3 Ads 95/2018 — Nejvyšší správní soud

55 Af 4/2021- 23 - text 14 55 Af 4/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: J. S., bytem X, zastoupen advokátem JUDr. Mojmírem Přívarou, se sídlem Kovářská 4, Plzeň, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2020, č. j. 37354/20/510041453711866, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2020, č. j. 37354/20/510041453711866, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Mojmíra Přívary, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), napadl shora označené rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“) a domáhá se jeho zrušení. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 22. 5. 2020, č. j. 2871994/20/2118-00540-203959 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdil. 2. Z obsahu správního spisu vyplývá, že správce daně vydal dne 13. 1. 2020 dražební vyhlášku č. j. 21269/20/2118-00540-203959, kterou nařídil elektronickou dražbu nemovité věci (pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. XA pro katastrální území M. nad L.), jež se měla konat od 11. 3. 2020 10:00 hod. do 13. 3. 2020 12:00 hod. Podle protokolu o průběhu elektronické dražby se k dražbě přihlásilo 14 osob zúčastněných na dražbě, z toho 4 se staly dražiteli (učinily dražební podání). Nejvyšší podání bylo učiněno v částce 310 000 Kč dne 13. 3. 2020 v 11:59:58. Dne 13. 3. 2020 vydal správce daně rozhodnutí o udělení příklepu v elektronické dražbě nemovité věci ve prospěch vydražitelky T. K. 3. Žalobce dne 25. 3. 2020 zaslal správci daně emailovou zprávu s žádostí o sdělení čísla účtu pro učinění nabídky předražku a zaslání odkazu na elektronickou úřední desku, kde je zveřejněno rozhodnutí o příklepu. Svoji žádost zopakoval dne 30. 3. 2020. Na to reagoval správce daně přípisem ze dne 31. 3. 2020, jímž žalobci sdělil, že zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), neobsahuje úpravu předražku, ustanovení § 336ja zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se neužije. Nevyhověl ani požadavku na sdělení odkazu na elektronickou úřední desku či zaslání kopie rozhodnutí o příklepu, neboť toto rozhodnutí se doručuje pouze osobám uvedeným v § 222 odst. 4 daňového řádu. 4. Dne 9. 4. 2020 zaslal žalobce správci daně podání označené jako výhrady dražitele proti udělení příklepu vydražiteli. V podání uvedl, že se považuje za dražitele, neboť byl registrován v systému APED (aplikace elektronických dražeb) a splnil podmínky pro účast v elektronické dražbě (přihlásil se k probíhající dražbě, jeho totožnost byla ověřena a složil dražební jistotu). Dražba neproběhla řádně, neboť neměl možnost reagovat na poslední příhoz jiného účastníka dražby, a to z důvodu, že faktické úkony dražitelů prostřednictvím dálkového přístupu nutné k dosažení nejvyššího podání jsou v rozporu s dražebním řádem. Dražba tedy neproběhla v souladu s dražebním řádem. V dražebním řádu není popsáno, jakým způsobem lze uplatnit výhrady proti udělení příklepu. Závěrem uvedl, že detailní odůvodnění svých výhrad i rozšíření o další výhrady doplní. Na toto podání reagoval správce daně přípisem ze dne 6. 5. 2020, jímž žalobci sdělil, že podle dražebního řádu, s nímž uživatel aplikace APED musí vyjádřit souhlas, se dražba ukončuje ve dni a v čase uvedeném v dražební vyhlášce. Tak se v daném případě stalo, postup předvídaný dražebním řádem byl dodržen. Výhrady žalobce má správce daně za bezpředmětné. 5. Dne 9. 5. 2020 doručil žalobce správci daně podání nazvané „odvolání proti rozhodnutí správce daně o udělení příklepu vydražiteli“, přičemž dražbu blíže označil. Poukázal v něm na to, že reálný způsob uskutečnění příhozu se liší od toho, co mu na jeho dotaz sdělilo Generální finanční ředitelství, neboť nestačí stisknout tlačítko „Přihodit“, ale je třeba poté ještě příhoz potvrdit. V důsledku této prodlevy nestihl žalobce učinit včasný příhoz. Dále namítl, že APED neumožňuje v rozporu s § 199 odst. 3 daňového řádu vznést výhrady proti průběhu a výsledku dražby. Přitom právě využití tohoto práva je předpokladem pro následné podání odvolání proti rozhodnutí o příklepu. Žalobce uvedl, že mu náleží postavení dražitele, neboť byl připraven příhoz učinit, ovšem správní orgán mu to znemožnil. Mohou-li odvolání podat osoby, které učinily příhoz, tím spíše musí mít přístup k tomuto opravnému prostředku ti, jimž bylo znemožněno příhoz učinit. Poukázal na to, že se opakovaně marně snažil dosáhnout toho, aby mu bylo doručeno rozhodnutí o příklepu. Namítl, že v průběhu dražby mělo být postupováno dle § 62a odst. 5 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy (dále jen „vyhláška č. 37/1992 Sb.“), tedy ukončení dražby mělo být posunuto. Dále mělo být umožněno uplatnit předražek. 6. Správce daně prvostupňovým rozhodnutím zastavil podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu řízení ve věci výhrad proti udělení příklepu vydražiteli ze dne 9. 4. 2020 a následného doplnění ze dne 9. 5. 2020, a to z důvodu zjevné právní nepřípustnosti podání. Rozhodnutí odůvodnil tím, že podle § 194a daňového řádu se pro elektronickou dražbu použijí ustanovení o dražbě jen přiměřeně. Dražby prováděné Finanční správou České republiky se řídí dražebním řádem, který je závazný. Dražební řád neumožňuje vznést výhrady. Podání žalobce je tedy právně nepřípustné, a proto správce daně řízení zastavil. Podání označené jako odvolání posoudil správce daně jako doplnění podání ze dne 9. 4. 2020 označeného jako výhrady, a to vzhledem k tomu, že žalobce avizoval doplnění tohoto podání. 7. Žalobce napadl prvostupňové rozhodnutí odvoláním, v němž namítl, že podání ze dne 9. 5. 2020 bylo výslovně označeno jako odvolání a zcela jednoznačně směřovalo proti rozhodnutí o příklepu. Správce daně zcela svévolně (v rozporu s výslovným označením podání i jeho obsahem) jej posoudil jako doplnění výhrad proti udělení příklepu. Rozhodnutí o zastavení řízení o tomto podání je nezákonné. Měl-li správce daně za to, že je odvolání nepřípustné, měl postupovat podle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu, tedy zamítnout jej pro nepřípustnost. Rozhodnutí podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu nelze zaměňovat s rozhodnutím podle § 113 odst. 1 písm. c) téhož zákona, ačkoliv jsou obě pro žalobce nepříznivá. Rozhodnutím podle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu se vypořádává řádný opravný prostředek a otevírá se cesta ke správní žalobě. Rozhodnutí podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu staví na absenci správního rozhodnutí. 8. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Poukázal na to, že podle § 194a daňového řádu se na elektronickou dražbu použijí ustanovení o dražbě jen přiměřeně, což znamená, že pokud to povaha elektronické dražby vylučuje, je potřeba se odchýlit od pravidel upravujících standardní dražbu. Odvolání proti rozhodnutí o příklepu bylo podle žalovaného správně posouzeno jako doplnění odvolání ve věci výhrad proti dražebnímu postupu, neboť žalobce předem avizoval doplnění výhrad a postrádá aktivní legitimaci pro podání odvolání proti rozhodnutí o příklepu. Žalobce neučinil žádné dražební podání, proto se nestal dražitelem ve smyslu § 194 odst. 4 daňového řádu, a nemohl tak uplatnit výhrady k průběhu dražby. V důsledku toho mu nemohlo být doručeno rozhodnutí o příklepu (§ 222 odst. 4 daňového řádu), a tedy nenáleží mu právo podat odvolání (§ 109 odst. 1 daňového řádu). Žalovaný přisvědčil žalobci, že § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu je ve vztahu k § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu speciálním ustanovením. V daném případě však tomu tak nebylo. Žalobcovo podání stran výhrad k procesnímu postupu při dražbě bylo totiž zastaveno správcem daně v prvostupňovém řízení. Následně bylo proti tomuto rozhodnutí podáno odvolání, které bylo přípustné. II. Obsah žaloby a vyjádření k žalobě 9. Žalobce v žalobě namítá, že aplikace APED, v níž byla dražba prováděna, je nastavena tak, že mu neumožnila vznést výhrady proti průběhu a výsledku dražby dle § 199 odst. 3 daňového řádu. Vznesené výhrady a rozhodnutí o nich je třeba dle § 200 daňového řádu zaznamenat v protokolu o průběhu dražby. Elektronická forma dražby nemůže negovat základní požadavky, které daňový řád stanoví k průběhu dražby. Podoba elektronické dražby musí ustoupit výslovným zákonným požadavkům, nikoliv naopak. Je přípustné realizovat jen takový model elektronické dražby, který