43 A 10/2022

Navrhovatel se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podaným dne 4. 2. 2022, domáhá zrušení opatření obecné povahy označeného v záhlaví (dále jen „napadené OOP“ nebo „územní plán“) v části, jíž se na pozemcích p. č. st. Xa, p. č. Xb a p. č. Xc v katastrálním území X, obec X (všechny pozemky zmiňované v tomto rozsudku se nacházejí v témže katastrálním území - pozn. soudu), vymezuje plocha N – smíšená nezastavitelného území a interakční prvek IP 4.04.

Navrhovatel uvádí, že je vlastníkem pozemků p. č. st. X (součástí pozemku je stavba bez čísla evidenčního a popisného), p. č. Xb a Xc (dále též jen „pozemky“), které získal za účelem realizace stavebního záměru. Pozemky jsou v napadeném územním plánu zahrnuty do plochy „N – smíšená nezastavěného území“. Na částech pozemků p. č. Xb a p. č. st. Xa je navíc vymezen interakční prvek IP 4.04. Z důvodu opatrnosti navrhovatel navrhuje zrušení části územního plánu v rozsahu vymezení interakčního prvku i vůči pozemku p. č. Xc, jelikož z výkresů územního plánu není zřejmé, kam až tento interakční prvek sahá. Navrhovatel je územním plánem omezen na vlastnickém právu, neboť mu znemožňuje realizovat zamýšlený záměr výstavby. Pozemky byly dosavadním územním plánem z roku 2001 vymezeny jako plocha „MV - malovýroba a podnikání“. Změnou č. 1 byly pozemky p. č. Xb a Xc vymezeny jako plocha „BV - obytná zástavba venkovské typu“. Změnou č. 2 byla vymezena další část pozemku p. č. Xc jako plocha BV. Změna č. 2 dle názoru navrhovatel zohlednila stanovisko Povodí Vltavy, státního podniku (dále jen „Povodí Vltavy“) ze dne 25. 9. 2009, č. j. 2009/4072/242, přičemž riziko povodně se od té doby nezvýšilo. Ze zadání územního plánu nevyplývá, že by odpůrkyně zvažovala změnit využití předmětných pozemků. Na veřejném projednání dne 15. 1. 2020 byl projednáván návrh napadeného OOP, v němž byly pozemky zahrnuty do plochy „N - smíšená, nezastavěná“ a byl zde vymezen i interakční prvek. Právní předchůdkyně podala po veřejném projednání návrhu OOP námitky, v nichž požadovala zachování dosavadního využití pozemků. Po veřejném projednání návrhu OOP došlo k podstatným úpravám návrhu, přičemž z veřejné vyhlášky oznamující opakované veřejné projednání ani z postupu pořizovatele nebylo zřejmé, že by se opakované veřejné projednání týkalo jen některých částí upraveného návrhu OOP. Navrhovatel proto i po opakovaném veřejném projednání návrhu OOP uplatnil námitky, v nichž opět požadoval zachování dosavadního způsobu využití pozemků. Napadené OOP však bylo navzdory uplatněným námitkám schváleno v podobě, která zásadně zúžila možnosti stavebního využití pozemků oproti předchozímu stavu. Podstatná je rovněž skutečnost, že pozemky navrhovatele byly zahrnuty do zastavěného území odpůrkyně ke dni 1. 9. 2020. Podle koordinačního výkresu se pozemky nenacházejí v aktivní zóně záplavového území (dále jen „AZZÚ“).

Navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost odůvodnění územního plánu. Poté, co nabyl vlastnické právo k pozemkům, podal po opakovaném veřejném projednání dne 4. 1. 2021 námitky. Odpůrkyně je však ignorovala. Ze žádných skutečností přitom nevyplývalo, že by se opakované projednání týkalo jen části územního plánu. Pokud pořizovatel nepřipravil upravený návrh napadeného OOP s jasným označením částí upravených po prvním veřejném projednání, mohli dotčení vlastníci uplatnit námitky proti kterékoli části návrhu bez ohledu na to, zda byly po konání původního veřejného projednání změněny či nikoliv. Stěžejní je, že předmětná část územního plánu byla součástí návrhu projednávaného při opakovaném veřejném projednání.

Nevyhovění námitkám právní předchůdkyně odůvodnila odpůrkyně odkazem na několik dokumentů, aniž by jednoznačně identifikovala, které z nich jsou závazné. Veřejný zájem není v rámci územního plánování nadřazen zájmům soukromým, ale je jim postaven na roveň. Požadavky nezávazných podkladů proto nemůžou být zohledněny bez náležitého posouzení jejich souladu se soukromými zájmy a právy dotčených vlastníků pozemků a bez poměření proporcionality. Odpůrkyně odkázala v prvé řadě na zadání napadeného OOP, jež požadovalo minimalizaci zastavitelných ploch v záplavovém území Q100. Není však zřejmé, zda se tento požadavek vztahoval i na stávající plochy zastavěného území. Pozemky navrhovatele přitom nejsou uvedeny v seznamu pozemků, jejichž zastavitelnost má být prověřena. Nadto zadání napadeného OOP není při jeho pořizování striktně závazné. Pořizovatel dále poukázal na umístění pozemků navrhovatele v záplavovém území Q100, avšak z ničeho nevyplývá, že by se v tomto území nesměly zastavitelné plochy vymezovat. Sám odpůrce jich v tomto území vymezil celou řadu. Nebylo vysvětleno, proč by umístění pozemků navrhovatele v záplavovém území Q100 mělo bránit jejich zahrnutí do zastavitelných ploch. Dále byl změna způsobu využití pozemků navrhovatele odůvodněna umístěním v zóně vysoké či střední míry povodňového ohrožení podle plánu povodňových rizik vydaného opatřením obecné povahy Ministerstva životního prostředí ze dne 22. 12. 2015, č. j. 90988/ENV/15 (dále jen „plán povodňových rizik z roku 2015“). Z ničeho však nevyplývá, že by plán povodňových rizik z roku 2015 byl při pořizování napadeného OOP závazný, přičemž ani z jeho obsahu a obsahu příloh neplynou ve vztahu k pozemkům navrhovatele žádná konkrétní opatření, která by měla být dodržena. Pouhým odkazem na plán povodňových rizik z roku 2015 bez posouzení konkrétních dopadů do práv navrhovatele nelze omezení zastavitelnosti pozemků navrhovatele odůvodnit. Pokud jde o poslední odkaz, a to na umístění pozemků navrhovatele v AZZÚ podle (v době vydání napadeného OOP) pořizovaného opatření obecné povahy pro stanovení změny záplavového území vodního toku Vltavy, namítá navrhovatel, že tento nástroj nebyl v době vydání napadeného OOP účinný, ale byl pouze ve stadiu přípravy. Nebylo tedy zřejmé, zda vůbec bude toto opatření obecné povahy vydáno a v jaké podobě. Tento návrh není ostatně ani zohledněn v koordinačním výkresu napadeného OOP.

Dále odpůrkyně v rozporu s § 174 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neodůvodnila, proč jsou zahrnuty do nezastavitelné plochy právě pozemky navrhovatele, a nikoliv i další pozemky, které se rovněž nacházejí v záplavové zóně Q100. Právní předchůdkyně navrhovatele, paní J. P., podala proti návrhu napadeného OOP po jeho veřejném projednání námitky, ve kterých namítala rozdílné zacházení s jednotlivými vlastníky srovnatelných pozemků. Odpůrkyně však toto rozdílné zacházení nijak nevysvětlila. Rozhodnutí o námitkách postrádá rovněž jakékoliv odůvodnění interakčního prvku. Navrhovatel má za to, že námitka jeho právní předchůdkyně směřovala i do vymezení interakčního prvku, který omezuje způsob využití bez ohledu na vymezení plochy jako smíšené obytné, výrobní atd.

Navrhovatel dále namítá nezákonnost územního plánu, jelikož odpůrkyně nedostatečně odůvodnila potřebu nových zastavitelných ploch podle § 55 odst. 4 a § 18 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“) za situace, kdy zároveň zrušila zastavitelnost jeho pozemků. Navrhovatel zmiňuje zejména pozemky zařazené do plochy Z03, které se také nacházejí v záplavovém území Q100 a navíc jsou součástí zemědělského půdního fondu. Odpůrkyně porušila § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 544/2020 Sb. (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“). Odpůrkyně vyňala pozemky ze zemědělského půdního fondu a vymezila je nově jako zastavitelné bez řádného odůvodnění. Pokud chtěla odpůrkyně zredukovat zastavitelné plochy, měla určit pozemky v zemědělském půdním fondu jako nezastavitelné, a naopak ponechat navrhovatelovy pozemky zastavitelné.

Dále navrhovatel namítá nepřiměřenost zásahu do vlastnického práva tím, že jeho pozemky byly vymezeny jako nezastavitelné. Dle navrhovatele není jasné, jakého cíle chtěla odpůrkyně omezením zastavitelnosti pozemků dosáhnout. Pokud by byla cílem ochrana staveb zde umístěných, bylo by možné uvažovat například o vybudování protipovodňových opatřeních či požadavky na konstrukční řešení staveb. Z odůvodnění napadeného OOP nevyplývá, že by taková opatření nebyla možná. Znemožnění umístění staveb na pozemcích navrhovatele tak nelze označit za nezbytně nutný prostředek ochrany před povodněmi. Namítá, že změna využití pozemků navrhovatele je zjevně diskriminační. Srovnatelné pozemky v oblasti S. O. zařazené do oblasti Q100 jsou vymezeny jako plochy obytné nebo rekreační (navrhovatel celou řadu z nich uvádí), přičemž dva z nich jsou umístěny podstatně blíže k řece a v těsné blízkosti AZZÚ. Územní plán neuvádí důvody, proč by tyto pozemky na rozdíl od pozemků navrhovatele měly být zahrnuty v zastavitelných plochách i přes jejich umístění v záplavovém území Q100. Odpůrkyně nadto nerozlišuje ani mezi již zastavěnými (tedy i jeho pozemkem p. č. st. Xa) a nezastavěnými pozemky. Regulativ vykazuje znaky libovůle a jedná se o pouhou záminku vedenou snahou poškodit navrhovatele. Plán povodňových rizik z roku 2015 není pro odpůrkyni při územním plánování jako výkonu samostatné působnosti formálně závazný a nemusela se jím řídit. Pouhým odkazem na plán povodňových rizik z roku 2015 bez důkladného posouzení dopadů do práv navrhovatele nelze zrušit zastavitelnost navrhovatelových pozemků. Dále navrhovatel polemizuje s argumentací odpůrkyně, že předmětné pozemky budou podle (tehdy projednávaného) opatření obecné povahy pro stanovení změny záplavového území situovány v AZZÚ. Návrh opatření obecné povahy o stanovení změny záplavového území (pozn. soudu: navrhovatel zjevně chybně odkazuje na opatření obecné povahy ze dne 9. 11. 2004, č. j. 49755/04/OŽP-Bab) není pro odpůrkyni závazný. Odpůrkyně ostatně ani do koordinačního výkresu nezohlednila nově stanovené záplavové území. Jediným relevantním podkladem je stanovení záplavového území rozhodnutím krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 9. 11. 2004, č. j. 49755/04/OŽP-Bab. Navrhovatel zdůrazňuje, že se jeho pozemky v době přijetí územního plánu nacházely v zóně Q100, nikoliv v AZZÚ. Územní plán rovněž porušuje zásadu kontinuity a legitimního očekávání. Pozemek p. č. st. Xa byl zastavěn ještě před účinností původního územního plánu z roku 2001. Pozemky byly vymezeny jako zastavitelné po dobu 12 let. Vymezení se nezměnilo ani po rozsáhlých povodních v roce 2002. Naopak změny původního územního plánu po povodních v roce 2002 pozemky navrhovatele nově vymezily jako zastavitelné.

Navrhovatel namítá rovněž nepřiměřenost zásahu do vlastnického práva vymezením interakčního prvku na pozemcích p. č. st. Xa a p. č. Xb. Interakční prvek má podporovat nebo nahrazovat prvky ÚSES. Nejbližší prvky ÚSES (regionální biocentrum RBC Xd Veltruský luh a lokální biocentrum LBC Xe) jsou však od pozemků navrhovatele v příliš velké vzdálenosti, aby k takové podpoře mohlo dojít, navíc je odděluje pozemní komunikace. Jelikož interakční prvky chrání veřejný zájem, měly by být umisťovány primárně na pozemcích státu, krajů a obcí. V tomto případě odpůrkyně neprokázala, že nelze vymezit interakční prvek na jejích pozemcích, například na pozemcích p. č. Xf a Xg, které se nacházejí podstatně blíže zmíněným prvkům ÚSES. Potřeba vymezení interakčního prvku na pozemcích navrhovatele nebyla prokázána, a nadto je možné jej vymezit i bez omezení vlastnického práva navrhovatele.

Odpůrkyně ve vyjádření k návrhu uvádí, že navrhovatel opomíjí, že byly zpracovány nové plány povodňového rizika v roce 2015, které nejsou reflektovány ve změnách územního plánu z roku 2001, podle kterých se jeho pozemky nacházejí ve středním a vysokém riziku míry ohrožení. Od roku 2021 se pak pozemky nacházejí v AZZÚ, a to v zóně ohrožené povodněmi Q20. Opatření obecné povahy o stanovení změny záplavového území vodního toku Vltava, ř. km 0,00 - 40,00 vydané veřejnou vyhláškou ze dne 19. 11. 2021, č. j. 049141/2020/KUSK (dále jen „OOP o stanovení změny záplavového území“) bylo sice vydáno až po vydání napadeného OOP, ale v době jeho pořizování už byl znám návrh tohoto nového vymezení AZZÚ. Z důvodu procesní ekonomie proto odpůrkyně postupovala tak, aby nemusela po vydání OOP o stanovení změny záplavového území přistoupit ihned ke změně napadeného OOP. Reflektovala proto nově vymezená území AZZÚ již v územním plánu. Původní plány povodňových rizik byly navíc značně zastaralé. V souladu § 5 odst. 6 stavebního zákona a s § 66 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 544/2020 Sb. (dále jen „vodní zákon“) odpůrkyně brala v potaz aktuální vývoj situace. Dále uvádí, že i když soud zruší napadenou část územního plánu, AZZÚ by stejně byla překážkou k umisťování, povolování i provádění staveb podle § 67 vodního zákona. Navrhovatel by tedy stejně svůj stavební záměr nemohl realizovat.

K námitce nepřezkoumatelnosti odpůrkyně uvádí, že důvody přijetí územního plánu a zařazení pozemků navrhovatele do plochy N vyplývají z textové části odůvodnění územního plánu, které ve vyjádření odpůrkyně cituje. Podle odpůrkyně byly námitky právní předchůdkyně navrhovatele sice rozsáhlé, ale nekonkrétní. Jediná relevantní část námitek týkající se vymezení nově zastavitelných pozemků bez infrastruktury v N. O. byla dle odpůrkyně řádně vypořádána. Dále odpůrkyně odkazuje na část obecného odůvodnění územního plánu, ve kterém je uvedeno, že plocha Z03 byla zařazena do 1. etapy rozvoje, protože se jedná o proluku v zastavěném území v návaznosti na stávající infrastrukturu obce. K námitkám podaným navrhovatelem při opakovaném veřejném projednání odpůrkyně uvádí, že podle § 53 odst. 2 stavebního zákona se projednává návrh jen v rozsahu úprav, tedy nikoliv celý. Navrhovatel proto neměl právo podat námitky a musel akceptovat stav řízení, do kterého vstoupil. K námitce nepřezkoumatelnosti odůvodnění interakčního prvku odpůrkyně uvádí, že právní předchůdkyně navrhovatele formulovala námitky obecně a nevyplývá z nich, že by rozporovala i vymezení interakčního prvku. Odpůrkyně v této situaci nemusí jednotlivé argumenty za vlastníky dotčených nemovitostí domýšlet a postačí pouze obecné odůvodnění.

K námitce nepřiměřenosti odpůrkyně obecně uvádí, že hlavním cílem omezení zastavitelnosti je ochrana životů, zdraví a majetku. Nesouhlasí s názorem, že by v územním plánování měly soukromé zájmy stejnou váhu jako zájmy veřejné. Odpůrkyně má za to, že je na místě vlastnické právo omezit, pokud jsou pozemky zařazeny do silně ohrožených ploch. Navrhovatel hodlal spolu s dalším vlastníkem sousedních pozemků zbudovat 10 solitérních rodinných domů. Omezení další rezidenční zástavby, jejíž obyvatelé by byli vážně ohroženi povodněmi, je tak legitimní. K případnému využití protipovodňových opatření odpůrkyně vysvětluje, že v AZZÚ a oblasti Q20 v podstatě žádné takové prostředky neexistují. Pokud by byly pozemky zařazeny do oblasti Q100, bylo by teoreticky možné uvažovat o vybudování protipovodňových opatřeních. Není však jasné, jaký subjekt a na čí náklady by tato protipovodňová opatření realizoval. To ovšem pouze za předpokladu, že by byly podmínkou výstavby a byly by schopny uchránit rezidenční zástavbu před ničivými účinky povodní, jejichž rozsah může být kvůli klimatickým změnám mnohem větší, než tomu bylo doposud.

K námitce diskriminace odpůrkyně konstatuje, že nově určené zastavitelné pozemky v ploše Z03 nejsou srovnatelné s pozemky navrhovatele. Plocha Z03 je chráněná protipovodňovými opatřeními (zahrazením podjezdu a propustku v N. O. a valem, tvořeným železniční tratí), je ve svahu a ve větší vzdálenosti od koryta řeky. Dle nového vymezení záplavového území je lokalita Z03 v záplavovém území Q500. V průběhu projednání územního plánu nebyl dán žádný pokyn k úpravě návrhu, který by vedl k vypuštění plochy Z03. Ani pozemky p. č. Xh a Xch nejsou srovnatelné. Pozemky navrhovatele jsou součástí bývalého zemědělského areálu, kterých mnoho není. Změna č. 1 územního plánu z roku 2001 je zařazovala sice do plochy bydlení v rodinných domech, ale pouze jako plochy změny, nikoliv plochy stabilizované. Dále odpůrkyně vysvětluje, že do AZZÚ se dostaly sice již zastavěné pozemky a pozemky, pro které již bylo vydáno územního rozhodnutí nebo stavební povolení, u těchto pozemků však již není možná žádná změna způsobu využití. U zemědělských pozemků je tomu však jinak. Ostatně to vyplývá i ze zadání územního plánu, které požadovalo minimalizovat podíl zastavitelných ploch v záplavovém území Q100, a zároveň zastavitelné plochy pro bydlení přednostně vymezovat v částech obce N. V. a N. O.

K námitce legitimního očekávání a kontinuity územního plánu odpůrkyně uvádí, že v době koupě pozemků si musel být navrhovatel vědom toho, že je připravována významná změna regulace. Vymezení zastavitelnosti pozemku nepředstavuje nárok, že pozemky zůstanou zastavitelnými navždy. Klimatická změna a s ní související riziko povodní, hrozící ztráty na majetku i životech jsou dle odpůrkyně dostatečnými důvody pro změnu regulace. Odpůrkyně dále popisuje právní úpravu a její vývoj týkající se povodňového mapování. Plány povodňového rizika a mapy povodňových nebezpečí, ohrožení a rizik byly přijaty až v roce 2013, resp. 2015 v reakci na povodeň v roce 2013. Původní územní plán a jeho změny tudíž nemohly tuto povodeň ani nový plán povodňových rizik zohlednit, jelikož tehdy ještě tyto dokumenty nebyly přijaty.

K námitce nepřiměřenosti interakčního prvku odpůrkyně uvádí, že interakční prvek nemusí být vždy propojen s jiným prvkem ÚSES. Rovněž nemusí být jen na pozemcích státu, kraje nebo obcí. Interakční prvky jsou jedním z efektivních prostředků ochrany životního prostředí, zvláště pak v oblasti, která je značně ovlivněna blízkou dálnicí D8. Téma ochrany životního prostředí prostupuje celým územním plánem jako „červená niť“. Vymezení interakčních prvků je uvedeno v kapitole 2.52 odůvodnění územního plánu. Odpůrkyně se navíc snažila vyhovět požadavku dotčeného orgánu, aby byly stanoveny regulativy pro interakční prvky. Interakční prvek IP 4.04 je vymezen v rozsahu stávající kompaktní krajinné zeleně (souvislého porostu v severní části pozemku p. č. Xi) a je přímo zapojen do krajinné zeleně v území, tedy je napojený přes IP 4.05 (ovocný sad), IP 4.54 (remíz) a IP 4.06 (souvislý porost) na Xe a Xj (Xk Údolí Vltavy). Interakční prvek IP 4.04 doplňuje existující ekologickou kostru krajiny, která v zemědělsky plně využité krajině Polabí postrádá prvky aktivní zeleně a míst, která by sloužila jako zdroj biodiverzity a k rozvoji ekologické stability v rámci regionu. Interakční prvky mají za cíl v této krajině přechodu mezi Středočeských regionem a Ústeckým regionem upravovat klima v okolí a podporovat zadržení vody v krajině.

Navrhovatel v replice k vyjádření odpůrkyně rozvedl argumentaci použitou již v návrhu, přičemž formuloval repliku převážně jako odpověď na jednotlivé argumenty použité odpůrkyní ve vyjádření k návrhu. Uvedl, že klimatická změna, na niž odpůrkyně poukazovala, není v tomto případě důvodem změny způsobu využití pozemků navrhovatele, ale jen záminkou k tomuto kroku. Pokud by tomu tak bylo, chránila by odpůrkyně obyvatele staveb i na pozemcích, jejichž zastavitelnost ponechala. Pozemky navrhovatele jsou ohroženy stejně jako řada pozemků na území obce, u nichž možnost zastavění nebyla vyloučena ani omezena. O tom svědčí podklady, jež byly převzaty z procesu přípravy OOP o stanovení změny záplavového území, které jsou navíc vzájemně rozporné (mapa povodňového ohrožení vs. mapa rozlivů). OOP o stanovení změny záplavového území bylo vydáno po vydání napadeného OOP a nelze k němu přihlížet. V této souvislosti navrhovatel zdůraznil, že hodlá napadnout OOP o stanovení změny záplavového území návrhem na jeho zrušení. Podání takového návrhu však může mít reálný význam, jen když soud vyhoví návrhu na zrušení napadeného OOP. V opačném případě by navrhovatel nemohl pozemky stavebně využít, i když by se domohl zrušení OOP o stanovení změny záplavového území. Navrhovatel dále opakovaně zdůraznil, že mnohé pozemky, na něž poukazoval v návrhu, se stejně jako pozemky navrhovatele nachází v AZZÚ, a přesto byla jejich zastavitelnost zachována. Limity záplavového území Q100 a AZZÚ byly použity selektivně, přičemž postihla jen některé zastavitelné plochy, aniž by odpůrkyně tento postup odůvodnila. Není zřejmé, proč byly ke změně způsobu využití vybrány právě pozemky navrhovatele, u nichž se tyto limity uplatnily, byť se nenacházejí v těsné blízkosti vodního toku Vltavy. Není rovněž pravdou, že by veřejný zájem měl při tvorbě územně plánovací dokumentace přednost před zájmy soukromých vlastníků. Z pohledu územního plánování navíc pozemky navrhovatele již dávno nejsou bývalým zemědělským areálem. Navrhovatel rovněž opakovaně zdůraznil, že nespatřuje diskriminaci v nově vymezené zastavitelné ploše Z03, a proto ji ostatně v bodě návrhu věnovaném diskriminačnímu postupu odpůrkyně neuvedl. Naopak poukázal na řadu pozemků, jež se nachází podstatně blíže toku Vltavy. Je otázkou, proč se odpůrkyně rozhodla tyto pozemky před nežádoucími účinky povodní nechránit. Dále navrhovatel zdůraznil, že jeho právní předchůdkyně v podaných námitkách po veřejném projednání návrhu napadeného OOP požadovala odstranit všechna omezení jejich využití oproti stavu územního plánu z roku 2001 ve znění pozdějších změn. Domáhala se tedy i odstranění interakčního prvku IP 4.04. Není zřejmé, jak tento interakční prvek má plnit protierozní a retenční funkci v krajině. ÚSES je upraven zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb. Ani jeden z těchto předpisů ale interakční prvky neupravuje, a proto je nelze označit za součást ÚSES. Navrhovatel rovněž uvedl, že příslušným správcem, na základě jehož podnětu se stanoví rozsah záplavového území, je Povodí Vltavy, které však zároveň vydalo stanovisko ze dne 29. 5. 2020, č. j. PVL33887/2020/240-Ma, v němž souhlasilo s výstavbou sedmi rodinných domů na pozemcích navrhovatele. Stanovisko je stále platné.

Během jednání dne 5. 5. 2022 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Navrhovatel uvedl, že vlastní pozemky, na kterých byla v předchozím územním plánu vymezena plocha pro bydlení. Napadené OOP podstatně změnilo způsob jejich využití, přičemž právní předchůdkyně brojila proti této změně námitkami, a to i proti vymezení interakčního prvku IP 4.04. Odpůrkyně námitkám nevyhověla, přičemž odkázala pouze na umístění pozemků v záplavovém území, v zóně míry povodňového ohrožení a v AZZÚ, která ale v té době byla pouze navrhovaná. Podstatná je skutečnost, že tyto důvody dopadají na celou řadu pozemků na území odpůrkyně, přičemž nikde nebylo vysvětleno, proč došlo ke změně využití právě u pozemků navrhovatele a zda existoval klíč, jak byly pozemky vybrány. Podle názoru navrhovatele nelze takovou diskriminaci připustit, přičemž jde o hlavní bod návrhu na zrušení napadeného OOP. Projednatelnost tohoto návrhového bodu nemůže omezit skutečnost, že právní předchůdkyně navrhovatele v námitkách proti návrhu napadeného OOP neuvedla konkrétní pozemky, vůči nimž je omezení zastavitelnosti jejích pozemků diskriminační. Na diskriminaci totiž upozornila, přičemž mířila na nově zastavitelné pozemky. Pozemky, které jsou zmíněny v návrhu, jsou s pozemky navrhovatele srovnatelné. Navrhovatel vlastní tři pozemky, z nichž jeden je již desítky let zastavěný a jde o stavební parcelu. Regulace obsažená v napadeném OOP zásadním způsobem omezuje možnost nakládání se stavbou na tomto pozemku. Z tohoto pohledu jsou navrhovatelovy pozemky srovnatelné skoro se všemi navrhovatelem označenými pozemky. Všechny se nachází v AZZÚ, a proto by se regulace měla stejným způsobem dotknout všech pozemků stejnou měrou. Pokud jde o vymezení záplavového území, navrhovatel uvedl, že hodlá napadnout i opatření obecné povahy, kterým bylo záplavové území vymezeno. Ohledně návrhu zadání napadeného OOP navrhovatel zdůraznil, že obsahuje výčet řady pozemků, jejichž využití má být prověřeno, ovšem mezi nimi nejsou uvedeny pozemky navrhovatele. K tomu mělo být přihlíženo v průběhu pořizování napadeného OOP, neboť se ze začátku zjevně se změnou využití pozemků navrhovatele nepočítalo. Diskriminaci a nezákonnost zakládá i skutečnost, že pozemky navrhovatele nejsou součástí zemědělského půdního fondu, a přesto je jejich zastavitelnost omezena, zatímco jiné pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, jsou nadále zastavitelné, i když jsou stejně ohrožené povodní, případně jsou pozemky tvořící zemědělský půdní fond nově vymezeny jako zastavitelné.

Odpůrkyně uvedla, že chápe, že navrhovatel je s regulací nespokojen. Odpůrkyně má však povinnost v rámci procesu pořizování územně plánovací dokumentace zohlednit aktuální vývoj. Navrhovatel se staví do pozice, že jen on utrpěl, tak tomu ale není. To je patrné ze skutečnosti, že soudu napadly návrhy jiných vlastníků na zrušení napadeného OOP obsahující obdobnou argumentaci. V této souvislosti odkázal na rozsudek ze dne 14. 4. 2022, č. j. 51 A 95/202179, v němž soud neshledal v postupu odpůrkyně žádné znaky libovůle či diskriminace. Pokud jde o pozemky, s nimiž se navrhovatel srovnává, uvedla odpůrkyně, že pouze jeden z nich, a to pozemek p. č. Xl, je srovnatelný. Nicméně tento pozemek má stejné využití jako pozemky navrhovatele. Ostatní nejsou z řady důvodů plně srovnatelné, neboť jde většinou o pozemky menší rozlohy, na pozemcích se buďto již nachází stavby nebo jsou navázány přímo na stavbu na souvisejícím pozemku nebo jsou navázány na výstavbu. U menších pozemků, pokud na nich byla stavba, byla zastavitelnost zachována a v případě sousedních pozemků byla zastavitelnost zachována, aby nevznikaly proluky. Pozemky navrhovatele nejsou součástí kompaktní zástavby sídla, netvoří proluku v obytné zástavbě, ale samostatnou enklávu v krajině. Navíc je zde patrné riziko plynoucí z odtokového proudu vzdutí při povodních. Vzdálenost od řeky není rozhodující, záleží i na jiných faktorech, což dokládají i zkušenosti z dřívějších povodní. Pokud jde o lokalitu Z 03, ta je na rozdíl od pozemků navrhovatele chráněna protipovodňovými opatřeními. Pozemky v ploše Z03 jsou ohrožené povodní v nižší míře, což plyne z plánu povodňového ohrožení, neboť se nachází za železničním náspem, ale i za souběžnou silnicí ve svahu v lokalitě označované Na Horách. Pozemky za železnicí označené vyšší mírou ohrožení se nachází mezi tratí a silnicí a jde o pole. Pozemky navrhovatele se nachází v nejnižším místě S. O. Odpůrkyně navrhla zamítnutí návrhu.

Soud se nejprve zabýval přípustností návrhu. Podle § 101a s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. V dané věci je zjevné, že územní plán byl vydán formou opatření obecné povahy, a to za použití odpovídajících ustanovení stavebního zákona i správního řádu.

Navrhovatel svoji legitimaci k podání návrhu dovozuje z vlastnictví pozemků vymezených v bodě 2 tohoto rozsudku), což doložil výpisem z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. Xm evidovaný pro katastrální území N. O. Vlastnické právo k nemovitostem navrhovatel nabyl na základě kupní smlouvy (či kupních smluv) ze dne 18. 2. 2020 s právními účinky zápisu ke dni 19. 2. 2020 a ke dni 9. 3. 2020. Mezi účastníky není sporu o tom, že na tyto pozemky dopadá úprava obsažená v napadeném OOP. Navrhovatel dostatečně určitě tvrdí dotčení na svých právech.

Pro podání návrhu stanoví § 101b odst. 1 s. ř. s. jednoletou lhůtu od účinnosti napadeného OOP. Napadené OOP nabylo účinnosti dne 26. 8. 2021, návrh podaný dne 4. 2. 2022 je tudíž včasný.

Návrh má zákonem požadované náležitosti. Podle § 101b odst. 2 s. ř. s. musí kromě obecných náležitostí podání [§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.] obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného OOP, jeho nezákonnost a nepřiměřenost.

Při věcném posouzení návrhu vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání opatření obecné povahy [§ 101b odst. 3 s. ř. s.], tj. ze skutkového a právního stavu ke dni 26. 7. 2021.

Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.

Územní plán z roku 2001 vymezoval předmětné pozemky jako plochu „MV - malovýroba a podnikání“. Změnou č. 1 (schválenou dne 8. 6 2009, účinnou ode dne 23. 6. 2009) byly pozemky p. č. Xb a Xc jako součást lokality č. 12 vymezeny jako plocha „BV - obytná zástavba venkovské typu“. Změnou č. 2 (schválenou dne 11. 4. 2011, účinnou ode dne 28. 4. 2011) byla část pozemku p. č. Xc jako součástí lokality č. 15 vymezena rovněž jako plocha „BV - obytná zástavba venkovské typu“.

Zastupitelstvo odpůrkyně rozhodlo na zasedání konaném dne 8. 2. 2016 o pořízení napadeného OOP. Usnesením č. 7/6/2017 ze dne 12. 6. 2017 schválilo zastupitelstvo odpůrkyně zadání napadeného OOP. V zadání se uvádí, že obec rozhodla o pořízení nového územního plánu z důvodů, že tehdy platný územní plán neodpovídal současným rozvojovým požadavkům a představám obce včetně rozsahu a vymezení zastavitelných ploch a z důvodu legislativních změn od roku 2001. Součástí zadání byly mj. následující urbanistické požadavky: - ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, na možnosti rozvoje občanského vybavení, limity rozvoje území a ochranu přírody tím, že zastavitelné, ale dosud nezastavěné plochy budou vyhodnoceny z hlediska problémů sociální, technické a dopravní infrastruktury, a bude případně upraven jejich rozsah nebo navržena jejich jiná lokalizace; - ověřit možnost transformace bývalých zemědělských areálů na jiné využití tím, že uvedené plochy budou prověřeny jako plochy transformační včetně možnosti jejich napojení na dopravní a technické infrastrukturu; - při stanovování nových zastavitelných ploch respektovat záplavové území Q100 a minimalizovat podíl zastavitelných ploch v záplavovém území Q100; - v návrhu vycházet z předpokladu maximálního nárůstu počtu obyvatel cca o 20 % oproti stávajícímu stavu; - zastavitelné plochy pro bydlení přednostně vymezovat v částech obce X a X.

Po společném jednání byl vypracován návrh územního plánu, dle něhož měly být pozemky navrhovatele zahrnuty do plochy „N – smíšená nezastavěného území“ a na části pozemku p. č. Xb a p. č. st. Xa byl vymezen interakční prvek IP 4.04. Veřejnou vyhláškou ze dne 11. 12. 2019 bylo oznámeno veřejné projednání návrhu územního plánu konané dne 15. 1. 2020 s poučením veřejnosti o možnosti uplatnění námitek a připomínek.

Právní předchůdkyně navrhovatele (jejíž návrh na zrušení napadeného OOP v jiné části projednává zdejší soud pod sp. zn. 55 A 10/2022 - pozn. soudu) podala námitky dne 22. 1. 2020. V námitkách evidovaných pod č. 81 (ve vztahu k pozemku p. č. Xi) předchozí vlastnice uvedla, že požaduje ponechat funkční využití pozemků navrhovatele. Změnou využití jí vznikne prokazatelná majetková újma mj. znehodnocením pozemků a zmařením podnikatelského záměru. Jde o zásah do vlastnického práva, který přesáhne míru, kterou je povinna snášet. Argumentovala dále tím, že vodní zákon neukládá žádná omezení pro záplavová území. Změna využití pozemků je nepřiměřená, diskriminační a osobní odplatou. Očekávala legitimní možnost využívat své vlastnictví stejným způsobem, jako tomu bylo v okamžiku jeho nabytí. V námitce evidované pod č. 82 (ve vztahu k pozemku p. č. Xn a Xo) uplatnila v zásadě obdobnou argumentaci. Doplnila, že její zastavitelné a infrastrukturou zasíťované pozemky jsou nahrazovány novými stavebními pozemky bez infrastruktury, a to především v N. O. (námitka obsahuje výřez mapy územního plánu z GeoPortál N. V. ke dni 3. 3. 2009, na kterém jsou zobrazeny pozemky začleněné do zóny Z03). Pozemky v zóně Z03 jsou rovněž v záplavovém území, což potvrdilo Povodí Vltavy ve vyjádření ze dne 19. 1. 2019. Není ani prokázána dlouhodobá účinnost zahrazení podjezdu železniční trati v N. O. možným působením hydrostatického tlaku vzduté hladiny a infiltrací štěrkopískovým podložím pod zahrazením a drážním tělesem. Pokud odpůrkyně vymezuje nové zastavitelné plochy, musí prokázat nemožnost využití již dříve vymezených zastavitelných ploch v obci a současně potřebu vymezení ploch nových.

Veřejnou vyhláškou ze dne 30. 11. 2020 bylo oznámeno opakované veřejné projednání konané dne 4. 1. 2021 s poučením veřejnosti o možnosti uplatnění námitek a připomínek. Návrh napadeného OOP upravený pro opakované veřejné projednání převzal regulativy funkčního využití pozemků navrhovatele vymezené v předchozí verzi návrhu beze změny. Navrhovatel podal dne 11. 1. 2021 námitky, ve kterých zopakoval a zčásti doplnil argumentaci uplatněnou již v námitkách právní předchůdkyně. Doplnil vyčíslení náhrady nákladů, jež by mu vznikly v důsledku omezení jeho investičního záměru a jejichž náhradu by po odpůrkyni požadoval. Dále uvedl, že Povodí Vltavy ve vyjádření ze dne 29. 5. 2020 označilo záměr stavby rodinných domů na pozemcích navrhovatele za možný.

Zastupitelstvo odpůrkyně rozhodlo dne 26. 7. 2021 usnesením č. 3/7/2021 o vydání napadeného OOP. Opatření obecné povahy bylo v souladu s § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce odpůrkyně dne 10. 8. 2021 a sejmuta dne 26. 8. 2021. Veřejná vyhláška byla vyvěšena po předepsanou patnáctidenní lhůtu a územní plán nabyl účinnosti dne 26. 8. 2021.

Z obsahu napadeného OOP plyne, že pozemky navrhovatele jsou zahrnuty do plochy „N – smíšená nezastavěného území“ (pozn. soudu: v grafické části nekoresponduje barevné označení této plochy N s legendou mapy), pro kterou je stanoven způsob přípustného využití pro „stavby a opatření pro využívání a produkci přírodních zdrojů a rekreační využívání krajiny (zejména orná půda, pastviny, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady a činnosti a drobné stavby v krajině vyjma činností a staveb pro lesnictví).“ Podmíněně přípustné s uvedením podmínek jsou „oplocení v zastavěném území a zastavitelných plochách, zemědělská výroba ve stávající zástavbě, drobné stavby pro potřeby zahrádkářské činnosti v zastaveném území a zastavitelných plochách, stavby a činnosti podle § 18 odst. 5 stavebního zákona (mimo bydlení) v zastavěném území a zastavitelných plochách.“ Pozemky navrhovatele jsou zahrnuty do lokality O1.2 S. O., pro kterou je stanovena podmínka minimální úrovně přízemní zástavby 0,5 m nad místní kótou Q100 s ohledem na ochranu nově umisťované zástavby před následky povodní. Dále je uvedeno, že se předpokládá realizace navržených protipovodňových opatření tak, aby byla posílena protipovodňová ochrana lokality (str. 59 textové části odůvodnění). Na části pozemku p. č. Xb je vymezen interakční prvek IP 4.04 tvořený plochami roztroušené zeleně a doprovodnými porosty.

V textové části odůvodnění územního plánu V části technická infrastruktura – záplavová území (f/2.4.1.2) se uvádí, že vodní tok Vltava má stanoveno záplavové území Q5, Q2 a Q100 a AZZÚ. Stanovené záplavové území řeky Vltavy zasahuje prakticky celé zastavěné území Starých Ouholic. Byla realizována protipovodňová hráz mezi tokem Vltavy a sídlem M. Hráz ale nechrání S. O. Byla proto zpracována variantní studie proveditelnosti prodloužení hráze (str. 80 textové části odůvodnění). Dále je uvedeno, že bude nutné realizovat opatření pro zahrazení železničního podjezdu v N. O., kde jinak plní úlohu protipovodňové ochrany stávající těleso železniční trati (str. 81 textové části odůvodnění). K nově vymezené zastavitelné ploše Z03 je uvedeno, že plocha byla zařazena do I. etapy rozvoje, protože jde o proluku v zastavěném území v návaznosti na stávající infrastrukturu obce (str. 15 textové části odůvodnění). Dále z odůvodnění, že odpůrkyně nemá vytvořeno dostatečné občanské vybavení, pokud jde např. o předškolní výchovu a základní vzdělávání.

V části f/2.5.2 jsou odůvodněny interakční prvky a je popsána jejich podoba. Interakční prvky jsou navrženy za účelem doplnění prvků ÚSES, obnovení charakteru venkovské krajiny, zvýšení biodiverzity, k zadržování srážkových vod a jako protierozní opatření, mají různé doplňkové funkce a slouží k zachování a tvorbě rázu krajiny. Sdružují v sobě vhodně více funkcí, které je v krajině nutné zajistit. Interakční prvky jsou rozdělený do 4 skupin, přičemž interakční prvek IP 4.04 spadá do skupiny interakčních prvků tvořených plochami roztroušené zeleně a doprovodnými porosty. Jde o porosty několika druhů dřevin, které plní v krajině několik funkcí a mají za úkol upravovat klima v obcích, podporovat zadržení vody v krajině a zvýšení biodiverzity v zemědělsky využívané části regionu (str. 93 a 94 textové části odůvodnění).

Dále je v odůvodnění napadeného OOP obsaženo i vyhodnocení souladu se zadáním. Pokud jde o ověření rozsahu zastavitelných ploch, uvádí se, že byly vymezeny s ohledem na ekonomické možnosti rozvoje dopravní a technické infrastruktury a rozvoje občanského vybavení. Plochy nevyhovující limitům území a požadavkům na ochranu krajiny jsou navrženy k navrácení do zemědělského půdního fondu. Pokud jde o prověření bývalých zemědělských areálů, odůvodnění uvádí, že napadené OOP je vymezuje plochou smíšenou nezastavěného území (N), která umožňuje produkční využití, jejich rozvoj nebo transformace na plochy bydlení s ohledem na limity území (Q100) však nenavrhuje. K dalšímu požadavku je uvedeno, že území pláno optimalizuje podíl zastavitelných ploch v záplavovém území Q100 a upřesňuje podmínky pro umístění zástavby s ohledem na místní kótu Q100. Ohledně požadavku na 20% nárůst počtu obyvatel je uvedeno, že územní plán prověřil rozsah zastavitelných ploch předchozího plánu a navrhl jejich redukci s ohledem na demografický vývoj a reálné možnosti rozvoje. Návrh předpokládá nárůst obyvatel ze stávajících 1 085 na cca 1 331. Pokud jde o vymezování zastavitelných ploch pro bydlení v částech obce, území plán je vymezuje v místních částech N. O. a N. V. V ostatních částech je uvažováno s doplňováním proluk.

V části věnované vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřebě vymezení nových zastavitelných ploch (p/) se uvádí; že územní plán přednostně umožňuje zastavění proluk v zastavěném území, přičemž převážná část zastavitelných ploch byla převzata z předchozího územního plánu. Rozsah zastavitelných ploch by redukován s ohledem na skutečný potenciál rozvoje obce i dopad na charakter území a ráz krajiny. V části ZPF a PUPFL (q/) je obsažena bilance záborů ZPF, podle níž napadené OOP zakládá zábor celkem 8,776 ha půdy, z toho však 7,475 ha jsou plochy převzaté a nově byly vymezeny plochy zakládající zábor ZPF o rozloze 1,301 ha. Naopak Do ZPF má být navráceno 13,022 ha ploch. Do ZPF se tedy po odečtení navrací 7,480 ha půdy I. třídy ochrany a 2,855 ha II. třídy ochrany.

V rozhodnutí o námitkách odpůrkyně uvedla, že námitkám č. 81 a 82 právní předchůdkyně navrhovatele nevyhovuje (str. 252 až 256 textové části odůvodnění). Vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území je v rozporu s požadavky zadání územního plánu a urbanistické koncepce. Předmětné pozemky leží ve 4. a 3. zóně míry povodňového ohrožení, a to v zóně Q100. Podle Povodí Vltavy vymezování nových zastavitelných ploch v území se středním a vysokým povodňovým ohrožením není možné. Dále odpůrkyně uvedla, že se pozemky nachází dle (tehdy projednávaného) návrhu OOP o stanovení změny záplavového území v AZZÚ. Zařazení pozemků do této zóny by znemožnilo jejich zastavění při jakémkoliv funkčním využití stanoveném územním plánem. Odpůrkyně nevyhověla námitkám navrhovatele ze dne 11. 1. 2021, jelikož nelze při opakovaném veřejném projednání uplatňovat námitky k těm částem napadeného OOP, které nebyly po veřejném projednání změněny.

K návrhu územního plánu podalo Povodní Vltavy připomínky dne 24. 7. 2019 (str. 135 textové části odůvodnění), ve kterých uvedlo, že se plocha Z03 podle plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe nachází v území s nízkým až vysokým povodňovým ohrožením. Po realizaci protipovodňových opatření jsou pozemky chráněny do průchodu velkých vod Q100. Toto území však nadále potenciálně spadá do záplavového území. Tu připomínka vzala odpůrkyně na vědomí.

Soud provedl při jednání důkaz: a) Plánem pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro období 2015 – 2021 z listopadu 2015 [dostupným na PZPR_labe.pdf (povis.cz)], včetně grafické přílohy Mapy povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňových rizik, archivní data z 1. plánovacího období, úsek PVL-15 [dostupné na Mapa rozlivů | CDS 2 (mzp.cz)]; b) opatřením obecné povahy Ministerstva životního prostředí ze dne 22. 12. 2015, č. j. 90988/ENV/15, jímž se vydává Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe schválený usnesením vlády České republiky ze dne 21. 12. 2015 č. 1082 [dostupné na OOP-PpZPR-Labe_final (poh.cz)]; c) Plánem pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, návrhem z prosince 2020 [dostupným na Labe_v1.pdf (povis.cz)], včetně grafické přílohy Mapy povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňových rizik, 2. plánovací období, úsek DVL_01_01 [dostupné na Mapa rozlivů | CDS 2 (mzp.cz)]; d) průvodní zprávou k návrhu záplavových území Vltavy v ř. km 0 - 40 dle vyhlášky č. 79/2018 Sb. z prosince 2019 zpracovanou společností DHI, a. s., včetně mapové přílohy [dostupné na Podklady návrhu pro stanovení změny záplavového území vodního toku Vltava - Záplavová území | Životní prostředí (kr-stredocesky.cz)]; e) opatřením obecné povahy o stanovení změny záplavového území vodního toku Vltava, ř. km 0,00 - 40,00 vydaným veřejnou vyhláškou Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 19. 11. 2021, č. j. 049141/2020/KUSK [dostupné na Dokumenty ke stažení - Záplavová území 2021 | Životní prostředí (kr-stredocesky.cz)]; f) stanoviskem Povodí Vltavy, státního podniku, ze dne 29. 5. 2020, zn. PVL-33887/2020/240-Ma; g) obrazovými snímky pozemků navrhovatele, a to pohledem na jejich část, kde je vymezen interakční prvek IP 4.04 a leteckými snímky (www.mapy.cz, snímky „Panorama“ pořízené 5. 7. 2016, letecké snímky z 22. 4. 2020).

Ze stanoviska Povodí Vltavy, státního podniku, ze dne 29. 5. 2020, zn. PVL-33887/2020/240-Ma, se podává, že správce povodí neměl připomínky proti záměru výstavby sedmi rodinných domů na pozemcích p. č. Xb a Xc v katastrálním území N. O. a tří rodinných domů na pozemcích p. č. Xi a Xn. Místo stavby se nachází v bývalém zemědělském areálu ve stanoveném záplavovém území Vltavy již při Q20, mimo AZZÚ. Přízemí rodinných domů je navrhováno na kótě 170,7 m n. m., tj. 1 m nad Q100 Vltavy v daném místě a 20 cm nad úrovní povodně ze srpna 2002. Povodňové ohrožení je střední.

Z Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro období 2015 – 2021 z listopadu 2015 vyplývá, že byly zpracovány mapa povodňového nebezpečí, mapa rozsahu povodně, mapa hloubek, mapa rychlostí a mapa povodňového ohrožení a povodňových rizik. Hodnocení ohrožení a povodňových rizik ve vymezených oblastech bylo provedeno pomocí tzv. metody matice rizika. Tato metoda integruje informace z map povodňového nebezpečí, zpracovaných pro různé povodňové scénáře, a nevyžaduje kvantitativní odhad potenciálních škod v zaplaveném území. Postup spočíval v těchto krocích: 1. kvantifikace povodňového nebezpečí - výpočet intenzity povodně, 2. stanovení povodňového ohrožení pomocí matice rizika – mapy ohrožení, 3. stanovení zranitelnosti území na základě informací o využití území, 4. určení ploch s nepřijatelným rizikem. Povodňové ohrožení se stanovuje plošně pro celé záplavové území bez ohledu na to, jaká aktivita se v něm nachází. Míra ohrožení vychází z hodnot intenzity povodně pro jednotlivé scénáře povodňového nebezpečí. Jsou definovány čtyři kategorie míry ohrožení, které jsou v mapě zobrazeny jako různobarevné plochy. Pro každou z těchto kategorií existují doporučená pravidla, jak území využívat. Členění území podle míry povodňového ohrožení umožňuje posoudit vhodnost stávajícího nebo budoucího funkčního využití ploch a doporučit omezení případných aktivit na plochách v zaplavovaném území s vyšší mírou povodňového ohrožení. Červeně je v mapě zobrazeno území s vysokou mírou ohrožení (nedoporučuje se v něm povolovat novou ani rozšiřovat stávající zástavbu, v které se zdržují lidé nebo umísťují zvířata). Modře je zobrazeno území se střední mírou ohrožení (nová výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení nezbytnosti funkce objektů v ohroženém území a míry jejich ohrožení povodněmi; nevhodná je výstavba citlivých objektů, nedoporučuje se rozšiřovat stávající plochy určené pro výstavbu). Oranžově je zobrazeno území s nízkou mírou ohrožení (výstavba je možná, vlastníci musí být upozorněni na potenciální ohrožení). Žlutě je zobrazeno území se zbytkovou mírou ohrožení (povodňovou ochranu se zpravidla doporučuje řešit prostřednictvím dlouhodobého územního plánování se zaměřením na zvláště citlivé objekty, vyhýbat se objektům a zařízením se zvýšeným potenciálem škod). Na hodnocení povodňového ohrožení území navazuje hodnocení povodňového rizika, které zohledňuje navíc míru zranitelnosti území (při tom se vychází z informací o způsobu využití území z územněplánovací dokumentace). Pro bydlení, občanskou vybavenost, smíšené plochy, technickou vybavenost, dopravu, výrobu a skladování je přijatelné ohrožení na úrovni „nízké“. Pro rekreaci a sport je přijatelné ohrožení na úrovni „střední“ a pro zeleň na úrovni „vysoké“. Mapy povodňového rizika zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území, u kterých je překročena míra přijatelného ohrožení. V části shrnující opatření pro zvládání povodňových rizik je k preventivním opatřením v záplavových územích uvedeno, že preventivní opatření respektují přirozeně zaplavovaná (inundační) území a směřují k zamezení nebo snížení povodňového rizika na přijatelnou úroveň cestou zvyšování odolnosti objektů a zamezování nepřijatelných aktivit v území s vysokým a středním ohrožením. Podle přijaté metodiky pro hodnocení povodňového rizika mohou být v územích s vysokým stupněm ohrožení pouze vodní plochy, lesy, parky, louky a zemědělská půda. Území se středním stupněm ohrožení mohou být využívána pro sport a rekreaci (kromě sportovních hal, stadionů a obdobných staveb, které pro tyto účely patří do občanské vybavenosti). V územích s nízkým stupněm ohrožení mohou být obytné stavby a objekty občanské vybavenosti, průmyslové, dopravní a jiné stavby. Opatření spočívají v zamezení výstavby nových staveb a postupném odstranění nebo přemístění staveb a aktivit stávajících. Hlavním prostředkem k uplatňování těchto opatření je územní plánování a důsledná rozhodovací činnost vodoprávních a stavebních úřadů.

Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik byly zpracovány v roce 2013, jak vyplývá z části 7.1 výše uvedeného plánu pro zvládání povodňových rizik. Technická zpráva mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik (dostupná na mzp.cz) potvrzuje, že mapy byly zpracovány do října 2013. Z mapy rozlivů vyplývá, že pozemky navrhovatele se celé nachází v území Q100 a cca z poloviny dokonce v území Q20. Území Q20 a Q100 zasahuje i část pozemků, které tvoří plochu Z03. Zastavěné území Starých Ouholic se nachází v ploše Q100, přičemž historické jádro je na vyvýšeném místě, kam zasahuje pouze úroveň Q500, a naopak okrajová část u toku Vltavy a pozemky na jihu směrem k pozemkům navrhovatele jsou v ploše Q20. Pozemky navrhovatele se prakticky celé nachází v území se střední mírou povodňového ohrožení. Rovněž pozemky v ploše Z03 jsou částečně v území se střední až vysokou mírou ohrožení. Zastavěné území S. O. se z části nachází v území středně vysokého, z části nízkého a z části jen reziduálního ohrožení (historická část jižním směrem). V mapě povodňového rizika je na pozemcích navrhovatele zobrazena plocha výroby a skladování jako plocha s nepřijatelným rizikem na úrovni středního rizika.

Opatřením obecné povahy Ministerstva životního prostředí ze dne 22. 12. 2015 byl vydán plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, jehož závaznou část tvoří stanovené cíle (příloha č. 1) a souhrn opatření (příloha č. 2). V příloze č. 2 jsou opatření pro zvládání povodňových rizik rozdělena do 5 skupin, z nichž první činí prevence rizik, která zahrnuje opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby. Konkrétně první preventivní opatření spočívá v pořízení nebo změně územněplánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní), druhé preventivní opatření spočívá ve využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování. Tato opatření směřují k zamezení vzniku rizika důsledným uplatňováním povodňových omezení v procesu územního plánování (zejména v územně analytických podkladech, územněplánovací dokumentaci a ve stanovisku příslušného dotčeného orgánu při projednávání ÚPD) a při rozhodování tak, aby území ohrožená povodněmi byla využívána způsobem odpovídajícím míře ohrožení. V rámci vypořádání připomínek bylo vysvětleno (viz str. 26), že v rámci metodického návodu Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje „Pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací“ byl v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vytvořen nový závazný limit využití území č. 4.1.121 Povodňové riziko, jenž byl zveřejněn v aktualizované příručce Limity využití území v lednu 2015.

Z návrhu Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro období 2021 - 2027 z prosince 2020 (konkrétně kapitoly 4) vyplývá, že byly zpracovány mapa povodňového nebezpečí, mapa rozsahu povodně, mapa hloubek, mapa rychlostí a mapa povodňového ohrožení a povodňových rizik. Povodňové riziko, které vychází z map povodňového ohrožení, je uvedeno v seznamu limitů využití území, který vydal Ústav územního rozvoje jako podklad pro zpracování územněplánovací dokumentace. Mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení budou využívány v souladu s vyhláškou č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území (dále jen „vyhláška č. 79/2018 Sb.“), také při stanovování záplavových území. Obsah map povodňového nebezpečí a povodňových rizik při současném zohlednění cílů pro období platnosti je základem pro stanovení zásad pro umísťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územněplánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení. Existují celkem 4 kategorie povodňového ohrožení, a to vysoké ohrožení (v mapě vyznačeno červenou barvou), střední ohrožení (modrá barva), nízké ohrožení (oranžová barva) a zbytkové (reziduální) ohrožení (žlutá barva). V kategorii vysokého ohrožení je zcela nevhodné s ohledem na extrémní ohrožení povolovat, umísťovat a provádět stavby s výjimkou staveb uvedených v § 67 odst. 1 vodního zákona. V územněplánovací dokumentaci se doporučuje nevymezovat zastavitelné plochy a nepřipouštět využití pro výstavbu s výjimkami podle § 67 odst. 1 vodního zákona. V kategorii středního ohrožení je nová výstavba možná s omezeními, a to na základě podrobného posouzení nezbytnosti účelu stavby, a na základě posouzení dle map povodňového nebezpečí s přihlédnutím k parametrům daným v § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 79/2018 Sb. V územněplánovací dokumentaci se doporučuje připouštět jen takové využití, které nemůže generovat významné povodňové škody; zastavitelné plochy vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, např. z důvodu převažujícího veřejného zájmu na dlouhodobém uchování stávající zástavby, nebo pokud není jiné vhodnější území pro stavební rozvoj obce. V kategorii nízkého ohrožení je výstavba možná, nevhodná je výstavba citlivých objektů. V územněplánovací dokumentaci se doporučuje zastavitelné plochy nad rámec plošného rozsahu již dříve vymezených zastavitelných ploch vymezovat a využití pro citlivé objekty připouštět jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Až pro kategorii zbytkového ohrožení nejsou v územněplánovací dokumentaci vyžadována specifická omezení.

Podle technické zprávy k mapě povodňového ohrožení a povodňových rizik [dostupné na mzp.cz] byla tvorba map ukončena v prosinci 2019. Z mapy povodňového ohrožení vyplývá, že pozemky navrhovatele se nachází v území středního ohrožení. Z mapy rozlivů vyplývá, že pozemky navrhovatele se nachází z převážné části v území Q20 (s výjimkou malé části pozemku, která je zasažena až při Q100). Zastavěné území S. O.c se nachází v ploše Q100, přičemž pouze malá část historického jádra je na vyvýšeném místě, kam zasahuje pouze úroveň Q500, a naopak okrajová část u toku Vltavy a pozemky na jihu směrem k pozemkům navrhovatele jsou v ploše Q20. Železniční trať oddělující území N. O. zadržuje vodu při úrovni Q100, teprve při úrovni Q500 zasahuje území rozlivů do území N. O. V mapě povodňového rizika je na pozemcích navrhovatele vyznačena plocha výroby a skladování v nepřijatelném riziku.

Z průvodní zprávy pro návrh záplavových území Vltavy v ř. km 0 – 40 dle vyhlášky č. 79/2018 Sb. z prosince 2019 vyplývá, že AZZÚ byla definována přesně dle § 6 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 79/2018 Sb. Záplavová území byla vygenerována z výsledků 2D matematických modelů. Záplavové čáry vzniknou proložením map hladin pro příslušné povodňové průtoky do DMT, průsečnice definuje záplavovou čáru. AZZÚ pro průtok Q100 je stanovena nad podklady hydraulických veličin Q5, Q20, Q100, Q500 (svislicové rychlosti a hloubky vody) a na podkladě map povodňového ohrožení dle vyhlášky č. 79/2018 Sb. Podle mapy záplavového území (listy 3), která je přílohou průvodní zprávy návrhu, se pozemky navrhovatele nachází v AZZÚ, a to převážně v záplavovém území Q20 (nepatrná část se nachází v záplavovém území Q100). Naopak pozemky nacházející se za železniční tratí v N. O., tedy i plocha Z03, nejsou zasaženy záplavovým územím Q100 ani AZZÚ a jsou zahrnuty jen do záplavového území Q500. Zastavěné území S.h O. se nachází z převážné části rovněž v AZZÚ Q100, přičemž pouze malá část historického jádra je na vyvýšeném místě mimo AZZÚ.

Z opatření obecné povahy o stanovení změny záplavového území vodního toku Vltava, ř. km 0,00 - 40,00, které bylo oznámeno veřejnou vyhláškou Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 19. 11. 2021, č. j. 049141/2020/KUSK, vyplývá, že mapa přiložená k průvodní zprávě (návrhu záplavových území) je součástí opatření obecné povahy. To znamená, že pokud jde o území relevantní pro posuzovanou věc, výsledné opatření obecné povahy se obsahově nijak neliší od návrhu z prosince 2019. Krajský úřad nevyhověl připomínce odpůrkyně a nevyjmul oblast obytného smíšeného území S. O. z AZZÚ. Rozsah AZZÚ vyplývá z § 6 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 79/2018 Sb., podle něhož vyvýšené území vymezené na mapě povodňového ohrožení jako nízké a střední ohrožení uvnitř jednotlivých ploch vymezených podle písmen a) až e) má být zahrnuto do AZZÚ. Z nových výsledků vyplývá, že oproti současně stanovenému záplavovému území z roku 2003 spadá většina území do rozlivu povodně s dobou opakování 100 let. Pouze velmi malá část území S. O. se nachází ve Q500 a ta není zahrnuta do AZZÚ. Administrativně stanovené záplavové území je dle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 79/2018 Sb. vymezené záplavovou čárou s dobou opakování povodně 100 let. Pro území vymezené čárou s dobou opakování povodně 500 let (to, které je mimo území Q100) nevznikají žádná omezení. Vykreslení čáry (míněno Q500) má pouze informativní charakter. Navrhovatel podal proti návrhu připomínku dne 7. 7. 2020. Krajský úřad jí nevyhověl, neboť zpracování návrhu se řídí vyhláškou č. 79/2018 Sb., která stanoví závazný postup stanovení AZZÚ. Pozemky navrhovatele se nachází v území s vysokým a středním ohrožením, které je vždy zahrnováno do AZZÚ dle § 6 odst. 2 písm. d) a f) vyhlášky č. 79/2018 Sb. Stanovisko správce povodí je vydáváno vždy v souladu se současnou platnou legislativou, tedy v daném případě na základě stanoveného záplavového území z roku 2003. Toto stanovisko mohlo být využito pro umístění nebo povolení objektů v území. Pokud existuje platné územní rozhodnutí nebo stavební povolení k záměru, nic nebrání v tom, aby se stavba (záměr) na těchto pozemcích realizovala i po stanovení nového záplavového území či vymezení nové AZZÚ. Dále se odkazuje na vypořádání námitky právní předchůdkyně navrhovatele, podle něhož je v průvodní zprávě je uvedeno, že vstupy matematického modelu byly po průchodu povodně v červnu 2013 změněny, především rozdělení drsností v záplavovém území. Proto výsledky povodňového ohrožení vychází rozdílně od mapy povodňového ohrožení zpracované v roce 2013 jako podklad pro Plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe. K navýšení rozsahu AZZÚ došlo především změnou jejího zpracování/výpočtu, kterou přinesla vyhláška č. 79/2018 Sb., nikoliv výstavba protipovodňových opatření.

Z leteckých snímků a záběrů pozemků navrhovatele z pohledu z okolní krajiny vyplynulo, že na jejich části, kde byl vymezen interakční prvek IP 4.04, se nachází hustý porost zeleně tvořený vzrostlými stromy a keři. Tento porost spolu se silnicí vedoucí do S. O. tvoří bariéru mezi pozemky navrhovatele a další zástavbou této místní části. V okolní krajině v údolí Vltavy převažuje rovinatá zemědělsky využívaná půda bez výraznějších přírodních prvků.

Soud při přezkumu napadeného OOP vychází z algoritmu (testu), který byl historicky vymezen judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, č. 740/2006 Sb. NSS). Jednotlivými kroky algoritmu jsou: 1) přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 2) přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti; 3) přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným procesním postupem; 4) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu se zákonem, v tomto kroku ve smyslu souladu s hmotným právem a 5) přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace v širším slova smyslu), tedy konkrétně zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (kritérium vhodnosti), zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem (kritérium potřebnosti), jakož i zda opatření obecné povahy omezuje ad