54 Na 2/2026 — Nejvyšší správní soud

54 Na 2/2026- 20 - text 3 54 Na 2/2026 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl předsedou senátu Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci navrovatele: B. M. bytem X o nejasném podání takto: I. Podání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Dne 17. 1. 2026 byl na elektronickou podatelnu Krajského soudu v Praze doručen (dvakrát) e-mail z adresy X@Y.cz, který v obou případech nebyl opatřen jakýmkoliv druhem elektronického podpisu. Tento e-mail pod jménem shora označeného navrhovatele žádá o „hornický důchod“ a v příloze obsahuje kopie různých dokladů o rozsahu získaných pojistných dob v České republice a na Slovensku. 2. Usnesením ze dne 20. 1. 2026, č. j. 54 Na 2/2026-8, soud navrhovatele vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy odstranil vady podání spočívající mimo jiné v absenci podpisu umožňujícího ověřit totožnost navrhovatele a zadruhé v označení, zda se domáhá zrušení rozhodnutí správního orgánu, ochrany před jeho nečinností, anebo ochrany před nezákonným zásahem. Dále pro případ, že navrhovatel mínil podat žalobu proti rozhodnutí, byl upozorněn na nezbytnost sdělení, zda vyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem a s jakým výsledkem. Usnesení bylo odesláno jak na elektronickou adresu, z níž nepodepsané podání přišlo, tak i poštovní přepravou tvrzenému navrhovateli, který je převzal dne 27. 1. 2026. 3. Dne 24. 1. 2026 soud obdržel znovu podání z adresy X@Y.cz, jež nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. Jednou z příloh byla sice i fotografie ručně psaného zápisu, v němž shora označený navrhovatel uváděl, že dává soudu „k projednání o uznání hornického důchodu zaměstnán šachta X od – 05. 07. 1989 – 02. 02. 1996 – aby soud vzal v potaz že je to rizikové zaměstnání a ČSSZ vypočítala peníze za odpracovanou dobu.“ a zápis doplnil vlastnoručním podpisem, nicméně ani takové podání nepředstavuje uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, který poskytuje orgánu veřejné moci jistotu, že podání autorizoval právě ten, kdo je označen jako podatel (že jeho jménem nejedná v skrytu někdo jiný). 4. Lhůta pro odstranění vad počítaná od doručení výzvy poštou marně uplynula v úterý dne 10. 2. 2026. 5. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. 6. Jelikož soud až doposud neobdržel zákonem vyžadované potvrzení nepodepsaného elektronického podání (originál podání v listinné podobě, z datové schránky navrhovatele anebo s uznávaným elektronickým podpisem), nezbylo předsedovi senátu než podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout, jak na to byl navrhovatel ve výzvě upozorněn. Na základě řádně nepodepsaného podání totiž nelze v řízení pokračovat. 7. Pro úplnost je však třeba dodat, že i kdyby snad podání bylo možné považovat za podepsané právě navrhovatelem, podání by přesto bylo na místě odmítnout i z dalších důvodů. Ani vyfotografovaný rukou psaný zápis podání nedoplňuje tak, aby z něj bylo patrné, zda navrhovatel brojí proti rozhodnutí správního orgánu, jeho nečinnosti či proti nezákonnému zásahu. Soud jakožto nestranný aktér nesmí za žalobce vybírat, jaký z přípustných žalobních typů hodlá použít. Absence jednoznačného vymezení, čeho se navrhovatel domáhá, představuje vadu bránící projednání návrhu. 8. Pokud snad platí, že navrhovatel žádá, aby mu soud přiznal starobní, resp. hornický důchod, ve výzvě k odstranění vad mu již bylo sděleno, že takovou pravomocí soud nedisponuje – soud pouze může v případě důvodnosti žaloby zrušit rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (potenciální žalované) ve věci nepřiznání starobního důchodu a vrátit jí věc k dalšímu projednání. Žaloba požadující přiznání důchodu výrokem rozhodnutí soudu by tudíž musela být odmítnuta pro nedostatek pravomoci soudu. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. totiž platí, že soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Jednou z podmínek řízení je právě pravomoc soudu o věci rozhodnout. 9. A konečně, i kdyby soud postupoval nanejvýše vstřícně s ohledem na sociální povahu řešené problematiky a bez dalšího podání navrhovatele vyhodnotil tak, že požaduje zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 8. 2025, č. j. X, které ke svému podání přiložil a jímž byla pro nesplnění zákonných podmínek zamítnuta jeho žádost o starobní důchod, i tehdy by nemohl podání (žalobu) projednat věcně a musel by je odmítnout. Jak totiž soud navrhovatele ve výzvě upozorňoval, před podáním žaloby je nutné nejprve vyčerpat řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. 10. Jak plyne z poučení obsaženého v závěru rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, řádným opravným prostředkem proti němu byly námitky. Navrhovatel však netvrdí, že by námitky podal a že by byl s nimi neúspěšný. Navrhovatel ani rozhodnutí o námitkách nepřikládá, ač je to povinná příloha žaloby (o tom byl přitom též ve výzvě poučen). 11. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. totiž platí, že soud usnesením odmítne návrh také tehdy, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je přitom žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 12. V poslední řadě pak soud apeluje na navrhovatele, že podle § 7 odst. 3 s. ř. s. ve věcech (mimo jiné) důchodového pojištění je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Bydlí-li navrhovatel skutečně v Mimoni, pak k projednání jeho žalob týkajících se důchodových dávek je místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem. 13. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (výrok II). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 13. února 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.