7 Azs 13/2015 — Nejvyšší správní soud

63 Ad 11/2025- 92 - text  11 63 Ad 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: M. M. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/75235-914, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/75235-914 (dále též jen: „napadené rozhodnutí“), kterým bylo coby opožděné zamítnuto podle § 92 odst. 1 správního řádu jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Plzni (dále též jen: „úřad práce“) ze dne 4. 4. 2022, č. j. 62163/2022/PPA. Jím byla zamítnuta jeho žádost o dávku příspěvku na živobytí podaná dne 31. 1. 2022. 2. Žalobce tvrdil, že mu ve včasném podání odvolání bránily zdravotní potíže. Správní orgány však dospěly k závěru, že se nejednalo o potíže takového druhu a intenzity, které by žalobci bránily ve včasném podání odvolání. Obsah žaloby 3. Žalobce v žalobě uvedl, že správní orgán porušil jeho práva tím, že vydal dne 28. 2. 2022 pod čj. 19392/2022/PPA rozhodnutí o jeho žádosti o přerušení řízení ze dne 11. 2. 2022 (doplněné téhož dne o zprávy o aktuálním omezení schopností k právním úkonům). Žalobce namítal, že správní orgán jako by přerušoval řízení z úřední povinnosti, když odkázal pouze na § 64 odst. 1 správního řádu, nikoli na § 64 odst. 2 správního řádu. Správní orgán se podle žalobce také nezabýval žalobcovou tvrzenou a lékařskými zprávami dokládanou zdravotní indispozicí, nepřihlédl k žalobcovu návrhu doby přerušení, a pouze žalobce vyzval, aby neprodleně, nejpozději do 31. 3. 2022, doložil své tvrzení o nemožnosti předložit včas všechny podklady k posouzení nároku na příspěvek na živobytí, jinak bude žádost o dávku zamítnuta. Dále správní orgán uvedl, že „V řízení se bude pokračovat, jakmile bude mít správní orgán dostatečné podklady pro rozhodnutí o žádosti žalobce.“ Toto si podle žalobce odporuje, či je minimálně nepochopitelné, o jakou jeho žádost a jaké řízení jde. 4. Dále žalobce tvrdil, že správní orgán prvního stupně porušil jeho práva tím, že vydal dne 4.4.2022 pod č.j. 62163/2022/PPA Vyrozumění o pokračování v řízení, které odůvodnil tak, že „uplynula stanovená lhůta, po kterou bylo řízení přerušeno a do které byl žadatel povinen doložit požadované podklady ve výzvě ze dne 1.2.2022 evidované pod č.j.10542/2022/PPA a v Usnesení o přerušení řízení ve věci žádosti o přiznání požadované sociální dávky evidované pod č.j.19392/2022/PPA, které bylo žadateli prokazatelně doručeno dne 3.3.2022.". Toto si podle žalobce odporuje (či je minimálně nepochopitelné, jak tyto výzvy a v jakém stádiu jakého řízení spolu souvisí), protože první zmíněná výzva ze dne 1.2.2022 č.j.10542/2022/PPA se týká řízení "samotného" a nikoli řízení "o přerušení řízení samotného". 5. Podle žalobce správní orgán porušil jeho práva tím, že vydal téhož dne 4.4.2022 rozhodnutí č.j. 62163/2022/PPA o zamítnutí žádosti o příspěvek na živobytí, s tím, že: "Žadatel ve svém prohlášení dále uvedl, že do doby zlepšení svého zdravotního stavu není schopen doložit požadované podklady. Vzhledem k uvedenému správní orgán v souladu s § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vyhověl žádosti o přerušení řízení...". Toto podle žalobce odporuje skutečnému znění usnesení o přerušení řízení ("v souladu s ustanovením § 64 odst. 1 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád..."). Podle žalobce tímto textem odůvodnění se správní orgán zcela nezákonně snaží zhojit vadu řízení o přerušení řízení. 6. Žalobce v žalobě namítal, že ho správní orgán v rozhodnutí o zamítnutí dávky neprávem osočuje tím, že uvádí: "O následcích své nečinnosti byl žadatel srozuměn v samotné výzvě a rovněž v odůvodnění usnesení o přerušení řízení.“ Žalobce podle svého názoru nebyl tím, kdo nečinil, na rozdíl o správního orgánu, který se choval tak, jako by mu žalobce lékařské zprávy nedoložil, protože se o nich v konečném rozhodnutí nezmiňuje. 7. Žalobce dále uvedl, že když se ještě v trvání své zdravotní indispozice dne 8.4.2022 osobně dostavil ke správnímu organu ve snaze tuto vzniklou situaci řešit, správní orgán nešetřil jeho práva (např. jakkoli mu nevyšel vstříc, nepoučil ho, nenechal ho podat ani ústně odvolání atd.) a ani nebral v potaz to, že chvíli to vypadalo, že bude třeba zásahu záchranné služby pro arytmii z rozčilení. Jako důkaz navrhl žalobce audiozáznam z tohoto jednání, protože úřední protokol z této návštěvy neodpovídá skutečnosti, a to stejně tak, jak bylo již soudem zjištěno o jeho následující návštěvě (po skončení zdravotní indispozice) ze dne 11.5.2022 (pro jistotu navrhl žalobce jako důkaz i audiozáznam z tohoto jednání). 8. Žalobce namítal velké pochybení správního orgánu prvního stupně v řízení o žalobcově žádosti o přerušení řízení ze zdravotních důvodů s tím, že žalobce předložil lékařské zprávy, ale správní orgán postupoval tak, jako by mu nebyly vůbec předloženy. Podle názoru žalobce, pokud by se správní orgán těmito zprávami zabýval, musel by dojít k závěru, že by měl postupovat podle § 64 odst. 1 písm. d), a nikoli žalobci dávat za vinu, že si zástupce (opatrovníka) sám (bez poučení) měl zvolit. Nebo měl správní orgán činit další kroky ke zjištění skutečného rozsahu zdravotní indispozice žalobce (např. vyzvat žalobce či přímo lékaře k upřesnění doložených lékařských zpráv, a nebo si nechat udělat zdravotní posudek atp.), protože správní orgán nemá právo tyto lékařské zprávy jakkoli hodnotit. Podle žalobce zdravotní indispozice trvala od 18.5.2021, a to nejdříve do 1.5.2022. Žalobce navrhl k tomuto jako důkazy výpovědi všech lékařů na všech lékařských zprávách, které se týkají nemoci rozsáhlého infarktu a s tím spojených zdravotních komplikací, a pokud by ani toto nestačilo, tak navrhl důkaz formou znaleckého posudku z oboru zdravotnictví. 9. V závěru žaloby žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a uložení správnímu orgánu, aby se řádně vypořádal doloženými lékařskými zprávami, potvrzujícími žalobcovu zdravotní indispozici, jež byla objektivním důvodem, proč nemohl pokračovat v řízení o žádosti o příspěvek na živobytí ze dne 1. 2. 2022. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření nejdříve rekapituloval procesní průběh věci. Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Plzni, kontaktní pracoviště Plzeň-město, (dále jen „úřad práce“) rozhodl podle ustanovení § 49 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, rozhodnutím ze dne 04.04.2022 č. j. 62163/2022/PPA zamítnout žádost o příspěvek na živobytí podanou dne 31.01.2022. V rámci odvolacího řízení žalovaná rozhodnutím ze dne 16. 07. 2024, č. j. MPSV-2024/161310-914, odvolání jako opožděné zamítla. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. 02. 2023, č. j. 77 A 40/2022-50, žalobu podanou žalobcem jako nedůvodnou zamítnul. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 21. 09. 2023, č. j. 2 Ads 111/2023-43, rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v Plzni v následném rozsudku ze dne 20. 03. 2024, č. j. 77 A 40/2022-117, pod bodem V. konstatoval, že zásah spočívající v tom, že úřad práce neumožnil žalobci dne 11. 05. 2022 podat ústně do protokolu žádost o určení neplatnosti doručení, žádost o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání a odvolání proti rozhodnutí ze dne 04. 04. 2022, č. j. 62163/2022/PPA, byl nezákonný. Žalobce učinil podle protokolu o ústním jednání ze dne 16. 05. 2024 uvedená podání. Usnesením ze dne 30. 05. 2024, č. j. UPCR-PM-2024/118189-20190600, rozhodl úřad práce tak, že žalobci nepromíjí zmeškání úkonu spočívajícího v podání odvolání proti rozhodnutí ze dne 04. 04. 2022, č. j. 62163/2022/PPA. V rámci odvolacího řízení bylo rozhodnutím ze dne 16. 07. 2024, č. j. MPSV- 2024/161156-914, usnesení úřadu práce potvrzeno a odvolání žalobce zamítnuto. Žalovaná dále rozhodnutím ze dne 16. 07. 2024, č. j. MPSV-2024/161310-914, rozhodla o odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o zamítnutí žádosti o dávku příspěvek na živobytí podanou dne 31. 01. 2022 zamítnout jako opožděné. Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 12. 2024, č. j. 63 Ad 13/2024-94, bylo toto rozhodnutí žalované zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že žalobce neprokázal, že by mu v podání odvolání bránila závažná překážka na jeho vůli nezávislá. Proto jsou rozhodnutí správních orgánů o tom, že u žalobce nejsou splněny podmínky pro prominutí zmeškání podání tohoto odvolání, považována za zákonná. Není však sporu o tom, že žalobce požádal také o určení neplatnosti doručení rozhodnutí úřadu práce ze dne 04. 04. 2022, č. j. 62163/2022/PPA. Usnesením ze dne 27. 01. 2025, č. j. UPCR-PM-2025/