1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

51 A 92/2022- 80 - text 13 51 A 92/2022 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci navrhovatelky: M. M. bytem X zastoupena advokátem Mgr. Miloslavem Strnadem sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha proti odpůrci: Město Dobrovice sídlem Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice zastoupen advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. sídlem Klokotská 103, 390 01 Tábor o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2022/OOP – Změna č. 1 Územního plánu Dobrovice, vydaného usnesením Zastupitelstva Města Dobrovice ze dne 29. 8. 2022, č. 54/2022 takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelce se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění Obsah návrhu 1. Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy jako celku (dále jen „změna územního plánu“ či „napadené OOP“) a pro případ, že bude možné od napadeného OOP oddělit toliko jeho nezákonnou část, in eventum navrhuje, aby soud zrušil změnu územního plánu v rozsahu grafické a textové části vymezující zastavěné území a zastavitelné plochy. 2. Navrhovatelka uvádí, že napadené OOP mění a doplňuje Územní plán Dobrovice, který byl vydán jako opatření obecné povahy č. 1/2016 dne 26. 6. 2016 (dále jen „územní plán“ nebo též „územní plán z roku 2016“). Navrhovatelka je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. XA, v k. ú. X, obci X (dále jen „dotčený pozemek“), jenž byl před vydáním územního plánu zařazen do ploch určených k bydlení. Navrhovatelka dle svých slov činila veškeré potřebné kroky k tomu, aby v budoucnu mohla na dotčeném pozemku realizovat stavbu rodinného domu, kupříkladu došlo ke schválení jejího záměru o dělení dotčeného pozemku a byl vydán územní souhlas k umístění stavby – elektrické přípojky. Navzdory tomu vymezil územní plán na dotčeném pozemku plochu zemědělskou, aniž by v průběhu pořizování územního plánu byla navrhovatelka o této skutečnosti informována. Na doporučení starosty odpůrce navrhovatelka vyčkala na pořizování změny územního plánu, v jejímž průběhu dne 15. 8. 2016 navrhla opětovné zařazení dotčeného pozemku do plochy určené k bydlení, čemuž zastupitelstvo odpůrce vyhovělo a návrh zařadilo do zadání změny územního plánu. Představitelé města navrhovatelku opakovaně ujišťovali, že jejímu návrhu bude vyhověno. Avšak po společném jednání pořizovatele a dotčených orgánů podle § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 23. 1. 2023 (dále jen „stavební zákon“) byl návrh navrhovatelky po negativním stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) jakožto orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „orgán ochrany ZPF“) bez řádného odůvodnění z projednávání vypuštěn. Z toho důvodu podala k projednávané změně územního plánu námitku, jíž nebylo vyhověno s odkazem na vydané negativní stanovisko. Přitom toto stanovisko aprobovalo nezemědělské využití daleko větších pozemků ke stavbě další části developerského projektu, aniž by tyto rozdíly byly jakkoliv zdůvodněny. 3. Navrhovatelka namítá, že při přijímání změny územního plánu bylo postupováno v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, když nebyla dostatečně poučena o svých právech a povinnostech a nebylo jí umožněno uplatňovat svá práva a oprávněné zájmy [viz § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)]. Nadto odpůrce nedostál legitimnímu očekávání navrhovatelky. Současně má navrhovatelka za to, že došlo k nepřiměřenému zásahu do jejího vlastnického práva a že odpůrce postupoval v rozporu se zásadou jistoty, diskriminačně a libovolně. 4. Navrhovatelka konkretizuje návrhové body následovně: 5. Při veřejném projednávání byla informována o stanovisku orgánu ochrany ZPF ze dne 6. 10. 2020, č. j. 115413/2020/KUSK (dále jen „stanovisko orgánu ochrany ZPF“), vydaném podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v rozhodném znění (dále jen „zákon o ochraně ZPF“), na základě kterého došlo k vypuštění lokality Z1-4, v níž se nacházel dotčený pozemek, ze zastavitelných ploch. Stanoviskem orgánu ochrany ZPF bylo naopak odsouhlaseno nezemědělské využití lokalit Z1-6, Z1-10, Z1-12 a Z1-13 a dále k navrácení lokality Z1-15 do zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“). Navrhovatelka předně poukazuje na skutečnost, že ve stanovisku orgánu ochrany ZPF se nesprávně uvádí, že se pozemky v lokalitě Z1-10 nacházejí v II. a III. třídě ochrany, když konkrétně pozemek parc. č. XC, v k. ú. X (dále jen „pozemek parc. č. XB“) je ve výměře 21 137 m2 v I. třídě ochrany. Ve vztahu k lokalitě Z1-4 se ve stanovisku orgánu ochrany ZPF uvádí pouze to, že v návaznosti na § 4 odst. 1 zákona o ochraně ZPF nebyla prokázána nezbytnost odnětí zemědělské půdy ze ZPF. Naproti tomu ale není zřejmé, jak byla prokázána nezbytnost rozšíření zastavitelných ploch o lokalitu Z1-10 o výměře více než 35 000 m2 s I. a III. třídou ochrany. Navrhovatelka se též podivuje nad tím, proč navrácení lokality Z1-15 do ZPF nemohlo posloužit k odůvodnění vynětí lokality Z1-4, ale naopak bylo použito pro lokalitu Z1-10, případně proč pořizovatel nepřeřadil jinou nevyužívanou plochu zpět do ZPF, aby bylo možné vyhovět navrhovatelce. 6. V lokalitě Z1-10 se přitom nachází zejména pozemek parc. č. XB, o výměře 33 125 m2, který je tak více než sedmkrát větší než dotčený pozemek a který je zčásti v I. třídě ochrany. Zatímco dotčený pozemek se nachází ve II. třídě ochrany a od roku 2015 není zemědělsky využíván. Pozemek parc. č. XB vlastní společnost REZIDENCE U VRBIČEK, s.r.o. (dále jen „společnost REZIDENCE“), jejímž společníkem je Martin Verner, bývalý člen zastupitelstva a rady odpůrce, který o změně územního plánu rozhodoval. Navrhovatelka se nemůže ubránit dojmu, že tento fakt mohl mít na stanovisko orgánu ochrany ZPF a jeho akceptaci vliv. Navrhovatelka si též není vědoma, že by tehdejší zastupitel Martin Verner o výhodě, jež mu ze změny územního plánu plyne, před zahájením jednání rady či zastupitelstva informoval podle § 83 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v rozhodném znění (dále jen „zákon o obcích“). Společnosti REZIDENCE bylo nadto vyhověno již při pořizování územního plánu, jelikož ten umožnil výstavbu I. etapy projektu „U Vrbiček“ na ploše o výměře 74 240 m2 v počtu 48 stavebních parcel. Z územní studie k tomuto projektu vyplývá, že realizace výstavby se předpokládá ve třech etapách. Třetí etapa zahrnující pozemek parc. č. XC ve výměře 20 885 m2 je dle územní studie etapou výhledovou pro případ dalšího zájmu. Proč ale došlo k odnětí tohoto pozemku ze ZPF již nyní na úkor ostatních občanů včetně navrhovatelky, není jasné. 7. V minulosti pořizovatel uváděl, že opětovné zařazení dotčeného pozemku do zastavitelných ploch by bylo možné, pokud by na jeho části vzniklo obratiště, jež by odůvodňovalo veřejný zájem na vynětí dotčeného pozemku ze ZPF. Navrhovatelka si není vědoma, že by takový postup byl zvolen i ve vztahu k ostatním vlastníkům, zejména společnosti REZIDENCE. S ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 3. 2021, č. j. 1 As 337/2018-48, si přitom pořizovatel nesmí počínat svévolně či diskriminačně. Při projednávání změny územního plánu nebyly vzniklé rozdíly dostatečně zdůvodněny, což zakládá rozpor se závěry, jež NSS vyslovil v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, ale též i nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost a pro nedostatek důvodů. K nutnosti řádného zdůvodnění stanovisek dotčených orgánů navrhovatelka poukazuje na rozsudek NSS ze dne 22. 8. 2022, č. j. 7 As 190/2020-67, jenž se konkrétně týkal odůvodnění souhlasu se záborem nejkvalitnější zemědělské půdy. Požadavky vyslovené v posledně odkazovaném rozsudku NSS předmětné stanovisko orgánu ochrany ZPF nesplňuje. Zamítnutí námitky navrhovatelky bylo odůvodněno jen obecnými odkazy na zákonná ustanovení a stanovisko orgánu ochrany ZPF bez dalších konkrétností, což způsobuje její nedostatečné vypořádání. 8. S ohledem na výše uvedené má navrhovatelka za to, že změna územního plánu není v souladu s právními předpisy, nerespektuje princip proporcionality a zkracuje navrhovatelku na jejích právech. Vyjádření odpůrce 9. Odpůrce je naopak přesvědčen, že změna územního plánu byla pořízena a vydána v souladu se zákonem, nadřízenou územně plánovací dokumentací a stanovisky dotčených orgánů a krajského úřadu. Úvodem zdůrazňuje meze soudního přezkumu územních plánů obcí, jak byly předestřeny v rozsudku NSS ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73, či nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. II. ÚS 482/10. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2016, č. j. 67 A/2016-114, dále vyplývá, že smyslem ř