3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

57 A 7/2012- 46 - text 14 pokračování 57A 7/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Roučky a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce Nejvyššího státního zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalované Západočeské univerzitě v Plzni, se sídlem Univerzitní 8, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení P.Z., bytem…, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 9. 2009, čj. PR-P 401/09 t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze dne 14. 9. 2009, čj. PR-P 401/09 se z r u š u j e a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci 1. Žalobou ze dne 3.2.2012, sp.zn. 1NZC 501/2012, doručenou Krajskému soudu v Plzni dne 3.2.2012, Nejvyšší státní zástupce (dále jen žalobce) navrhoval zrušení rozhodnutí Západočeské univerzity v Plzni (dále jen žalovaná) ze dne 14.9.2009, čj. PR-P 401/09 (dále jen napadené rozhodnutí) o vydání osvědčení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice P.Z., nar. …, bytem… (dále jen osoba zúčastněná na řízení). 2. Žaloba byla podána podle § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), podle něhož je žalobu oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem. Žalobu lze podle § 72 odst. 2 s.ř.s. podat do tří let od právní moci rozhodnutí. Při podání žaloby Nejvyšším státním zástupcem podle § 66 odst. 2 s.ř.s. soud nepřezkoumává, je-li dán závažný veřejný zájem k jejímu podání (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2007, čj. 8 As 27/2006-70, dostupný na www.nssoud.cz.). Rozhodnutí žalované nabylo právní moci dnem 18.11.2009. Žaloba podaná k soudu 3.2.2012 je podána v zákonné lhůtě. II. Důvody žaloby 3. Dle žalobce způsob vedení správního spisu, který si v souladu s § 14 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství vyžádal, neodpovídá příslušným ustanovením zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen SŘ nebo správní řád), zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a v době vedení správního řízení účinným vyhláškám č. 646/2004 Sb., resp. 191/2009 Sb., upravujícím podrobnosti výkonu spisové služby. Spis není označen spisovou značkou, neobsahuje soupis součástí a příloh, listiny vesměs nejsou opatřeny podacím razítkem a není na nich uvedeno, kdy byly do spisu vloženy. Přes určitou nepřehlednost spisu je nicméně z jeho obsahu patrno, že k žádosti osoby zúčastněné na řízení bylo již v roce 2005 vydáno ve věci nostrifikační rozhodnutí, a to osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice ze dne 13.11.2005, čj. ZČU*N-295/05. 4. Podle § 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále jen ZVŠ), musí ve věci uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání vydání osvědčení předcházet srovnání studijních programů a zkoumání, zda byly splněny další podmínky, jež jsou nezbytné pro uznání takového zahraničního vzdělání. Právě zákonná povinnost zjišťování skutkového stavu věci dokazováním je v daném případě skutečností, která vylučuje nazírat na vydané osvědčení jako na prostý osvědčovací akt, který by neměl charakter rozhodnutí ve smyslu § 67 SŘ. Na rozdíl od prostého osvědčení vydaného postupem dle části IV. SŘ, pro které je charakteristické, že se jím pouze osvědčují skutečnosti obecně zřejmé z úřední činnosti správního orgánu nebo dokládající určité nesporné skutečnosti. O rozhodnutí v pojetí § 67 SŘ jde, jestliže se „v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách“. V daném případě je nutno osvědčení považovat za rozhodnutí ve smyslu § 67 SŘ, neboť se jedná o finální mocenský akt správního orgánu, který byl vydán ve správním řízení zahájeném o žádosti osoby zúčastněné na řízení a který do budoucna založil její práva a povinnosti, jež do té doby neměla, jako je například přístup k některým specifickým profesím či dalšímu vzdělávání v oboru (srov. rozsudek NSS čj. 9As 79/2010-188, www.nssoud.cz). Ze správního spisu je však patrno, že přes existenci rozhodnutí ze dne 13.11.2005, čj. ZČU*N-295/05, bylo o věci následně vydáno další rozhodnutí, a to dne 14.9.2009, čj. PR-P 401/09. Je tedy zcela zřejmé, že napadeným rozhodnutím bylo v tomtéž řízení a v téže věci rozhodnuto podruhé, a to na základě téhož skutkového a důkazního stavu věci. Vydání tohoto rozhodnutí bránila překážka věci rozhodnuté a napadené rozhodnutí bylo proto vydáno v rozporu s § 48 odst. 2 SŘ. Existuje zde tedy vada řízení uvedená v § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s., neboť došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. 5. Z výroku napadeného rozhodnutí se podává, že bylo osobě zúčastněné na řízení uznáno zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikace v České republice. K tomu je na místě uvést, že výrok rozhodnutí zjevně postrádá přesnost, jednoznačnost a určitost, když se uznává přesněji nespecifikované vysokoškolské vzdělání získané v blíže neurčeném zahraničí. Podrobnější údaje o zahraničním vysokoškolském vzdělání jsou obsaženy až v odůvodnění rozhodnutí, které však nemá autoritativní povahu. Tím došlo k porušení § 68 odst. 2 SŘ, podle něhož výrok musí obsahovat řešení otázky, která je předmětem řízení. Nezbytným předpokladem správního aktu přitom je, že splňuje obligatorní náležitosti výrokové části. Toliko výrok rozhodnutí je totiž závazný, schopný právní moci a vykonatelný. Vzhledem ke své nejasnosti je výrok napadeného rozhodnutí nesrozumitelný. Napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné a trpí tak vadou řízení uvedenou v § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. 6. Z odůvodnění rozhodnutí lze zjistit, že žadatel předložil úředně ověřenou kopii diplomu číslo DP 200506, registrační číslo M 000 106, vydaného Zakarpatskou státní univerzitou v Užhorodě a dále předložil úředně ověřenou kopii dodatku k diplomu s registračním číslem 05/06. Z těchto dokladů vyplývá, že absolvovaným studijním programem byl magisterský studijní program s názvem „právní věda“. Dále jsou zde uvedeny absolvované předměty včetně jejich hodnocení. Tato fakta uváděná v odůvodnění rozhodnutí jsou v souladu s obsahem správního spisu. 7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se dále uvádí, že žalovaná ověřovala úroveň zahraniční vysoké školy a získala informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle zákona o vysokých školách. Dle odůvodnění rozhodnutí byly tyto skutečnosti dne 7.11.2005 ověřeny děkanem právnické fakulty a jeho stanovisko je součástí správního spisu. Dále je zde tvrzeno, že žalovaná ověřila dne 2.5.2009 doplňující informace podle § 90 odst. 2 ZVŠ. Uvádí se, že bylo ověřeno, že Zakarpatská státní univerzita v Užhorodě, Ukrajina, je vedena v databázi Národního informačního centra České republiky, čímž bylo osvědčeno, že studijní programy, které jsou touto zahraniční vysokou školou uskutečňovány, jsou uskutečňovány institucí oprávněnou poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle zákona o vysokých školách. Uvedená tvrzení žalované však nemají oporu ve správním spisu, žádný takový důkaz není ve spisu založen, tudíž nebyl ve správním řízení proveden. Ze spisového materiálu nevyplývá, jakým způsobem a v jakém rozsahu žalovaná zkoumala splnění podmínek pro uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace dle § 90 ZVŠ. Co se týká srovnání studijních programů a náplně vysokoškolského studia v zahraničí žalovanou, není v tomto směru ze spisu patrné, že by k takovému posouzení ve správním řízení vůbec došlo. 8. Závěry žalované o tom, že obsahová náplň vysokoškolského studia v zahraničí je srovnatelná s obsahovou náplní vysokoškolského studia na Západočeské univerzitě v Plzni tedy nejsou podloženy žádnými listinnými důkazy, které by se ve spisovém materiálu nacházely. Žalovaná tak učinila tyto závěry na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Žalovaná nepostupovala v souladu s § 2 odst. 1, § 3, § 17 odst. 1, § 50 odst. 1, 2, § 51 odst. 1 SŘ, neboť její rozhodnutí se neopírá o spolehlivě zjištěný stav věci a je vydáno v rozporu s opatřenými podklady. Napadené rozhodnutí je nezákonné, trpí vadou řízení, jíž byla podstatně porušena ustanovení o řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. Tato vada spočívá v tom, že obsah správního spisu neobsahuje dostatek důvodů pro napadené rozhodnutí a skutkový stav, který vzal správní orgán za základ, nemá ve spisu oporu. Správní rozhodnutí musí vycházet ze zjištěného skutkového stavu a správní orgán může rozhodnout teprve tehdy, pokud se d