1 Afs 20/2004 — Nejvyšší správní soud

16 A 2/2011- 92 - text Pokračování 9 16A 2/2011 16A 2/2011-92 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černý, Ph.D. v právní věci žalobce: J. V., bytem „X“, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odbor správních činností a krajský živnostenský úřad, se sídlem Ústí nad Labem, Velká Hradební 3118/48, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.1.2011, č.j. 102/SČaKŽÚ/2011-3, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31.1.2011, č.j. 102/SČaKŽÚ/2011-3, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a rozhodnutí Města Varnsdorf, komise k projednávání přestupků (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 9.12.2010, č.j. OSA/17921-10/645-10/NechA, bylo potvrzeno. Tímto rozhodnutím ze dne 9.12.2010 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku podle ustanovení § 47b odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), kterého se dopustil tím, že v době od 4.8.2010 do 7.9.2010 neudržoval čistotu a pořádek na pozemcích ve svém vlastnictví mezi třídou 5. května a ulicí Rumburskou ve Varnsdorfu, a tím narušoval vzhled obce. Na výše uvedených pozemích se v uvedené době nacházel volně poházený odpad, jako například sklo, textil, papír, plastové předměty, pneumatiky atd., který se působením větru dostával na přilehlé pozemky a komunikace. Za toto jednání byla žalobci v souladu s ustanovením § 47b odst. 2 zákona o přestupcích s přihlédnutím k ustanovení § 12 odst. 1 zákona o přestupcích uložena pokuta ve výši 3.000,- Kč a podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona o přestupcích mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení o přestupku ve výši 1.000,- Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že se žalovaný nezabýval vadami řízení ve věci doručení výzvy odboru životního prostředí Městského úřadu města Varnsdorf (dále jen „OŽP“), která byla žalobci doručena až dne 30.11.2010 při místním šetření. V těchto dnech již probíhal na základě dohody s vlastníkem stavebního materiálu stavby dočasné a starostou města Varnsdorf odvoz materiálu z pozemku. Žalobce podal ústní námitku o neplatnosti doručení v okamžiku šetření přestupku. Jelikož na tuto skutečnost žalovaný nereagoval, podal žalobce písemně žádost o vydání neúčinnosti doručení OŽP ve Varnsdorfu. Výzva za narušení vzhledu obce nebyla doručována dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řádu (dále jen „správní řád“) a nemohla být považována za doručenou desátým dnem od jejího oznámení. Dále žalobce namítl, že správní orgán I. stupně již za tuto věc pokutu uložil, tudíž nelze trestat za ten samý přestupek vícekrát. Dále žalobce namítl, že se nemohlo jednat o narušení vzhledu dle § 47b zákona o přestupcích, neboť tyto pozůstatky stavby dočasné byly na pozemku dle územního plánu určeném pro výstavbu. Na pozemek č. 604 je vydáno platné územní rozhodnutí ze dne 21.9.2009 a materiál měl být použit na tuto stavbu. Jedná se o zpevněné plochy, kde byl materiál umístěn. Žalovaný ve svém rozhodnutí nesprávně posoudil výklad zákona, neboť se nejednalo o založení černé skládky, ani neposekání pozemku. Jednalo se o zůstatky stavby dočasné, o čemž správní orgán 1. stupně věděl z předchozích řízení. Dále žalobce uvedl, že vzhledem k tomu, že stavební úřad ve Varnsdorfu zamítl vydání stavebního povolení na oplocení pozemku, nemohl vlastník zabránit pohybu cizích osob, které materiál rozkrádaly a přitom činily nepořádek z rozbalených kartonů a rozbíjených oken. Žalobce pozemky pravidelně poklízel, aby se materiál nedostal mimo zpevněné plochy. Ze záznamů Městské policie Varnsdorf vyplývá, že žalobce opakovaně hlásil neoprávněný vstup cizích osob na pozemky. Žalobce namítl, že dle vyjádření žalovaného se jednalo o neestetický vzhled. Je možné ukládat pouze pokutu za neudržování pozemku (sekání trávy nebo zřizování neoprávněné skládky). V daném případě se jednalo o zbytky stavby dočasné, se kterými nebyl žalobce oprávněn manipulovat, o čemž žalovaný věděl a přesto vydal žalobou napadené rozhodnutí. OŽP měl být dle správního řádu zařazen mezi účastníky řízení a mezi účastníky měl být také zařazen majitel stavby dočasné, který nechal část materiálu ze stavby na pozemku p.č. 604. Tím došlo k porušení § 72 písm. d) zákona o přestupcích. Vzhledem k tomu, že uvedené námitce žalovaný neporozuměl, jak plyne z jeho rozhodnutí, měl vyzvat žalobce k vyjádření. Žalobce uvedl, že v rozhodnutí správního orgánu I. stupně je stanoveno obecně, že se jedná o pozemky mezi třídou 5. května a ulicí Rumburská ve Varnsdorfu. Mezi těmito ulicemi žalobce vlastní několik pozemků a zbytky stavby dočasné byly pouze na pozemku č. 604 a nikoliv na všech pozemcích ve vlastnictví žalobce, které má mezi výše uvedenými ulicemi a na kterých se stavební materiál nenacházel. Žalovaný porušil zákon o přestupcích, neboť v rozhodnutí neuvedl, kdy, kde a v jakém období byl přestupek spáchán. Dále žalobce namítl, že žalovaný ví, že přestupek byl již spáchán v listopadu 2008, a proto ho nelze sankcionovat až v listopadu 2010. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí a uvedl, že námitkou týkající se doručení výzvy OŽP se žalovaný zabýval v odvolacím řízení. Otázka doručení této výzvy nemá na posouzení přestupku žádný vliv. Dále uvedl, že se nejedná o ten samý přestupek, ale o přestupek spáchaný v době od 4. 8. 2010 do 7. 9. 2010. Nejedná se tedy o potrestání v té samé věci. Předchozí pokuta byla žalobci uložena za přestupek spáchaný v době od 9. 9. 2009 do 19. 10. 2009. Dále žalovaný uvedl, že narušení vzhledu obce bylo doloženo pořízenou fotodokumentací a výpovědí svědka. Tvrzení žalobce o tom, že mělo jít o materiál určený pro stavbu, popřípadě o pozůstatky stavby dočasné, je irelevantní, neboť ani v takovém případě není žalobce jako vlastník pozemku zproštěn povinnosti udržovat na svém pozemku čistotu a pořádek tak, aby nedocházelo k narušování vzhledu obce. Tuto povinnost má vlastník bez ohledu na to, zda znečištění pozemku způsobil on sám nebo jiná osoba. Před vydáním rozhodnutí měl žalobce možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. V následně učiněné replice žalobce uvedl, že v případě narušení vzhledu obce je povinností OŽP upozornit majitele pozemku, že došlo k narušení vzhledu obce a dát majiteli možnost takový stav odstranit. Žalobce již při jednání před přestupkovou komisí uvedl, že mu taková výzva doručena nebyla. Teprve poté je možné zahájit přestupkové řízení. Dále žalobce zopakoval všechna tvrzení, která již uvedl v žalobě, dále konstatoval, že před vydáním rozhodnutí žalovaného tento nepoučil účastníky řízení podle § 36 odst. 3 správního řádu o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Dále žalobce zaslal soudu přípis ze dne 17.12.2012 ve kterém uvedl, že OŽP je ve věci opomenutým účastníkem řízení a dotčeným orgánem a tomuto mělo být rozhodnutí také doručováno. Dalším opomenutým účastníkem je i majitel stavby dočasné, kterého ve svém dopise pro OŽP žalobce označil, neboť v zákoně o přestupcích není definováno, že se tohoto přestupku může dopustit jen vlastník pozemku. Přestupková komise měla určit termín k odstranění závadného stavu dle správního řádu. Odvolací orgán se nezabýval skutečností, že pozemek parc.č.604 je veden jako zbořeniště, kde se předpokládá, že na pozemku určeném k tomuto využití mohou být zbytky staveb. Dále žalobce vyjádřil nesouhlas s tím, že není nutné pozemky vytýčit. Bylo nutné prokázat, kde se v době, kdy byl přestupek údajně spáchán, nepořádek roznášený větrem nacházel. Žalobce každých čtrnáct dní pověřil zaměstnance své firmy, aby nepořádek uklidili. K tomuto tvrzení navrhl žalobce důkaz výslechem D. P.. Dále uvedl, že nepořádek zanechávali na pozemcích žalobce účastníci akcí v blízkém pivovaru. K tomu odkázal na dříve předložené úřední záznam ze dne 30.4.2011, č.j. KRPU-45495-1/ČJ-2011-040218, úřední záznam ze dne 15.5.2011, č.j. KRPU-13427-1/TČ-2011-040218 a písemný záznam hlášení městské policii, jenž je v tzv. svodce městské policie Varnsdorf, který je k dispozici na vyžádání soudu. Žalobce dále uvedl, že úřední záznam, v němž je zachyceno vysvětlení osoby získané před zahájením řízení, neslouží jako důkazní prostředek, ale jen jako podklad k úvaze. Přestupková komise vycházela z úředního záznamu a svědecké výpovědi zaměstnance OŽP, který nemůže být považován za nezávislého svědka. Dále má žalobce za to, že před vydáním rozhodnutí žalovaného měl být podle § 36 odst. 3 správního řádu vyzván k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Odvolací orgán se dostatečně nezabýval nově navrženými důkazy a pouze konstatoval, že přestupek dlouhodobě trvá. Další pochybení spatřoval v tom, že přestupková komise neprovedla před vydáním rozhodnutí dostatečné zjištění skutkového stavu věci, dále má za to, že v době projednávání přestupku již byly zbytky stavby ze zbořeniště odst