— Nejvyšší správní soud

15 A 95/2015- 37 - text Pokračování 12 15A 95/2015 15A 95/2015-37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Ing. Martina Jakuba Bruse v právní věci žalobkyně: FAJAN spol. s r. o., IČ: 44222807, sídlem Husova 1336, 432 01 Kadaň, zastoupené Mgr. Vilémem Burianem, advokátem, sídlem Na Příkopech 902, 430 01 Chomutov, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2015, č. j. 1044/SCKZU/2015-4, JID: 65642/2015/KUUK, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2015, č. j. 1044/SCKZU/2015-4, JID: 65642/2015/KUUK, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kadaň, obecního živnostenského úřadu (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 5. 3. 2015, č. j. MUKK/8583/2015, sp. zn. ŽÚ/954/2013/Ma, kterým byla žalobkyni dle ustanovení § 58 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), uložena pokuta ve výši 35.000,- Kč, neboť porušila obecně závaznou vyhlášku města Kadaně č. 8/2009, o stanovení závazných podmínek nezbytných k zajištění veřejného pořádku pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných tanečních zábav a diskoték konaných mimo veřejná prostranství (dále jen „vyhláška“), a to konkrétně čl. 2 odst. 2 vyhlášky, když ve dnech 11. 1. 2014 v 00:15 hod., 19. 1. 2014 v 00:15 hod. a 26. 1. 2014 v 00:30 hod. v provozovně Inferno Music Bar na adrese Husova 1336 v Kadani pořádala veřejné hudební produkce ve vnitřních prostorách budovy, a to přesto, že v pátky, soboty a ostatní dny (pokud následuje den pracovního klidu) lze pořádat veřejné hudební produkce ve vnitřních prostorách budov v době od 8:00 hod. do 24:00 hod. Žalobkyni byla rovněž uložena povinnost nahradit náklady řízení částkou ve výši 1.000,- Kč. V žalobě žalobkyně argumentovala shodně jako v podaném odvolání, že nebylo ve správním řízení prokázáno pořádání veřejné hudební reprodukce, neboť tuto skutečnost nedokládá hrající hudba v baru. Policejním orgánům, které případné porušování vyhlášky kontrolovaly, bylo sděleno, že se jedná o soukromou akci. Tuto skutečnost podle žalobkyně dokládá i pořízený videozáznam. K tomu žalobkyně doplnila, že policejní orgány neprováděly kontrolu v provozovně, nýbrž pouze poslouchaly slabě hrající hudbu zvenčí, která byla slyšet pouze při otevření vstupních dveří. Podle žalobkyně žalovaný pouze spekuluje, že se jednalo o veřejnou akci, a napadené rozhodnutí nemá oporu v listinných důkazech. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že reklamy a propagace jednotlivých akcí nejsou v rozporu s její argumentací, že po 24:00 hod. v baru zůstávají pouze členové klubu Inferno. Žalobkyně žalovanému, a předtím i správnímu orgánu I. stupně, předložila důkazy o označování a registraci členů klubu. Soukromé akce se podle žalobkyně nestávají akcemi veřejnými tím, že členové klubu mají možnost si s sebou vzít jednu osobu jako doprovod. Toto tvrzení žalobkyně porovnala s možnou soukromou oslavou narozenin prezidenta České republiky. Žalobkyně namítala, že žalovaný ve správním řízení neprokázal skutečnost, že by se jednotlivých akcí účastnil jakýkoliv možný nečlen klubu Inferno. Žalobkyně připustila skutečnost, že klub Inferno není dosud registrovaným klubem, nicméně to podle jejího názoru nedokládá jeho neexistenci, neboť občané mají právo se sdružovat v právnickou osobu. Žalobkyně vyjádřila myšlenku, že pořádala-li by právnická osoba opakovaně soukromé akce, nelze jí ukládat povinnost k registraci za předpokladu, že se tyto akce konají na soukromém pozemku, a tedy v soukromých prostorách. Žalobkyně připomněla ústavní zásady: „Co není zákonem zakázáno, je povoleno“ a „Nikdo nemůže být nucen činit to, co zákon neukládá.“ K ukládání sankcí za správní delikt žalobkyně poukázala na trestní zásadu in dubio pro reo. K tomu žalobkyně doplnila, že správní řízení je stiženo vadou, neboť v něm nebylo prokázáno, že se jednalo o veřejnou hudební reprodukci. Žalobkyně připomněla, že žalovaný již dříve rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil, a to dokonce ve dvou případech, nicméně žalobkyně nemůže akceptovat setrvání správních orgánů na tvrzení, že se jednalo o veřejnou akci, ani za předpokladu, že jí byla uložená pokuta třetím rozhodnutím správního orgánu I. stupně snížena z 50.000,- Kč na 35.000,- Kč. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že správní orgán nahlíží na předmětné řízení zaujatě a ignoruje provedené důkazy vypovídající v její prospěch. Žalobkyně namítala, že odůvodnění napadeného rozhodnutí se opírá pouze o domněnky, které nemají oporu v provedeném dokazování, a navíc žalovaný ani neprokázal skutečnost, že žalobkyně založila a provozuje webové stránky, z nichž žalovaný čerpal informace. Žalobkyně připomněla, že pro absenci důkazů byla předchozí rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaným zrušena a nyní bylo rozhodnutí potvrzeno, ačkoliv setrvává totožný stav. Žalobkyně proto považuje rozhodnutí správních orgánů za šikanózní ve snaze prokázat za každou cenu porušení vyhlášky, aniž by byly opatřeny řádné důkazy pro takové porušení. Napadené rozhodnutí považuje žalobkyně za nespravedlivé, neboť se žalovaný nedostatečně vypořádal s předloženými důkazy a nezajistil si jediný relevantní důkaz o vině žalobkyně. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť se neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že dne 11. 1. 2014, dne 19. 1. 2014 a dne 26. 1. 2014 nedošlo k porušení čl. 2 vyhlášky. Žalovaný má z provedeného dokazování za prokázané, že se po 24:00 hod. konala veřejná hudební reprodukce. Pořádané diskotéky měly být ukončeny do 24:00 hod., neboť se jednalo o diskotéky, které zahájily provoz v pátek (den 11.1.2014 byla tedy sobota) a v sobotu (dny 19.1.2014 a 26.1.2014 byly tedy neděle). Ze svědeckých výpovědí zasahujících policistů a videozáznamu však vyplývá, že ukončeny ve 24:00 hod. nebyly. Argumentaci žalobkyně, že se jedná o soukromou akci, žalovaný neshledal důvodnou, neboť žalobkyní předložené klubové karty nedokládají, že se jednalo o soukromou akci, jelikož majitelé klubových karet jsou návštěvníci z řad veřejnosti. K tomu žalovaný doplnil, že v případě pořádání akcí, z nichž má žalobkyně příjmy z podnikatelské činnosti na základě uděleného živnostenského oprávnění, jde o akce konané pro veřejnost a veřejnosti přístupné. Žalovaný poukázal na skutečnost, že na webových stránkách infernoclub.eu/program.htm je prezentován program klubu, přičemž na den 10.1.2014 byl zveřejněn program s názvem „PÁTEČNÍ MIX HOT-NIGHT s DJ D. B.“, na den 18.1.2014 program „VODKA IN JUICE + GO GO TANEČNICE DJ NOVIS džus + vodka za 35 kaček/vstup 50 CZK“ a na den 25.1.2014 program „DÁREK PRO ŽENY OD LUCIFERA PÁNSKÝ STRIPTÝZ POLAR JAHODA ZA 25 CZK/vstupné 50 CZK“. Stejný program byl vylepen i na vstupních dveřích provozovny, což je patrné z pořízeného videozáznamu, a jeho výtisk je součástí správního spisu. Žalovaný podotkl, že na programu není uvedeno upozornění, že by uvedené produkce probíhaly pouze do 24:00 hod., naopak na vstupních dveřích klubu je uvedena provozní doba v pátek a sobotu od 20:00 do 5:00 hod., a to opět bez uvedení jakýchkoliv podmínek pro vstup. Z pořízeného videozáznamu a výpovědí strážníků vyplývá, že pouze na vnitřní straně vstupních dveří byl umístěn nápis „Dnes soukromá akce veřejnosti nepřístupná“. Nicméně nápis byl čitelný pouze z vnitřních prostor klubu, což žalovaný vyhodnotil jako čistě účelové, neboť informace o tom, že se v klubu koná soukromá akce, by měla být sdělována příchozím návštěvníkům, kteří do klubu směřují, nikoliv těm, kteří se tam nacházejí. Žalovaný připomněl, že v napadeném rozhodnutí vycházel z úvahy veřejně přístupné akce, která může být případně podmíněna zaplacením vstupného, překročením věkové hranice, apod., oproti soukromé akci, jejíž okruh účastníků je předem vymezen, neboť je vázán na pozvání. Žalovaný dále podotkl, že dle přípisu OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. (dále jen „OSA“) eviduje žádost žalobkyně o svolení k provozování hudebních děl pro veřejnou produkci s reprodukovanou hudbou za období ode dne 1. 1. 2014 do 31. 7. 2014 na pátky a soboty s druhem hudební produkce: diskotéka nebo obdobná produkce k tanci nebo poslechu s uvaděčem – DJ a obdobným umělcem. K argumentaci žalobkyně, že po 24:00 hod. v klubu zůstávají pouze jeho členové, žalovaný připomněl, že žádná kritéria pro členství v klubu nebyla ze strany žalobkyně doložena, osoby požívající status člena klubu nebyly blíže specifikovány, a proto se podle žalovaného jedná o blíže neurčené osoby z řad veřejnosti účastnící se veřejné hu