5 Afs 68/2009 — Nejvyšší správní soud

54 Af 45/2018- 81 - text 15 54 Af 45/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY žalobce: TIS & Co s.r.o., IČ 272 09 326 se sídlem Českolipská 776, 276 01 Mělník proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 9. 2018, č. j. 40330/18/5300-22443-708656, ze dne 23. 8. 2018, č. j. 36378/18/5300-22441-708656, a ze dne 23. 8. 2018, č. j. 36370/18/5300-22441-708656, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení před správními orgány 1. Žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 8. 10. 2008 uzavřené se společností VISA INVEST s. r. o. (dále jen „VISA INVEST“) nabyl do výlučného vlastnictví pozemek parc. č. X v k. ú. M., jehož součástí je stavba č. p. X (dále jen „budova č. p. X“). Na budově č. p. X bylo schváleno provedení stavební rekonstrukce, a to na základě rozhodnutí Městského úřadu Mělník (dále jen „stavební úřad“) ze dne 8. 10. 2008, č. j. Výst/3098/08/He (dále jen „stavební povolení ze dne 8. 10. 2008“). Z důvodu rozsáhlejších stavebních změn však byla rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 4-3996/VYS/12/He, (dále jen „povolení o změně stavby ze dne 15. 5. 2013“) schválena změna stavby (povolené stavebním povolením ze dne 8. 10. 2008) před jejím dokončením, a to tak, že u budovy č. p. X došlo k odstranění střešní krytiny a konstrukce krovu, korunní římsy nad druhým nadzemním patrem, svislých nenosných konstrukcí, stropů (mimo stropu nad přízemím v severním křídle), stávajícího schodiště včetně vřetenových zdí a vnějších drobných staveb a ve dvorním traktu bylo nově umístěno schodiště a nové obytné podkroví. Na základě provedení těchto stavebních úprav došlo v budově č. p. X k faktickému vytvoření · čtyř bytových prostor o velikosti 1+kk včetně prostoru prodejny v přízemí, · tří bytových prostor o velikosti 2+kk a jedné 1+kk v prvním patře, · tří bytových prostor o velikosti 2 +kk a jedné o velikosti 3+kk ve druhém patře. Dne 5. 6. 2014 učinil žalobce prohlášení vlastníka, že se v budově č. p. X nacházejí rozestavěné bytové jednotky č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X, č. X a č. X a dále nebytový prostor č. X (dále souhrnně též „jednotky“). Tyto jednotky byly dle prohlášení vlastníka (žalobce) následně zapsány do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 9. 6. 2014. Dne 5. 10. 2015 vydal stavební úřad pod č. j. 3-2358/VYS/15/He kolaudační souhlas (dále jen „kolaudační souhlas ze dne 5. 10. 2015“), jímž bylo schváleno užívání stavby k povolenému účelu. 2. Bytové jednotky č. X až X (tj. celkem 10 bytových jednotek) a nebytový prostor č. X žalobce vnesl jako nepeněžitý vklad o hodnotě 16 355 000 Kč do základního kapitálu společnosti COOPERS DEVELOPMENT s. r. o. (dále jen „COOPERS DEVELOPMENT“), která se k datu 6. 5. 2016 (datum právních účinků vkladu) stala vlastníkem těchto jednotek. Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) zjistil, že žalobce v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za 2. čtvrtletí 2016 nepřiznal daň z tohoto vkladu, a proto ho postupem podle § 89 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) vyzval k odstranění pochybností. Následně po obdržení žalobcova návrhu na pokračování v dokazování zahájil správce daně daňovou kontrolu. Na základě výsledků daňové kontroly dospěl správce daně k závěru, že žalobce pochybil, když za předmětné zdaňovací období nepřiznal daň na výstupu za vložení nepeněžitého vkladu v podobě hmotného majetku do základního kapitálu obchodní korporace. Z tohoto důvodu správce daně platebním výměrem ze dne 14. 9. 2017, č. j. 4150515/17/2114-50522-200531, žalobci za 2. čtvrtletí 2016 vyměřil daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 2 056 205 Kč (dále jen „výměr za 2. čtvrtletí 2016“). Žalobce proti výměru za 2. čtvrtletí 2016 podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 9. 2018, č. j. 40330/18/5300-22443-708656, zamítl a předmětný výměr potvrdil (dále jen „první napadené rozhodnutí“). 3. Bytovou jednotku č. X žalobce za kupní cenu 2 350 000 Kč prodal Ing. Č. který se k datu 24. 7. 2015 (datum právních účinků vkladu) stal vlastníkem této jednotky. Správce daně zjistil, že žalobce v daňovém přiznání k DPH za 3. čtvrtletí 2015 uplatnil jen nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců v tuzemsku a přiznal daň za dodání zboží nebo poskytnutí služeb toliko v řádech sta tisíc korun, a proto ho postupem podle § 89 daňového řádu vyzval k odstranění pochybností. Jelikož žalobce na výzvu k odstranění pochybností ve stanovené lhůtě nereagoval, vydal správce daně dne 19. 1. 2018 pod č. j. 163093/18/2114-50522-200531 dodatečný platební výměr, jímž žalobci za 3. čtvrtletí 2015 doměřil DPH ve výši 306 440 Kč (dále jen „výměr za 3. čtvrtletí 2015“). Žalobce proti výměru za 3. čtvrtletí 2015 podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 8. 2018, č. j. 36378/18/5300-22441-708656, zamítl a předmětný výměr potvrdil (dále jen „druhé napadené rozhodnutí“). 4. Bytovou jednotku č. X žalobce za kupní cenu 2 950 000 Kč prodal M. Z., která se k datu 4. 9. 2014 (datum právních účinků vkladu) stala vlastníkem této jednotky. Správce daně zjistil, že žalobce v daňovém přiznání k DPH za 4. čtvrtletí 2014 uplatnil jen nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců v tuzemsku a přiznal daň jen v rámci režimu přenesení daňové povinnosti, a proto ho postupem podle § 89 daňového řádu vyzval k odstranění pochybností. Jelikož žalobce na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, vydal správce daně dne 9. 11. 2017 pod č. j. 4515402/17/2114-50522-200531 dodatečný platební výměr, jímž žalobci za 4. čtvrtletí 2014 doměřil DPH ve výši 384 680 Kč (dále jen „výměr za 4. čtvrtletí 2014“). Žalobce proti výměru za 4. čtvrtletí 2014 podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 8. 2018, č. j. 36378/18/5300-22441-708656, zamítl a předmětný výměr potvrdil (dále jen „třetí napadené rozhodnutí“). 5. Žalovaný ve všech třech napadených rozhodnutích dospěl k témuž závěru, že žalobcem provedené úplatné převody jednotek, ať již na základě prodeje do vlastnictví fyzických osob z titulu kupních smluv (případy druhého a třetího napadeného rozhodnutí), nebo na základě nepeněžitého vkladu formou vložení hmotného majetku do základního kapitálu obchodní korporace (případ prvního napadeného rozhodnutí), představují zdanitelná plnění, u nichž nejsou splněny podmínky nároku na osvobození od DPH podle § 56 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění relevantním pro příslušná zdaňovací období (dále jen „zákon o DPH“). Žalovaný ve všech případech vycházel z úvahy, že rekonstrukce budovy č. p. X prováděná na základě stavebního povolení ze dne 8. 10. 2008 a následně povolení o změně stavby ze dne 15. 5. 2013 měla za následek rozsáhlé stavební změny, v jejichž důsledku budova č. p. X přestala splňovat charakteristiku rodinného domu, přičemž ke vzniku bytových jednotek č. X až X a nebytového prostoru č. X došlo teprve na základě prohlášení vlastníka s právními účinky ke dni 9. 6. 2014. Předtím tyto jednotky neexistovaly, neboť podoba budovy č. p. X byla před dokončením rekonstrukce zcela odlišná. K jejich kolaudaci navíc došlo až v roce 2015, a teprve od té doby mohly být legálně užívány. Žalovaný proto shodně se správcem daně dovodil, že dosud neuplynula doba 5 let od prvního užívání stavby, a tedy nebyly splněny podmínky pro osvobození od daně ve smyslu § 56 odst. 3 zákona o DPH. Žalovaný se naopak neztotožnil s odvolacími námitkami žalobce, které vycházely z argumentace, že předmětné bytové jednotky včetně nebytového prostoru vznikly a byly užívány již před rokem 2008, neboť v následujících letech prováděná rekonstrukce budovy č. p. X nepředstavovala změnu účelu užívání stavby ani změnu jejího využití mající vliv na existenci a způsob užívání jednotlivých jednotek. 6. První, druhé i třetí napadené rozhodnutí žalobce napadl samostatnými (celkem tedy třemi) žalobami. Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne 2. 2. 2021, č. j. 54 Af 54/2018 - 28, spojil řízení o všech třech žalobách ke společnému projednání. 7. Pro přehlednost soud upozorňuje, že označení napadených rozhodnutí (tj. první, druhé a třetí) uvádí v textu tohoto rozsudku nikoliv podle data jejich vydání, nýbrž vzestupně podle data doručení (a zaevidování) jednotlivých původně samostatných žalob proti těmto rozhodnutím před jejich spojením ke společnému projednání. II. Obsah podání účastníků 8. Žalobce ve všech žalobách shodně namítá, že jak před rekonstrukcí budovy č. p. X zahájené na základě stavebního povolení ze dne 8. 10. 2008, tak po této rekonstrukci se jednalo o bytový dům, který byl sice v katastru nemovitostí formálně zapsán jako rodinný dům, avšak jednalo se o dům s byty, v němž bytové jednotky existovaly ještě před zahájením rekonstrukce. Dle žalobce proto bylo započato