— Nejvyšší správní soud

16 Ad 41/2013- 42 - text 5 pokračování 16Ad 41/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce J. S., bytem P., zastoupeného Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem se sídlem Šafaříkovy sady 5, 301 00 Plzeň, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze 12.4.2013 proti rozhodnutí žalované ze dne 12.2.2013 čj. X o invalidní důchod, t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze dne 12.2.2013 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí žalované ze dne 27.11.2012 č.j. X s e z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Martina Zikmunda na nákladech řízení částku ve výši 3.146,-Kč na účet číslo X, VS 010847, vedený u GE Money Bank nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Včasnou žalobou ze dne 12.4.2013 se žalobce domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 12.2.2013 č.j. X, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 27.11.2012 č.j. X, kterým mu byl odňat ode dne 4.1.2013 invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 15.11.2012 již není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 12.4.2013 žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě ze dne 30.1.2013 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní, i když se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který neomezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 1f) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 5-15%, a žalobci byla přiznána horní hranice vymezeného rozpětí, tj. 15%, která ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky byla zvýšena o 10% s přihlédnutím k dalšímu postižení zdravotního stavu, takže celková hodnota činí 25%. Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, neboť obě rozhodnutí ČSSZ ze dne 27.11.2012 i 12.2.2013 považuje za nezákonná i věcně nesprávná pro nesprávné a neúplné zjištění skutkového stavu, neboť bylo rozhodnuto o invaliditě, aniž by (v řízení o námitkách) byly k dispozici zprávy o všech vyšetřeních žalobce, proto bylo požadováno vypracování nového posudku o invaliditě, neboť mu s ohledem na popsaný zdravotní stav mělo být přiznáno 40 a nikoli pouhých 15 procentních bodů. Závěrem bylo navrženo zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení; zároveň bylo požadováno přiznat žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12.342,-Kč (tři úkony právní služby ve výši á 3.100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d), § 7 zákona č. 177/1996 Sb., 3 x režijní paušál á 300 Kč, 21 % DPH z částky 10.200 Kč, tj. 2.142 Kč), a to na účet Mgr. Martina Zikmunda vedený u GE Money Bank, č. účtu: X, VS 010847. (K žalobě byla připojena mimo jiné i kopie napadeného rozhodnutí.) Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 15.11.2012 i ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 30.1.2013 ČSSZ pracoviště Plzeň soud zjistil, že žalobce nebyl uznán nadále invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v souvislosti s úrazem ze dne 10.6.1978 poklesla jeho pracovní schopnost celkem pouze o 25%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 1f) přílohy vyhlášky, pro které mu byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 15%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10%, tedy celkově činí 25% (datum zániku invalidity: 15.11.2012 dnem jednání /OSSZ/). Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 28.5.2013 navrhla jako důkaz vypracování nového posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), jímž bude dostatečně a objektivně posouzeno, zda je žalobce invalidní. Z dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 12.2.2013 bylo zástupci žalobce doručeno dne 19.2.2013. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 13.8.2013 za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie i žalobce. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona následkem úrazu ze dne 10.6.1978, nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po amputaci druhého prstu včetně částí ruky v úrovni 1/2 druhého metakarpu, amputace třetího prstu v úrovní hlavičky třetího metakarpu, amputace distálního článku v PIP kloubu s výrazně omezenou úchopovou schopností ruky, těžkým omezením funkce pravé ruky v důsledku úrazu ze dne 10.6.1978, jedná se o dominantní končetinu. Pro toto postižení není žalobce schopen těžké práce se zvedáním a přenášením břemen, práce spojené s většími nároky na úchopovou schopnost dominantní končetiny, jemné manuální práce. Po úrazu ze dne 10.6.1978, kdy utrpěl ztrátové poranění na pravé ruce, již dle prvního posudkového hodnocení 27.3.1979 uváděno v objektivních nálezech, že u žalobce se na pravé ruce jedná o traumatickou amputaci III. prstu a II. prstu, kde chybí i polovina metacarpu, na IV. prstu chybí poslední článek. Tento stav lze považovat vzhledem ke ztrátovému poranění za neměnný. Během dalšího posuzování v OSSZ zmizela skutečnost, že se jedná i o postižení metacarpu, tedy i části ruky, z diagnostických závěrů vymizela a za příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla opakovaně uváděna pouze traumatická amputace druhého a třetího prstu a posledního článku 4 prstu PHK. Od toho se pak odvíjelo i posudkové zhodnocení funkčního dopadu postižení. Podrobně byl vyšetřen v PK MPSV v Plzní dne 2.7.2009 a nyní dne 13.8.2013 a při obou vyšetření je potvrzeno původní vyšetření z roku 1978, že se jedná o těžké omezení funkce pravé ruky-dominantní končetiny v důsledku úrazu. Na pravé ruce zjištěna nehybnost metakarpofalangeálního kloubu palce, v IP kloubu flekční postavení trvalé, amputace druhého prstu včetně části ruky v úrovni 1/2 druhého metakarpu, amputace třetího prstu v úrovni hlavičky třetího metakarpu, čtvrtý prst-amputace distálního články v PIP kloubu, semiflekční postavení prstu s omezenou hybností, do plné extenze chybí 45 st., pátý prst je zachován. Komise proto nehodnotila jako OSSZ dle kapitoly XV, odd. B, položka 1f) přílohy vyhlášky, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 15%, ale hodnotila dle kapitoly XV, oddíl B, položka 1e) přílohy vyhlášky, pro něž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 25-30%, přičemž hodnotila na horní hranici 30% vzhledem k postižení dominantní končetiny s těžkým omezením funkce s výrazně omezenou úchopovou schopností; tato položka zohledňuje anatomickou ztrátu části ruky s ohledem na dominanci končetiny při částečně zachované funkci úchopu ruky a dále dle § 3 odst. 1 vyhlášky navýšila o 10% vzhledem k ostatnímu postižení a to především k syndromu karpálních tunelů. Celková míra poklesu pracovní schopnosti je tedy 40%, jedná se o invaliditu I. stupně v souvislosti s úrazem, datum vzniku invalidity dnem 10.6.1979 dále trvá. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.) S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně