2 Afs 144/2004 — Nejvyšší správní soud

54 A 5/2025- 37 - text 14 54 A 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobců: a) V. B. bytem X b) M. B. bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Vojtěchem Říhou, Ph.D. sídlem Moulíkova 2239/3, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Městský úřad Dobříš sídlem Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se odmítá co do požadavku na určení nezákonnosti oznámení žalovaného o zahájení kontroly ze dne 20. 11. 2024, č. j. MDOB 88701/2024/Mly. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou do datové schránky soudu dne 15. 1. 2025 domáhají jednak určení nezákonnosti zásahu, který měl spočívat ve výzvě žalovaného ze dne 20. 11. 2024, č. j. MDOB 88701/2024/Mly (dále jen „sporná výzva“), k účasti na kontrolní prohlídce rodinného domu č. p. X na pozemcích st. p. X1 a p. č. X2 v k. ú. a obci D. (dále jen „sporná stavba“) dne 9. 1. 2025 v 9:00 hod., a jednak toho, aby soud přikázal žalovanému zdržet se pokračování v zásahu spočívajícím v provádění stavební kontroly nebo jiných úkonů směřujících k ověření existence sporné stavby. Obsah žaloby 2. Žalobci uvedli, že dne 20. 11. 2024 obdrželi spornou výzvu k účasti na kontrolní prohlídce za účelem zjištění, zda sporná stavba existuje. Přitom spornou stavbu žalobci nabyli již v roce 2008 a žalobkyně b) má na této adrese hlášen trvalý pobyt od roku 2013. Podle žalobců vedoucí stavebního úřadu v podkladech pro jednání zastupitelstva města Dobříš potvrdila existenci sporné stavby, byť ve špatném stavu. Dne 15. 11. 2024 podle nich také proběhlo jednání u žalovaného, kde bylo prokázáno, že sporná stavba je již od roku 2006 ve špatném technickém stavu. Podle žalobců zde tedy sporná stavba stojí cca 100 let, naposledy v roce 1936 byla rekolaudována z drůbežárny na rodinný dům. Žalobci chtějí spornou stavbu rekonstruovat, a proto považují za zvláštní, že žalovaný zahájil řízení o neexistenci stavby. 3. Sporná stavba měla vzniknout na základě projektové dokumentace drůbežárny z roku 1919. Na základě žádosti ze dne 15. 6. 1936 byl účel užívání změněn na rodinný domek. Dne 26. 7. 1936 byla sporná stavba s č. p. X evidována jako rodinný domek. V následujících letech se měnili majitelé a sporná stavba postupně chátrala. V roce 2014 ale bylo na základě smlouvy se společností ČEZ distribuce přivedeno nové elektrické vedení. Sporná stavba dále existovala a dne 9. 4. 2018 „nabyl právní moci projekt“ domovní vrtané studny. Jednalo se o vrtanou studnu k zásobování rodinného domu pro 4 osoby pitnou a užitkovou vodou. Následně se žalobci rozhodli spornou stavbu odstranit a nahradit novou. Při projednání změny územního plánu stavební úřad ve vyjádření ze dne 15. 5. 2024 doložil existenci sporné stavby, která je ve špatném technickém stavu vyžadujícím zásadní úpravy. Žalobci posléze ustoupili od záměru spornou stavbu odstranit a rozhodli se ji jen uvést do stavu podle poslední dochované dokumentace z roku 1919. 4. V návaznosti na tuto rekapitulaci žalobci považují za klíčové, že nejméně dva nezávislé orgány státní správy v posledních 10 letech úředně potvrdily existenci sporné stavby a o její existenci se zmínil i samotný stavební úřad. Řízení o její neexistenci proto považují za bezpředmětné. Žalovaný ani nemůže kontrolovat žalobce, kteří v dané lokalitě žádnou stavbu provádět nemohli, tedy nebyli stavebníky. 5. Žalobci také mají za to, že žalovaný na ohledání sporné stavby v rámci správního řízení nesprávně aplikoval zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) a § 291 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění účinném do 5. 3. 2025 (dále jen „stavební zákon“), přestože kontrolní řád je určen pro výkon kontroly, a nikoliv úkonů ve správním řízení. Relevantní institut ohledání na místě podle žalobců upravuje § 54 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) jakožto zvláštní norma. Aplikace kontrolního řádu na ohledání sporné stavby tak podle žalobců způsobila nicotnost tohoto správního aktu ve smyslu § 77 odst. 1 správního řádu, neboť žalovaný jednal mimo svou působnost. Stavební úřad nemůže v rámci zahájeného stavebního řízení provádět kontrolu podle kontrolního řádu, neboť tím nepřípustně směšuje různé formy výkonu veřejné správy. Účelem kontrolního řádu je podle § 1 upravit postup při výkonu kontroly, při stavební kontrole ale mají ustanovení stavebního zákona přednost před kontrolním nebo správním řádem. Kontrolní řád se podle žalobců také zaměřuje na kontrolu činnosti kontrolované osoby, nikoliv na zjišťování faktického stavu, jež je třeba provádět podle jiných předpisů. 6. Existenci sporné stavby měli žalobci za prokázanou revizní zprávou elektroinstalace z roku 2014, smlouvou o připojení k distribuční soustavě z roku 2014, zápisem z jednání zastupitelstva města Dobříše ze dne 15. 11. 2014 a povolením k realizaci vrtané studny, a proto dne 30. 12. 2024 žalovaného upozornili na nadbytečnost ohledání sporné stavby, jehož nařízení je v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení podle § 6 správního řádu. Žalobci též žalovanému sdělili, že zahájení kontroly je nicotné, a odmítli se jí zúčastnit s tím, že nestrpí její provedení. Navrhli, aby žalovaný ohledání prováděl výhradně podle § 54 správního řádu. Žalovaný ale přesto provedl kontrolu alespoň z okolí pozemku st. p. 912 a žalobcům výsledek kontrolního zjištění nesdělil. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 19. 9. 2007, č. j. 9 Aps 1/2007-68, č. 1382/2007 Sb. NSS, přitom žalobci dovozují, že pokud správní orgán zapojí do kontrolní činnosti osoby bez veřejnoprávní licence, porušuje tím zásadu legality. Žalobci tudíž v kontrole spatřují nezákonný zásah, a nadto prohlašují, že kontrola trvá a dosud neskončila. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný zrekapituloval dosavadní dění ve věci a navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Konstatoval, že nevede správní řízení. Nařízené jednání a kontrola byly svolány za účelem zjištění, zda se na pozemku st. p. X1 nachází sporná stavba. Žalovaný má k dispozici letecké snímky i fotografie, ze kterých plyne, že sporná stavba již není stavbou. Na pozemku se nenachází nadzemní stavba, ale pouze schodiště do části podzemního podlaží a pozůstatky původního zdiva 1. nadzemního podlaží na jižní straně bývalého rodinného domu. Žalovaný je v takové situaci oprávněn z moci úřední provést výmaz adresního místa i stavebního objektu z RÚIAN (registru územní identifikace, adres a nemovitostí). Žalovaný je přesvědčen, že z pozice stavebního úřadu správně postupoval podle § 291 stavebního zákona a § 5 odst. 2 písm. b) kontrolního řádu a že je také oprávněn podat podnět svému odboru správních agend (evidenci obyvatel) ke zrušení trvalého pobytu žalobkyně b). Ústní jednání 8. V průběhu jednání žalobci v podstatě setrvali na podané žalobě. I když ve své argumentaci poukázali též na to, že nezákonným zásahem je podle nich i kontrolní prohlídka provedená dne 9. 1. 2025 a že jako nezákonné vnímají též používání (podle nich nepravdivého) kontrolního protokolu z této prohlídky v rámci jiných postupů správních orgánů, v konečném důsledku setrvali na původně písemně vymezeném žalobním petitu, jímž se domáhají zjištění nezákonnosti pouze sporné výzvy a vyslovení zákazu hrozícího opakování kontrolních prohlídek. Zdůraznili, že nespatřují nic nečestného na tom, že v situaci, kdy jim není dovoleno na pozemku, který si v minulosti pořídili, realizovat novostavbu, se snaží alespoň dát do pořádku stávající stavbu, která byla ve špatném stavu. Žalovaný jim však svým postupem háže klacky pod nohy. V dané záležitosti je dokonce projednávána změna územního plánu. Jediným smyslem kontroly bylo podle žalobců zkomplikovat jim zachování stavby, čímž ovšem žalovaný nepřispívá k hájení jakéhokoliv veřejného zájmu. Žalovaný ve skutečnosti usiloval o kontrolu činnosti žalobců, a nikoliv o kontrolu stavby, o níž mu bylo z dřívějška známo, že existuje, což uváděla např. vedoucí stavebního úřadu při projednávání změny územního plánu a z čehož bylo vycházeno i při projednávání staveb přípojky elektřiny či studny. Listinami založenými ve správním spise žalovaný neprokázal neexistenci sporné stavby, naopak je patrné, že sám žalovaný v minulosti jednal tak, jako by existovala. Odstranění zápisu sporné stavby z katastru nemovitostí by podle žalobců nezákonně zasáhlo do jejich legitimních očekávání, jež jim plynou z dřívějšího postupu správních orgánů v jiných věcech. Je ostatně třeba srovnat deklarovaný smysl kontrolní prohlídky s jejím výstupem (důsledky), jímž byl zákaz provádění stavby a zahá