6 As 104/2019 — Nejvyšší správní soud

77 A 44/2025- 102 - text  21 77 A 44/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobce: Ochránci Smržovic, z.s., IČO 091 86 191 sídlem Smržovice 24, 345 06 Kdyně zastoupený JUDr. Oldřichem Nejdlem, advokátem sídlem Valentinská 56/11, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: za účasti osob zúčastněných na řízení: Krajský úřad Plzeňského kraje sídlem Škroupova 1760/18, 306 13 Plzeň 1) Ing. L. N. M. 2) J. B. obě bytem X obě zastoupeny advokátem JUDr. Zdeňkem Králem sídlem Domažlická 800/III, 339 01 Klatovy o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2025, č. j. PK-ŽP/11542/25, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 8. 2025, č. j. PK-ŽP/11542/25 (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Kdyně (dále jen „městský úřad“) ze dne 6. 5. 2025, č. j. MeKd/2025/1707 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Prvoinstančním rozhodnutím bylo podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), k žádosti osob zúčastněných na řízení (dále i jen jako „žadatelky“) povoleno pokácení 11 dřevin rostoucích mimo les na pozemcích parc. č. Xa a Xb v k. ú. X a podle § 9 odst. 1 ZOPK uloženo provedení náhradní výsadby s povinností pětileté péče o vysazené dřeviny. II. Žaloba 2. Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí včasnou a přípustnou žalobu. Žalobce žádal, aby soud zrušil prvoinstanční a napadené rozhodnutí. 3. Žalobce v žalobě namítl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, že správními orgány nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav a že správní orgány věc nesprávně právně posoudily. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný měl napadené rozhodnutí za správné a zákonné a navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. 5. Žalovaný uvedl, že podkladem rozhodnutí bylo Hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny dle § 67 ZOPK č. 23 103 autorizované osoby GEKON, spol. s r. o. ze dne 31. 5. 2023 (dále jen „Posudek“). Stav dřevin byl ověřen i při ústním jednání a doložen fotografiemi z vegetační doby z předchozího řízení. Žalobce měl možnost navrhovat důkazy v průběhu správního řízení, ale neučinil tak. Nový znalecký posudek z konce srpna 2025 je podle žalovaného nepřípustný z důvodu zásady koncentrace řízení. IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 6. Žadatelky navrhly, aby žaloba byla soudem zamítnuta. 7. Žadatelky souhlasily s vyjádřením žalovaného k žalobě. Žalobce předložil vyjádření osob bez zákonem požadované kvalifikace, které nemohly řádně posoudit stav stromů, jelikož se s ním neseznámily na místě. Provozní a bezpečnostní stav některých dřevin je velmi nebezpečný a může ohrozit život a zdraví osob. Pozemky žadatelek nejsou remízem ve volné krajině, ale navazují na zahrady a obecní zástavbu. Na pozemcích zůstává značný počet vzrostlých stromů a ekologická hodnota bude zachována. V. Procesní aspekty rozhodnutí soudu 8. Účastníci řízení vyslovili souhlas s rozhodnutím o věci samé bez jednání (žalobce v podání ze dne 3. 9. 2025 a žalovaný ve vyjádření k žalobě), a proto rozhodl soud o žalobě v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. 9. V souladu s § 56 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud věc přednostně vzhledem k tomu, že usnesením ze dne 19. 9. 2025, č. j. 77 A 44/2025-73, přistoupil k výjimečnému úkonu a přiznal žalobě odkladný účinek. Napadeným rozhodnutím bylo povoleno kácení dřevin v období vegetačního klidu od 1. října do 31. března. Pokud by soud nepřistoupil k přednostnímu zařazení meritorního projednání žaloby, mohlo by vzhledem k přiznanému odkladnému účinku žalobě v případě nedůvodnosti žaloby dojít k tomu, že by bylo pokácení dřevin odloženo fakticky o rok až na další zimní období vegetačního klidu (1. 10. 2026 až 31. 3. 2027). V možnosti takto významného časového posunu pokácení případně provozně nebezpečných dřevin shledal soud závažné důvody pro přednostní rozhodnutí věci. 10. Žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou. Žalobce je spolkem vzniklým za účelem ochrany přírody a krajiny, má sídlo v obci, jejíhož území se napadené rozhodnutí týká, a byl účastníkem správního řízení, které vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce byl aktivně procesně legitimován k podání žaloby v souladu s § 65 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 70 ZOPK. Pro závěr o žalobní legitimaci ekologického spolku postačoval závěr o místním vztahu spolku k předmětu správního řízení, které vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2020, č. j. 6 As 104/2019-70, č. 4038/2020 Sb. NSS). Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy navržené žalobcem v bodě 4 žaloby vztahující se k prokázání aktivní procesní legitimace, neboť o aktivní procesní legitimaci žalobce soud neměl pochybnosti a žalovaný ani osoby zúčastněné na řízení v tomto směru žádné námitky nevznesli. 11. Žalobce v bodech 16, 19 a 84 žaloby k důkazu navrhl správní spisy městského úřadu a žalovaného, týkající se napadeného rozhodnutí, a v nich zařazené listiny (napadené rozhodnutí na č. l. 21 soudního spisu, odvolání na č. l. 26 soudního spisu, prvoinstanční rozhodnutí na č. l. 34 soudního spisu, podání žalobce ze dne 13. 3. 2025 na č. l. 38 soudního spisu, Posudek na č. l. 45 soudního spisu a protokol z místního šetření na č. l. 56 soudního spisu). Tyto spisy a listiny soud k důkazu neprovedl, neboť správní soudy dokazování správními spisy neprovádějí, jelikož nejde o důkazní prostředky (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS, nebo bod 29 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2022, č. j. 10 Afs 281/2020-70). Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu ani dva další správní spisy městského úřadu, označené žalobcem k důkazu v bodě 84 žaloby, jelikož žalobce v žalobě netvrdil, že by konkrétní listiny nacházející v těchto spisech měly prokazovat nějaké jeho konkrétní žalobní tvrzení. VI. Věcné posouzení důvodnosti žaloby 12. V souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkumná činnost soudu dále respektovala dispoziční zásadu vyjádřenou v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 in fine a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Bylo povinností žalobce tvrdit, z jakých skutkových či právních důvodů je napadené rozhodnutí nezákonné. 13. Z hlediska soudního přezkumu představují napadené a prvoinstanční rozhodnutí jeden celek (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS). 14. Žaloba je nedůvodná. 15. Podle § 8 odst. 1 věty první a druhé ZOPK je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. 16. § 9 odst. 1 ZOPK stanoví, že orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. 17. Podle § 67 odst. 1 věty první ZOPK platí, že ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona, je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na tyto chráněné zájmy. 18. Orgán ochrany přírody musí objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Správní orgán přitom zvažuje estetický a funkční význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolí. Ustanovení § 8 odst. 1 věty druhé ZOPK svěřuje orgánu ochrany přírody při rozhodování, zda povolí kácení dřevin, správní uvážení, správní orgán má tedy určitý prostor pro vlastní úvahu a tuto skutečnost musí správní soudy respektovat. Dané ustanovení však zároveň stanoví meze takové úvahy. Pro povolení kácení dřevin musí existovat závažné důvody a musí mu předcházet vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Z rozhodnutí orgánu ochrany přírody tak musí být patrné, jakou úvahou se správní orgán při posouzení těchto otázek řídil a zda význam těchto dřevin