4 Ads 51/2016 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 2/2025- 31 - text  7 33 Ad 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou v právní věci žalobce: nezl. K. M., nar. X právně zastoupena Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou AK Rokycany, Míru 21/17, 337 01 Rokycany proti žalované: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen MPSV) o žalobě ze dne 28. 1. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 11. 2024, č. j. MPSV-2024/254319-914 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 11. 2024, č. j. MPSV-2024/254319-914 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 269,40 Kč na náhradu nákladů řízení, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky Krajské pobočky v Plzni ze dne 29. 7. 2024 byla zamítnuta žádost žalobkyně o dávku pro osobu se zdravotním postižením příspěvek na zvláštní pomůcku – „Motorové vozidlo“. Důvodem uvedeného rozhodnutí byl závěr podkladu pro jeho vydání, jímž bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně vypracované Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 1. 7. 2024 č.j. LPS/2024/872-RO-CSSZ, dle něhož u žalobkyně nejde o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v písm. a), b), d) až i), l) a m) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu a nejde ani o mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části téže přílohy, nejde ani o autistické poruchy uvedené v písm. c) bodu 5 části I téže přílohy. 2. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a výše uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek o zdravotním stavu žalobkyně PK MPSV ze dne 19. 11. 2024, přičemž komise došla ke shodnému závěru jako IPSZ v rámci prvostupňového řízení. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 1. 2025 se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované, neboť s jejími závěry vyjádřenými v napadeném rozhodnutí nesouhlasí, cítí se jimi být zkrácena na svých právech, neboť má zato, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávné aplikaci příslušných ustanovení zákona, je nepřezkoumatelné a nezákonné. Má zato, že splňuje zákonem vymezené podmínky pro přiznání požadovaného příspěvku, neboť se u ní jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, má atypický autismus s těžkým funkčním postižením – její chování je narušené. Má lehkou mentální retardaci, má afektivní záchvaty a známky sebepoškozování, nemluví, pouze vydává skřeky, je orientována osobou, nikoli však místem a časem. Je senzitivní se sníženou frustrační tolerancí, bez zájmu o komunikaci, řeč je nefunkční, oční kontakt je nulový bez sociální reciprocity, je u ní přítomný psychomotorický neklid, myšlení nelze validně hodnotit. Péče o žalobkyni je mimořádně náročná a lze si jen těžko představit, že by byla dopravována např. k lékaři veřejnou dopravou. Má zato, že její postižení lze podřadit pod postižení specifikovaná v čl. I. bod 5 přílohy č. 329/2011 Sb. a tudíž, že splňuje podmínky pro přiznání požadovaného příspěvku. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 6. 2. 2025 odkázala na posudkové zhodnocení PK MPSV s tím, že z doložených lékařských nálezů nevyplývá u žalobkyně objektivně doložená tíže funkční poruchy odůvodňující nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla, přičemž komise byla v souladu s posudkovým hodnocením IPZS. Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku se považuje i těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace. Kritérium staví na těžkém funkčním postižení a opakovaných závažných projevech autoagrese či heteroagrese, jež jsou stěžejní pro neschopnost přepravy prostředky hromadné dopravy, přičemž musí přetrvávat i přes zavedenou léčbu, za niž se považuje nejen léčba vedená ošetřujícím lékařem psychiatrem, ale i psychologické intervence včetně aplikované behaviorální analýzy. Uvedené zdravotní postižení je třeba objektivizovat psychiatrickým nálezem provedeným na základě komplexního psychiatrického vyšetření ošetřujícím lékařem psychiatrem a mělo by být doplněno kvalitním psychologickým vyšetřením provedeným na pracovišti klinické psychologie klinickým psychologem. V posudku nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti, komise byla věcně příslušná a usnášení schopná, posudek byl zpracován v řádném složení, za účasti odborného posudkového lékaře a lékaře z oboru psychiatrie. Žalovaná shromáždila podklady dostatečné pro zjištění skutkového stavu věci, lze mít za prokázané, že posudkové zhodnocení bylo provedeno podle posudkově medicinských kritérií stanovených právními předpisy a ve vztahu k předmětu řízení, posudek se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a námitkami uvedenými v odvolání, přičemž žalovaná se vyjádřila k odvolacím námitkám, které se týkaly namítané nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti napadeného rozhodnutí. Posudkový závěr pro účely odvolacího řízení považuje žalovaná za úplný, objektivní a přesvědčivý. Žalobní námitky neobsahují ničeho na podporu tvrzení žalobkyně, že její zdravotní stav lze podřadit do zdravotních postižení, jež odůvodňují přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku. Z těchto důvodů žalovaná navrhla, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. IV. Posouzení věci soudem 5. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 s.ř.s. a § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. V. Rozhodnutí soudu 8. Včasnou žalobou ze dne 28. 1. 2025 doručenou soudu téhož dne se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí žalované ze dne 29. 11. 2025 č. j. MPSV-2024/254319-914, jímž došlo k zamítnutí její žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku – na pořízení motorového vozidla – a vrácení věci žalované k novému rozhodnutí. 9. Z obsahu správního spisu Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Plzni, Kontaktní pracoviště Rokycany soud zjistil, že podkladem pro vydání prvostupňového rozhodnutí byl Posudek o zdravotním stavu žalobkyně vypracovaný Institutem posuzování zdravotního stavu ze dne 1. 7. 2024 č.j. LPS/2024/872 – Ro-CSSZ. Posudkový lékař konstatoval, že žalobkyně trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, jehož rozhodující příčinou je atypický autismus. Jedná se sice o těžkou vadu pohybového nebo mentálního systému, ale toto postižení není uvedeno v seznamu taxativně vyjmenovaných zdravotních postižení v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nejde tedy o osobu, jež má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžkou nebo hlubokou mentální retardaci nebo autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nejde o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v písm. a), b), d) až i), l) a m) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu a nejde ani o mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části téže přílohy, nejde ani o autistické poruchy uvedené v písm. c) bodu 5 části I téže přílohy. 10. Žalovaná jako odvolací správní orgán si na základě žalobkyní podaného odvolání vyžádala u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, (dále jen „PK MPSV“) posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Tento byl vypracován dne 19. 11. 2024, konstatuje se v něm, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož příčinou je atypický autismus, středně funkční s projevy ADHD, smíšená vývojová dysfázie, lehká mentální retardace. Chování žalobkyně je narušené – afektivní záchvaty, známky sebepoškozování, komunikace narušena – smíšená dysfázie, nemluví, vydává skřeky, orientovaná osobou, nikoli však místem a časem, lehká mentální retardace. Pohybový aparát bez patologie, dle psychiatra emočně přiměřená, oční kontakt nulový, bez sociální reciprocity, senzitivní se níženou frustrační tolerancí, bez zájmu o komunikaci, řeč nefunkční, nesrozumitelná, přítomný psychomotorický neklid, myšlení nelze validně hodnotit. Komise došla ke shodnému závěru jako IPSZ v rámci prvostupňového řízení, tedy, že žalobkyně není osobou, jež má ve smyslu ust. § 9 zákona č. 329/2011 Sb., těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávající i přes zavedenou léčbu. Nejde o těžkou vadu nosné