2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

15 A 10/2016- 95 - text  22 15 A 10/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobkyně: MEGA – PRO, s. r. o., IČO: 49358413, sídlem Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8, zastoupená JUDr. Richardem Wagnerem, advokátem, sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, sídlem Květná 504/15, 603 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2015, č. j. SZPI/AE511-39/2014, takto: I. Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 4. 11. 2015, č. j. SZPI/AE511-39/2014, a rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem, ze dne 10. 6. 2015, č. j. SZPI/AE511-36/2014, se pro vadu řízení zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 285 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2015, č. j. SZPI/AE511-39/2014, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 10. 6. 2015, č. j. SZPI/AE511-36/2014. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle § 17 odst. 3 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“), uložil žalobkyni úhrnnou pokutu 400 000 Kč za následující správní delikty, jichž se žalobkyně dopustila ve své provozovně Jateční 643/11, 419 01 Duchcov: a) dne 4. 3. 2013 porušila povinnost dodržet požadavky na bezpečnost potravin tím, že vyrobila 50 000 kusů tablet doplňku stravy „CHLORELLA 500 mg“, šarže 3CHL001D, a to 208 kusů PET dóz po 240 tabletách, přičemž 81 kusů bylo dodala různým odběratelům, 90 kusů dodala na svou prodejnu Mezi Vodami, Praha 4, a zbytek prodala konečnému spotřebiteli. Uvedením tohoto doplňku stravy do oběhu žalobkyně porušila čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 1881/2006“), jelikož z protokolu o zkoušce č. 106701 vyplynulo, že odebraný vzorek tohoto doplňku stravy nevyhověl ve znaku „olovo“ požadavkům stanoveným v bodě 3.1.18 oddílu 3 přílohy nařízení č. 1881/2006, kde je stanoven maximální limit 3 mg/kg, a provedenou analýzou byla naměřena hodnota 5,5 mg/kg. Tímto jednáním žalobkyně naplnila skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách; b) dne 26. 3. 2013 porušila povinnost dodržet požadavky na bezpečnost potravin tím, že vyrobila (uvedla na trh) pro zadavatele výroby Conneco chemicals, s. r. o., 50 000 kusů tablet šarže 3PM001D, škodlivých pro zdraví, které byly dále použity jako součást doplňku stravy XTREME 24 HOURS FAT BURNER (dále jen „XTREME“), šarže XFB2500, výrobce EXTRIFIT, s. r. o. Z protokolu o zkoušce č. D027-10285/13/A01 přitom vyplývá, že tato šarže uvedeného doplňku stravy nevyhověla ve znacích androstenedion (androst-4-en-3,17-dion), 1-dehydoandrostenedion (boldion; androsta-1,4-dien-3,17-dion) a progesteron požadavkům uvedeným v čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 178/2002“). Laboratorním rozborem byla zjištěna hodnota látky androstenedion 1,5 mg/kg, 1-dehydroandrostenedion „0,35 mg 259/kg, progesteron,2 mg/kg“. Žalobkyně výrobou tablet šarže 3 PM001D škodlivých pro zdraví porušila čl. 14 odst. 1 nařízení č. 178/2002, v návaznosti na čl. 14 odst. 2 písm. a) téhož nařízení a ve smyslu čl. 14 odst. 4 písm. a), b) téhož nařízení. Tím žalobkyně naplnila skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách. Správní orgán prvního stupně současně uložil žalobkyni povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru 240 Kč podle § 3 odst. 6 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 146/2002 Sb.“), a náklady řízení 1 000 Kč podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobkyně se v žalobě zároveň domáhala toho, aby soud zrušil také výše označené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobkyně konstatovala, že napadené rozhodnutí by mohlo mít dalekosáhlé důsledky na trh s potravinami, neboť by vedlo k výkladu právních předpisů znemožňujícímu nakládání s potravinami obsahujícími sebemenší množství potenciálně škodlivých látek (což jsou podle žalobkyně v podstatě všechny potraviny) a zatěžujícímu osoby podnikající na trhu s potravinami reálně nesplnitelnou povinností testovat potraviny na stopová množství všech potenciálně škodlivých látek. Žalobkyně vysvětlila, že přítomnost detekovaných hormonů byla způsobena použitím suroviny Guggul Dry Extract Powder 3%, tvořené extraktem z tzv. guggulové gumy, přírodní pryskyřice z rostliny Commiphora mukul. Detekované hormony jsou přirozenou součástí této gumy, tudíž se jedná o přírodní hormony rostlinného původu. Žalobkyně nakoupila uvedenou surovinu od zavedeného dodavatele Chemopharma Vídeň, s. r. o., (dále jen „Chemopharma“). Tento dodavatel či jeho sesterské společnosti dodávají surovinu na trh v mnoha státech Evropské unie i v zámoří, aniž by ve vztahu k jakékoli její šarži byly ze strany celních či zahraničních dozorových orgánů uplatněny výhrady. Žalobkyně podotkla, že použitá surovina byla do České republiky řádně dovezena, proclena a ze strany dodavatele certifikována jako nezávadná surovina určená pro další zpracování v potravinářském průmyslu. Podle žalobkyně neexistovalo v době dodání suroviny žádné podezření, že by mohla obsahovat steroidní hormony. Žalobkyně popsala, že vyrobila tablety šarže 3PM001D smícháním suroviny Guggul Dry Extract Powder 3% s dalšími surovinami, výslednou směs „natabletovala“ a předala svému odběrateli. Žalobkyně poznamenala, že z rozhodnutí správních orgánů obou stupňů není vždy zcela zřejmé, že k detekci hormonů došlo pouze v části výrobku XTREME, a to v tabletách PM FAT BURNER EXTREME (dále jen „PM FAT“). 3. Podle žalobkyně nereagovala žalovaná v napadeném rozhodnutí na podstatu jejích námitek, argumentovala ryze formálně, případně způsobem neslučitelným se zásadami správního trestání. Žalobkyně namítala, že rostlina Commiphora mukul, její pryskyřice či výtažek z ní, ze kterého byla vyrobena surovina Guggul Dry Extract Powder 3%, nejsou uvedeny na seznamu rostlin a dalších látek, jejichž použití je při výrobě doplňků stravy zakázáno. Předmětný seznam je součástí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 225/2008 Sb.“). Rovněž v evropském kontextu se podle žalobkyně jedná o látky pro použití v doplňcích stravy povolené. Zmíněná rostlina ani extrakty z ní vyrobené nejsou vedeny na indexu nepovolených rostlin či nepovolených aktivních substancí z nich (The International Plant Index), z něhož vychází European Food Safety Authority, ani na žádném jiném indexu této organizace určující, které rostliny, části rostlin či v nich obsažené substance mohou být pro lidskou spotřebu toxické, psychotropní, způsobující závislost, apod. Ve vztahu k jednotlivým detekovaným hormonům žalobkyně zdůraznila, že jejich výskyt v potravinách není žádným právním předpisem obecně vyloučen. Podle žalobkyně neexistuje žádná právní norma, z níž by vyplývala nulová tolerance výskytu uvedených hormonů v doplňcích stravy či potravinách. Dodala, že požadavek na nulový výskyt hormonů v potravinách by byl zcela neudržitelný, neboť detekované hormony se z řady důvodů v potravinách běžně vyskytují. 4. Žalobkyně konstatovala, že na škodlivost dotčeného výrobku nelze usuzovat ani na základě použité suroviny, ani na základě pouhého výskytu detekovaných hormonů, ale je třeba hodnotit, zda je tento výskyt s přihlédnutím ke zjištěným koncentracím a předpokládané konzumaci škodlivý. Zdůraznila, že denní dávka dotčeného výrobku obsahovala podle zjištění správních orgánů přibližně 0,003 mg androstenedionu, 0,0007 mg boldionu a 0,5184 mg progesteronu. Účinná denní dávka každého z detekovaných hormonů, z níž vycházela i žalov