3 Ads 80/2006 — Nejvyšší správní soud

43 Ad 3/2018- 15 - text 5 43 Ad 3/2018 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobkyně: M. R. bytem U S. L., N. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti oznámení žalované ze dne 6. 4. 2018, č. j. K-6.4.2018-44/465 429 135, a sdělení žalované ze dne 25. 5. 2018, č. j. K-25.5.2018-44/465 429 135, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1 Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 2. 7. 2018 u Městského soudu v Praze, se žalobkyně prvním žalobním petitem domáhá zrušení shora označeného oznámení ze dne 6. 4. 2018, č. j. K6.4.2018-44/465 429 135 (dále jen „oznámení o srážkách“), kterým jí bylo oznámeno provádění srážek z důchodu ve výši 1 074 Kč od 6. 5. 2018 za účelem vymožení pohledávky oprávněného Ministerstva vnitra. Rovněž se domáhá zrušení navazujícího sdělení žalované ze dne 25. 5. 2018, č. j. K-25.5.2018-44/465 429 135 (dále jen „sdělení ze dne 25. 5. 2018“), kterým žalovaná odpověděla na její podání ze dne 30. 4. 2018 označené jako odvolání proti shora uvedenému oznámení. Druhým žalobním petitem se pak žalobkyně domáhá toho, aby soud uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni finanční částky sražené z jejího starobního důchodu. S žalobou spojila žalobkyně rovněž návrh na přiznání odkladného účinku žalobě a návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalované zdržet se srážek ze starobního důchodu žalobkyně, a v případě, že již byly srážky provedeny, vrátit sražené finanční částky žalobkyni neprodleně zpět. 2 Žalobkyně namítá nezákonnost a nicotnost oznámení o srážkách a sdělení ze dne 25. 5. 2018, která obě představují dle jejího názoru rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Konkrétně tvrdí, že žalovaná nesprávně stanovila výši srážek ze starobního důchodu, neboť vymáhaná pohledávka oprávněného Ministerstva vnitra není přednostní pohledávkou podle § 279 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná rovněž pochybila při výpočtu základní nazabavitelné částky, neboť nezohlednila, že žalobkyně má vyživovací povinnost vůči svému synovi P. R., narozenému ... Dále namítá, že v rámci výkonu rozhodnutí nelze vymáhat náklady nalézacího řízení jako příslušenství vymáhané pohledávky a že usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 3. 4. 2018, č. j. 21 E 11/2018-20, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami za mzdy, je neplatné a neúčinné pro nesprávné obsazení soudu. Závěrem namítá, že oznámení o srážkách dosud nenabylo právní moci a není vykonatelné, neboť nebylo řádně rozhodnuto o jejím odvolání ze dne 30. 4. 2018. 3 Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 7. 2018, č. j. 1 Ad 18/2018-11, postoupil věc zdejšímu soudu jako věcně a místně příslušnému. 4 Krajský soud v Praze považuje za nutné k dané věci předeslat, že žalobkyně dle obsahu návrhu (žalobních petitů) zřejmě brojí nejen proti samotnému oznámení o srážkách a navazujícímu sdělení ze dne 25. 5. 2018, ale domáhá se i toho, aby soud uložil žalované vrátit všechny provedené srážky ze starobního důchodu. Z hlediska obsahu tak tento návrh může představovat jak žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s. ř. s. (proti oznámení o srážkách a sdělení ze dne 25. 5. 2018), tak i žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. (uložení povinnosti vrátit provedené srážky). Aniž by přitom bylo nutno vyzývat žalobkyni k odstranění této nejasnosti či žalobu rozdělit (vyloučit její část k samostatnému projednání), nelze než dospět k závěru, že žalobu není možné věcně projednat a je třeba ji jako celek odmítnout. 5 Pokud jde o část žaloby napadající oznámení o srážkách a navazující sdělení ze dne 25. 5. 2018, soud vycházel z obsahu těchto listin, které soudu předložila žalobkyně jako přílohu žaloby. V oznámení o srážkách se uvádí: „Na základě usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 3. 4. 2018, č. j. 21 E 11/2018-20, provádíme od 06. 05. 2018 z Vašeho důchodu srážky 1 074 Kč až do úhrady celé pohledávky s jejím příslušenstvím ve prospěch oprávněného: Ministerstvo vnitra. Výše srážek byla stanovena s přihlédnutím k žádné vyživované osobě.“ Ve sdělení ze dne 25. 5. 2018 pak žalovaná v odpovědi na podání ze dne 30. 4. 2018 (označené žalobkyní jako odvolání) sdělila, z jakého důvodu jsou srážky prováděny, blíže popsala způsob výpočtu výše srážek a konstatovala, že syna žalobkyně nelze s ohledem na jeho věk započítat jako vyživovanou osobu. Závěrem však žalobkyni upozornila, že jako plátce důchodu není oprávněna přezkoumávat správnost či zákonnost rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí. 6 Podle § 65 odst. 1 s. ř. s., „[k]do tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“ Z citovaného ustanovení se mimo jiné především podává, že věcně projednatelná bude podle citovaného ustanovení pouze taková žaloba, která brojí proti rozhodnutí (úkonu) správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Ze soudního přezkumu jsou pak vyloučeny ty úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími [§ 70 písm. a) s. ř. s.]. Jinak řečeno, aby bylo rozhodnutí správního orgánu přezkoumatelné ve správním soudnictví, musí (s konečnou platností) založit, změnit, zrušit či závazně určit práva a povinnosti jeho účastníků. 7 Zdejší soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 9. 3. 2005, č. j. 3 Ads 15/2004-54 (všechna zde citovaná rozhodnutí NSS a krajského soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), jenž se týkal posouzení povahy oznámení o výplatě důchodu z hlediska jeho případného soudního přezkumu. NSS v tomto rozsudku dospěl k závěru, že oznámení o výplatě důchodu není součástí výroku rozhodnutí a především svou povahou není rozhodnutím o zákonných nárocích ve věcech důchodového pojištění. Konkrétní částka doplatku přitom dle tohoto rozsudku nemůže být předmětem přezkumné činnosti soudu, přičemž doplatku se lze domáhat jen postupem v řízení o výkonu rozhodnutí (exekučním řízení). Obdobně NSS v rozsudku ze dne 13. 12. 2006, č. j. 3 Ads 80/2006-49, publ. pod č. 1074/2007 Sb. NSS, konstatoval, že „srážky z důchodu jsou však prováděny v souladu s § 299 o. s. ř. v důsledku soudem nařízené exekuce a nejsou předmětem tohoto soudního přezkumu. Otázka výkonu rozhodnutí formou srážek z důchodu totiž nespadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví, nýbrž do pravomoci obecných soudů rozhodujících podle občanského soudního řádu.“ Tyto závěry jsou plně aplikovatelné i v nyní projednávané věci, neboť žalobkyně nenapadá rozhodnutí žalované o jejím zákonném nároku (na starobní důchod), ale brojí především proti oznámení o srážkách z důchodu, které je ze své povahy obdobné oznámení o výplatě důchodu, jímž se zabýval Nejvyšší správní soud v citovaných rozsudcích. Tím spíše nenaplňuje znaky rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. ani sdělení žalované ze dne 25. 5. 2018, kterým žalovaná odpověděla na podání žalobkyně formálně sice označené jako odvolání, avšak v situaci, kdy zákon ani jiný právní předpis opravný prostředek proti oznámení o srážkách nepřipouští. Žalobkyni tedy ani nevzniklo subjektivní veřejné právo na to, aby o jejím podání označeném jako odvolání bylo rozhodnuto. Z hlediska své formy i obsahu tak ani toto sdělení nepředstavuje rozhodnutí, kterým by bylo autoritativně (závazným způsobem) rozhodováno o právech či povinnostech žalobkyně. S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že bude-li na návrh nahlíženo jako na žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s., je třeba žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. 8 Pokud jde o část návrhu odpovídající spíše žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, zde je třeba předeslat, že základním východiskem pro posouzení projednatelnosti takové žaloby je § 82 s. ř. s., podle něhož „každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný“. Mezi podmínky řízení o takové žalobě na straně soudu patří především pravomoc a příslušnost, na straně účastníků řízení pak způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost,