1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

51 A 10/2022- 56 - text 10 51 A 10/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobkyně: QEQ Czech, s.r.o. sídlem Jeremenkova 1021/70, 147 00 Praha 4 zastoupená advokátkou Mgr. Boženou Rochfalušiovou sídlem Revoluční 764/17, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2021, č. j. ZKI PR-O-60/1369/2021-5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně podala dne 15. 6. 2021 ke Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „katastrální úřad“) návrh na opravu chyby v katastrálním operátu podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 481/2020 Sb. (dále jen „katastrální zákon“). Konkrétně požadovala opravit geometrické a polohové určení hranice jejího pozemku parc. č. XA se sousedními pozemky parc. č. XB, XC, XD a XE v katastrálním území X dle geometrického plánu č. 70-90/1998. 2. Katastrální úřad na základě návrhu žalobkyně přezkoumal správnost zakreslení dané hranice v katastrální mapě, přičemž zjistil, že při obnově katastrálního operátu v roce 2010, tedy při přepracování analogové katastrální mapy do digitální formy, nebyl geometrický plán č. 70-90/1998 použit, neboť jím vymezené geometrické a polohové určení pozemku parc. č. XA hrubě neodpovídalo zobrazení původního pozemku parc. č. X ve zpřesněném rastru mapy pozemkového katastru. Souřadnicové lomové body na dané hranici tak byly určeny vektorizací ze zpřesněného rastrového obrazu mapy pozemkového katastru, nikoliv dle daného geometrického plánu. Tento postup však odporoval bodu 8.16.7 Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod ze dne 20. 12. 2007, č. j. ČÚZK 6530/2007-22 (dále jen „návod pro obnovu“), neboť všechny sousední pozemky, tehdy ještě vedené ve zjednodušené evidenci, byly při obnově operátu do katastrální mapy doplněny, aniž by byl tento nesoulad odstraněn opravou chyby na základě shody vlastníků o průběhu hranice. 3. Zároveň katastrální úřad z vlastního šetření zjistil, že vektorizace ze zpřesněného rastrového obrazu mapy pozemkového katastru byla při obnově katastrálního operátu provedena chybně, neboť předmětná hranice v katastrální mapě v digitální formě se od svého obrazu ve zpřesněném rastru mapy pozemkového katastru lišila více, než je povolená chyba mezního zobrazení (tj. 1,3 metru pro mapový podklad v měřítku 1:2880). Katastrální úřad proto vyhotovil neměřický záznam č. 373, na jehož základě z moci úřední opravil zobrazení dané hranice tak, aby její průběh odpovídal zobrazení ve zpřesněném rastru mapy pozemkového katastru. 4. Katastrální úřad dále zjistil, že opravami geometrického a polohového určení hranice učiněnými na návrh žalobkyně na základě geometrického plánu č. 70-90/1998 a z moci úřední na základě neměřického záznamu č. 373 vznikly na dané části zemského povrchu „překryty“ přesahující mezní polohovou odchylku (tj. 2,83 metru pro mapový podklad v měřítku 1:2880). Katastrální úřad proto tyto překryty na základě stanoviska Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 19. 7. 2011, č. j. ČÚZK 1944/2011-22 (dále jen „stanovisko ČÚZK“, č. l. 35 správního spisu), v neměřickém záznamu označil parc. č. XF, XG, XH, XCH a XI a v katastru nemovitostí k nim založil nové listy vlastnictví s duplicitním zápisem vlastnictví pro žalobkyni a vlastníky sousedních pozemků. 5. Oznámením ze dne 21. 7. 2021, č. j. OR-142/2021-203-36, katastrální úřad podle § 36 odst. 3 katastrálního zákona sdělil žalobkyni a ostatním vlastníkům dotčených pozemků, že provedl tyto opravy v katastrálním operátu: · v souboru geodetických informací změnil geometrické a polohové určení hranice mezi pozemky parc. č. XA, XB, XC, XD a XE podle neměřického záznamu č. 373; · v souboru popisných informací založil nové listy vlastnictví č. XJ, XK a XL, na kterých vyznačil duplicitní zápis vlastnictví žalobkyně a dotčených vlastníků sousedních pozemků. Katastrální úřad dále uvedl, že k uvedené chybě došlo zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Vlastníky dotčených pozemků upozornil, že duplicitní zápis vlastnictví zruší, pokud zapsaní vlastníci prohlásí vlastnictví jednoho z nich nebo doloží smlouvu o převodu práva či pravomocné rozhodnutí soudu dokládající vznik vlastnického práva. 6. S touto opravou vyslovila žalobkyně podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona nesouhlas. Podle žalobkyně měla být daná hranice opravena pouze na základě geometrického plánu č. 70-90/1998, nikoliv na základě neměřického záznamu č. 373, který si z moci úřední vyhotovil katastrální úřad. Provedením takové opravy katastrální úřad zjevně překročil předmět řízení, jak byl vymezen v jejím návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu. 7. Dne 8. 10. 2021 vydal katastrální úřad rozhodnutí, č. j. OR-142/2021-203-53 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž nevyhověl nesouhlasu žalobkyně s provedením opravy chyby (výrok I), a dále deklaroval, že geometrické a polohové určení hranice bude nadále evidováno podle neměřického záznamu č. 373 (výrok II). V odůvodnění upozornil, že opravu chyby v katastrálním operátu provedl v souladu s § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona z moci úřední. 8. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, ve kterém zejména namítala, že katastrální úřad překročil předmět řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Dále zdůraznila, že katastrální úřad měl respektovat předchozí rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2020, č. j. ZKI PR-O-2/46/2020-6 (dále jen „rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020“, řízení před katastrálním úřadem bylo v dané věci vedeno pod sp. zn. OR-287/2018-203 – pozn. soudu), o opravě chyby v katastrálním operátu, podle kterého je třeba respektovat hranice pozemků určené na základě geometrického plánu č. 7090/1998. 9. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) formálně změnil záhlaví a výrok I prvostupňového rozhodnutí, přičemž pro nadbytečnost vypustil jeho výrok II. Věcně se však se závěry katastrálního úřadu ztotožnil. Žalovaný neshledal pochybení katastrálního úřadu v tom, že v rámci posuzování návrhu žalobkyně na opravu chyby v katastrálním operátu současně opravil i chyby v geometrickém a polohovém určení hranice, které zjistil sám z moci úřední. Dále upozornil, že pokud nabývací tituly prokazují vlastnické právo různých osob k téže části zemského povrchu, není katastrální úřad oprávněn sám rozhodnout, kdo je jejím vlastníkem, ale může pouze vytvořit nový pozemek s duplicitním zápisem vlastnictví. Žalovaný nepřisvědčil námitce žalobkyně týkající se rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020 s tím, že je sice třeba respektovat hranici určenou na základě geometrického plánu č. 70-90/1998, nicméně nikoliv jako jedinou platnou. Je totiž třeba rovněž respektovat určení hranice dané zobrazením sousedních pozemků v pozemkovém katastru. II. Obsah podání účastníků 10. Žalobkyně v žalobě namítala, že správní orgány provedením opravy chyby v katastrálním operátu překročily předmět řízení ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, když z moci úřední bez souhlasu všech dotčených vlastníků vytvořily další novou společnou hranici pozemků, která však nebyla vymezena geometrickým plánem č. 70-90/1998. Tímto postupem správní orgány vybočily ze své evidenční role a při opravě chyby v katastrálním operátu fakticky nalézaly právo, což však přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení. Žalobkyně zdůraznila, že správní orgány mohly činit pouze základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jimi zkoumaných listin, neměly se však vyjadřovat ke sporným právním otázkám. V této souvislosti žalobkyně upozornila, že geometrický plán č. 70-90/1998 byl řádně schválen, potvrzen a následně zanesen do analogové katastrální mapy. Na jeho základě byly v terénu vytyčeny nové hranice obnovených pozemků trvalou stabilizací (plastovými mezníky) a v terénu bylo dále provedeno protokolární seznámení s vytyčenou hranicí. V rámci obnovy katastrálního operátu byly do souboru popisných informací z tohoto geometrického plánu řádně převzaty všechny původní hodnoty. Chybně však nebylo převzato geometrické a polohové určení hranice jejího pozemku parc. č. XA se sousedními pozemky parc. č. XB, XC, XD a XE. Odstranění právě této chyby se žalobkyně domáhala návrhem ze dne 15. 6. 2021. Provedení opravy chyby v katastrální operátu z moci úřední, které se žalobkyně nedomáhala, však správní orgán po 12 letech od obnovy katastrálního operátu zasáhly do jejích práv nabytých v dobré víře 11. Žalobkyně dále namítala, že správní orgány postupovaly v rozporu s bodem 13.3.3 Návodu pro správu katastru nemovitostí ze dne 27. 7. 2017, č. j. ČÚZK-08960/2017-22 (dále jen „návod pro spr