3 As 24/2004 — Nejvyšší správní soud

55 A 43/2022- 66 - text 25 55 A 43/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: Mgr. P. S. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha za účasti osoby zúčastněné na řízení: D. T. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2022, č. j. 040857/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (dále jen „městský úřad“) ze dne 17. 1. 2022, č. j. MÚBNLSB-OŽP-6530/2022-FOLJA (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím městský úřad schválil záměr osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) na provedení vrtané studny na pozemku parc. č. XA v kat. území X (výrok I) [pozn.: všechna níže v textu uváděná parcelní čísla se vztahují k pozemkům nacházejícím se v tomto katastrálním území], stanovil podmínky pro provedení vrtané studny (výrok II), povolil odběr podzemní vody z vrtané studny (výrok III) a povolil výjimku z § 24a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, pro umístění vrtané studny ve vzdálenosti 5,5 m od kanalizačního řadu na pozemku parc. č. XB a výjimku z § 24a odst. 2 písm. d) této vyhlášky pro umístění vrtané studny ve vzdálenosti 2,5 m od veřejné komunikace na témže pozemku (výrok IV). Žalovaný prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že ve výroku II upřesnil, že stavba studny bude provedena podle ověřené projektové dokumentace pod dozorem hydrogeologa, ve výroku III přidal limit odebíraného množství podzemní vody pro denní odběr „max 270 l/den“ a vypustil závěry z vyjádření odborně způsobilého hydrogeologa Ing. J. F. a výrok IV změnil v části a) tak, že přidal povolení výjimky k umístění studny ve vzdálenosti 5,9 m od kanalizační přípojky a vypustil poslední dva odstavce výroku obsahující citace ze závěrů vyjádření odborně způsobilého hydrogeologa Ing. J. F. Až na výše uvedené změny žalovaný ponechal zbylé výroky prvostupňového rozhodnutí „v nezměněné podobě“. 2. Žalobce je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. XA a studny, jež se na tomto pozemku nachází. Proti napadenému, potažmo prvostupňovému rozhodnutí, žalobou brojil jak v hmotněprávní, tak procesní rovině. Předně nesouhlasil s postupem žalovaného, který prvostupňové rozhodnutí změnil jen zčásti, ale ve zbytku jej nepotvrdil dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Namítal, že žalovaný ve výroku napadeného rozhodnutí nerozhodl ani o tom, zda potvrzuje nebo mění odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Nepotvrzené části prvostupňového rozhodnutí proto dosud nenabyly právní moci. Žalovaný změnou výroku IV prvostupňového rozhodnutí rozhodl o výjimce k umístění vrtané studny ve vzdálenosti 5,9 m od kanalizační přípojky, o které se žádné řízení nevedlo. Žalobce tak neměl možnost se k ní vyjádřit nebo se proti ní odvolat, což je v rozporu s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu. Výrok IV napadeného rozhodnutí v rozsahu rozšířené části a) o výjimku navíc není věcně odůvodněn, a proto je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Jelikož je napadené rozhodnutí z důvodu povolení výjimky dle § 169 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („stavební zákon“), nezákonné a žalovaný nebyl oprávněn ji povolit, není splněna jedna ze základních podmínek pro potvrzení výroků I schválení stavebního záměru a II stanovení podmínek pro provedení vodního díla (a také výroku III vzhledem ke vzájemné podmíněnosti). 3. Žalobce dále namítá, že správní orgány povolily vrtanou studnu v rozporu s § 24a odst. 2 písm. a) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, a tím porušily povinnost dle § 169 odst. 1 stavebního zákona. Dle žalobce je povolení studny, pro kterou je třeba povolit dvě či více výjimek, v rozporu se zákonem, neboť § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území neumožňuje udělit více výjimek při umisťování jedné studny. Žalovaný se s námitkou žalobce neztotožnil, ale neuvedl proč. Žalovaný ponechal nezměněnou část odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, v níž se uvádí, že stavba studny nemůže ovlivnit zdroj vody na pozemku žalobce, a zároveň uvedl, že uložením provedení doplňkového hydrogeologického průzkumu a následným předložením závěrečné zprávy správnímu orgánu bude zabráněno, aby s užíváním nové studny bylo započato před ověřením teoretického předpokladu, že nedojde k negativnímu ovlivnění využitelnosti stávajících sousedních studní. Tato část odůvodnění napadeného rozhodnutí je vnitřně rozporná a je také v rozporu s vyjádřeními dalších hydrogeologů, že se možné ovlivnění využitelnosti stávajících sousedních studní nedá vyloučit a musí být prokázáno (str. 4, 16, 21 a 27 prvostupňového rozhodnutí). 4. Dle žalobce městský úřad neprovedl řádné řízení o povolení výjimek a nevyhodnotil podklady pro toto rozhodnutí. Žádost o udělení výjimek nebyla řádně odůvodněna. Důvody by se měly vztahovat ke všem pozitivním i negativním podmínkám udělení výjimky, což se v této věci nestalo. Jednotlivé části odůvodnění výjimek jsou v napadeném rozhodnutí uvedeny nepřehledně. Na odůvodnění rozhodnutí o výjimce jsou přitom kladeny zvýšené nároky (§ 169 odst. 2 stavebního zákona). Správní orgány neposoudily odůvodnění žádosti stavebníka a neuvedly, jakými úvahami se řídily při jejím hodnocení. Městský úřad dále neposoudil vyjádření žalobce k výjimce udělené výrokem IV v části a). Městský úřad nerozlišuje vedení řízení o výjimce k umístění vrtané studny ve vzdálenosti 5,5 m od kanalizačního řadu a ve vzdálenosti 5,9 m od kanalizační přípojky a řízení o výjimce k umístění vrtané studny ve vzdálenosti 2,5 m od obecní komunikace. Správní orgány nezjistily míru dotčení práv a zájmů osob odlišných od stavebníka (str. 28 prvostupňového rozhodnutí). Předložení výsledků čerpací a stoupací zkoušky až v rámci kolaudačního rozhodnutí je nedostatečné. Správní orgány se nevyjádřily ani k tomu, na základě jakých normových hodnot se stanovuje umístění studny proti směru proudění vody od zdroje znečištění. Městský úřad nezjistil stékání vody z pozemku stavebníka na pozemek žalobce při místním šetření. To dosud neprovedl, ačkoli mu místní situace zjevně není známa. V řízení nebylo doloženo, že se v případě výjimek jedná o přiměřené zkrácení vzdálenosti ve smyslu bodu č. 4.4.1 ČSN 75 5115, a správní orgány splnění tohoto požadavku nepřezkoumaly. U pozemní komunikace jde o zkrácení vzdálenosti o téměř čtyři pětiny a u kanalizačního řadu o více než polovinu. I napadené rozhodnutí je z výše uvedených důvodů nepřezkoumatelné. 5. Správní orgány nezjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, např. ve vztahu k mocnosti nadložních hornin pro povolení výjimek, k hloubce naražení hladiny podzemních vod, k možnosti ovlivnění žalobcovy studny, o stavu pozemní komunikace atd. Neprovedly místní šetření a nezabývaly se hladinou naražené podzemní vody povolené studny. Pokud by nadložní horniny byly v jiné mocnosti než uváděné stavebníkem, mělo by to být zohledněno při povolování výjimek. Doporučení hydrogeologa neodpovídá místní situaci, hydrogeolog dostatečně nezjistil a neuvedl přesný geologický profil. 6. Hydrogeolog Ing. J. F. dle žalobce neuvedl veškeré údaje a skutečnosti, které svědčí proti povolení výjimek, např. že navrhovaná studna není umístěna proti směru proudění podzemní vody od zdrojů možného znečištění, neuvedl posouzení aktuálního technického stavu jednotlivých zdrojů možného znečištění kanalizačního řadu či pozemní komunikace (v jakém rozsahu znečišťující látky pronikají do jejich okolí), ani neuvedl, že zdroje možného znečištění se nacházejí přímo v depresním kuželi povolené studny. Z předložených podkladů nevyplývá, že by hydrogeolog prověřil a vyhodnotil jednotlivé zdroje možného znečištění, a to jak zvlášť, tak v jejich vzájemném působení. Není zřejmé, jestli jsou v řízení navržená řešení vzhledem k těmto zdrojům možného znečištění vhodná a dostatečná. Vyjádření není nestranné. Žalovaný se vyjadřuje pouze k havarijnímu úniku ropných látek na podružné obecní komunikaci a riziku masivního úniku odpadních vod do podloží ze zkolaudovaných kanalizačních vedení. Aktuální stav zdrojů možného znečištění nebyl zjištěn. Případné povolení studny by tak bylo v rozporu s právními předpisy. Správní orgány nezohlednily a neposoudily působení kombinace těchto faktorů. Skutečnost, že ve všech případech není nezbytně nutné umístit studnu proti směru proudění podze