6 As 171/2019 — Nejvyšší správní soud

57 A 78/2024- 52 - text  19 57 A 78/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobkyně: TEREA Cheb s.r.o., IČO 63507871 sídlem Májová 588/33, 350 02 Cheb zastoupená Mgr. Tomášem Flaksou, advokátem sídlem Nádražní náměstí 299/8, 353 01 Mariánské Lázně proti žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Krajský úřad Karlovarského kraje sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary Bytové družstvo VIZO Cheb, družstvo, IČO 25247344 sídlem Mírová 2026/2, 350 02 Cheb o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2024, č. j. KK/3508/LP/24-9 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím Městského úřadu Cheb (dále jen „stavební úřad“) ze dne 12. 6. 2024, č. j. MUCH 57493/2024 (dále i jako „prvoinstanční rozhodnutí“ nebo „stavební povolení“), byla k žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále i jen jako „stavebník“) podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), a podle § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (dále jen „Vyhláška“), povolena stavba „Změna zdroje vytápění a ohřevu TUV bytového domu M. č. p. Xa Ch., na stav. p. č. Xb v k. ú. Ch., ulice M. č. or. Xc, obec Ch.“ (dále jen „Stavba“) a povolen zkušební provoz Stavby. 2. Stavba spočívala ve změně zdroje vytápění a ohřevu teplé vody (dále i jen jako „TUV“), odpojení od stávající soustavy zásobování tepelnou energií (dále jen „SZTE“) a zřízení kaskády tří tepelných čerpadel typu vzduch/voda s bivalentním zdrojem - elektrokotlem, dvěma zásobníky na ohřev TUV a akumulačním zásobníkem pro topnou vodu (dále i jen jako „TV“). Zařízení pro vytápění mělo být umístěno v suterénu bytového domu ve strojovně (původní sušárně) a měly být provedeny stavební úpravy spočívající ve vybourání - zvětšení otvoru v obvodové stěně pro vyústění vzduchovodů tepelných čerpadel a osazeny nové protipožární dveře. 3. Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 11. 2024, č. j. KK/3508/LP/24-9 (dále jen „napadené rozhodnutí“) bylo prvoinstanční rozhodnutí k odvolání žalobkyně změněno v části podmínek zkušebního provozu Stavby a ve zbytku bylo potvrzeno. 4. Proti potvrzujícímu výroku napadeného rozhodnutí podala žalobkyně včasnou a přípustnou žalobu podle § 65 s. ř. s. II. Žaloba 5. Žalobkyně žádala, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 6. Žalobkyně se domáhala toho, aby soud s přihlédnutím ke specifikům dané věci a potřebě dostatečné ochrany vlastnického práva žalobkyně zvážil odlišný přístup, než který vyplývá z judikatury správních soudů. Mimo žalobní body žalobkyně v žalobě popsala podstatu fungování SZTE spočívající ve vzájemně propojeném a tlakově závislém systému, který vyžaduje pečlivou správu, údržbu a provozní koordinaci, aby zajistil bezpečné a rovnoměrné dodávky do všech připojených objektů. Žalobkyně uvedla, že předmětem stavebního řízení bylo odpojení dvou systémů, a to zásobování teplem a teplou vodou. Žalobkyně je vlastníkem teplonosné látky i rozvodů a musí trvale zajišťovat úpravu teplonosné látky a tlakové parametry systému. Teplonosná látka cirkuluje celým tlakově závislým systémem, který zahrnuje rozvody, výměníkové stanice a připojené objekty. Tlaková závislost celé sítě zajišťuje kontinuální oběh teplonosné látky mezi zdrojem tepla a jednotlivými odběrnými místy. Jakékoli změny v tlaku v jedné části systému mohou ovlivnit dodávky tepla či teplé vody i v jeho jiných částech. Pokud jde o zásobování teplou vodou, ta je připravována na výměníkových stanicích ve dvou složkách - k přímé spotřebě a cirkulační (voda, která slouží k udržování požadovaných teplot v potrubí a hrazení tepelných ztrát systému). I zde musí žalobkyně zajišťovat trvalou úpravu teplé vody a tlakové parametry systému cirkulace, mj. jde o prevenci proti množení bakterie Legionella. Z tlakové závislosti vzájemně provázaného systému vytápění a teplé vody žalobkyně dovozovala, že je nezbytné provádět i činnost odpojení koordinovaně v součinnosti s odpojovaným objektem. viz bod 10.1 žaloby 7. Žalobkyně namítla viz bod 8.1a, 8.1b, 10.3, 10.4 a 11 žaloby , že správní orgány do svých rozhodnutí nezahrnuly veškeré podmínky navržené žalobkyní v přípisu ze dne 15. 5. 2024, a tak v rámci provádění Stavby může dojít k přímému dotčení vlastnického práva žalobkyně a k dotčení jejích věcných břemen. Podle žalobkyně mělo stavební povolení obsahovat podmínku, aby stavebník zajistil svoji součinnost ve stanovený den demontáže na zaslepení rozvodu ve vlastnictví stavebníka po demontáži patních uzavíracích armatur ÚT a TUV ve vlastnictví žalobkyně, neboť v případě nesoučinnosti hrozí poničení vlastnictví žalobkyně. Dále mělo stavební povolení obsahovat podmínku, aby stavebník zajistil před přípravou demontáže technické infrastruktury dostatečný přístup k uzavíracím prvkům, ventilům, měřicím zařízení ve strojovně tj. předávacím místě tepla a teplé vody. Součinnost stavebníka při odpojování zdroje tepla je nezbytná z důvodu zajištění bezpečnosti, ochrany technické infrastruktury a prevence škod na majetku obou stran i zdraví osob. Bez aktivní spolupráce stavebníka nemůže být proces odpojení realizován v souladu s technickými, bezpečnostními a hygienickými požadavky. Demontáží patních armatur dle projektu totiž nastane výtok teplonosného média, a proto je nezbytné, aby žalobkyně předem vypustila celý rozvod na výměníkové stanici, uzavřela všechny patní uzávěry na všech propojených objektech a odstavila čerpadla. Pokud systém odběrného zařízení nebude ve spolupráci s žalobkyní vypuštěn, dojde při demontáži patních uzávěrů ve vlastnictví žalobkyně k nekontrolovanému výtoku teplonosného média z odběrného zařízení stavebníka, který může způsobit škody nejen na zařízení žalobkyně (např. uzávěry, měřiče tepla), ale i na zařízeních stavebníka (alarmy či další instalace). Při absenci koordinace může dojít k náhlému výplachu zbytkové vody do systému SZTE, což povede ke znečištění rozvodů úsadami z odběrného zařízení stavebníka a ohrožení funkčnosti systému a zdraví uživatelů připojených na síť, zejména z důvodu rizika bakteriální kontaminace (Legionella) ve slepých ramenech bez zajištění cirkulace. Pokud nebude systém řádně odpojen a zaslepen, zbytková voda v nefunkčních částech rozvodu zůstane stát, v zimních měsících může zamrznout, což povede k poškození potrubí, nedodávkám tepla a vody pro ostatní připojené objekty, přičemž provoz tepelného čerpadla stavebníka může tento proces lokálním ochlazením ještě urychlit. Při neodborné manipulaci s patními uzávěry může dojít k nekontrolovanému vypuštění teplé vody nebo cirkulace do objektu, kdy teplá voda představuje přímé riziko opaření osob nebo poškození zařízení. Bez koordinace postupů může dojít k posunutí demontáže na období blížící se topné sezóně a žalobkyně tak nebude schopna provést nezbytné práce včas, což ohrozí dodávky tepla pro ostatní připojené subjekty. Projektová dokumentace ani rozhodnutí stavebního úřadu nestanovují přesný postup manipulace a demontáže. Bez součinnosti stavebníka proto nelze zajistit řádný průběh odpojení, kdy stavebník již deklaroval, že zahájí práce v předstihu, což může vést k neplánovaným manipulacím s technickou infrastrukturou. Žalobkyně nesouhlasila s konstantní judikaturou k jejímu účastenství ve stavebním řízení, protože není pouze běžným vlastníkem, ale provozovatelem veřejné technické infrastruktury, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. SZTE hraje klíčovou roli v dodávkách tepla a teplé vody do rozsáhlé oblasti, včetně zdravotnických zařízení a objektů občanské vybavenosti, které mohou být součástí krizových plánů obcí a krajů. Tato role žalobkyni odlišuje od běžných účastníků řízení a zakládá jí právo hájit svá vlastnická a provozní práva i v širším veřejnoprávním kontextu. Jakékoli poškození, neodborná manipulace či nedostatek koordinace při odpojování může vést k závažným dopadům nejen na vlastní zařízení žalobkyně, ale i na uživatele tepelné energie. Žalobkyně dále namítla, že projektová dokumentace Stavby neřeší zásah do vlastnického práva žalobkyně, který nastane v důsledku vybourání části stěny při zvětšení otvoru, v němž je uloženo rozvodné zařízení žalobkyně a jeho příslušenství. Ačkoliv je v bodě 26 odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí uvedeno, že „výstavba nové kotelny bude probíhat způsobem, že nebude dotčeno zařízení ve vlastnictví vlastníka technické infrastruktury, kterým je společnost TEREA CHEB s.r.o.“, z projektové dokumentace vyplývá, že vlastnictví žalobkyně bude dotčeno a stavební povolení ani projektová dokumentace neřešily ochranu vlastnického právo žalobkyně k infrastruktuře ani konkrétní opatření k zajištění její bezpečnosti během sta