4 Ads 13/2003 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 13/2024- 85 - text 8 58 Ad 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: I. K., narozená X bytem X zastoupena zmocněncem Mgr. R. R. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 10. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 12. 6. 2024 domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 18. 1. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) ze dne 12. 1. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 20 % a žalobkyně tedy není invalidní. 2. Žalobkyně namítala, že žalovaná vypořádala její námitky irelevantním způsobem. Posudkový lékař vzal v námitkovém řízení v potaz pouze původní posudek posuzující lékařky ze dne 12. 1. 2024 a přihlédl pouze k těm zprávám, které měla k dispozici posudková lékařka při zpracování posudku ze dne 12. 1. 2024. Původní posudek tak v podstatě jen opsal a nepřihlédl k novým lékařským zprávám, které žalobkyně doložila. Žalobkyně se po vypracování posudku ze dne 22. 3. 2024 podrobila dne 24. 4. 2024 dalšímu odbornému vyšetření dne 24. 4. 2024 v Hlasovém centru Praha, ve kterém jí byl diagnostikován „velmi silný mimojícnový reflux, score pacientky upright 242,5 (norma méně než 9,41), supine 48,78 (norma méně než 6,8)“. Ve všech dosavadních posudcích žalované tvrdili posudkoví lékaři, že se jedná o reflux slabý, ačkoli předchozí lékařské zprávy toto nekonstatovaly. Žalobkyně poukázala na to, že je de facto ve stavu konstantní pracovní neschopnosti. Vzhledem k jejímu chronicky špatnému zdravotnímu stavu není schopná dlouhodobě pracovat a v krátké době po obnovení pracovní činnosti opět onemocní a je znovu vedena v pracovní neschopnosti s opakovanými respiračními problémy v důsledku mimojícnového refluxu, který negativně ovlivňuje její respirační systém a opětovně v něm vyvolává záněty. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 4. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise MPSV v Praze a lékařskými zprávami ze dne 24. 4. 2024 a ze dne 4. 9. 2024 z Hlasového centra Praha (MUDr. XA) setrvaly účastnice na svém procesním stanovisku. Žalobkyně pak zdůraznila, že má za to, že posudek posudkové komise neodpovídá jejímu zdravotnímu stavu. Výslovně pak zmínila zdravotní obtíže, se kterými se za poslední dobu potýkala. 5. Soud neprováděl zvlášť dokazování lékařskou zprávou z Ordinace Unhošť ze dne 30. 4. 2024 vypracovanou MUDr. XB, lékařskými zprávami o ambulantním vyšetření na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN Praha ze dne 19. 6. 2024 a ze dne 30. 7. 2024 vypracovanými MUDr. XC a lékařskou zprávou ze dne 26. 6. 2024 vypracovanou MUDr. XD, neboť se s jejich obsahem seznámil prostřednictvím posudku posudkové komise, která tyto podklady měla k dispozici a zohlednila a má odborné znalosti ke zhodnocení oborných informací obsažených v těchto lékařských zprávách. Soud se při jednání dotázal účastnic, zda chtějí z uvedených lékařských zpráv přečíst nebo jinak zdůraznit konkrétní obsah a ty přečtení žádné konkrétní části těchto lékařských zpráv nepožadovaly. 6. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobkyně podala u žalované dne 29. 11. 2023 žádost o invalidní důchod. 7. V posudku o invaliditě ze dne 12. 1. 2024, č. j. LPS/2023/3142-TA_CSSZ, vypracovaném posudkovou lékařkou IPZS dospěla posudková lékařka k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je malá hiátová hernie s extraesofageálním refluxem a malou hernií umbilikální, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XI, oddíl A, položce 5a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % s tím, že se procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 vyhlášky dále neměnila. 8. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 18. 1. 2024, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod s odůvodněním, že žalobkyně není invalidní. 9. Žalobkyně napadla prvostupňové rozhodnutí námitkami. V nich uvedla, že posuzující lékařka sice určila žalobkyninu diagnózu, avšak již nespecifikovala dopady této diagnózy na její komplexní zdravotní stav. Posuzující lékařka nevzala v úvahu vliv poškození zdravotního stavu žalobkyně na jiné orgány a nevěnoval patřičnou pozornost ani mimojícnovému refluxu, ani celkovému stavu zažívacího traktu. Žalobkyně poukázala na to, že má podle její ošetřující lékařky definovaná hernie vliv na její dýchací ústrojí (plíce a průdušky). Žalobkyně upozornila na to, že má v blízké době podstoupit řadu vyšetření, která mohou konstatovat pokles pracovního stavu odpovídající alespoň prvnímu stupni invalidity. Upozornila na to, že vyšetření má absolvovat až v první polovině března, proto doplní zprávy z těchto vyšetření až v březnu. Dne 22. 3. 2024 bylo žalované doručeno doplnění námitek žalobkyně, ke kterému připojila tři lékařské zprávy. Dále uvedla, že důvodem její pracovní neschopnosti jsou opakované infekce horních cest dýchacích (interval cca 4 týdny od jedné nemoci do druhé). Je s tím spojená značná únava, prakticky nesnese žádnou zátěž. Ačkoli celý život sportovala, je teď její fyzická kondice tak špatná, že zvládne jen pomalou procházku, chůze do kopce pak pro ni nepřipadá vůbec v úvahu. 10. Posudkový lékař žalované zpracoval posudek ze dne 22. 3. 2024, č. j. LPS/2024/353-NR-PLZ_CSSZ, a to na základě lékařských zpráv jako posudková lékařka IPZS a lékařských zpráv, které doložila k námitkám žalobkyně. Uzavřel, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je málo významný extraesofageální reflux (esofageální hiátová hernie axiální) bez nálezů erozí zažívacího či dýchacího ústrojí, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XI, oddílu A, položce 5a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 20 % (rozpětí 10-20 %) s tím, že se míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále neměnila. Posudkový lékař uvedl, že nejde o postižení uvedené v položce 5b téže kapitoly a oddílu (s poruchami pasáže, erozemi, ulceracemi, ztrátovou anemii, značným snížením celkové výkonnosti). 11. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 16. 10. 2024, jež žalobkyně převzala 29. 10. 2024, zamítla námitky žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění citovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti není žalobkyně invalidní. 12. Správní spis obsahuje výpis pracovní neschopnosti žalobkyně s tím, že pracovní neschopnost trvala 362 dní. Potvrzení o pracovní neschopnosti bylo vystaveno dne 24. 10. 2022. Diagnóza byla uvedena kódem J042. 13. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud s ohledem na argumentaci žalobkyně provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 19. 3. 2025 (doručeném soudu dne 5. 6. 2025). Žalobkyně byla jednání přítomna a byla vyšetřena odborným lékařem s oboru interní lékařství. Posudková komise shrnula, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je extraezofageální reflux s hiátovou hernií, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XI, oddílu A, položce 5a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro kterou stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity dále měněna. Komise konstatovala, že byl u žalobkyně sice referován výrazný extraezofageální reflux, nicméně nebylo možno konstatovat dostatečné naplnění k