4 As 47/2007 — Nejvyšší správní soud

55 A 5/2024- 53 - text  17 55 A 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Hubertus Tuřany z.s., sídlem Odrava 43, Odrava zastoupen advokátkou Mgr. Ing. Ludmilou Brodníčkovou, sídlem K. H. Borovského 379, Sokolov proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Lesy České republiky, s.p., sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové 2) Honební společenstvo Tuřany, sídlem Odrava 43, Odrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2024, č.j. KK/6366/ZZ/23-4, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou ze 7. 3. 2024 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2024, č.j. KK/6366/ZZ/23-4 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla k odvoláním žalobce a osoby zúčastněné na řízení 2) změněna výroková část rozhodnutí Městského úřadu Sokolov (dále jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 6. 10. 2023, č.j. MUSO/126079/2022/OŽP/JISK (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), v rozsahu vymezení účastníků řízení, ve zbytku bylo prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno a odvolání zamítnuta. Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že dle § 30 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“) se k honitbě Kladská přičleňují 1) pozemky o celkové výměře 53,7301 ha v katastrálních územích Kamenný Dvůr, Štědrá u Kynšperka nad Ohří a Zlatá u Kynšperka nad Ohří, jejichž soupis je uveden v příloze č. 1 rozhodnutí, 2) části pozemků o celkové výměře 17,1986 ha v katastrálních územích Kamenný Dvůr a Štědrá u Kynšperka nad Ohří, jejichž soupis je uveden v příloze č. 2 rozhodnutí, a že dle § 30 odst. 2 zákona o myslivosti náleží vlastníkům přičleněných pozemků od držitele honitby náhrada. 2. Žalobce současně požadoval zrušení i prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 3. Žalobce uvedl, že je spolek založený z důvodu sdružování svých členů za účelem společného zájmu, jímž je ochrana přírody a krajiny, a zejména společné provádění myslivosti. Žalobce je také uživatelem honitby Tuřany sousedící s honitbou Kladská. Jeho členové jsou jednak vlastníci pozemků začleněných v honitbě Tuřany a současně také osoby, které nejsou vlastníky honebních pozemků v dotčené honitbě a někteří z nich jsou také vlastníky pozemků, avšak v sousední honitbě Kladská. Žalovaný potvrdil rozhodnutí, že pozemky některých členů žalobce, kteří požádali v jiném řízení o změnu u svých pozemků z důvodu změny vlastnictví a jejich přiřazení do honitby Tuřany, přičlenil k honitbě Kladská. Žalovaný tak neoprávněně zasáhl do práva a přání vlastníků pozemků, a žalobce tak „nemůže na pozemcích sousedních vlastníků (s nimiž má honitba Tuřany společnou hranici), kteří projevili přání své pozemky přiřadit do honitby Tuřany a na těchto provozovat právo myslivosti žalobcem a docílit tak eliminace škod, které neustále lesní zvěří vznikají“. 4. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné pro rozpor se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a zákonem o myslivosti a za nepřezkoumatelné a nesprávné pro nesprávnost právního posouzení v řízení u prvoinstančního orgánu, který se dopustil řady vad. 5. Důvody, pro které žalobce rozhodnutí napadá, vymezil žalobce takto: - procesní vady z hlediska nesprávného posouzení procesních postupů u dvou samostatných řízení namísto jejich spojení dle § 140 správního řádu. Řízení o uvedení honitby Kladská do souladu se zákonem o myslivosti dle § 30 odst. 1 předmětného zákona bylo upřednostněno před dřívějším řízením o žádosti o změnu honiteb dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti; - napadené rozhodnutí nemohlo být vydáno s ohledem na podání žádosti o změnu honiteb dle § 31 odst. 4 [zákona o myslivosti] z roku 2017 a roku 2020, čímž je dána překážka pro řízení o přičlenění honebních pozemků dle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti. Dosud nebylo rozhodnuto o žádosti o změně honiteb dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti; - napadené rozhodnutí trpí vadou z hlediska nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, jelikož odůvodnění výroků napadeného rozhodnutí je v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu; - napadené rozhodnutí nevypořádává veškeré námitky účastníků řízení; - napadeným rozhodnutím nebyla respektována vůle vlastníků honebních pozemků a nebyly řádně posouzeny zásady řádného mysliveckého hospodaření. 6. K procesním vadám v předcházejícím řízení žalobce uvedl, že správní orgán zatížil předcházející řízení vadou, když nerespektuje podání vlastníků pozemků a členů Honebního společenstva Tuřany, kteří již v roce 2017 žádali správní orgán, aby jejich pozemky byly přičleněny k honitbě Tuřany, a to již před tím, než vyšlo najevo, že uvnitř honitby Kladská se nachází pozemky, o nichž nebylo nikdy rozhodováno a přináležely do zaniklé honitby AVENA ZLATÁ. K nabytí pozemků jednotlivých vlastníků došlo po rozhodné době, tito vlastníci požádali o přičlenění k honitbě Tuřany a díky průtahům na straně správního orgánu docházelo následně ke změnám vlastnických práv, což bylo jen ke škodě, jak současných uživatelů i vlastníků. Nesprávné posouzení otázky přednosti řízení (překážka litispendence) 7. Dle žalobce bylo řízení předcházející napadenému rozhodnutí zatíženo vadou, když správní orgán poté, co bylo nadřízeným orgánem dne 20. 1. 2023 pod č.j. KK/197/ZZ/23-3 zrušeno usnesení o přerušení [řízení] dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu v tomto řízení pod sp.zn. MUSO/126079/2022/OŽP/JISK pokračoval s vysloveným právním názorem, že přednost řízení připadá na rozhodnutí o přičlení volných honebních pozemků, které považuje za předběžnou otázku pro řízení o změně honiteb pod sp.zn. MUSO/68757/2019/OŽP/SABI. Následně tak došlo dne 9. 5. 2023 pod č.j. MUSO/47058/2023/OŽP/JISK k přerušení řízení o žádosti ve věci změny honiteb Kladská a Tuřany dle § 31 odst. 4 [zákona o myslivosti] z roku 2017 a roku 2020. Dále v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí, a to ve věci přičlenění volných pozemků, které bylo vyvoláno z podnětu řízení o změně honiteb Kladská a Tuřany, v němž byly zjištěny určité nesrovnalosti ve spojitosti se zaniklou honitbou AVENA ZLATÁ, správní orgán v květnu 2023 spojil ke společnému projednání řízení o žádosti držitele honitby Kladská a řízení z moci úřední. K tomuto přistoupil poté, co žádost ze dne 8. 12. 2022 držitele honitby Kladská (Lesy ČR s.p.) o přičlenění konkrétních volných pozemků vycházela pouze z informací dříve zahájeného řízení o změně honiteb (MUSO/68757/2019/OŽP/SABI), tedy z moci úřední rozšířil řízení o ostatní volné pozemky a části pozemků ležících uvnitř honitby Kladská, které v žádosti držitel honitby Kladská neuvedl. Prvoinstanční orgán toto dříve zahájené řízení o změně honiteb výslovně označuje jako „související“ (str. 3). 8. Z výše uvedeného dle žalobce nevyplývá, z jakého důvodu obě řízení, tj. o přičlenění volných pozemků a o změně honiteb Kladská a Tuřany, které navíc označuje jako související, správní orgán usnesením nespojil do jednoho řízení a neúčelně o těchto bude rozhodovat separátně. Žalobce má za to, že správní orgán tak má učinit z moci úřední. Žalobce má z hlediska efektivity a hospodárnosti řízení s poukazem na veškeré dopady za to, že spojení těchto dvou odlišných řízení je na místě, a proto současně s tímto podáním žádá, aby správní orgán postupoval dle § 140 správního řádu a tato řízení spojil a vydal jedno rozhodnutí. Jiný postup správních orgánů žalobce hodnotí jako účelový, kdy rozhodnutí o změně honiteb podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti předřadily přičlenění volných pozemků podle § 30 odst. 1 téhož zákona, čímž účelově uměle vytvořily souvislost mezi pozemky, které by jinak za souvislé bylo možné prohlásit také ve vztahu k pozemkům v honitbě Tuřany, s nimiž mají společnou hranici. Absence rozhodnutí o spojení obou řízení může představovat vadu, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí, tím spíše je-li řízení o přičlenění volných pozemků zahájeno jednak na základě žádosti (obsah žádosti je shodný s předmětem řízení o změně honiteb), ale i z moci úřední. 9. Podle § 140 odst. 1 správního řádu může správní orgán na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. 10. Pokud měl dle žalobce správní orgán za to, že obě řízení jsou související a jedno závisí na druhém (nejdříve přerušil řízení o přičlenění pozemků a poté řízení o změně honiteb), není jasné, z jakého důvodu tato