalobce žádné další vyjádření neučinil, vydal správní orgán rozhodnutí ve věci. Právo žalobce vyjádřit se k podkladům rozhodnutí tak bylo zachováno. 4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, [dále jen „s. ř. s.“]), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při splnění podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s. krajský soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 5. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil následující: Prvostupňový orgán oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění; toto oznámení ze dne 14. 2. 2024 bylo žalobci doručeno dne 16. 2. 2024. Dne 16. 2. 2024 podal žalobce námitky proti provedení záznamu bodů e-mailem; toto své podání pak doplnil osobně dne 19. 2. 2024. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie příkazových bloků ze dne 22. 4. 2022, 23. 10. 2022, 25. 4. 2023 a 11. 2. 2024, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Usnesením ze dne 11. 3. 2024, které bylo žalobci doručeno 18. 3. 2024, stanovil prvostupňový orgán žalobci lhůtu 10 pracovních dnů pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí a informoval jej, že pokud se v poskytnuté lhůtě nedostaví k nahlédnutí do spisu nebo se jinak, např. písemnou formou, nevyjádří, bude následovat vydání meritorního rozhodnutí; současně žalobci sdělil, že veškeré potřebné podklady pro vydání rozhodnutí o námitkách má k dispozici, přičemž uvedl konkrétně, o jaké podklady se jedná. Dne 26. 3. 2024 byla prvostupňovému orgánu doručena plná moc, kterou žalobce zmocnil k zastupování Mgr. Z. B., a současně substituční plná moc, jíž Mgr. B. zmocnil O. S. k nahlížení do správního spisu a pořizování kopie spisu. Dne 28. 3. 2024 prvostupňový orgán provedl mimo ústní jednání důkaz listinou (předloženy listiny č. l. 1 – 13) za účelem seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí ve věci podaných námitek proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení, a substituční zástupce žalobce O. S. si pořídil kopii celého spisového materiálu a uvedl, že se do 10 pracovních dnů k příkazovým blokům vyjádří (viz protokol o seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí a provedení důkazu listinou ze dne 28. 3. 2024). Následovalo vydání prvostupňového rozhodnutí (viz odst. 1 tohoto rozsudku), proti němuž žalobce podal 24. 5. 2024 odvolání. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, jak je uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku. 6. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Dle odst. 3 téhož ustanovení shledáli příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. 7. Rozsahu přezkumu záznamu bodů v námitkovém řízení se již opakovaně věnoval ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud. Určující jsou zejména jeho závěry vyslovené v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož „[s]právní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zák. č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1, 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán v tomto řízení však zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“. 8. První žalobní námitk