1 Afs 291/2017 — Nejvyšší správní soud

55 Af 20/2018- 36 - text 7 55 Af 20/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: D. d. s. š., s. v. p., z. š. a š. j. D., p. o., IČO X sídlem Pražská 151, Dobřichovice proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2018, č. j. 18395/18/5000-10470-712343, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2018, č. j. 18395/18/5000-10470-712343, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2018, č. j. 18395/18/5000-10470-712343 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil platební výměr Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 3. 8. 2017, č. j. 3611252/17/2100/31471/205202 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Žalobkyně se rovněž domáhá zrušení prvostupňového rozhodnutí. Prvostupňovým rozhodnutím správce daně vyměřil žalobkyni odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 10 362 505 Kč, protože se žalobkyně dopustila v letech 2011 až 2013 porušení rozpočtové kázně, neboť mimo jiné použila v roce 2013 prostředky fondu reprodukce majetku na jiný účel, než umožňuje § 58 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále jen „rozpočtová pravidla“). Za porušení rozpočtové kázně ohledně použití prostředků fondu reprodukce majetku byla stanovena částka odvodu ve výši 7 536 399,49 Kč. 2. Žalobkyně předně namítla, že k pohybu finančních prostředků fondu reprodukce majetku nedošlo. To potvrdil sám žalovaný v napadeném rozhodnutí. Nemohlo proto dojít k porušení rozpočtové kázně, neboť dané finanční prostředky nebyly použity. Žalobkyně provedla chybně opravu účtování z důvodu administrativního pochybení. Žalobkyně původně prostředky fondu reprodukce majetku účtovala v roce 2011 a 2012 na účet č. 245 (jiné běžné účty), v roce 2013 zůstatek z daného účtu byl přeúčtován na účet č. 241 (běžný účet) s analytickým členěním na účet č. 416 (FRM). Stav bankovního účtu (245) k 31. 12. 2012 činil 7 566 589,78 Kč. Stav účtu č. 416 v roce 2012 činil 15 690 512,72 Kč, z čehož vyplývá, že částka 8 123 922,94 Kč nebyla na účtu 416 (FRM) finančně kryta. Žalobkyně z důvodu nesprávných účetních postupů nesnižovala výsledkově stav fondu reprodukce majetku a odpisy majetku žalobkyně nebyly proto finančně kryty. Z toho důvodu se zvyšoval rozdíl mezi finančními prostředky na bankovním účtu žalobkyně a evidencí finančních prostředků na účtu č. 416 (FRM) v účetnictví žalobkyně. Žalobkyně (jak je uvedeno výše) zaúčtovala následně zjištěné chyby na nákladové a výnosové účty, namísto toho, aby opravy uvedla v účtu č. 408 (Opravy minulých období). Na bankovním účtu žalobkyně určeném ke sledování prostředků fondu reprodukce majetku se nacházely ke dni 31. 12. 2013 finanční prostředky ve výši 7 536 399,49 Kč. Žalobkyně má proto za to, že došlo pouze k chybné účetní operaci, nikoliv k neoprávněnému použití finančních prostředků, neboť tyto nebyly vydány. 3. Žalobkyně rovněž uvedla, že odvedení výše uvedené částky do státního rozpočtu by pro žalobkyni představovalo vážnou újmu ohrožující její fungování a chod a tím ohrožení plnění jejího účelu – zajištění práv dětí na výchovu a vzdělání. Zvlášť poukázala na skutečnost, že v její péči se nacházejí děti v tíživé životní situaci. Žalobkyně má tak za to, že je ve veřejném zájmu, aby mohla plnohodnotně fungovat. Provedením daného odvodu by její provoz byl vážně ohrožen, neboť uvedenou částkou nedisponuje, přičemž by pravděpodobně došlo i k jejímu zániku podle § 55 rozpočtových pravidel. Výše stanoveného odvodu do státního rozpočtu pro porušení rozpočtové kázně byla neproporcionální k závažnosti daného porušení rozpočtové kázně. Jednalo se pouze o marginální účetní pochybení, peněžní prostředky nebyly použity k jinému účelu. Je podle ní namístě uvažovat o výrazném snížení odvodu. Z rozsudků Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 31. 3. 2014, č. j. 2 Afs 49/2013-34, a ze dne 26. 9. 2014, č. j. 2 As 106/2014-46, vyplývá, že odvody za porušení rozpočtové kázně mají být ukládány v přiměřené výši k vytýkanému pochybení, což žalovaný ani správce daně neučinili. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že finanční prostředky fondu reprodukce majetku byly použity v rozporu s § 58 odst. 2 rozpočtových pravidel, který taxativně vymezuje účely, na které je možné prostředky daného fondu použít. Použitím prostředků na krytí rozdílu mezi náklady a výnosy došlo k porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel, byť k pohybu peněžních prostředků nedošlo. Ve vztahu k námitce žalobkyně týkající se ohrožení jejího chodu žalovaný uvedl, že je nedůvodná. Žalobkyni bylo povoleno posečkání úhrady daně (celého odvodu podle prvostupňového rozhodnutí) a úhrady penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Žalobkyně rovněž podala žádost o prominutí odvodu a o této žádosti nebylo dosud rozhodnuto. Vážná újma na straně žalobkyně proto nemohla nastat. Žalovaný rovněž poukázal na závěry obsažené v rozsudku NSS ze dne 18. 7. 2013, č. j. 1 Afs 54/2013-36, dle nichž odvody za porušení rozpočtové kázně nepředstavují sankci ve smyslu správního trestání, ale pouze povinnost vrátit finanční prostředky vyplacené neoprávněně (nedodržení podmínek jejich poskytnutí). K námitce nepřiměřenosti výše odvodu žalovaný uvedl, že tuto námitku žalobkyně ve svém odvolání neuplatnila, nicméně i tak má prvostupňové rozhodnutí za správné. Dále ve vztahu k návrhu žalobkyně na zrušení prvostupňového rozhodnutí odkázal na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 11. 2009, č. j. 1 Aps 2/2008-76, podle nějž lze zrušit platební výměr (prvostupňové rozhodnutí) tehdy, pokud neměl být vůbec vydán nebo pokud předchozí řízení trpělo takovými vadami, že v něm nelze dále pokračovat, což se v daném případě nestalo. Žalovaný z výše uvedených důvodů navrhl, aby soud žalobu zamítl. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 5. Z protokolu správce daně ze dne 20. 8. 2014, č. j. 3557142/14/2100/04702-202102, vyplývá, že dne 20. 8. 2014 byla zahájena daňová kontrola žalobkyně. 6. Z protokolu Ministerstva financí o výsledku veřejnoprávní kontroly na místě ze dne 3. 7. 2015, č. j. MF-75901/2014/1705, vyplývá, že bankovní účet č. 174-1332111/0710 byl žalobkyní zřízen pro prostředky fondu reprodukce majetku. Stav bankovního účtu k 31. 12. 2012 činil 7 566 589,78 Kč. 7. Z vnitřního účetního dokladu žalobkyně ze dne 31. 12. 2013, č. 2012-18, vyplývá, že byl zvýšen výnos na účtu č. 649 o částku 7 536 399,49 Kč a zároveň stav účtu č. 416 (účetní zápis 416/649) o tuto částku snížen. 8. Prvostupňovým rozhodnutím správce daně vyměřil žalobkyni odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 10 362 505 Kč. Žalobkyně se dopustila v letech 2011 až 2013 porušení rozpočtové kázně, mimo jiné v roce 2013 použila prostředky fondu reprodukce majetku na jiný účel, než stanovuje § 58 odst. 2 rozpočtových pravidel. Za porušení rozpočtové kázně ve vztahu k použití prostředků fondu reprodukce majetku byla stanovena částka odvodu ve výši 7 536 399,49 Kč. 9. Prvostupňové rozhodnutí bylo odůvodněno zprávou o daňové kontrole ze dne 18. 7. 2017, č. j. 2690107/17/2100-31471-205202. Z ní vyplývá, že v roce 2013 žalobkyně použila na vyúčtování dopadů rekonstrukce účetnictví, tj. na krytí rozdílu mezi náklady a výnosy a zároveň k zajištění finančního krytí fondu reprodukce majetku, prostředky uvedeného fondu v částce 7 536 399,49 Kč, a to tak, že o tuto částku byl vnitřním účetním dokladem č. 2012-18 ze dne 31. 12. 2013 zvýšen výnos na účtu č. 649 a snížen stav účtu č. 416. Použitím finančních prostředků tímto způsobem byl porušen § 58 odst. 2 rozpočtových pravidel a došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel. Datem porušení rozpočtové kázně je 31. 12. 2013. 10. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně dne 1. 9. 2017 odvolání, které následně doplnila. V odvolání žalobkyně namítala, že sice chybovala při vedení účetnictví, nicméně se porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel nedopustila, neboť žádné finanční prostředky z fondu reprodukce majetku nebyly použity. Podle žalobkyně porušení rozpočtové kázně nastává až hospodařením s finančními prostředky, nikoliv jejich nesprávným zaúčtováním. V odvolání žalobkyně navrhla, aby žalovaný svým vý