4 As 90/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 206/2019- 118 - text  19 30 A 206/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci žalobkyně: TFARMA spol. s r.o., IČO 26049686, se sídlem Pampelišková 327, 360 01 Jenišov, zastoupena Mgr. Alešem Smetankou, advokátem se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2019, č. j. 2091/1.30/19-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2019, č. j. 2091/1.30/19-3 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k jejímu odvolání částečně, co do výměry uložené pokuty, změněno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj ze dne 21. 1. 2019, č. j. 4988/6.30/18-45 (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), a to tak, že původně uložená pokuta ve výši 200 000 Kč byla snížena na 155 000 Kč. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 2. Správní orgán I. stupně uznal žalobkyni vinnou ze spáchání: 1) přestupku podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že nestanovila pracovní postup a ani neurčila v pracovním příkazu J. L., nar. …. jako řidiči traktoru Zetor typ 6245 postup práce ve svažitém terénu, jehož sklonitost překračuje svahovou dostupnost použitého traktoru dle technické dokumentace uvedeného stroje, jež je stanovena výrobcem v návodu k obsluze na 12°, přičemž dne 27. 6. 2017 žalobkyně připustila, aby J. L. použil uvedený traktor, za nějž byl zapojen přívěs PNT PRONAR T 023, ke svozu balíků sena z louky i na pozemku obviněného parc. č. X v kat. úz. Budov a obci Verušičky (dále případně také jen jako „pozemek X“), ačkoliv traktor neměl svahovou dostupnost odpovídající sklonitosti všech částí uvedeného pozemku, neboť jeho část má sklonitost vyšší než 12°. Tím žalobkyně nezajistila dodržení zákazu jízdy po svahu se sklonitostí vyšší, než je stanoveno v návodu k obsluze traktoru Zetor 6245, což je v rozporu s dokumentem Hodnocení rizik TFARMA spol. s r.o. ze dne 1. 10. 2013, který byl zpracován P. R. a kde je na straně 34 v části Zemědělské stroje všeobecně identifikováno riziko „převrácení traktoru, závažná zranění traktoristy při převrácení traktoru“ a stanovena opatření: „v případě práce stroje na svazích převyšujících svahovou dostupnost stroje stanovit pracovní postup (nejlépe v pracovním příkazu) se zřetelem na sklon terénu (po spádnici), používat pro práci ve svahu pouze techniku (traktory, stroje používané v agregaci za traktorem) s odpovídající svahovou dostupností, nepřekračovat hodnoty statické a dynamické stability (hodnoty svahové dostupnosti), dodržovat zákaz jízdy po svahu vyšším, než je stanoveno návodem k obsluze, a současně žalobkyně nepřijala opatření k odstranění uvedených rizik, zjištěných a vyhodnocených v Hodnocení rizik TFARMA spol. s r.o. ze dne 1. 10. 2013, čímž ke dni 27. 6. 2017 porušila povinnost při zajišťování bezpečnosti práce dle § 102 odst. 1 zákoníku práce, a 2) přestupku podle § 30 odst. 1 písm. r) zákona o inspekci práce, kterého se žalobkyně dopustila tím, že provozovala ke dni 27. 6. 2017 traktor Zetor 6245 a přívěs PRONAR T 023, aniž by byly tyto stroje vybaveny předepsanou provozní dokumentací (návodem výrobce k obsluze uvedených strojů), čímž porušila povinnost při zajištění řádného stavu používaných pracovních prostředků a zařízení stanovenou v § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., se kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, v návaznosti na § 4 odst. 2 a § 23 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále také i: „předmětné přestupky“). 3. Současně byla žalobkyni vedle uložení pokuty v souladu s § 95 odst. 1 zákona o přestupcích, ve spojení s § 79 odst. 5 správního řádu a s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení v platném znění, uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Žaloba 4. Žalobkyně nejprve stručně předestřela své žalobní důvody; podle nich zjištěný skutkový stav nemá oporu ve správním spisu; žalovaný se dopustil nesprávného právního posouzení; správní orgány se dopustily podstatných porušení ustanovení o řízení před správním orgánem; rozhodnutí nemá dostatečnou oporu v platné právní úpravě a judikatuře Nejvyššího správního soudu; uložená pokuta je nepřiměřená; došlo k zásahu do práv žalobkyně na spravedlivý proces. Jednotlivé žalobní body pak dále konkretizovala. 5. K prvému přestupku specifikovanému v prvém odstavci tohoto rozsudku žalobkyně uvedla, že správní orgány dovodily jeho spáchání, ačkoli k tomu neměly dostatečnou oporu ve správním spisu, v provedeném dokazování a platné právní úpravě. Rovněž postup správních orgánů při zjišťování skutkového stavu byl zatížen takovými vadami, že založily nezákonnost napadeného rozhodnutí. Závěr ohledně sklonitosti obhospodařované části pozemku X je nesprávný a nepodložený. Prvý přestupek je vymezen značně rozporuplně, neboť je složen z několika údajných porušení povinností žalobkyně různé povahy; společné však mají to, že vycházejí z předpokladu, že část obhospodařované louky má sklonitost vyšší než 12°, tudíž se mělo jednat o „nebezpečný terén“, ohledně kterého měla žalobkyně přijmout speciální opatření. Ovšem pro tento skutkový závěr neměly správní orgány dostatečnou oporu v provedeném dokazování, když naopak z důkazů, které byly v řízení provedeny, vyplynul závěr opačný, tedy že s ohledem na okolnosti daného případu nelze na obhospodařovanou louku, resp. na pozemky, které ji tvoří, z hlediska předpisů o bezpečnosti práce pohlížet jako na rizikové území se sklonitostí vyšší než 12° či dokonce jako na „nebezpečný terén“. 6. Správní orgány při zjišťování sklonitosti obhospodařované vycházely ze tří zdrojů – z listin týkajících se údajů získaných z aplikaci LPIS, ze systému ZABAGED a geometrických měření pozemků X a X provedených společností GESPOL s.r.o., které zajistila žalobkyně. V LPIS jsou evidovány průměrné sklonitosti pozemků, nikoli maximální sklonitosti pozemků. Veřejně dostupná je však pouze informace o průměrné sklonitosti, se kterou pracovali a zaměstnanci žalobkyně. Ministerstvo zemědělství ve svém přípisu ze dne 2. 8. 2018 uvedlo, že průměrná sklonitost pozemku X je 7,74° a X je 9,48°. V okrajové části pozemku X pak identifikovalo pasáž se sklonitostí 13 až 16,99°. Ministerstvo však také upozornilo na odchylku a chybovost měření. 7. Ze systému ZABAGED (výškopisná data dostupná na portále ČÚZK) je zřejmé, že na pozemku X se v případě sklonitosti vyšší než 12°jednalo o malá parciální místa o rozloze několik metrů čtverečních, které představují zpravidla terénní nerovnosti. Nejednalo se tedy o výraznější plochu se sklonem přesahujícím 12°, kterou by bylo možné označit za „nebezpečný terén“, jak to účelově provedl správní orgán I. stupně. 8. Pro vyloučení pochybností nechala žalobkyně od spol. GESPOL. s.r.o. zpracovat geometrické zaměření pozemku X, na kterém se stala nehoda pana L., a poté i pozemku X. Z těchto měření vyplývá, že měřené profily sklonitosti pozemku X pokrývající ucelené části louky, nepřesáhly 12°. Sklonitost nižší než 12° vyplývá i z vyjádření svědků pana J. K., P. S. a M. V. (zaměstnanci žalobkyně). Stejný závěr vyplývá i z výpovědi pana J. Š., znalce. 9. Správní orgán I. stupně však v rozporu s výše uvedenými důkazy obsaženými ve správním spisu provedl vlastní výpočet sklonitosti selektivně vybraných zlomků okrajových částí louky (pozemku X), a dospěl k závěru, že se jedná o terén se sklonitostí vyšší než 12°. 10. Dle žalobkyně však zjištění sklonitosti terénu je natolik důležitou otázkou, že je pro její posouzení potřeba odborných znalostí. Správní orgány neuvedly, kdo vymezil zjišťovanou část území a kdo určil sklonitost pozemku, natož aby postavily najisto, že by daná osoba měla potřebnou odbornou znalosti resp. kvalifikaci. Pokud se správní orgány nespokojily se zjištěnými vyplývajícím z listinných důkazů, měly dle § 56 správního řádu určit znalce a uložit mu vypracovat znalecký posudek. Tím, že tak správní orgány neučinily, zatížily řízení vadou. 11. Správní orgány navíc pochybily i tím, že neprovedly důkaz ohledáním na místě samém ve smyslu § 54 správního řádu. Pokud by tak učinily, vyšlo by najevo, že pohyb zemědělské techniky je kolmo k vrstevnici směrem dolů ze svahu v místech, kde prvostupňový orgán vypočetl sklonitost vyšší než 12°, prakticky vyloučen, neboť by traktor skončil v nesjízdném terénu. Správní orgány rovněž nezohlednily možné odchylky výpočtů. 12. Žalobkyně dále namítala, že z