5 Afs 40/2005 — Nejvyšší správní soud

51 Af 2/2025- 56 - text 15 51 Af 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudce Karla Ulíka a soudkyně Johany Jandusové ve věci žalobkyně: M + M s. r. o. IČO 47538571, sídlem Karlovarská třída 390, 273 01 Kamenné Žehrovice zastoupená Mgr. et Mgr. Romanem Hoštou, advokátem sídlem Váňova 3180, 272 01 Kladno proti: žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2024, č. j. 34467/24/5200-11434-713180, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Soud se v tomto rozsudku zabývá otázkou, zdali žalobkyně prokázala, že zaúčtované náklady použila k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Soud se ztotožnil s orgány finanční správy, že nikoli. Žalobkyně totiž svá tvrzení nepodložila daňovými doklady ani jinými důkazy. Její tvrzení nadto vyvrátily svědecké výpovědi. Orgány finanční správy tak žalobkyni doměřily daň z příjmů právnických osob (dále „daň“ či „DPPO“) po právu. Žalobu týkající se nároku žalobkyně na odpočet daně z přidané hodnoty (dále „DPH“) řešil soud ve věci sp. zn. 51 Af 9/2024. Průběh daňového řízení 2. Oznámeními ze dne 21. 12. 2022 zahájil Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále „správce daně“) u žalobkyně daňové kontroly za zdaňovací období roků 2019 a 2020, a to v rozsahu výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 3. Následujícího dne žalobkyně předložila účetní knihy za roky 2019 a 2020. 4. Výzvou ze dne 20. 1. 2022 správce daně vyzval žalobkyni, aby předložila účetní a daňové doklady, evidence a soupisy za rok 2019. 5. Při ústním jednání dne 8. 2. 2022 žalobkyně poskytla správci daně faktury vydané s předmětem plnění nad 10 000 Kč i faktury došlé, pokladní doklady a interní účetní doklady za rok 2019. Skladovou ani cenovou evidenci nebyla schopna doložit. 6. Předložené doklady za rok 2019 správce daně vrátil žalobkyni dne 9. 3. 2022. Současně žalobkyni požádal o předložení knihy faktur vydaných a přijatých v elektronické podobě a faktury vydané s hodnotou plnění do 10 000 Kč. Dále žalobkyni vyzval k předložení daňových dokladů, evidencí a soupisů za rok 2020. 7. Výzvou ze dne 23. 3. 2022 správce daně požadoval, aby žalobkyně prokázala, že v souladu s § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, oprávněně zahrnula plnění od společnosti Švarcová - Švarc, spol. s r.o. (dále „Švarcová - Švarc“) a P. K. do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tito dodavatelé vystavovali několik zjednodušených daňových dokladů v jeden den, přičemž plnění přesáhla částku 10 000 Kč až v souhrnu. Žalobkyně nepředložila skladovou ani cenovou evidenci. 8. Žalobkyně v následných vyjádřeních trvala na tom, že zboží odebrala a zaplatila. Cenovou evidenci nevede a skladovou evidenci nebyla schopna předložit kvůli poruše programu. 9. Na dalším ústním jednání dne 4. 5. 2022 žalobkyně ke zdaňovacímu období roku 2020 předložila faktury vydané i došlé, pokladní doklady, interní účetní doklady a soupis daňových odpisů. Na dotaz, proč nepředložila paragony o prodeji zboží v prodejně, sdělila, že pokladna vyjede pouze jeden výtisk paragonu. K evidenci tržeb za hotové je denně vyjeta páska z pokladny s celkovou denní tržbou. Platby kartou jsou dle ní zahrnuty v evidenci faktur vydaných. 10. Dne 3. 6. 2020 správce daně vrátil žalobkyni doklady ke zdaňovacímu období roku 2020. V protokolu zmínil, že žalobkyně předložila faktury vydané jen s předmětem plnění nad 10 000 Kč. 11. Výzvou ze dne 26. 7. 2022 správce daně vyzval žalobkyni, aby opětovně předložila daňové doklady (konkrétně výdajové pokladní doklady a zjednodušené výdajové pokladní doklady) za leden 2019 až prosinec 2020. 12. Při ústním jednání konaném dne 28. 7. 2022 žalobkyně předložila výdajové pokladní doklady za leden 2019 až prosinec 2020 s výjimkou těch vystavených společností Švarcová - Švarc a P. K. Ty měl totiž nedopatřením vyhodit tchán jednatele žalobkyně do kontejneru. 13. Dne 25. 10. 2022 správce daně vyslechl P. K. Uvedla, že předmětem obchodní spolupráce s žalobkyní bylo železářské zboží. Jeho dodání žalobkyni potvrdila. 14. Správce daně následně vyzval odběratele žalobkyně, aby mu poskytli daňové doklady, na základě kterých jim žalobkyně dodávala plnění v období od ledna 2019 do září 2021. 15. Posléze správce daně dvěma výzvami k prokázání skutečností požadoval, aby žalobkyně prokázala, že ve výzvách specifikované náklady na pořízení různých druhů dřevovýrobků oprávněné zahrnula do nákladů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Kontrolou předložených dokladů (faktur vydaných) zjistil, že dřevovýrobky odebrané od P. K. a společnosti Švarcová - Švarc nebyly předmětem dalšího prodeje. Tato skutečnost nevyplývala ani z daňových dokladů předložených odběrateli žalobkyně (pouze jedna společnost na výzvy nereagovala vůbec). Toto zboží žalobkyně nenabízela na svých webových stránkách. Jelikož žalobkyně nepředložila ani daňové doklady o prodeji zboží přes pokladnu, skladovou či cenovou evidenci, nemohl správce daně ověřit, že se prodej tohoto zboží opravdu uskutečnil. 16. V reakci na výzvy se žalobkyně vyjádřila tak, že zboží od P. K. a společnosti Švarcová - Švarc přijala. Poté jej přeprodala zpět společnosti Švarcová - Švarc na žádost Vlastimila Švarce. Sami ho prý nemohli prodávat jiným odběratelům pod vlastní firmou. Uvedení dodavatelé by to jistě potvrdili. 17. Poté správce daně žalobkyni sdělil dosavadní výsledky kontrolního zjištění za rok 2019. Žalobkyně na ně reagovala opětovným vysvětlením, jak měl prodej dřevovýrobků společnosti Švarcová - Švarc probíhat. 18. Dne 27. 2. 2023 správce daně vyslechl Vlastimila Švarce – jednatele společnosti Švarcová - Švarc. Potvrdil dlouhodobou obchodní spolupráci s žalobkyní i dodávání různého zboží ze dřeva. Svědek nicméně nic nevěděl o společnostech, s nimiž by nemohl obchodovat. Na otázku, zda i jeho společnost pořizovala zboží od žalobkyně, odpověděl, že neví. Možná občas něco nakoupili. Šlo o drobnosti. Žalobkyně jim nepředávala zjednodušené daňové doklady. Obdobně vypovídala i druhá jednatelka společnosti Švarcová - Švarc Miroslava Švarcová. Následujícího dne správce daně vyslechl rovněž P. K. Ani ona nevěděla nic o „firmách“, kterým by nemohla dodávat. Jejími odběrateli byly pouze žalobkyně a společnost Švarcová - Švarc. Nebyla přítomna jednáním, na kterých měl Vlastimil Švarc požádat jednatele žalobkyně, aby žalobkyně dodávala dřevovýrobky zpět společnosti Švarcová - Švarc. 19. Dne 24. 4. 2023 správce daně sdělil žalobkyni dosavadní výsledek kontrolního zjištění za rok 2020. 20. Správce daně vydal dne 10. 5. 2023 a dne 19. 5. 2023 zprávy o daňové kontrole. Nejprve předestřel, že žalobkyně účtuje o pořízení zásob způsobem B. Zásoby účtuje přímo do nákladů již během jejich pořízení, a to na účet 504 – Prodané zboží. Na příslušný rozvahový účet 132100 – Zboží na skladě a v prodejnách účtuje zůstatky zboží až při roční uzávěrce. Použití tohoto způsobu je podmíněno vedením skladové evidence pro průkaznost stavu zásob v průběhu účetního období. Skladovou evidenci však žalobkyně nepředložila. Správce daně dále konstatoval, že žalobkyně v průběhu daňových kontrol nepředložila žádné doklady o prodeji dřevovýrobků společnosti Švarcová - Švarc a P. K. (fakt, že je žalobkyně od těchto dodavatelů odebrala, měl za prokázaný). Z hlavní účetní knihy správce daně ani nezjistil, že by žalobkyně o prodeji tohoto zboží účtovala a že by příjmy z jeho prodeje zahrnula do výnosů. Tato skutečnost nevyplývala ani z evidence pro účely DPH. Žalobkynina tvrzení nepotvrdili vyslechnutí svědci. Správce daně proto neuznal zahrnutí nákladů na nákup dřevovýrobků do nákladů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 21. V návaznosti na výsledky daňových kontrol správce daně žalobkyni doměřil daň v celkové výši 335 730 Kč, stanovil penále v celkové výši 97 051 Kč a zrušil daňovou ztrátu z příjmů právnických osob ve výši 2 990 431 Kč, a to dodatečnými platebními výměry ze dne 15. 5. 2023 a dne 22. 5. 2023. 22. Žalobkyně se proti dodatečným platebním výměrům bránila odvoláními. V nich zejména namítala, že správci daně potřebné důkazy – daňové doklady a záznamy z elektronické evidence tržeb (dále „EET“) – předložila. Správce daně je zkontroloval a následně je žalobkyni vrátil. Přesto ji poté opětovně bez zdůvodnění vyzýval k doložení těch samých dokladů. Žalobkyně ale svoji důkazní povinnost splnila. Dále spatřovala pochybení správce daně v tom, že nevyhověl jejím návrhům na výslech svědků. 23. V odvolacím řízení žalovaný seznámil žalobkyni s důvody, pro které má za nadbytečné znovu vyslýchat navržené svědky a proč ani údaje z EET neprokazují, že náklady na nákup dřevovýrobků sloužily k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. 24. V následném vyjádření