2 Afs 251/2015 — Nejvyšší správní soud

59 Af 151/2014- 57 - text Pokračování 22 59Af 151/2014 59 Af 151/2014 - 57 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL. M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobce G.A.B., a.s., IČ XX, se sídlem XX, zastoupeného JUDr. Václavem Faltýnem, advokátem se sídlem nám. Míru 143, 344 01 Domažlice, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2014, č. j. 25504-135/2014-900000-304.8, takto: I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 27. 5. 2014, č. j. 25504-135/2014-900000-304.8, se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám JUDr. Václava Faltýna, advokáta, se sídlem nám. Míru 143, 344 01 Domažlice, náklady řízení ve výši 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení Žalobce se včasnou žalobou domáhá (obdobně jako ve spojených věcech pod sp. zn. 59 Af 44/2014, 59 Af 141/2014 či dříve řešených spojených pod sp. zn. 59 Af 40/2014, nebo 59 Af 58/2014 a 59 Af 59/2014) zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný částečně změnil rozhodnutí - dodatečný platební výměr - Celního úřadu pro Liberecký kraj (dále jen „celní úřad“). Dodatečným platebním výměrem bylo žalobci podle čl. 222 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex“) a § 127 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, doměřeno antidumpingové clo ve výši 84 835 Kč, a to v souvislosti s dovozem skleněných rohoží z Číny. Žalovaný dodatečný platební výměr změnil tak, že do výroku dodatečného platebního výměru doplnil použití prováděcího nařízení Rady (EU) č. 248/2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „nařízení č. 248/2011“), s tím, že ostatní části dodatečného platebního výměru zůstaly rozhodnutím žalovaného nezměněny. Shora uvedená rozhodnutí celní správy byla vydána na základě výsledků kontroly pro propuštění předmětného zboží č. NK0004/13/560501 – skleněných rohoží, resp. rohoží ze skleněných vláken. Kontrole u tohoto dovozu skleněných rohoží předcházelo podání celního prohlášení ze dne 16. 9. 2010 u Celního úřadu Praha D8 zástupcem žalobce společností XX, jako deklarantem, v rámci zjednodušeného postupu v systému e-Dovoz a propuštění zboží do režimu volného oběhu dne 29. 9. 2010. Jak o tom svědčí tiskopis JSD, v celním prohlášení bylo deklarantem do kolonky č. 31 (nákladové kusy a popis zboží) uvedeno, že se jedná o skleněné rohože; do kolonky č. 33 (zbožový kód) číselný kód podpoložky kombinované nomenklatury 70193100 s uvedením Taric kódu 91; do kolonky č. 34a (kód země původu) CN. K celnímu prohlášení byla předložena mimo jiné i obchodní faktura vystavená odesílatelem zboží společností XX, se sídlem XX. Není sporu o tom, že předmětné zboží bylo propuštěno do navrhovaného celního režimu rozhodnutím v celním řízení a deklarantovi byla celním výměrem sdělena výše celního dluhu na základě shora uvedeného celního prohlášení a dovozní clo bylo ve stanovené výši uhrazeno. Dne 20. 3. 2013 zahájil celní úřad u žalobce kontrolu po propuštění shora označeného zboží, která byla zaměřena na ověření správnosti údajů uvedených na jednotlivých celních prohlášeních, mj. i toho, které se týkalo posuzovaného dovozu předmětných rohoží. Při kontrole po propuštění zboží celní úřad zjistil, že na celním prohlášení byly uvedeny nesprávné údaje v kolonce v kolonce č. 33 - zbožový kód (70193100 91 místo správného údaje 70193100 99). O výsledcích kontrolního zjištění sepsal celní úřad protokol, výsledky kontroly byly se žalobcem projednány, a následně bylo kontrolní zjištění zachyceno ve Zprávě o kontrole po propuštění zboží ze dne 9. 7. 2013, č. j. 11752-22/2013-560000-51. S ohledem na výsledky kontroly po propuštění zboží celní úřad dodatečným platebním výměrem ze dne 10. 7. 2013doměřil žalobci v souvislosti s dovozem skleněných rohoží antidumpingové clo. Celní úřad vycházel z toho, že dovážené zboží - skleněné rohože, v dovozních dokladech označované jako „E-glass Chopped Strand Mat“, není rohožemi ze skleněné vlny a bylo nesprávně sazebně zařazeno do Taric kódu 701931 00 91, ačkoliv se správně zařazuje do Taric kódu 701931 00 99 (rohože ze skleněných vláken), které má stejnou sazbu dovozního cla, ale vztahuje se na něj sazba konečného antidumpingového cla 13,8 %, a proto mělo být z předmětného zboží vyměřeno také antidumpingové clo. Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí se zařazením předmětného zboží – skleněných rohoží - pod Taric kód 701931 00 99 ztotožnil, když zboží hodnotil jako rohože ze skleněných střižových vláken, nikoli rohože ze skleněné vlny, s odkazem na odpověď Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, Ředitelství H – Ochrany obchodu, Antidumpingového a antisubvenčního výboru a stanoviska Výboru pro celní kodex Generálního ředitelství pro daně a celní unii (dále jen „GŘ TAXUD“) ze 103. zasedání. Žalovaný dovozoval, že rohože ze skleněných střižových vláken lze zahrnout pod pojem rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, proto se jedná o zboží spadající pod čl. 1 odst. 1 nařízení č. 248/2011, když rozhodujícím kritériem je, že se nejedná o rohože vyrobené ze skleněné vlny, na které jediné se uvedené nařízení o antidumpingovém clu nevztahuje. II. Žalobní námitky Žalobce předně namítal, že rozhodnutí žalovaného ve spojení s prvoinstančním rozhodnutím celního úřadu nemá podklad v provedeném dokazování a v obsahu spisu a vychází z nesprávného a nepodloženého skutkového závěru, že předmětné zboží nejsou rohože ze skleněné vlny, resp. nejde o rohože ze střiže skleněné vlny. Z výsledku kontroly po propuštění zboží takový závěr dovodit nelze, jiné důkazy provedeny nebyly, v rámci kontroly po propuštění zboží již nebylo možno zboží zkoumat, nebyl k dispozici ani jeho vzorek nebo fotografie. Z označení zboží v obchodních dokladech jako „E-glass Chopped Strand Mat“ nevyplývá, z jakých skleněných vláken je střiž vyrobena, zda ze skleněné vlny, či nikoli. Obsah poznámky č. 4 ke kapitole 70 celního sazebníku je podle žalobce bez významu, význam nemá ani vysvětlivka v podpoložce 7019 31. Informace o sazebním zařazení či závazná informace o sazebním zařazení, které jsou zmiňovány v kontrolní zprávě, se nevztahují k předmětnému zboží. Důkazní hodnotu nemají ani internetové stránky výrobce, přičemž tento důkazní prostředek nebyl obsažen v kontrolním spisu a není tak podkladem pro rozhodnutí. Žalobce zdůraznil, že se v průběhu kontroly nevyjadřoval k tomu, jak sekaná vlákna, z nichž byly vyráběny rohože, které odebíral z Číny, vypadala. Neprováděl analýzy materiálu, zkoumal jen parametry podstatné pro další použití rohoží. Z jeho vyjádření v rámci kontroly nelze dovodit, že by předmětné zboží bylo totožné se zbožím dováženým v roce 2012 ohledně charakteru skleněných vláken, z nichž byla vyrobena použitá střiž. Již deklarováním předmětného zboží v celním řízení jeho nepřímým zástupcem dal žalobce najevo, o jaká vlákna se jedná. Žalobce připustil, že při kontrole asi neprokázal, že rohože byly vyrobeny ze střiže skleněné vlny, nicméně ani celní orgány neprokázaly to, že by rohože byly vyrobeny ze střiže z jiných skleněných vláken. Žalobce dále podrobně argumentoval proti právním závěrům celních orgánů o zařazení předmětného zboží pod Taric kód 701931 00 99 a jeho posouzení jako rohoží ze skleněných vláken. V souvislosti s tím poukazoval na znění příslušných ustanovení nařízení č. 248/2011, podle kterých je třeba uvalit antidumpingové clo na určité zboží. Předně žalobce nesouhlasil s tím, že rohože ze střižových vláken spadají pod obecnější pojem rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken. Podle žalobce je podstatný popis zboží v čl. 1 nařízení č. 248/2011, podle kterého antidumpingovému clu podléhají jen rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, nikoli rohože ze střiže z jakýchkoli vláken a nikoli rohože ze skleněné vlny. Podstatné pro věc je, co zákonodárce do textu napsal, nikoli jeho úmysl. Dále se žalobce věnoval významu pojmu „filament“, v češtině „nekonečné vlákno“, kterým podle něj nemůže být vlákno nastříhané. Odkazoval na vysvětlivky k položce 7019 31 Harmonizovaného systému, které jsou podstatné pro sazební zařazení a stanovení celních sazeb a které odlišují rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken od rohoží vyrobených ze skleněné střiže. Žalobce uváděl, že sám žalovaný připouštěl výkladové problémy s tím, jaké skleněné rohože měly antidumpingovému clu podléhat. Žalobce se dovolával části B bod 1. odst. 17 nařízení Komise (EU) č. 812/2010, v němž jsou jako výrobky z nekonečných skleněných vláken označeny jen střiž, pramence, rohože a příze. Rohož z