2 Ao 2/2006 — Nejvyšší správní soud

51 A 9/2022- 85 - text 28 51 A 9/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci navrhovatelů: a) Mgr. J. P. bytem X b) J. Š. bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Petrem Hanykem sídlem Zborovská 619/49, 150 00 Praha 5 proti odpůrkyni: obec Jirny sídlem Brandýská 9, 250 90 Jirny zastoupená advokátem JUDr. Ladislavem Chundelou sídlem Libušská 225/51, 142 00 Praha 4 za účasti: 1) ARUN-INVEST, a.s. 2) Lettenmayer & Partner, s.r.o. 3) ODEOS CZECH, a.s. všechny sídlem Zámecká 2, 250 90 Jirny všechny zastoupeny advokátkou Mgr. Zuzanou Pickovou sídlem Máchova 439/27, 120 00 Praha 2 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2021 – Územního plánu obce Jirny vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 13. 10. 2021, č. 4/2021, takto: I. Návrh se zamítá. II. Každý z navrhovatelů je povinen zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 114 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Ladislava Chundely, advokáta. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění I. Vymezení věci a průběh soudního řízení 1. Navrhovatelé se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále „napadený územní plán“ či „územní plán“). V případě, že nebude možné návrhu na zrušení územního plánu vyhovět v celém rozsahu, navrhují, aby byl územní plán zrušen v části textového a grafického vymezení zastavitelných ploch Z.06 a Z.07, a to včetně podmínky vypracování územní studie, a dále v části textového a grafického vymezení územní rezervy R.01. 2. Navrhovatelé ke své aktivní procesní legitimaci uvádějí, že vydáním územního plánu došlo k zásahu do jejich vlastnických práv k pozemkům ve východní části obce Jirny. Navrhovatelka a) vlastní pozemky parc. č. XA, XB a XC v katastrálním území X (stejně jako všechny pozemky uváděné v tomto rozsudku) a navrhovatel b) vlastní pozemky parc. č. XD a XE. 3. Navrhovatelé rozdělili své návrhové body do šesti základních okruhů, v nichž namítají: (i.) nepřezkoumatelnost územního plánu v důsledku chybných hydrotechnických výpočtů týkajících se stávající a očekávané potřeby pitné vody; (ii.) svévolné stanovení podmínek pro zastavitelnou plochu Z.06 [plochy smíšené obytné – venkovské (dále jen „plochy SV“)], které jsou nápadně mírnější než pro ostatní lokality; (iii.) nedostatečné vymezení regulativů pro zastavitelnou plochu Z.07 [plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba (dále jen „plochy VD“)], a to navíc v rozporu s účelem plochy K.04 [plochy zeleně ochranné a izolační (dále jen „plochy ZO“)]; (iv.) nezákonnost, resp. nicotnost vymezení plochy územní rezervy R.01 pro plochy výroby a skladování – lehký průmysl (dále jen „plochy VL“) v rozporu se zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) ve smyslu § 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v rozhodném znění (dále jen „zákon o ochraně ZPF“); (v.) nezákonnost stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje jakožto orgánu posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „stanovisko OPVŽP“), které bylo vydáno podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“) a § 10i odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v rozhodném znění (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“). Stanovisko OPVŽP bylo obsaženo v rámci souhrnného vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 31. 1. 2017, č. j. 002400/2017/KUSK (dále jen „souhrnné vyjádření“); (vi.) porušení procesních předpisů při pořizování napadeného územního plánu. Konkrétní skutkové a právní důvody, v nichž navrhovatelé spatřují nezákonnost napadeného územního plánu, soud pro lepší přehlednost uvádí až v souvislosti s jejich vypořádáním. 4. Odpůrkyně s podaným návrhem nesouhlasí a navrhuje jeho zamítnutí. Odpůrkyně připomíná, že územním plánem realizuje své právo na samosprávu, a proto by k jeho zrušení nemělo dojít pouze na základě formálních a nijak nepodložených námitek navrhovatelů. Dále upozorňuje, že navrhovatelé, kteří sami nejsou starousedlíky, se svým postupem v zásadě snaží zamezit jakékoliv výstavbě, jež by potenciálně mohla snížit komfort jejich bydlení, přičemž jejich argumentace se pohybuje v rovině postoje „NIMBY“ (z angl. Not In My Backyard, tj. „ne na mém dvorku“ – pozn. soudu). Odpůrkyně rovněž podotýká, že vymezením plochy územní rezervy R.01 nemohou být navrhovatelé ve své právní sféře nijak dotčeni. Vyjádření odpůrkyně k jednotlivým návrhovým bodům je rekapitulováno níže. 5. Navrhovatelé se v replice ohrazují zejména proti tvrzení odpůrkyně, že jejich postoje lze pejorativně označit jako NIMBY. Navrhovatelé rovněž zdůrazňují, že v procesu územního plánování mají starousedlíci i novousedlíci stejná práva. Navrhovatelé dále reagují na dílčí argumentaci odpůrkyně, přičemž setrvávají na svých námitkách obsažených v návrhu na zrušení územního plánu. 6. Osoby zúčastněné na řízení se k návrhu na zrušení územního plánu nevyjádřily. Osoba zúčastněná 1) vlastní pozemky zapsané na listu vlastnictví č. XF, které jsou součástí ploch územních rezerv R.01 a R.02. Osoba zúčastněná 2) vlastní pozemek parc. č. XG, který je součástí zastavitelné plochy Z.06, a pozemek parc. č. XH, který je součástí zastavitelné plochy Z.07. Osoba zúčastněná 3) vlastní pozemky zapsané na listu vlastnictví č. XCH, které jsou součástí zastavitelné plochy Z.06. II. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 7. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. „[n]ávrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“ 8. Napadený územní plán byl vydán formou opatření obecné povahy podle § 43 odst. 4 in fine stavebního zákona ve spojení s § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“). 9. Veřejná vyhláška oznamující vydání územního plána byla vyvěšena na úřední desce Obecního úřadu Jirny dne 19. 10. 2021. Napadený územní plán tak nabyl účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, tj. dne 3. 11. 2021 (§ 173 odst. 1 věta třetí správního řádu). Návrh byl podán dne 4. 2. 2022, tedy v zákonné roční lhůtě (§ 101b odst. 1 s. ř. s.). 10. Pokud jde o aktivní procesní legitimaci navrhovatelů, Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v usnesení ze dne 30. 11. 2006, č. j. 2 Ao 2/2006-62, uvedl, že koncepce § 101a s. ř. s. „je založena na tvrzení existence zásahu do právní sféry dotčeného subjektu vydaným opatřením obecné povahy. Zákon tedy vychází z toho, že se jedná o procesní prostředek ochrany proti výslednému opatření obecné povahy, nikoliv proti procesu jeho přijímání. […] V řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy tak je navrhovatel postižen břemenem tvrzení zasažení na svých právech výsledným správním aktem.“ Rozšířený senát NSS dále v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS, uvedl, že splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude „dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. […] V případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno, a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace.“ Pravdivost navrhovatelových tvrzení, tj. jeho aktivní věcná legitimace, je pak zásadní pro posouzení důvodnosti návrhu (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 4. 2022, č. j. 10 As 226/2019-46, bod 28). 11. Navrhovatelé zejména tvrdí, že jako vlastníci nemovitostí v obci Jirny mohou být dotčeni na svých vlastnických právech tím, že při plánované výstavbě hrozí v důsledku chybných hydrotechnických výpočtů nedostatek pitné vody. Navrhovatelé dále tvrdí, že mohou být negativně dotčeni imisemi (hlukem, prachem, vibracemi a dopravní zátěží) v souvislosti s plánovanou výstavbou na sousedních plochách Z.06 a Z.07. 12. Jelikož takto tvrzené dotčení na právech navrhovatelů nelze předem zcela vyloučit, dospěl soud k závěru, že navrhovatelé jsou legitimováni k podání návrhu na zrušení územního plánu (§ 101a odst. 1 věta první s. ř. s.). Odpůrkyně ostatně aktivní procesní legitimaci navrhovatelů ani výslovně nezpochybňovala. K tvrzení odpůrkyně, že vymezením plochy územní rezervy R.01 nemohou být navrhovatelé ve své právní sféře nijak dotčeni, se soud podrobněji vyjádří v souvislosti s věcným vypořádáním příslušného návrhové