4 Ads 93/2006 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 92/2017- 39 - text 8 16 Ad 92/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce nezletilého D.P., narozeného…, zastoupeného zákonnou zástupkyní (matkou) J.P., narozenou …, oba bytem …, zastoupenými Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem se sídlem Paroubkova 228, 344 01 Domažlice, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 30.10.2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 13.10.2017 č.j. …, o sirotčí důchod, t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze dne 13.10.2017 č.j. …, a jemu předcházející rozhodnutí č.j. R-4.9.2017 – … ze dne 4.9.2017 se z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit nezletilému žalobci k rukám zástupce Mgr. Bc. Vladimíra Volného na nákladech řízení částku ve výši 4.719,-Kč na účet č. 2901448215/2010, VS 090508, nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Včasnou žalobou se nezletilý žalobce (dále jen žalobce) zastoupený matkou jako zákonným zástupcem domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 13.10.2017 č.j. .., kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí ČSSZ č.j. R-4.9.2017-424/… ze dne 4.9.2017, jímž byla zamítnuta jeho žádost o přiznání sirotčího důchodu ke dní ... pro nesplnění podmínek § 52 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), a současně byl žalobci přiznán sirotčí důchod podle § 52 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona ode dne 15.7.2016 ve výši 5.219,-Kč měsíčně, přičemž od lednové dávky 2017 mu náleží ve výši 5.391,-Kč měsíčně. V rozsáhlém odůvodnění rozhodnutí ze dne 13.10.2017 žalovaná uvedla, že z dávkového spisu vyplývá, že matka žalobce podala dne 8.8.2016 na Okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Domažlice žádost o sirotčí důchod pro žalobce s požadovaným datem přiznání k ..., kdy zemřel jeho aktivní zemřelý otec R-Š- nar. … (dále jen zemřelý), což bylo prokázáno úmrtním listem vystaveným Městským úřadem Hodonín z 10.2.2014, s tím, že byly uplatněny v souvislosti s úmrtím zemřelého žádosti o pozůstalostní důchody pro V.Š., nar. …, a pro D.C., nar. …; k žádosti byl přiložen rodný list žalobce vystavený Městským úřadem Vyškov z 2.8.2016 a rozsudek Okresního soudu (dále jen OS) v Domažlicích č. j. 13Nc 1512/2015 - 107 z 18.5.2016, který nabyl právní moci dne 15.7.2016, a jímž bylo určeno, že zemřelý je otcem žalobce. V mezidobí na naléhání matky žalobce vydala žalovaná dne 22.11.2016 rozhodnutí, jímž žalobci přiznala sirotčí důchod ve výši 5.219,-Kč měsíčně od dne 15.7.2016 a v němž bylo ještě uvedeno, že dobu pojištění u společnosti Spedice Angel, s.r.o. Strážnice, ve které byl zemřelý v době od 9.5.2005 do 31.1.2006 členem statutárního orgánu a současně zaměstnancem, nelze hodnotit pro důchodové účely, neboť uvedená společnost neodvedla pojistné, a také, že nelze hodnotit dobu samostatné výdělečné činnosti zemřelého v letech 2006 - 2012 vzhledem k dluhu na pojistném. Teprve dne 1.2.2017 obdržela ČSSZ informací o tom, že OSSZ Hodonín vydala opravnou přílohu k žádosti o důchod dle § 11 odst. 2 zákona, z níž vyplývá, že evidenční listy důchodového pojištění zemřelého, podle nichž byl společníkem a zároveň zaměstnancem společnosti Spedice Angel, s.r.o., byly vyhotoveny správně a uvedená společnost nedlužila na pojistném za zemřelého; tato skutečnost však neměla žádný vliv na rozhodnutí z 22.11.2016, o čemž ČSSZ informovala právního zástupce žalobce písemně dopisem z 16.5.2017 obsahujícím podrobné vysvětlení. Mezitím obdržela ČSSZ dne 10.2.2017 písemné podání právního zástupce žalobce nazvané „žádost o přiznání sirotčího důchodu (§ 56 odst 2 (sic!) písm. b) zákona z 10.2.2017, v němž bylo uvedeno, že rozhodnutím z 22.11.2016 byla nesprávně stanovena doba výplaty sirotčího důchodu, který nebyl přiznán ode dne úmrtí zemřelého k ... ale až od právní moci rozsudku z 18.5.2016, tedy od 15.7.2016. Protože podle právního zástupce žalobce nárok na sirotčí důchod vznikl úmrtím otce nezletilého nezaopatřeného dítěte, nikoli až od právní moci rozsudku o určení otcovství, žádal o zpětnou výplatu sirotčího důchodu za období od 1.2.2014 do 30.6.2016, která mu dosud nebyla přiznána. ČSSZ poté dne 16.5.2017 vydala rozhodnutí, jímž žádost žalobce zamítla, a proti uvedenému rozhodnutí podal zástupce žalobce námitky, které žalovaná rozhodnutím z 8.6.2017 zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 16.5.2017 i podrobně odůvodnila, proč nelze žádosti vyhovět. Následně k podnětu zástupce žalobce Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) vyhovělo a rozhodnutím č.j. MPSV-2017/159263-711/1 ze srpna 2017 zrušilo nejen rozhodnutí z 22.11.2016, ale nad rámec žádosti také rozhodnutí z 16.5.2017 a rozhodnutí v námitkovém řízení (dále jen NŘ) z 8.6.2017; MPSV zdůraznilo, že se plně ztotožňuje s právním názorem ČSSZ týkajícího se stanovení data vzniku nároku na sirotčí důchod a důvodem zrušení těchto rozhodnutí je umožnit ČSSZ vydání nového rozhodnutí, kterým bude rozhodnuto o žádosti žalobce o sirotčí důchod tak, aby byl plně respektován právní názor Nej vyššího správního soudu (dále jen NSS) formulovaný v jeho rozsudku č. j. 4 Ads 93/2006 z 13.6.2007. Následně ČSSZ vydala dne 4.9.2017 rozhodnutí, jímž výrokem č. I zamítla žádost žalobce o přiznání sirotčího důchodu od ... pro nesplnění podmínek § 52 odst. 1 zákona a současně mu výrokem č. II přiznala sirotčí důchod ode dne 15.7.2016 ve výši 5.219 Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce poslední námitky z 8.9.2017, které jsou předmětem stávajícího námitkového řízení. Žalovaná zdůraznila, že podle § 54 odst. 1 zákona platí, že „Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem" tedy - jak vyplývá z ustáleného výkladu uvedeného ustanovení, dnem splnění časově poslední podmínky, jestliže tedy podmínka, že zemřelý je rodičem žalobce ve smyslu § 52 odst. 1 písm. a) zákona, byla splněna až nabytím právní moci rozsudku, kterým byl zemřelý určen rodičem žalobce, nemůže mu vzniknout nárok na sirotčí důchod před tímto datem. ČSSZ uvedla již v odůvodnění rozhodnutí v NŘ z 8.6.2017, že tento právní názor je potvrzen právním výkladem § 54 odst. 1 a 2 zákona podaným orgánem nadřízeným ČSSZ, tedy MPSV v jeho písemném stanovisku z 25.1.2016, v němž je výslovně stanoveno, že časově poslední podmínkou pro vznik nároku na sirotčí důchod je v dané kauze, tj. pokud rodič nezaopatřeného dítěte byl určen soudním rozsudkem až po jeho smrti, nikoli datum úmrtí otce, ale datum právní moci rozsudku, jímž by i zemřelý uznán otcem. ČSSZ proto neshledala žádný důvod postupovat v daném případě v rozporu s právním názorem, zastávaným jednoznačně v dané věcí a konzistentně a dlouhodobě s jinými obdobnými případy i jeho nadřízeným orgánem (MPSV). Podle ustáleného právního názoru má totiž rozsudek o určení otcovství konstitutivní charakter s účinky ex nunc, tedy od nabytí právní moci, a to i tehdy, dojde-li k určení otcovství domnělého otce až po jeho smrti. Z toho vyplývá, že i statusový právní vztah mezi otcem a dítětem vzniká až tímto dnem, a nepůsobí tedy zpětně. Uvedený výklad vychází z předpokladu, že z hlediska práva není pro vznik statusového poměru mezi otcem a dítětem významné biologické zplození, ale jiná právní skutečnost, např narození dítěte v manželství nebo právě určení otcovství rozhodnutím soudu. S ohledem na výše uvedené tak nemohl žalobci vzniknout nárok na sirotčí důchod před nabytím právní moci rozsudku o určení otcovství. Proto ČSSZ opětovně poukázala na nález Ústavního soudu (dále jen ÚS) sp. zn. II. ÚS 376/2000, v jehož odůvodnění se stanoví: „V případě předpisů sociálního zabezpečení, resp. důchodového pojištění není možné použít rozšiřující výklad právních předpisů. Nárok na dávku důchodového pojištění je možné přiznat jen tehdy, jsou-ti špiněny všechny zákonem stanovené podmínky. Rozšiřující výklad zákonných podmínek vzniku nároku by by1 v rozporu se zájmy ostatních pojištěnců.“ S ohledem na uvedené byly v souladu s uvedeným výkladem všechny zákonem stanovené podmínky až dnem nabytí právní moci, kterým bylo určeno otcovství zemřelého, by tedy bylo naopak s ohledem na výše uvedený nález Ústavního soudu nepřípustné, pokud by ČSSZ přiznala žalobci sirotčí důchod dříve, než by byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky ve smyslu § 54 odst. 1 a 2 zákona, neboť rozšiřující výklad zákonných podmínek vzniku nároku by byl v rozporu se zájmy ostatních pojištěnců, proto byly shledány námitky žalobce jako nedůvodné. V žalobě žalobce zejména namítal, že závěr žalované v tom směru, že v případě, kdy je soudem určeno otcovství po smrti otce je okamžikem vzniku nároku na sirotčí důchod právní moc rozsudku o určení otcovství je nesprávný, neboť dle něho rozsudek o ur