7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

37 A 46/2025- 19 - text 4 37 A 46/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci žalobce: MUDr. K. H., DrSc. bytem X proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný sídlem Netovická 376, Slaný o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění 1. Žalobce se žalobou označenou jako žaloba proti rozdělení pozemku a proti zápisu vzniklých parcel do katastru nemovitostí podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 5. 2025 domáhal, aby zápis rozdělení pozemku parc. č. XA na pozemky parc. XB a parc. č. XC (oba pozemky se nacházejí v katastrálním území X, okres Y) provedený žalovaným soud zrušil a nařídil žalovanému obnovit původní stav a zrušit zápis pozemku parc. č. XC. 2. Žalobce tvrdil, že byl vlastníkem původního pozemku parc. č. XA, který byl bez jeho vědomí na základě žádosti Ředitelství silnic a dálnic rozdělen na nové pozemky parc. č. XA a parc. č. XC. O rozdělení původního pozemku nebyl nijak informován, což je podle žalobce v rozporu s právní úpravou. Žalovaný provedl zápis jen na základě jednostranné žádosti třetí osoby. Záměrem Ředitelství silnic a dálnic bylo podle žalobce oddělit hodnotnou část původního pozemku a připravit ji k následnému převedení, přičemž žalobci byla ponechána znehodnocená část původního pozemku. Došlo tak k porušení žalobcových práv (čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod). Pokud by byl žalobce o rozdělení informován, nesouhlasil by s ním. Podle žalobce ani nelze zjistit přesné datum, kdy k rozdělení došlo. Žalobce proto nemohl podat opravný prostředek. 3. Soud v prvé řadě uvádí, že z označení žaloby a žalobního petitu plyne, že žalobce se brání úkonu žalovaného, kterým bylo do katastru nemovitostí zapsáno rozdělení původního pozemku parc. č. X (na základě rozhodnutí o umístění stavby ze dne 13. 6. 2019, č. j. MUSLANY/27208/2019/SÚ vydaného Městským úřadem Slaný). Jak přitom plyne z usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98, č. 2206/2011 Sb. NSS, proti úkonům katastrálního úřadu, jež nejsou vkladem a neprobíhá o nich správní řízení, ale jsou realizovány toliko faktickým úkonem spočívajícím v provedení záznamu či zápisu do státem vedené evidence (katastru nemovitostí), se lze ve správním soudnictví bránit v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) – zásahovou žalobou. 4. Před věcným posouzením zásahové žaloby se soud musel zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení a zda lze žalobu věcně projednat. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není, neboť zásahová žaloba je opožděná. 5. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu (subjektivní lhůta). Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo (objektivní lhůta). 6. Podle § 84 odst. 2 s. ř. s. zmeškání lhůty nelze prominout. 7. Při posuzování včasnosti zásahové žaloby je třeba rozlišovat, zda se jedná o (i) jednorázový zásah bez jakýchkoliv účinků či následků (např. policejní rozehnání demonstrace); (ii) jednorázový zásah s přetrvávajícími účinky (následky) [např. během policejního zásahu dojde ke zranění demonstranta], a (iii) zásah trvající. Zatímco u jednorázových zásahů podle (i) a (ii) je nutno počítat lhůtu k podání žaloby striktně od okamžiku, kdy k zásahu došlo, třebaže snad účinky trvají, u (iii) zásahů trvajících nemůže začít vůbec plynout ani lhůta subjektivní, ani lhůta objektivní, dokud zásah trvá [viz nález ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18 (N 94/89 SbNU 387), bod 36]. Jak uzavřel rozšířený senát v usnesení ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53, č. 3334/2016 Sb. NSS (taktéž např. rozsudky NSS ze dne 31. 5. 2018, č. j. 4 As 116/2018-65, bod 11, a ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 As 351/2018-22, bod 22, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, č. j. 41 A 21/2023-103, bod 36, či usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2025, sp. zn. I. ÚS 1400/24, bod 12), v tomto případě (provedení zápisu údaje o rozdělení pozemku do katastru nemovitostí) se nejedná, o trvající zásah, u něhož objektivní a subjektivní lhůta nemůže vůbec začít plynout, ale o jednorázový zásah s přetrvávajícími účinky (následky). Objektivní lhůta k podání zásahové žaloby tedy v tomto případě běžela ode dne provedení zápisu údaje o rozdělení pozemku do katastru nemovitostí a subjektivní lhůta běžela ode dne, kdy se o něm žalobce dozvěděl. 8. Z žádosti o zápis nově vzniklých pozemků do KN dle GP ze dne 4. 4. 2022, jež žalobce přiložil k žalobě, plyne, že Městský úřad Slaný vydal rozhodnutí o umístění stavby „D7 MÚK Knovíz – MÚK Slaný – západ“, jež je součástí veřejně prospěšné stavby dopravní infastruktury „D7 – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění silnice“, který má rozšířit stávající dvoupruhové komunikace na dělený čtyřpruh. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 7. 2019. Zástupce investora (Ředitelství silnic a dálnic) na základě tohoto rozhodnutí a předložených geometrických plánů požádal podle § 82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), o provedení zápisu o nově vzniklých pozemcích do katastru nemovitostí. Společně s žádostí investor doložil i sdělení Městského úřadu Slaný ze dne 30. 3. 2022, podle něhož dělení pozemků podle předložených geometrických plánů odpovídá pravomocnému rozhodnutí o umístění stavby. Žádost byla žalovanému doručena 7. 4. 2022, jak je zřejmé z otisku razítka. Z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví X prokazující stav ke dni 4. 5. 2022 je pak patrné, že k zápisu údaje o rozdělení pozemku došlo nejpozději dne 4. 5. 2022 (podle výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví X prokazující stav ke dni 2. 5. 2022 původní pozemek parc. č. XA ke dni 2. 5. 2022 rozdělen ještě nebyl). Z toho plyne, že pokud žalobce podal zásahovou žalobu dne 21. 5. 2025 a k zásahu došlo nejpozději dne 4. 5. 2022, dvouletá objektivní lhůta k podání zásahové žaloby již zjevně uplynula. Žaloba je proto opožděná. 9. Nelze ani s úspěchem namítat, že žalobce o této skutečnosti nebyl informován. Vyplývala totiž z katastru nemovitostí. Jak pak plyne z § 52 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak (zásada formální publicity). Pokud žalobce tohoto práva nevyužil, jde to v souladu s touto zásadou k jeho tíži. Pokud pak podle § 84 odst. 2 s. ř. s. zmeškání lhůty k podání zásahové žaloby nelze prominout, soud ani za těchto okolností nemůže postupovat jinak, protože je vázán zákonem. Podání žaloby ve lhůtě stanovené zákonem je podmínkou řízení a soud není oprávněn od této podmínky upustit. 10. Nadto, žalobci uplynula i subjektivní dvouměsíční lhůta pro podání zásahové žaloby. Z příjmového dokladu č. B/131/2024231 je zřejmé, že žalobce žádost o zápis nově vzniklých pozemků do KN dle GP ze dne 4. 4. 2022 a sdělení Městského úřadu Slaný ze dne 30. 3. 2022, od žalovaného obdržel nejpozději již dne 28. 8. 2024. Zásahovou žalobu ovšem podal až dne 21. 5. 2025. 11. Žalobce v žalobě poukazoval též na to, že bylo nezákonně zasaženo do jeho vlastnického práva. Tato skutečnost však v nyní projednávané věci (zápis údaje o rozdělení pozemku do katastru nemovitostí) nemá význam. To žalobce může namítat v jiných řízení. Z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví 172 prokazující stav ke dni 16. 6. 2025 je zřejmé, že vlastnické právo k pozemku parc. č. XA nabylo Ředitelství silnic a dálnic na základě rozhodnutí o vyvlastnění ze dne 29. 5. 2023, č. 068346/2023/KUSK. To je řízení, v němž žalobce může bránit své vlastnické právo. Žalobce i proti vkladu vlastnického práva ve prospěch Ředitelství silnic a dálnic podal žalobu. Též v tomto řízení se mohou posuzovat otázky související s vlastnickým právem k pozemku parc. č. XA. 12. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. o jejím odmítnutí. 13. Jelikož soud shledal žalobu opožděnou, pro nadbytečnost se nezabýval dalšími podmínkami řízení. Žalobce tak soud ani nevyzýval k tomu, aby za žalovaného označil katastrální úřad, nikoli Ředitelství silnic a dálnic, jak učinil v žalobě. Podle označení žaloby a žalobního petitu není pochyb o tom, že se jedná o zásahovou žalobu, přičemž žalovaným musí být katastrální úřad, který zásah v podobě zápisu provedl. Pokud by žalobce výzvě soudu ke změně označení žalovaného nevyhověl, nemohlo by být vyhověno ani žalobcově žalobě (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 12. 2014, č. j. Nad 224/2014-53, č. 3196/2015 Sb. NSS, bod 61). Výsledek by tak byl totožný a jen by byly zbytečně zvyšovány náklady účas