3 As 241/2014 — Nejvyšší správní soud

57 A 10/2023- 30 - text 7 57 A 10/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Karlem Ulíkem ve věci žalobce: N. H. narozený X, státní příslušník Arménské republiky bytem X zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 11. 2023, č. j. MV-161983-6/SO-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Průběh správního řízení 1. Dne 15. 11. 2022 podal žalobce u Ministerstva vnitra (dále „ministerstvo“) žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty. 2. Předvoláním ze dne 2. 6. 2023 ministerstvo vyzvalo žalobce, aby se dne 25. 7. 2023 dostavil k výslechu podle § 169j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále „zákon o pobytu cizinců“), a to z důvodu zjištění, zda jsou v jeho případě splněny podmínky pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. 3. Dle doručenky ve správním spise byla zásilka s předvoláním doručována doporučeně do vlastních rukou žalobce prostřednictvím České pošty dne 8. 6. 2023 na adresu Rumburská 246/18, Praha 9, přičemž žalobce nebyl na adrese zastižen, bylo mu zanecháno poučení a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 8. 6. 2023. Protože zásilka nebyla vyzvednuta, byla dne 20. 6. 2023 vrácena odesílateli, tedy ministerstvu. 4. Dne 25. 7. 2023 se žalobce nedostavil k výslechu. Dle úředního záznamu z tohoto dne se žalobce nedostavil bez omluvu či zdůvodnění. 5. Usnesením ze dne 27. 7. 2023, č. j. OAM-79133-19/ZM-2022, ministerstvo řízení zastavilo podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců, protože se žalobce bez vážného důvodu nedostavil k výslechu. V odůvodnění konstatovalo, že mu při posuzování předloženého cestovního dokladu a fotografie žalobce vznikly pochybnosti ohledně jeho identity. Proto žalobce za účelem ověření jeho totožnosti a vyloučení pochybností předvolalo k výslechu. Žalobce se však k výslechu bez vážného důvodu nedostavil, přestože mu bylo předvolání doručeno na adresu hlášeného pobytu a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“). Podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců se usnesením zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu. Žalobce se v této věci bez vážného důvodu nedostavil k výslechu, přičemž v předvolání byl poučen o následku v podobě zastavení řízení. 6. Žalobce v odvolání mj. namítal, že ministerstvo po vrácení zásilky nepostupovalo v souladu s § 25 správního řádu a nedoručovalo mu prostřednictvím veřejné vyhlášky, že bylo povinností ministerstva zajistit předvedení žalobce podle § 60 správního řádu a že není ve správním spise zadokumentováno, že se žalobce dne 8. 8. 2023 sám dostavil na pracoviště ministerstva a později byl ztotožněn policií. 7. Shora uvedeným rozhodnutím ze dne 16. 11. 2023 (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla odvolání žalobce a rozhodnutí ministerstva potvrdila. Žalovaná nejprve uvedla, že pokud ministerstvu vznikly pochybnosti ohledně totožnosti žalobce, postupovalo ministerstvo správně, když za účelem jejich odstranění předvolalo žalobce k výslechu. V této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 13. 4. 2010, č. j. 1 As 23/2010-77. Dále podotkla, že ministerstvo správně zaslalo předvolání žalobce na adresu evidovanou v informačním systému cizinců. Žalobce nesdělil jinou adresu pro doručování v řízení. Dále uvedla, že předvolání bylo žalobci doručeno fikcí v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu. Skutečnost, zda byla či nebyla zásilka po uplynutí úložní doby vhozena žalobci do schránky, nehraje podle žalované roli. K tomu odkázala na rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, a rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2011, č. j. 5 As 72/201060. K doručování prostřednictvím veřejné vyhlášky nebylo podle žalované třeba přistupovat. Žalovaná dále konstatovala, že žalobce byl řádně poučen o tom, že nedostavení se bez vážného důvodu k výslechu bude mít za následek zastavení řízení. K námitce, že žalobce měl být předveden za účelem ověření jeho totožnosti, žalovaná uvedla, že takovou zákonnou povinnost ministerstvo nemělo. K námitce, že spisový materiál neobsahuje veškeré dokumenty, konkrétně kopii opisu usnesení předaného žalobci, postup pozdějšího ověření jeho identity cizineckou policií a předávací protokol vízového štítku, žalovaná uvedla, že tyto okolnosti jsou irelevantní ve vztahu k přezkoumávanému důvodu zastavení řízení. Žalovaná pro úplnost dodala, že vzhledem k tomu, že ministerstvo řízení zastavilo, a nerozhodlo tedy meritorně, není v takové situaci zákonnou povinností správních orgánů posuzovat přiměřenost dopadů usnesení do rodinného a soukromého života žalobce (k čemuž odkázala na rozsudek NSS ze dne 19. 1. 2017, č. j. 10 Azs 206/2016-48). Dodala, že žalobce v odvolání ani neuvedl žádné skutečnosti svědčící o nepřiměřenosti dopadů zastavení řízení do jeho rodinného a soukromého života. Shrnutí žaloby 8. Žalobce podal dne 18. 12. 2023 proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). 9. V ní nejprve obecně namítá, že žalovaná nezjistila stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Uvádí, že na území ČR pobývá za účelem zaměstnání více než 5 let. Dle žalobce není sporu o tom, že se na předvolání k výslechu v určený den a hodinu bez omluvy nedostavil. Předvolání mu však nebylo doručeno do vlastních rukou a do poštovní schránky neobdržel výzvu k převzetí písemnosti. 10. Dále žalobce uvádí, že se dne 8. 8. 2023 dostavil na pracoviště ministerstva za účelem zjištění stavu žádosti. Ten den mu ministerstvo předalo usnesení o zastavení řízení. Následně si osobně na pracovišti poskytovatele poštovních služeb převzal zásilku s usnesením o zastavení řízení, která byla tímto dle žalobce doručena. Dále žalobce tvrdí, že mu pracovník poštovního úřadu sdělil, že mu jiná písemnost před tímto datem doručována nebyla. 11. Nahlédnutím do spisového materiálu žalobce zjistil, že zásilka obsahující předvolání k výslechu byla připravena k vyzvednutí dne 8. 6. 2023 a dne 20. 6. 2023 byla vrácena odesílateli. Žalobce namítá, že mezi dnem, kdy byla žalovanému vrácena zásilka, a dnem, kdy mělo dojít k výslechu, uběhlo více než 30 dnů, proto ministerstvo mělo postupovat podle § 25 správního řádu a opakovaně doručovat veřejnou vyhláškou. K tomuto žalobce vede skutečnost, že důvodem výslechu bylo prokázání jeho identity. Pokud správní orgány pojaly pochybnosti ohledně toho, zda je či není osobou vedenou v informačním systému, a byl k tomu dostatečný časový prostor, měly správní orgány opakovaně doručovat ve smyslu § 25 správního řádu. Správní orgány mají předcházet případné trestné činnosti nebo v součinnosti s policií zajistit, aby osobu k takovému úkonu předvedla ve smyslu § 60 správního řádu. Takto měly postupovat i s ohledem na skutečnost, že žalobce je státním příslušníkem Arménie a správním řízením dochází také k zániku jeho oprávněného pobytu na území, čímž se dostane do nelegálního postavení. 12. Žalobce dále namítá, že ministerstvo neučinilo žádné kroky ke zjištění jeho identity, když mu 8. 8. 2023 předávalo rozhodnutí, i přesto, že byla tato okolnost v projednávaném případě stěžejní. K prokázání identity žalobce došlo až poté, co podal řádný opravný prostředek a dostavil se na pracoviště správního orgánu k vydání překlenovacího víza. Ministerstvo v této situaci přivolalo policejní hlídku, která provedla ztotožnění žalobce. O této skutečnosti ovšem neexistuje ve spisovém materiálu žádný záznam. Správní orgány podle žalobce také nezjistily skutečný stav věci, neboť neobeslaly zaměstnavatele žalobce s dotazem na jeho osobu. 13. Žalobce uvádí, že se opakovaně dostavil na pracoviště České pošty, aby zjistil, kdy konkrétně mu byla písemnost doručována. Poprvé mu pracovnice pošty sdělila, že mu v červnu 2023 žádná písemnost adresována nebyla. Při opakované návštěvě mu jiný pracovník sdělil, že zásilka byla vrácena odesílateli a omezil se na konstatování, že jméno žalobce je cizí a poštovní doručovatelka v této době pouze zaskakovala, takže mohlo dojít k omylu. Dále uvádí, že nemá možnost unést důkazní břemeno tohoto tvrzení ani nemá možnost provést reklamační řízení. Vyjádření žalované 14. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 17. 1. 2024 odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dále uvádí, že ministerstvo nepochybilo, pokud dne 8. 8. 2023 neučinilo kroky k ověření identity žalobce. Ministerstvo již dne 28. 7. 2023 řízení zastavilo, na čemž nemohlo pozdější ztotožnění žalobce nic změnit. K námitce, že mělo ministerstvo obeslat zaměstnavatele žalobce žalovaná uvádí, že toto nemá žá