4 As 7/2010 — Nejvyšší správní soud

59 A 12/2024- 30 - text  4 59 A 12/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Spratkem, Ph.D. ve věci žalobkyně: Ing. J.R. zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Kaniou, sídlem Sadová 171/40, 746 01 Opava proti žalovanému Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti výrokům II a III. rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 110209/2024 ze dne 25. 9. 2024, ve věci dopravních přestupků, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2024 domáhala zrušení výroků II. a III., jakož i navazujících výroků o trstu a nákladech řízení rozhodnutí Magistrátu města Ostravy č. j. SMO/391886/24/DSČ/LipA ze dne 28. 6. 2024 ve znění změn provedených napadeným rozhodnutím žalovanmého č. j. MSK 110209/2024 ze dne 25. 9. 2024. 2. Žalobkyně byla napadenými rozhodnutími uznána vinnou i. v žalobou nenapadeném výroku I. podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 4 písm a) téhož zákona, jehož se z nedbalosti dopustila tím, že dne 12. 4. 2023 okolo 10:45 hod. v Obci Ostrava-Hrabůvka, na ul. Hasičské u domu č. p. 551/52, ve směru od ul. Závodní k ul. Dvouletky, řídila osobní automobil VW Caddy RZ X a porušila povinnost chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovala majetek jiných osob, neboť při zajíždění k pravému okraji komunikace pravými zadními dveřmi a pravým zadním blatníkem automobilu narazila do levého předního blatníku, levého předního světlometu a levého zakončení předního nárazníku automobilu Škoda Octavia Combi RZ X, který stál podélně zaparkovaný u pravého okraje komunikace a jehož provozovatelem byl M. S., nar. X, bytem K Z.362, C., čímž došlo k dopravní nehodě; ii. v napadeném výroku II. podle § 125c odst 1 písm. i) bod 2. zákona o silničním provozu pro porušení § 47 odst. 3 písm. b) téhož zákona v návaznosti na § 47 odst. 4 písm. a) a § 47 odst. 5 písm. a) téhož zákona, jehož se z nedbalosti dopustila tím, že dne 12. 4. 2023 okolo 10:45 hod. v Obci Ostrava-Hrabůvka, na ul. Hasičské u domu č. p. 551/52, ve směru od ul. Závodní k ul. Dvouletky, jako řidička osobního automobilu VW Caddy RZ X, se kterým měla účast na dopravní něhodě, při níž pravými zadními dveřmi a pravým zadním blatníkem automobilu narazila do levého předního blatníku, levého předního světlometu a levého zakončení předního nárazníku automobilu Škoda Octavia Combi RZ X, který stál podélně zaparkovaný u pravého okraje komunikace a jehož provozovatelem byl M. S., nar. X, bytem X, a došlo ke škodě na majetku třetí osoby, porušila povinnost oznámit nehodu policii; iii. v napadeném výroku III. podle § 125c odst 1 písm. i) bod 4. zákona o silničním provozu pro porušení § 47 odst. 4 téhož zákona v návaznosti na § 47 odst. 5 písm. a) téhož zákona, jehož se z nedbalosti dopustila tím, že dne 12. 4. 2023 okolo 10:45 hod. v Obci Ostrava-Hrabůvka, na ul. Hasičské u domu č. p. 551/52, ve směru od ul. Závodní k ul. Dvouletky, jako řidička osobního automobilu VW Caddy RZ X, se kterým měla účast na dopravní něhodě, při níž pravými zadními dveřmi a pravým zadním blatníkem automobilu narazila do levého předního blatníku, levého předního světlometu a levého zakončení předního nárazníku automobilu Škoda Octavia Combi RZ X, který stál podélně zaparkovaný u pravého okraje komunikace a jehož provozovatelem byl M. S., nar. X, bytem X, a došlo ke škodě na majetku třetí osoby, porušila povinnost setrvat na místě dopravní nehody až do řpíchodu policisty; iv. v daší žalobou napadené části výroku byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 3 500 Kč a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 6 000 Kč. 3. Žalobkyně v žalobě namítla, že jednání popsané ve výrocích II. a III. nezavinila ani ve formě nevědomé nedbalosti. Uvedla, že se vlivem zdravotních obtíží nacházela v takovém fyzickém a psychickém rozpoložení, kdy její vnímání bylo významně ovlivněno potřebou močení. V době provádění parkovacího manévru o vzniku dopravní nehody nevěděla, a tudíž nebyl z její strany důvod, aby cokoli oznamovala polici či setrvala na místě nehody do příchodu policisty. Poukázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 10/2008, kde soud uvedl, že u o zavinění z nevědomé nedbalosti jde jen tehdy, jestliže povinnost a možnost předvídat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem jsou dány současně; značná velikost parkovacího místa nesignalizovala možnost kontaktu vzidel vlivem obtížnosti tohoto místa. 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 3. 2. 2025 se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Vzhledem k tomu, že se podstatou žalobní námitky zabýval v napadeném rozhodnutí, zcela na něj odkázal. 5. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že řízení o shora popsaných přestupcích bylo zahájeno dne 16. 5. 2023. Ústní jednání se konalo 5. 6. 2023. Rozhodnutím č. j. SMO/523800/23/DSČ/LipA ze dne 23. 8. 2023 byla žalobkyně uznána vinnou; proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, jemuž žalovaný rozhodnutím č. j. MSK 144225/2023 ze dne 12. 12. 2023 vyhověl, prvostupňové rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání prvostupňovému orgánu. Žalovaný mimo jiné uložil došetření skutkového stavu ve vztahu k zavinění žalobkyně u přestupků ve bodech II. a III. výroku a zjistil, zda měla a mohla jinak než sluchem (žalobkyně trpí totiž poruchou sluchu) vnímat vznik dopravní nehody. Sprvání orgán ustanovil znalce, provedl 8. 4. 2024 ústní jednání a 28. 6. 2024 vydal prvostupňové rozhodnutí. K odvolání žalobkyně žalovaný mj. změnil body II. a III. výroku tak, že změnil zavinění z úmyslného na nedbalostní. 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přičemž dle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Soud srozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání. 7. Podle § 65 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti. 8. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podle § 65 s. ř. s. podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Krajský soud konstatuje, že žaloba byla podána řádně a včas a splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti. 9. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. 10. Pod písmenem b) citovaného ustanovení je popsáno jednání z tzv. nedbalosti nevědomé. Za situace, kdy zákon nestanoví zvláštní formu zavinění, postačí k naplnění skutkové podstaty dopravního přestupku i nedbalost nevědomá (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 7/2010-75 ze dne 29. 4. 2010 nebo č. j. 10 As 52/2015-43 ze dne 18. 2. 2016). 11. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobkyně sice nevěděla, že má splnit uvedené povinnosti, neboť měla za to, že k nehodě nedošlo, ale s ohledem na okolnosti nehody to vědět měla a mohla. 12. Jesliže tedy žalobkyně v žalobě namítá, že o existenci nehody vůbec nevěděla, vlamuje se – obrazně řečeno – do otevřených dveří, neboť napadené rozhodnutí vychází ze skutečnosti, že o nehodě nevěděla. Její zavinění však staví na tom, že o ní vědět měla a mohla. Zachování potřebné míry opatrnosti, která je dána spojením objektivního a subjektivního vymezení nevědomé nedbalosti, mělo spočívat v tom, že žalobkyně se jako řidička měla při zajíždění dívat do zpětného zrcátka, v němž by kontakt obou vozidel i pohyb vozidla Škoda viděla. Jestliže je úvaha správního orgána založena na této skutečnosti, je též irelevantní, jak velký byl prostor, který se žalobkyni k zaparkování vozidla nabízel. 13. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně v řízení úspěšný nebyla a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Prot