21 Afs 94/2025 — Nejvyšší správní soud

55 Af 4/2025- 357 - text  13 55 Af 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: JIP východočeská, a.s., sídlem Hradišťská 407, Pardubice - Polabiny zastoupena advokátem Mgr. Jakubem Šotníkem, sídlem Šikulova 190/17, Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č.j. 1009/25/5200-11434-707603, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č.j. 1009/25/5200-11434-707603, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 55 030 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Jakuba Šotníka, advokáta. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č.j. 1009/25/5200-11434-707603 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobkynino odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Plzeňský kraj – dodatečnému platebnímu výměru – ze dne 11. 12. 2023, č.j. 1955392/23/2301-51523-405020, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Dodatečným platebním výměrem byla žalobkyni za zdaňovací období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 doměřena daň z příjmů právnických osob vyšší o částku 2 850 000 Kč a stanoveno daňové penále v částce 570 000 Kč. II. Žaloba 2. Žalobkyně ve velmi obsáhlé žalobě uvedla, že spornou otázkou je daňová uznatelnost nákladů ve výši 15 mil. Kč na reklamní a propagační služby poskytnuté společností SPORT RELATIONS & MANAGEMENT CEE LIMITED, 1 Kings Avenue, Winchmore, London N21 3NA, United Kingdom, reg. no. 7480890, pobočka SPORT RELATIONS & MANAGEMENT CEE LIMITED, Grigori Afxentiou & Andrea Vlami, 321/1, Mesa Geitonia, 4003 Limassol, Cyprus, reg. č.: Y18007529T (dále jen „SRM“) v rámci sponzoringu basketbalového klubu BK JIP Pardubice. Služby spočívaly v propagaci loga ELKO pro obchodní korporaci ELKO, velkoobchod nápojů s.r.o. (dále jen „ELKO“) během domácích zápasů basketbalového klubu BK JIP Pardubice v herní sezóně roku 2018 (aktuálně BK KVIS Pardubice - v kontrolovaném zdaňovacím období 2018 pod názvem BK JIP Pardubice). Správce daně i žalovaný dospěli k závěru, že tyto náklady nesplňují podmínky § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), neboť nebyl prokázán rozsah a obsah poskytnutého plnění. Žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasí. 3. Žalobkyně popsala dosavadní průběh daňového řízení a zdůraznila, že v rámci daňové kontroly plně spolupracovala se správcem daně, učinila mnoho podání, předložila nesčetně důkazních prostředků a účastnila se výslechů všech svědků. Též v odvolacím řízení navrhovala další dokazování [předložila zejména Znalecký posudek č. 523-21-2024 „MRKTG-ekonomické posouzení tržní hodnoty (THO)“ ze dne 21. 8. 2024 (dále jen „Znalecký posudek“), zpracovaný znalcem dr. Ing. V. H., MBA, Ph.D. (dále jen „znalec“), navrhovala opětovný výslech pana P. S., předsedy představenstva BK Pardubice a.s., DIČ: CZ27654796 (dále jen „BK Pardubice“), výslech paní D. D., výslech znalce]. Veškeré navrhované důkazní prostředky však žalovaný odmítnul a vydal napadené rozhodnutí. Podle žalobkyně tím došlo k nedostatečnému zjištění skutkového stavu, žalovaný rezignoval na cíl daňového řízení, kterým je správné zjištění a stanovení daně, a nesplnil své povinnosti v rámci dokazování a tuto svou povinnost v rámci nalézacího řízení se snaží neoprávněně delegovat na soud. 4. Dle žalobkyně je tak předmětem sporu mezi ní a žalovaným hodnocení smlouvy uzavřené dne 6. 11. 2017 mezi žalobkyní (resp. společností ELKO) a dodavatelem SRM o propagaci a reklamě (konkrétně tedy „Promotion and Advertisement Contract 2018“, dále jen „Smlouva“), a na ní navazující rozsah poskytnutého reklamního a propagačního plnění a jeho prokázání ze strany žalobkyně. Dle Smlouvy byla předmětem propagace a reklamy propagace loga hlavního partnera ELKO za smluvní cenu 14 000 000 Kč. Dle dodatku ke smlouvě došlo ke zvýšení ceny ze 14 mil. na 15 mil. Kč. Toto reklamní plnění bylo poskytnuto ve vztahu k reklamě a propagaci loga ELKO, a to ve spojení s basketbalovým klubem BK JIP Pardubice. SRM jako poskytovatel se zavázala poskytnout smluvené reklamní a propagační plnění loga ELKO jako hlavního partnera během zápasů národní basketbalové ligy Kooperativa od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, konkrétně poskytnutím možností propagace specifikovaných v Příloze č. 1 Smlouvy (dále jen „Příloha č. 1“). Jednalo se o reklamu a propagaci v druhé polovině hrací sezony 2017/2018 a první polovině hrací sezony 2018/2019. Reklamní a propagační plnění pro společnost SRM zajištovala BK Pardubice. 5. Konkrétní žalobní námitky proti napadenému rozhodnutí (24 stran textu žaloby) rozdělila žalobkyně do následujících skupin: . daňová uznatelnost nákladů na reklamu a propagaci a. neurčitost Smlouvy b. rozsah reklamního a propagačního plnění c. pochybnosti ve vztahu k realizaci reklamního plnění d. šetření u subdodavatele reklamy e. přiměřenost ceny a Znalecký posudek f. minimálně nutné výdaje g. účelové maření dokazování. 6. Dle žalobkyně reklama ve vztahu k sponzoringu sportovního klubu (BK JIP Pardubice) představuje v podmínkách České republiky naprosto běžnou formu propagace konkrétní společnosti prostřednictvím sportu. Jedná se o formu sponzoringu, která je obecně daňově uznatelným nákladem. Žalobkyně si neumí představit situaci, kdy by jakákoliv společnost, která sponzoruje sportovní klub a jako protiplnění je prezentováno její logo a jsou jí poskytovány další související reklamní a propagační plnění, nenaplnila podmínky § 24 odst. 1 ZDP. To vše v situaci, kdy žalovaný nezpochybňuje realizaci této reklamy u žalobkyně. Žalobkyně předložila důkazní prostředky, které nezpochybnitelně prokazují poskytnutí reklamy/propagace loga ELKO ze strany SRM uskutečněné v roce 2018. Jednalo se o velké množství důkazních prostředků z různých zápasů a prokazujících různé typy plnění. Toto všechno bylo potvrzeno výslechy pánů Lejsků, kteří namátkovou a průběžnou kontrolou existenci a rozsah reklamního plnění potvrdili. Žalobkyně tak předložila dostatečně věrohodný a reprezentativní vzorek reklamního plnění a dostála svému důkaznímu břemenu. Konkrétně žalobkyně podrobně doložila a vysvětlila 10 ze 25 zápasů ve Sportovní hale Dašická a další plnění (zejména prostřednictvím Beksa TV, internetových stránek BK JIP Pardubice, FB). Judikatura Nejvyššího správního soudu dle názoru žalobkyně nevyžaduje to, aby byla reklama v rámci sponzoringu konkrétního sportovního klubu prokázána v průběhu každého zápasu, u každého jednotlivého reklamního plnění. Toto však vyžaduje žalovaný, který má reklamní plnění za prokázané jen v případech těch zápasů, které žalobkyně doložila. Dle názoru žalobkyně však takto žalovaný žádá prokázání reklamního plnění ve standardu absolutní jistoty, nikoliv přiměřené míry pravděpodobnosti, jak vyžaduje Nejvyšší správní soud. Pokud by však potvrdil přístup žalovaného, je na místě požadovat uplatnění esenciálních nákladů. Z předložených důkazních prostředků ani z provedených výslechů svědků nevyplývá, že by reklamní plnění nemělo být uskutečněno, resp. že třeba bylo poskytnuto jen během určitých zápasů týmu BK JIP Pardubice. Takto ani sponzoring sportovních klubů nefunguje. Na základě těchto skutečností, v kombinaci s předloženými videozáznamy, snímky obrazovky, přehledu reklamního plnění 2018, výslechy svědků atp. je možné dospět k závěru, že reklamní plnění bylo fakticky poskytnuto, a to v daném rozsahu. Žalobkyně se proto domnívá, že žalovaný postupoval v rámci dokazování excesivně, když důkazní prostředky předložené žalobkyní hodnotil nesprávně, výslechy svědků interpretoval tendenčně, resp. je spíše dezinterpretoval a veškeré důkazní prostředky navržené v rámci odvolacího řízení (například výslech svědka pana S. a paní D., Znalecký posudek, výslech znalce) odmítnul provést s tím, že vzhledem k neurčitosti smluvního ujednání nemají žádný vypovídací potenciál. Tím žalovaný zatížil odvolací řízení procesní vadou. Žalobkyně se domnívá, že prokázala to, že došlo k poskytnutí reklamního plnění dle Přílohy č. 1, proto žádá, aby veškeré náklady na reklamu a propagaci hrazené SRM v částce 15 mil. Kč byly posouzeny jako daňově uznatelný náklad. Pokud by však soud dospěl k závěru, že některé z reklamních plnění prokázáno nebylo, žádá žalobkyně, aby jí byly uznány odpovídající náklady ve výši Znaleckého posudku jako esenciální (nezbytně) nutné náklady. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že z § 24 odst. 1 ZDP vyplývá, že existenci a výši nákladů snižujících základ daně (daňově účinných/uznatelných nákladů) prokazuje poplatník, resp. daňový subjekt, tedy žalobkyně. Smyslem a účelem této právní úpravy je vymezit, které náklady si může daňový subjek