10 As 235/2024 — Nejvyšší správní soud

55 A 64/2023- 61 - text  9 55 A 64/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Zdeněk Hečl, IČO 45340871, sídlem Vochov 173, Nýřany, zastoupený advokátem Mgr. Mariánem Byszowiecem, sídlem Husova 722/13, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MD-33094/2023-160/3 ze dne 17. 10. 2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Řízení před správními orgány 1. Žalobce provozuje školicí středisko a autoškolu. Krajský úřad Plzeňského kraje jej uznal vinným přestupkem podle § 56 odst. 2 písm. f) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změně některých zákonů ve znění účinném do 31. 12. 2023, a to v souvislosti s porušením § 51 odst. 1 písm. h) téhož zákona. Rovněž byl žalobce uznán vinným přestupkem podle § 56 odst. 2 písm. d) zákona č. 247/2000 Sb. v souvislosti s porušením § 51 odst. 1 písm. a) téhož zákona. 2. Skutkovou podstatu prvého přestupku měl žalobce naplnit tím, že nezaslal krajskému úřadu nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, včetně místa, data a času zahájení výuky nebo výcviku, a takto žalobce učinil v 18 zjištěných případech v období od 14. 7. 2022 do 26. 11. 2022. Skutková podstata druhého přestupku spočívala v tom, že žalobce dne 26. 11. 2022 neprováděl v provozovně svého školicího střediska výuku nebo výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku. Dne 26. 11. 2022 prováděl ve svém školicím středisku výuku od 7.00 hod. nejdéle do 12.30 hod., tedy po dobu kratší než 7 hodin. Za tyto přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši 150 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Proti rozhodnutí krajského úřadu podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl a rozhodnutí krajského úřadu potvrdil. II. Řízení před soudem 4. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. Namítl, že správní orgány své závěry učinily zejména na základě provedené kontroly (srov. protokol o kontrole ze dne 30. 11. 2022). Žalobce byl však toho názoru, že nedošlo k řádnému zahájení kontroly podle § 5 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). To jednak z toho důvodu, že žalobci nebylo doručeno oznámení o zahájení kontroly, a jednak mu nebylo před zahájením kontroly ani po ní předloženo pověření ke kontrole pracovníků správního orgánu, ač o to žalobce výslovně žádal. Protokol o kontrole tak neměl být připuštěn jako důkazní prostředek. Žalobce byl také toho názoru, že školení dne 26. 11. 2022 skončilo v 12.50 hod., nikoliv v 12.30 hod. Tuto skutečnost mohli potvrdit účastníci školení, případně kamerové záznamy z budovy. Správní orgány se však s navrženými důkazy nijak nevypořádaly. K předčasnému ukončení školení došlo z důvodu špatného zdravotního stavu žalobce, který trpí hypertenzí a permanentní fibrilací síní. Předčasné ukončení školení však nemělo za následek naplnění jednoho ze znaků přestupku, neboť jednání žalobce nebylo společensky škodlivé. Materie odpřednášená žalobcem odpovídala plánu výuky a výcviku a byla způsobilá prohloubit znalosti účastníků školení v souladu s tímto plánem a příslušnými předpisy. K porušení povinnosti zaslat hlášení 5 pracovních dnů předem žalobce uvedl, že ani tato skutečnost nenaplňovala míru společenské škodlivosti. Hlášení má pro správní orgán převážně evidenční význam. Žalobce hlášení krajskému úřadu vždy zaslal, nikoliv však 5 dnů předem. Zákon č. 247/2000 Sb. umožňuje provádět změny v seznamech účastníků 1 pracovní den před zahájením školení. Žalobce tak měl za to, že pozdní hlášení nevytváří překážku pro správní orgán k řádnému výkonu povinností dle zákona č. 247/2000 Sb. Na závěr žalobce poukázal na výši pokuty, kterou považoval za likvidační. 5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření shrnul průběh správního řízení, ve zbytku odkázal na napadené rozhodnutí, neboť žalobní námitky se shodovaly s těmi odvolacími. III. Posouzení věci 6. Žaloba není důvodná. V řízení před správními orgány bylo prokázáno, že žalobce naplnil skutkové podstaty obou přestupků. Soud se neztotožnil ani s tím, že jednání žalobce nebylo společensky škodlivé. Ani uloženou pokutu soud neshledal likvidační. Zahájení kontroly 7. Nedůvodná je námitka týkající se řádného nezahájení kontroly. 8. Podle § 5 odst. 2 kontrolního řádu je kontrola zahájena prvním kontrolním úkonem, jímž je předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo jiné osobě, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela (dále jen „povinná osoba“), jež je přítomna na místě kontroly (písm. a); doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě; součástí oznámení musí být pověření ke kontrole, anebo seznam kontrolujících, nebo (písm. b) první z kontrolních úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, pokud je provedení takových kontrolních úkonů k výkonu kontroly třeba (písm. c). 9. Dále pak je významné, že protokol o kontrole je veřejnou listinou; není-li dokázán opak, potvrzuje pravdivost toho, co je v něm uvedeno. Pokud účastník řízení popírá skutečnosti uvedené ve veřejné listině, je povinen je prokázat (§ 53 odst. 3 správního řádu; srov. např. rozsudky NSS č. j. 7 As 146/2016-29 ze dne 29. 3. 2017, č. j. 10 As 235/2024-48 ze dne 16. 1. 2025). 10. V nynější věci byla kontrola zahájena dne 26. 11. 2022 v provozovně žalobce za jeho přítomnosti a za přítomnosti kontrolujících osob pana M. V. a M. K. Podle správních orgánů došlo k řádnému zahájení kontroly, a to předložením pověření ke kontrole kontrolované osobě. Podle žalobce mu pověření ale nebylo předloženo, případně následně doručeno oznámení o zahájení kontroly spolu s pověřením či seznamem kontrolujících osob. 11. Žalobce nerozporoval, že v jeho provozovně toho dne proběhla kontrola, které byl přítomen. Ani že kontrolu prováděly oprávněné osoby. Jeho námitka pak působí účelově, neboť z protokolu ze dne 30. 11. 2022 vyplývá, že žalobce na začátku kontroly poskytoval jistou součinnost a komunikoval s kontrolujícími. Závěrem pak kontrolujícím sdělil, že kontrolu odmítá, že žádná kontrola neproběhla, kontrolující neviděl a další kontroly umožní pouze po předchozím oznámení ze strany kontrolujících. V námitkách proti kontrolnímu zjištění poté namítl, že z důvodu řádného nezahájení kontroly nebyl povinen kontrolujícím osobám poskytnout součinnost. 12. Z toho si soud učinil úsudek, že se jednalo o zjevnou reakci na výsledky kontroly, se kterými žalobce nesouhlasil. Soudu ani není jasné, proč by žalobce zpočátku součinnost kontrolujícím poskytoval, když mu nemělo být na jeho žádost předloženo pověření. Není ani zřejmé, proč by kontrolující své pověření žalobci při kontrole nepředložili, případně jej nepředložili na jeho výzvu. Skutková verze nastíněná žalobcem tedy působí nevěrohodně a účelově. Zejména za stavu, kdy nebyly dány pochybnosti o tom, že kontrola proběhla za přítomnosti žalobce, tedy kontrolované osoby. Žalobce ani nenamítal, že kontrolu neprovedly oprávněné osoby. Jedné z kontrolujících osob panu M. V. žalobce zasílal seznamy přihlášených účastníků školení, je tedy zřejmé, že musel věděl, o koho se jedná. 13. Ve správním řízení žalobce navrhl důkaz výslechem účastníků školení pana P. K. a pana J. Š. Ti měli potvrdit, že žalobci nebylo předloženo pověření ke kontrole. Dokazování vedené tímto směrem by však bylo irelevantní, jak správně uvedl krajský úřad na str. 8 svého rozhodnutí. I kdyby totiž tito svědci byli schopni vypovědět o tom, jaké listiny byly či nebyly žalobci předloženy, nebyl by tím zpochybněn zbývající průběh kontroly, který ostatně v základu nezpochybňuje (a důkazně nevyvrací) ani žalobce. Stručně řečeno: u žalobce fakticky probíhaly kontrolní úkony ze strany oprávněných úředních osob, které žalobce znal, a se kterými žalobce při kontrole částečně spolupracoval. Za toho stavu nemohlo mít tvrzené pochybení – údajné nepřeložení pověření ke kontrole – vliv na zákonnost kontroly. První přestupek – pozdní zasílání seznamů účastníků školení 14. V řízení nebylo sporné, že žalobce v 18 zjištěných případech zaslal seznamy přihlášených účastníků krajskému úřadu později než 5 pracovních dnů před konáním školení (srov. přílohu rozhodnutí krajského úřadu – tabulku na str. 17). Ve většině případů žalobce zaslal seznamy 2 dny předem. 15. Podle § 56 odst. 2 písm. f) zákona č. 247/2000 Sb. se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel školicího střediska dopustí p